Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Zářná ekologická budoucnost nevypadá právě ekologicky. Čeká nás jen spousta emisí a hromady šrotu? Pondělí Pavla Přeučila

08.03.2021
Zářná ekologická budoucnost nevypadá právě ekologicky. Čeká nás jen spousta emisí a hromady šrotu? Pondělí Pavla Přeučila

Foto: Ilustrační foto autoforum.cz

Popisek: Elektromobily mají stále řadu výrazných nedostatků. Například v zimě moc daleko nedojedete, a ještě se navíc nedoplatíte.

Letošní, trochu výjimečné mrazy ukázaly v plné nahotě největší slabiny elektromobilů. Doplatili na ně zejména ti majitelé, kteří parkují pod širým nebem. Dojezd plně elektrických vozů se při dvacetistupňových mrazech enormně zkrátil, a to často až na polovinu udávané hodnoty.

Majitelé aut, za která často zaplatili nekřesťanské peníze, ve svých autech mrzli, jen aby ušetřili drahocennou energii. I přes tyto problémy se Evropská unie nevzdává svého plánu nahradit současnou emisní normu pro automobily Euro 6 novou, mnohem přísnější normou Euro 7 už v roce 2025. Co to znamená? Experti předních evropských automobilek se shodují, že to bude znamenat fakticky konec výroby benzínových a naftových automobilů.

Likvidační, zelená ideologie Bruselu vůbec nebere ohledy ani na současnou, už druhým rokem pokračující koronavirovou  krizi, která se mnohdy tragicky podepsala na příjmech obyvatel celé Evropy. Ta už se viditelně podepisuje i na prodeji nových aut, a jak můžeme vidět, rychle se zvyšuje zájem o levnější ojetá auta. Lidé mají zkrátka hlouběji do kapes a teď se na ně chystá drastické zdražení všech aut se spalovacími motory a jejich rychlé nahrazování elektromobily.

Neelektrická auta se skokově zdražují, protože se zvyšují nároky na snižování jejich emisních norem i na jejich bezpečnost. Navíc výrobci se nijak netají tím, že zdražením aut s klasickým pohonem si kompenzují zvýšené výdaje na investice, nutné k rozvoji elektromobility. Je celkem pochopitelné, že nižší a střední příjmové skupiny lidí, které horko těžko šetřily léta na nový automobil, obrátí svoji pozornost k starším vozům. V důsledku to bude znamenat nikoliv snížení emisí, jak doufá EU, ale jejich nárůst.

Problém s autobateriemi zatím nikdo nevyřešil

Elektromobily se potýkají stále se svou největší slabinou, a tou jsou jejich baterie. Přes veškeré sliby a prognózy, opakující se už řadu let, že se objeví nové, výkonnější a levnější baterie, není v  tomto směru téměř žádný pokrok vidět. Stále je trápí nejen nedostatek nabíjecích stanic, ale zejména dlouhá doba nabíjení, vysoká cena a omezená životnost, která se projevuje zejména v zimním provozu. Akumulátory jsou na enormní změny teplot stále vysoce citlivé, a jak nemají rády zimu, tak jim nesvědčí ani letní horka. Pro bateriové systémy jsou optimální teploty kolem 20° Celsia a každý rozdíl o pouhých 10° jim ubírá 20 procent kapacity. Ať už výrobci elektroaut tvrdí cokoliv, na tenhle problém zatím nikdo nenašel řešení. Navíc v parametrech, uváděných výrobci elektroaut, se nikde nedočtete, jak se vám zkrátí dojezd v zimních podmínkách. To je docela úzkostně tajená informace, s kterou se zrovna nechlubí.

Extrémně drahý provoz

Rovněž sliby, jak majitelé elektromobilů ušetří na provozu oproti autům se spalovacími motory, se ukázaly v letošní země jako holý nesmysl. Při dobíjení na rychlodobíjecích stanicích se mnohý majitel elektrovozu pořádně zapotil, když mu za plné nabití, na které ujede pouze nějakých 300 kilometrů, vyskočila cena, překračující až trojnásobek toho, co by zaplatil za benzín nebo naftu. Ceny u nabíjecích stanic se dramaticky zvyšují, a pokud si budete chtít nabít například takový symbol 'lidového vozítka', Volkswagen ID.3, který se prodává za nějakých 900 000 korun, zaplatíte za plné nabití jeho 77kWh baterie asi 1200 korun. Pak si můžete užívat jízdu 'celých' 200 – 300 kilometrů. U klasického pohonu se spalovacím motorem byste za tyhle peníze ujeli nejméně trojnásobek. A pokud byste měli výkonnější auto se silnější baterií, například 95kWh, bude vás stát dobití 1900 korun, přičemž ujedete možná o nějakých 100 kilometrů dál.

Ekologická zátěž je stejná, možná i vyšší než u konvenčních aut

Zrovna růžové to není ani s tak proklamovanou nižší ekologickou zátěží u elektroaut, která má být hlavním důvodem pro jejich masovou výrobu. Drtivá většina automobilek dnes přechází na výrobu elektroaut, přičemž se nijak nezohledňují její dopady na životní prostředí. Reagují tak na plány EU, podle kterých už má být v roce 2030 ve většině evropských zemí provoz aut se spalovacími motory silně omezen, nebo dokonce zakázán. Podle loňské studie OECD emitují elektromobily více rakovinotvorných pevných částic než konvenční auta a znečištění ovzduší jen zhoršují. Díky své mnohem vyšší hmotnosti u nich dochází k většímu tření pneumatik a většímu opotřebení brzdových destiček, což vytváří právě ony pevné částice.

Dostatečně už byla diskutována i samotná výroba elektroaut, zejména jejich akumulátorů, která je pro životní prostředí nesrovnatelně větší zátěží, než u aut konvenčních. Ona tak proklamovaná uhlíková neutralita je podle všeho jen jedna velká lež.

Cenné kovy budou nedostatkové

Další ekologickou zátěží je těžba a zpracování drahých kovů, jakými jsou například lithium či kobalt. Tyhle kovy se těží a zpracovávají především v Chile, Kongu a v Číně za neuvěřitelně 'špinavých' podmínek. Ty spočívají nejen v ničení životního prostředí v místech těžby, ale následnou zátěží při jejich zpracování, na němž se podílejí především uhelné elektrárny. A aby se splnily nároky EU na splnění plánů s elektromobilitou do roku 2050, musela by se například produkce lithia zvýšit až na 60tinásobek té dnešní. Co to udělá s přírodou, už nikoho nezajímá.

Pokud bychom se podívali, kolik tak kritizovaného CO2 generují elektroauta v závislosti na výrobě elektřiny, dojdeme doslova k tragickým číslům. Běžné elektroauto tak vyprodukuje na kilometr asi 107 gramů CO2, což je ale dnes běžná norma i pro dnešní úsporná auta se spalovacím motorem.

Elektrické ojetiny budou neprodejné

Nadšenci, kteří si dnes kupují elektroauta, už vůbec neberou v potaz skutečnost, že během nějakých osmi let budou jejich miláčkové naprosto bezcenným šrotem, zralým na odpis. Jejich cena totiž extrémně s počtem let klesá a podle expertů ztratí většina z nich už během prvních čtyř let provozu 70 procent své hodnoty. To je ostatně vidět i na cenách v autobazarech. Vinu na tom nesou zejména jejich baterie, které při používání rychlodobíjecích stanic rychle degradují. U aut se spalovacími motory máte i dnes jistotu, že i takové 10 až 15 let staré auto se dá prodat za slušné peníze.

Stejně staré elektroauto je však po této době už zcela bezcenné. Při rychlém rozvoji elektromobility se tak budou zanedlouho plnit vrakoviště vyřazenými elektrovozy a naskýtá se otázka, s jakou dnes nikdo nepočítá, jak se budou ekologicky likvidovat?

Budoucnost elektroaut nevidím na silnicích, ale ve městech

Nejsem žádným zarytým odpůrcem elektroaut, ale to, co o nich už dnes víme, klade spoustu závažných otázek, na které zatím nemáme odpovědi. Proto vidím budoucnost elektroaut v nejbližší budoucnosti především v městské dopravě. Na běžný provoz po silnicích jsou elektroauta neekonomická, ale ve městě je to už něco jiného. Na technické univerzitě v Liberci vyvíjejí ve spolupráci se společností Combatra už pár let elektrický městský miniautomobil, který nazvali Fido.

„Chceme nabídnout jednoduché, lehké vozidlo, ekologicky vstřícné, s minimálními provozními náklady, snadné k pochopení a opravě. Cena by se mohla pohybovat mezi dvěma a třemi sty tisíci korun,“ uvádí za firmu Combatra Miloslav Kolomazník, absolvent Vysoké školy strojní a textilní v Liberci, a dodává: „Naším cílem není dojezd 300 kilometrů, ale obsluha města.“

 

Fido

Připadá vám jako zjevení ze sci-fi filmu? Brouček, který se narodil na liberecké univerzitě, má ambice stát se idálem městského provozu; foto Facebook

Vozítko s plastovou karoserií, které by mělo dosahovat maximální rychlosti 45 km/hod., by díky svým malým rozměrům (délka 2,45 metru a šířka 1,38 metru) mohlo běžně parkovat i kolmo k chodníku. To by uvítali zejména Pražáci pro krátké přesuny městem, určitě by se hodilo kurýrům, pošťákům či rozvážkovým službám, a to i díky tomu, že má i přes své malé rozměry extrémně velký zavazadlový prostor 450 litrů. O výrobu Fida se už zajímá indický investor a autíčko by se mělo dostat na trh už v příštím roce. A pokud mám být upřímný, tohle mi připadá v současné době pro elektroauta jako nejlepší řešení.

 

Pavel Přeučil

Vložil: Pavel Přeučil