Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Pražská doprava

Pražská doprava

Zajímavosti i aktuality

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturně politického redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Ani Komenský není politicky korektní. Prochází české školství revolucí, nebo zvoní klasickému vzdělávání hrana? Středa Pavla Přeučila

24.02.2021
Ani Komenský není politicky korektní. Prochází české školství revolucí, nebo zvoní klasickému vzdělávání hrana? Středa Pavla Přeučila

Autor: Facebook

Popisek: Facebooková skupina ´Komenský do tříd´, soutěžní kampaň Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského pro žáky základních a středních škol v České republice a české školy v zahraničí, sbírá pěkné obrázky ´učitele národů´. Ty, které jsme použili jako ilustrace, pocházejí ze dvou škol – ZUŠ Jaroslava Kvapila v Brně a MŠ a ZŠ Kyjov, Za Humny

Ve víru koronaviru poněkud zaniklo oznámení ministerstva školství o radikálních změnách v rámcovém vzdělávacím programu (RVP) pro základní vzdělávání, v jejichž důsledku dochází k podstatné redukci obsahu celé řady předmětů. Vše je zdůvodněno rozšířením výuky informatiky, v důsledku čehož se musí jiné předměty zkrátka seškrtat. Počínání toho, kdo ono škrtání v praxi realizoval, mi ale ve výsledku připomíná spíše řádění cenzora, který nejenže škrtal všechno, co během školní docházky sám nepochopil, ale navíc vypustil i obsah, který se mu možná zdál nepohodlný i z hlediska současné politické korektnosti.

Co tedy vlastně zmizelo? Například jde o škrty v dějepisu, odkud zmizí pasáže o archeologické kultuře na našem území nebo porovnání základních rysů západoevropské, byzantsko-slovanské a islámské kulturní oblasti. Za příliš obtížné jsou náhle považovány pasáže o základních politických proudech v evropských revolucích, či vztah křesťanství ke kacířství a jiným věroukám. Zmizí i obsah, týkající se antických osobností nejstarších civilizací. Nevím, z jakých důvodů se staly například historické osobnosti antické éry nepohodlné, ale nejspíš si je onen cenzor během svého vzdělávání nestačil zapamatovat. Všechny tyto škrty jsou pak zdůvodňovány tak, že jde o obsah, založený na encyklopedických znalostech, což už zkrátka není v souladu s moderním systémem vzdělávání. 

Kde jsou ty časy, kdy jsme byli vzorem vzdělanosti

Co si budeme povídat, stav českého školství není zrovna ideální a v mezinárodním měřítku se naše země, která se celá staletí pyšnila svou vzdělaností, dostává kamsi do průměru. A netýká se to jen základního a středoškolského vzdělávání, ale velkou měrou i toho vysokoškolského. Naše vysoké školy produkují každoročně tisíce absolventů v praxi naprosto nepoužitelných oborů. Jasně o tom hovoří například srovnání úrovně našich vysokých škol se světem.

 

 I kočka má radost ze ´školy hrou´

Taková Karlova univerzita, jedna z nejstarších evropských univerzit, kdysi také jedna z nejprestižnějších univerzit, se podle prestižního žebříčku hodnocení ARWU Academic Ranking of World Universities pohybuje v porovnání se světem na 201. až 300. dělené příčce. Přitom v první stovce, které jednoznačně vévodí americké univerzity, najdeme mimo jiné i šest čínských a celkově se jich před nás z té někdy opovrhované Číny dostalo 23. Před námi jsou i univerzity z takových zemí, jako je například Brazílie nebo Saudská Arábie. Jak je to možné? Není cosi špatného v našem systému vzdělávání? Žebříček ZDE 

Nároky na vzdělávání se snižují

Všechno to ale začíná na základních a středních školách, které podle mého názoru stále snižují nároky na vzdělání. Moje děti opouštěly školy poměrně nedávno, a tak mám v dobré paměti způsob výuky, jaký na nich byl praktikován. Stále převládá způsob výuky, jaký byl snad moderní naposledy za rakousko-uherského mocnářství. Biflování mnohdy zcela zbytečných údajů či pouček, laxní přístup učitelů k látce a samozřejmě chronická absence vlastního myšlení.

Uvedu příklad. Matematika byla například pro moji dceru i její spolužáky nenáviděným předmětem. Stačilo ale, že na školu nastoupil nový kantor, sice už důchodce, který jim z oné otravné výuky udělal zábavnou show, kašlal na nějaké osnovy a uváděl nezáživné matematické příklady do praktického života. Místo otravného kreslení geometrických obrazců na tabuli vzal například děti na blízký hrad, kde jim po odvyprávění báje o princezně uvězněné ve válcové věži dal spočítat její objem. Děti se na hodiny tohoto předmětu začaly těšit a jejich prospěch šel strmě vzhůru. Chci tím říci, že osobnost kantora hraje tu nejpodstatnější roli a bohužel, podobní kantoři jsou stále bílou vránou.

 

Tento Komenský je patřičně vznešený

Všechno stojí na kvalitních kantorech

Mám i starší vzpomínku, a to ze svého gymnaziálního studia. Povinná výuka ruštiny byla pro nás doslova za trest. A také tady stačil nový kantor, kterého jsme měli zároveň na latinu, aby se všechno rázem změnilo. Hodiny ruštiny se proměnily spíše v hodiny ruské kultury a hlavně literatury. Četli jsme v originále básně ruských básníků, poslouchali jeho zanícené vyprávění o velikánech ruské literatury, počínaje hrdiny ruských bylin, přes klasiky až po tehdy moderní literaturu. Přitom jsme se de facto vůbec neučili, ale diskutovali, rozebírali hlavní myšlenky literárních děl a pochopitelně všechno v ruštině. Na jeho hodiny jsme se těšili a dodnes, i po těch mnoha desítkách let je pro mne ruština druhým jazykem. Nechci současným kantorům nijak křivdit, ale z toho, co jsem poznal, jsou  ti, kteří dokážou skutečně učit a ne jen deklamovat nezáživnou látku z učebnic, stále v menšině. 

Umět rozeznat planetu od hvězdy je prý zbytečné

Způsob, jakým je dnes látka žákům a studentům podávána, je stále téměř předpotopní. Místo radikální školské reformy, o které se diskutuje už léta, se volí ten nejjednodušší způsob, a to škrtání v jednotlivých předmětech, přičemž v samotném systému se nemění nic. V rámci RVP dopadla škrtací mánie například i na fyziku, zmizely aplikace Ohmova zákona, problematika odlišování hvězd od planet, využívání Newtonových zákonů a spousta dalších, docela podstatných částí výuky.

 

Tento - aktuální - se nám obzvláště líbí

Učitelé z praxe se ale ozývají. Například Zdeněk Drozd, předseda Fyzikální pedagogické společnosti, kritizuje redukci učiva slovy: „Se škrty určitě nesouhlasíme. Proti redukci učiva bych nic neměl, ale teď zmizely zcela zásadní věci. Žáci by nově nemuseli umět například Ohmův zákon o elektrickém odporu či Newtonovy pohybové zákony. Právě ty jsou základním stavebním kamenem fyziky. A bez Ohmova zákona se neobejde žádný elektrikář,“ říká Drozd.

Žáci se tedy například nedozvědí, jak se liší hvězdy od planet, což by mělo patřit k těm nejzákladnějším vědomostem. Budou jim zamlčeny příklady mezinárodního terorismu a odstraněna látka, týkající se vztahů byzantsko-slovanské a islámské kulturní oblasti. Místo toho se vedle oné informatiky rozšíří výuka k multikulturalismu, dozvědí se o nutnosti odstranění diskriminace a předsudků vůči etnickým skupinám a podobné aktuální problémy. Přehled všech změn a redukcí najdete ZDE 

Čeští vědci protestují

Ostrá reakce přišla i od českých vědců. Ti zaslali ministrovi školství dopis, podepsaný předními akademiky, univerzitními profesory, odborníky z oblasti fyziky či matematiky. V dopise se praví: „Obracíme se na Vás jako fyzikové, přírodovědci a představitelé oborů a institucí, které fyziku

jako jednu ze stále podstatných oblastí lidského poznání používají, aplikují, rozvíjejí, které vzdělávají její učitele a také s fyzikou různými cestami seznamují veřejnost: Aktuální revizi Rámcových vzdělávacích programů pro základní vzdělávání považujeme za nedomyšlenou, nekoncepční a v konkrétnostech škodlivou.“

 

Zde je Komenský trochu jako Čingischán

V dopise se například dočteme: „Škrtnutí Newtonových zákonů interpretujeme jako rezignaci na racionální chápání běžných reálných dějů v našem světě a současně jako zahození stále užitečné součásti našeho civilizačního vědomí.“ Mimochodem, vědci se pozastavují například i nad tím, i když se to týká jiné oblasti, že je „například pozoruhodné, že z RVP zmizela slova „armáda" a „NATO". Celý text dopisu vědců ZDE. 

Redukce zasáhly i občanskou výchovu

Podobný dopis zaslala ministru školství i Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd a vyslovila v něm ostrý nesouhlas s revizí Rámcového vzdělávacího programu. Uvádí se v něm například: „Kromě nedostačující komunikace je výsledek revize RVP nevyhovující po stránce obsahové. Kromě informatiky není obsah RVP ZV reformulován, není inovován, je jen a pouze redukován. Argument, že redukovaný obsah v určité vzdělávací oblasti dává škole prostor věnovat se tématu více do hloubky, není validní, protože jde ruku v ruce s redukcí počtu vyučovaných hodin v dané vzdělávací oblasti...Vyškrtnutí očekávaných výstupů týkajících se vzájemné solidarity, nenásilného řešení konfliktů a ocenění přínosů spolupráce lidí při řešení konkrétních úkolů, se jeví jako naprosté nepochopení významu formálního vzdělávání při budování odolné, soudržné a udržitelné demokratické společnosti.“ Celý dopis ZDE. 

 

A zde nacházíme jistou podobnost s parazitologem Jaroslavem Flegrem

Proč jsou tyto škrty tak nebezpečné?

Podle mého názoru jde o typickou ukázku oné pověstné salámové metody, kdy se bude z učiva ukrajovat kousek po kousku, až zbude jen nic neříkající a pro praktický život naprosto nepoužitelný balast. Už dnes jsme svědky toho, že jsou z historie, zejména té nedávné, odstraňována některá nepohodlná fakta či události. Nepohodlnými se stávají i některé osobnosti našich dějin a nerad bych se dočkal toho, co se dnes děje třeba ve Spojených státech, kde je za politicky nekorektní osobnost považován už i William Shakespeare. Jeho tvorba prý „pojednává o bílé nadvládě a kolonizaci.“ Jeho díla jsou prý oslavou bílých a fanoušci jeho her ignorují autorův problémový světonázor. Stejně tak bych se nerad dočkal doby, kdy se podobné výhrady objeví třeba k osobnosti Jana Amose Komenského, který byl bohužel také bílý, ve svých dílech se dostatečně nevěnoval etnickým menšinám a o lidech jiné barvy pleti u něj nenajdeme ani zmínku.

 

Vložil: Pavel Přeučil

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace