Ani Komenský není politicky korektní. Prochází české školství revolucí, nebo zvoní klasickému vzdělávání hrana? Středa Pavla Přeučila

Foto: Facebook

Popisek: Facebooková skupina ´Komenský do tříd´, soutěžní kampaň Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského pro žáky základních a středních škol v České republice a české školy v zahraničí, sbírá pěkné obrázky ´učitele národů´. Ty, které jsme použili jako ilustrace, pocházejí ze dvou škol – ZUŠ Jaroslava Kvapila v Brně a MŠ a ZŠ Kyjov, Za Humny

Ve víru koronaviru poněkud zaniklo oznámení ministerstva školství o radikálních změnách v rámcovém vzdělávacím programu (RVP) pro základní vzdělávání, v jejichž důsledku dochází k podstatné redukci obsahu celé řady předmětů. Vše je zdůvodněno rozšířením výuky informatiky, v důsledku čehož se musí jiné předměty zkrátka seškrtat. Počínání toho, kdo ono škrtání v praxi realizoval, mi ale ve výsledku připomíná spíše řádění cenzora, který nejenže škrtal všechno, co během školní docházky sám nepochopil, ale navíc vypustil i obsah, který se mu možná zdál nepohodlný i z hlediska současné politické korektnosti.

Co tedy vlastně zmizelo? Například jde o škrty v dějepisu, odkud zmizí pasáže o archeologické kultuře na našem území nebo porovnání základních rysů západoevropské, byzantsko-slovanské a islámské kulturní oblasti. Za příliš obtížné jsou náhle považovány pasáže o základních politických proudech v evropských revolucích, či vztah křesťanství ke kacířství a jiným věroukám. Zmizí i obsah, týkající se antických osobností nejstarších civilizací. Nevím, z jakých důvodů se staly například historické osobnosti antické éry nepohodlné, ale nejspíš si je onen cenzor během svého vzdělávání nestačil zapamatovat. Všechny tyto škrty jsou pak zdůvodňovány tak, že jde o obsah, založený na encyklopedických znalostech, což už zkrátka není v souladu s moderním systémem vzdělávání. 

Kde jsou ty časy, kdy jsme byli vzorem vzdělanosti

Co si budeme povídat, stav českého školství není zrovna ideální a v mezinárodním měřítku se naše země, která se celá staletí pyšnila svou vzdělaností, dostává kamsi do průměru. A netýká se to jen základního a středoškolského vzdělávání, ale velkou měrou i toho vysokoškolského. Naše vysoké školy produkují každoročně tisíce absolventů v praxi naprosto nepoužitelných oborů. Jasně o tom hovoří například srovnání úrovně našich vysokých škol se světem.

 I kočka má radost ze ´školy hrou´

Taková Karlova univerzita, jedna z nejstarších evropských univerzit, kdysi také jedna z nejprestižnějších univerzit, se podle prestižního žebříčku hodnocení ARWU Academic Ranking of World Universities pohybuje v porovnání se světem na 201. až 300. dělené příčce. Přitom v první stovce, které jednoznačně vévodí americké univerzity, najdeme mimo jiné i šest čínských a celkově se jich před nás z té někdy opovrhované Číny dostalo 23. Před námi jsou i univerzity z takových zemí, jako je například Brazílie nebo Saudská Arábie. Jak je to možné? Není cosi špatného v našem systému vzdělávání? Žebříček ZDE.  

Nároky na vzdělávání se snižují

Všechno to ale začíná na základních a středních školách, které podle mého názoru stále snižují nároky na vzdělání. Moje děti opouštěly školy poměrně nedávno, a tak mám v dobré paměti způsob výuky, jaký na nich byl praktikován. Stále převládá způsob výuky, jaký byl snad moderní naposledy za rakousko-uherského mocnářství. Biflování mnohdy zcela zbytečných údajů či pouček, laxní přístup učitelů k látce a samozřejmě chronická absence vlastního myšlení.

Uvedu příklad. Matematika byla například pro moji dceru i její spolužáky nenáviděným předmětem. Stačilo ale, že na školu nastoupil nový kantor, sice už důchodce, který jim z oné otravné výuky udělal zábavnou show, kašlal na nějaké osnovy a uváděl nezáživné matematické příklady do praktického života. Místo otravného kreslení geometrických obrazců na tabuli vzal například děti na blízký hrad, kde jim po odvyprávění báje o princezně uvězněné ve válcové věži dal spočítat její objem. Děti se na hodiny tohoto předmětu začaly těšit a jejich prospěch šel strmě vzhůru. Chci tím říci, že osobnost kantora hraje tu nejpodstatnější roli a bohužel, podobní kantoři jsou stále bílou vránou.

Tento Komenský je patřičně vznešený

Všechno stojí na kvalitních kantorech

Mám i starší vzpomínku, a to ze svého gymnaziálního studia. Povinná výuka ruštiny byla pro nás doslova za trest. A také tady stačil nový kantor, kterého jsme měli zároveň na latinu, aby se všechno rázem změnilo. Hodiny ruštiny se proměnily spíše v hodiny ruské kultury a hlavně literatury. Četli jsme v originále básně ruských básníků, poslouchali jeho zanícené vyprávění o velikánech ruské literatury, počínaje hrdiny ruských bylin, přes klasiky až po tehdy moderní literaturu. Přitom jsme se de facto vůbec neučili, ale diskutovali, rozebírali hlavní myšlenky literárních děl a pochopitelně všechno v ruštině. Na jeho hodiny jsme se těšili a dodnes, i po těch mnoha desítkách let je pro mne ruština druhým jazykem. Nechci současným kantorům nijak křivdit, ale z toho, co jsem poznal, jsou  ti, kteří dokážou skutečně učit a ne jen deklamovat nezáživnou látku z učebnic, stále v menšině. 

Umět rozeznat planetu od hvězdy je prý zbytečné

Způsob, jakým je dnes látka žákům a studentům podávána, je stále téměř předpotopní. Místo radikální školské reformy, o které se diskutuje už léta, se volí ten nejjednodušší způsob, a to škrtání v jednotlivých předmětech, přičemž v samotném systému se nemění nic. V rámci RVP dopadla škrtací mánie například i na fyziku, zmizely aplikace Ohmova zákona, problematika odlišování hvězd od planet, využívání Newtonových zákonů a spousta dalších, docela podstatných částí výuky.

Tento - aktuální - se nám obzvláště líbí

Učitelé z praxe se ale ozývají. Například Zdeněk Drozd, předseda Fyzikální pedagogické společnosti, kritizuje redukci učiva slovy: „Se škrty určitě nesouhlasíme. Proti redukci učiva bych nic neměl, ale teď zmizely zcela zásadní věci. Žáci by nově nemuseli umět například Ohmův zákon o elektrickém odporu či Newtonovy pohybové zákony. Právě ty jsou základním stavebním kamenem fyziky. A bez Ohmova zákona se neobejde žádný elektrikář,“ říká Drozd.

Žáci se tedy například nedozvědí, jak se liší hvězdy od planet, což by mělo patřit k těm nejzákladnějším vědomostem. Budou jim zamlčeny příklady mezinárodního terorismu a odstraněna látka, týkající se vztahů byzantsko-slovanské a islámské kulturní oblasti. Místo toho se vedle oné informatiky rozšíří výuka k multikulturalismu, dozvědí se o nutnosti odstranění diskriminace a předsudků vůči etnickým skupinám a podobné aktuální problémy. Přehled všech změn a redukcí najdete ZDE.  

Čeští vědci protestují

Ostrá reakce přišla i od českých vědců. Ti zaslali ministrovi školství dopis, podepsaný předními akademiky, univerzitními profesory, odborníky z oblasti fyziky či matematiky. V dopise se praví: „Obracíme se na Vás jako fyzikové, přírodovědci a představitelé oborů a institucí, které fyziku

jako jednu ze stále podstatných oblastí lidského poznání používají, aplikují, rozvíjejí, které vzdělávají její učitele a také s fyzikou různými cestami seznamují veřejnost: Aktuální revizi Rámcových vzdělávacích programů pro základní vzdělávání považujeme za nedomyšlenou, nekoncepční a v konkrétnostech škodlivou.“

Zde je Komenský trochu jako Čingischán

V dopise se například dočteme: „Škrtnutí Newtonových zákonů interpretujeme jako rezignaci na racionální chápání běžných reálných dějů v našem světě a současně jako zahození stále užitečné součásti našeho civilizačního vědomí.“ Mimochodem, vědci se pozastavují například i nad tím, i když se to týká jiné oblasti, že je „například pozoruhodné, že z RVP zmizela slova „armáda" a „NATO". Celý text dopisu vědců ZDE. 

Redukce zasáhly i občanskou výchovu

Podobný dopis zaslala ministru školství i Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd a vyslovila v něm ostrý nesouhlas s revizí Rámcového vzdělávacího programu. Uvádí se v něm například: „Kromě nedostačující komunikace je výsledek revize RVP nevyhovující po stránce obsahové. Kromě informatiky není obsah RVP ZV reformulován, není inovován, je jen a pouze redukován. Argument, že redukovaný obsah v určité vzdělávací oblasti dává škole prostor věnovat se tématu více do hloubky, není validní, protože jde ruku v ruce s redukcí počtu vyučovaných hodin v dané vzdělávací oblasti...Vyškrtnutí očekávaných výstupů týkajících se vzájemné solidarity, nenásilného řešení konfliktů a ocenění přínosů spolupráce lidí při řešení konkrétních úkolů, se jeví jako naprosté nepochopení významu formálního vzdělávání při budování odolné, soudržné a udržitelné demokratické společnosti.“ Celý dopis ZDE. 

A zde nacházíme jistou podobnost s parazitologem Jaroslavem Flegrem

Proč jsou tyto škrty tak nebezpečné?

Podle mého názoru jde o typickou ukázku oné pověstné salámové metody, kdy se bude z učiva ukrajovat kousek po kousku, až zbude jen nic neříkající a pro praktický život naprosto nepoužitelný balast. Už dnes jsme svědky toho, že jsou z historie, zejména té nedávné, odstraňována některá nepohodlná fakta či události. Nepohodlnými se stávají i některé osobnosti našich dějin a nerad bych se dočkal toho, co se dnes děje třeba ve Spojených státech, kde je za politicky nekorektní osobnost považován už i William Shakespeare. Jeho tvorba prý „pojednává o bílé nadvládě a kolonizaci.“ Jeho díla jsou prý oslavou bílých a fanoušci jeho her ignorují autorův problémový světonázor. Stejně tak bych se nerad dočkal doby, kdy se podobné výhrady objeví třeba k osobnosti Jana Amose Komenského, který byl bohužel také bílý, ve svých dílech se dostatečně nevěnoval etnickým menšinám a o lidech jiné barvy pleti u něj nenajdeme ani zmínku.

Vložil: Pavel Přeučil