Akce Robert: nebude to snadná bitva, na obzoru je navíc vidina mnohých velkých zklamání. Fejeton Jiřího Macků

Foto: Robert Šlachta / Facebook (stejně jako snímky v článku, pokud není uvedeno jinak)

Popisek: Robert Šlachta založil na konci ledna nové politické hnutí Přísaha

Jeho jméno je v posledních dnech skloňováno tak často, jako covid. Svou kariérou vysoce postaveného policisty Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu a poté i Celní správy se všemi jeho úspěchy (kdo je objektivně sesumíruje?) i možnými přešlapy (kdo je vypočítá?) vzrušuje veřejnost. Ještě víc však dráždí rozhodnutí vyměnit bahno zločinu za stejně nevonnou siláž politiky.

„Třicet let jsem sloužil naší zemi a bojoval za lidi. Byl jsem polda a jsem na to hrdý. Třicet let mi byla práce posláním. Teď chci sloužit dál. Zakládám hnutí Přísaha. Znám snad každého lumpa, kterého nosí tato země, a žádnému a ani před ničím jsem nikdy neuhnul. Nic na tom nezměním ani v politice. To vám přísahám.“

Když vtip zavání trapností. A to Reflex umí

Silná slova, odvážná, málokdy ke slyšení i od otřelého politika. Mimořádná nabídka pro oponenty jakkoli je zpochybnit. Opakovaně se toho, více méně dle očekávání, ujal týdeník Reflex perem problematiky znalého spolupracovníka Dušana Šrámka. 

Robert Šlachta se svým hnutím Přísaha vyrazil na spanilou jízdu po republice

Loňského června, když prosákly první informace o vidině hrozby, se to stalo pod ironizujícím titulkem Příběh opravdového člověka aneb Omylníky bývalého policisty Roberta Šlachty. Už asi jen málokdo si v souvislosti s první částí titulku vybaví válečný příběh beznohého pilota Meresjeva z románu Borise Polevého. Protože to byla kniha ruská a školami vnucována jako povinná četba, byla léta patřičně zesměšňována; v autoru Šrámkovi ta averze zřejmě doživotně zakotvila.

Když teď definitivně uhodilo, reflektoval skutečnost Reflex dalším odhalením pod titulkem Lídr nového politického hnutí Přísaha aneb 7 hříchů Roberta Šlachty. To vše v době, kdy je expolicista zván do jedné talk show za druhou a každý ze zájemců či potenciálních sympatizantů může takto zveřejňovaná fakta srovnávat. A protože ´sranda must go on´, tentokrát časopis přičinil k článku zesměšňující fotografii dvou desperádů domácí scény bezpečnostních složek. Schválně si ji na internetu vyhledejte: státní zástupce Ivo Ištván coby klon piráta Bartoše a Robert Šlachta v úboru Supermana s výrazem jako z Planety opic. Kdyby toto humorné dílko aspoň redakce správně označila, prosím, ale to by tam ovšem páni žurnalisté museli znát rozdíl mezi fotografií a montáží. (A to už pominu připomenutí, že v české gramatice se nižší čísla vypisují slovy, viz Didacticus, Správné psaní číslovek.)

Poliši si uplácali vlastní stranu – proč ne?

Ustavení hnutí Přísaha vyvolala vlnu zatím utajovaného zděšení i prvního pochybovačného odmítání. Prý strana policajtů, to je přesně to, co nám tady ještě chybělo. Ale proč ne? Cožpak ty druhé nejsou monotematické? Jedna kompletně vyfutrovaná starosty, místostarosty a tajemníky, maximálně vytěžený komunál. Další sestavená ze samých zlodějů, tedy pirátů, jelikož kdykoli přichystaných okrást konkurenci o voličské hlasy, strana mlaďochů kvalitativně vylepšená rodinnými příslušníky, rodinnými milenkami a rodinnými známými.

Hnutí má již vlastní trička a další reklamní předměty 

Pak je tady také politickou scénou úspěšně na agrofertní kře driftující parta hochů, kteří spolu mluví a nikdy jinak; pozor však na globální oteplování, ať jim ta neotřesitelná pozice neroztaje pod zadkem. Další politickou stranu si založili naši spoluobčané ze všeho nejraději schůzující v rámci nedělních bohoslužeb - a tak bychom mohli v těch originalitách pokračovat.

Malé šance pro outsidery

Třeba členové ÚV KSČM, omámení literárním mistrovstvím Oscara Wilda, zapomněli, že místo jednoho Filipa je důležitější mít aspoň pár tisícovek jeho voličů. V souvislosti se stranou DOBRÁ VOLBA mně zase vytanul slogan z mládí Už jsme se dohodli, že největší pohodlí, je lahvové pivo doma (ale líp určitě chutná v parlamentní kantýně).

Další už tolik štěstí dopracovat se k metám i oné kantýně už neměli, čímž postupně až téměř zanikli. REALISTÉ překvapivě narazili na tvrdou realitu, IDEALISTÉ měli jenom velké oči, NEZÁVISLÍ neustále hledají někoho, na koho by se navěsili, SVOBODNÍ pohasli poté, kdy se z větší části oženili, ROZUMNÍ se pro jistotu ani nikam necpali…

Šlachta na videu bez roušky, foto repro

Jak se rodí nová strana

Když se objevily první náznaky vzniku, napadl mě hned název POLSTR, myšleno vtipně jako strana vypolstrovaná těmi, kteří už skutečně budou nejen pomáhat a chránit, ale i ukazovat na hříchy a konečně je odhalovat. Ale PŘÍSAHA, uznávám, je rozhodně lepší, zavazující, burcující. A teď si představte takovou koalici PŘÍSAHA na TRIKOLORU! To zní tak zatraceně vlastenecky, až se z toho musí Tomio osypat.  

Str-str, neboli stranickou strukturu, lze přitom snadno vybudovat pohodlně od stolu a během půlhodinky, bez přetahování ambiciózních, ba ani žádné online hlasování. Klidně i formou rozkazů, o těch se nediskutuje. Asi takhle: předseda ex-ředitel ex-plukovník, místopředsedové ex-náměstci ex-podplukovníci, členové výboru a poradci minimálně ex-velitelé ex-kapitáni. Početní členové donátoři z řad civilní veřejnosti by poté mohli dostat propůjčené čestné hodnosti od rotného (é) přes nadpraporčíka (čice) až po podporučíka (čice).

Visí již i reklamy

Kdo se stane obětí zklamání?

Že se Robert Šlachta postará, aby se obklopil samými věrnými a schopnými, kteří už většinou této zemi jednou přísahali, není třeba pochybovat. Jednoho už tuším: ten, jenž duchovnímu otci zakladateli rozmluvil jeho rozmarnou ofinu.

Tuším pěkný rozruch na politické scéně a jsem si jistý, že tutově budou následovat zklamání nejrůznějšího charakteru. Ta první přijdou, zatím počítáno měsíc po měsíci, když lidé otupělí bojem s covidem a zklamaní chaotickým jednáním svých reprezentantů opomenou novou stranu zmínit v předvolebních průzkumech. Další zklamání se váže již ke konkrétnímu datu ukončení voleb 9. října: případný úspěch PŘÍSAHY budou provázet protáhlé zklamané až vyděšené obličeje podvodníků, politiků (ani nevím, proč se mi obě společenské podmnožiny vybavily hned vedle sebe…), násilníků, zlodějů, některých novinářů, některých podnikatelů a vůbec šmejdů nejrůznějšího charakteru.

Robert Šlachta u Krause ještě s jeho typickou ofinou

Zklamání v tomto výčtu další a vůbec největší však může Robert Šlachta připravit po měsících sám: těm, kteří mu žel uvěřili a s ním na PŘÍSAHU přísahali. Říká se tomu zpronevěřené sliby. Ale tuším, že Šlachta do toho půjde natvrdo. Ví, co ho čeká, konečně má to tak nějak zakódované ve jménu. V němčině totiž die Schlacht znamená bitvu…  

Vložil: Jiří Macků