Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

MFF Karlovy Vary 2021

MFF Karlovy Vary 2021

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i všechno kolem

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Kdy nás Nora Fridrichová začne přemlouvat, abychom neluxovali? Komentář Štěpána Chába

komentář 10.02.2021
Kdy nás Nora Fridrichová začne přemlouvat, abychom neluxovali? Komentář Štěpána Chába

Foto: Facebook

Popisek: Nora Fridrichová se připravuje přemluvit diváky, aby dnes neluxovali?

Ve Švédsku boží mlýny mlely s extra rychlou rotací. 20. 12. 2020 uzavřeli Švédové jadernou elektrárnu v Ringhals. O necelé dva měsíce později uhodily mrazy, to jsme někde v závěru minulého týdne, a na překvapené Švédy z televize promlouvali moderátoři s návodem, jak šetřit elektřinu. Nejlépe prý tím, že nebudou ve špičce luxovat. To znamená prakticky přes den.

Švédsko muselo sáhnout k tomu nejhoršímu. Začalo nakupovat elektřinu z Polska, Německa, ale také z Ruska. Elektřinu, která byla vyrobena v uhelných elektrárnách. Z obvyklých 30 euro stoupla cena proudu kvůli nákupu ze zahraničí na 200 euro za MWH. Dvě největší papírny v zemi společnosti Holmen uzavřely velké části provoz, protože by ho prostě neutáhly. Společnost Svenska Kraftnät spustila fosilní elektrárnu Karlshamn. Není bez zajímavosti, že bez přerušení jely obrovské servery Facebooku, které ve Švédsku jsou a užívají si od tamní vlády slevu 97 % z ceny energií, přičemž spotřebovávají energii v hodnotě spotřeby 16 000 rodinných domů… jejichž obyvatelům švédská vláda prostřednictvím veřejnoprávní televize vzkazuje – neluxujte, nebo se nám zbortí systém.

Poslanec za vládní Zelené Lorentz Tovatt v deníku Aftonbladet řekl, že je pohoršen tím, že Švédsko zachránila fosilní energie, tedy pálení ropy ve fosilní elektrárně Karlshamn. Že by ve fosilní elektrárně Karlshamn měli přejít alespoň na bioolej, případně na bioplyn. „Bioplyn je plyn produkovaný během anaerobní digesce organických materiálů a skládající se zejména z metanu (CH4) a oxidu uhličitého (CO2),“ píše se na Wikipedii. Bioolej, abychom byli úplní, se pak vyrábí z rostlin, které se musí vypěstovat a zabírají tak místo pro pěstování potravin.

Když se vrátíme o měsíc zpět, do 11. ledna 2021, s údivem si vzpomeneme na zprávu dne, jejímž předmětem byl hrozící kolaps elektrické soustavy v Rakousku, kde jsme pomocnou ruku podali i my se svým Rakušany tolik proklínaným Temelínem. Problém byl podle ředitele rakouské Wien Energie Michaela Strebla v obnovitelných zdrojích energie. Jsou nestabilní. „Počet nouzových zásahů dramaticky narůstá. Zatímco ještě před několika lety musela Wien Energie kvůli stabilizaci sítě ročně zvýšit výrobu elektřiny krátkodobě jen asi patnáctkrát, v posledních letech to bylo až 240krát,“ řekl Strebl.

Spálíme si lesy

V Rakousku pak hrají na city biospolečnosti i tím, že ekologická výroba elektrické energie se dá vyždímat z pálení dřeva. A tak tam vznikají bioelektrárny, které pálí dřevo, dřevěné štěpky a tvrdí, že se jedná o ekologii. I tady mi trochu uniká souvislost. Není strom ekologicky přínosnější, když ho necháme růst? Ona by ta ekologičnost u pálení dřeva dávala smysl, kdyby strom rostl stejně rychle, jako rychle hoří. Jenže to tak není. K pořádné sosně v lese potřebujeme přinejmenším třicet let. K jejímu spálení ve velkém v kotli elektrárny pár desítek minut. Kdy nám dojdou stromy? V Rakousku vyrábí tímto ‘obnovitelným´ způsobem 5 % elektrické energie. Je to ‘bio‘, mají to napsané na elektrárně. Do podobné evoluce jsme se samozřejmě pustili také, ČEZ v elektrárnách Hodonín a Poříčí také pálí dřevo a dřevní odpad.

Před dvěma lety jsem potkal místního lesníka. Byl do ruda zabarvený a prýštila z něho zlost. Ptám se, proč. Pravil, že po těžbě v lese balíkovali také lesní podloží. Takový ten odpad lesa, zetlelé listí, jehličí, větvičky. Brali to do hloubky až čtvrt metru, až na jílové podloží. Lesník pravil, že tím zabíjí les jako takový. Berou mu jeho podstatu. Takové to lesní žití a hnití, protože v lesní půdě je to lesní hemžení, to mikroklima, které dělá les lesem. Pro obnovu takového podloží bude les potřebovat desetiletí. A kde takové balíky končily? No přece v ekologické elektrárně. To je ekologie? To je úcta k přírodě?

V Německu bez jádra

K tomu může připočíst vyhrůžku Německa zbytku Evropy. Do konce roku 2022 u sousedů plánují odpojit poslední jaderné elektrárny. Ale ještě se u sousedů šachuje s možností, že by se odpojení jaderných elektráren o deset let odložilo, ale zároveň by se na druhou stranu urychlilo odpojení uhelných elektráren také o deset let, to znamená k roku 2028. Buď jak buď, Německo se v nadcházejících letech stane kvůli energetické nestabilitě trochu problematickým sousedem.

Elektroautem napříč Evropou

Nejde nechat bez povšimnutí, že Evropská unie, a v návaznosti na ni i její národní kolonie, nabízí velmi štědré dotace na nákup elektroautomobilů. Ty slibují jediné, rapidní nárůst spotřeby elektřiny. Nejde nevzít do souvislostí podporu elektromobility a zároveň prosbu švédské veřejnoprávní televize, aby lidé méně luxovali. Kde přesně se míjíme v chápání? Jakmile si Jarda od vedle pořídí novou Teslu, tak při nabíjení zbytek vesnice bude ve tmě? Mají to soudruzi z Evropské unie skutečně dobře promyšlené? Nespadneme kvůli jejich zeleným plánům do přídělového systému a povolenek na proud do domácnosti? Ráno bez proudu, v poledne půlhodina na ohřátí jídla, večer pak chvilka na zapnutí televize, ze které nás bude Nora Fridrichová s Jakubem Železným přemlouvat, ať si zítra nepečeme v troubě, protože to moc žere? Aby taková společnost nezačala příliš připomínat Severní Koreu.

Ano, přeháním (alespoň v to doufám), ale když se rozhlédnu kolem, mám pocit, že nejsem sám, kdo si jednou zapřeháněl. Prosba, aby se neluxovalo, jinak spadne rozvod elektřiny po zemi? Opravdu jsme nakročili až na takovou cestu sebedestrukce? Greta má jistě radost, to ano. Jen nevím, jestli je tu Evropa od toho, aby měla Greta svou hračku na hraní.

Obhajoba obnovitelných zdrojů

Přičemž princip obnovitelných zdrojů elektřiny je krásný. Měl by být součástí produkce elektřiny. A měli bychom jít vstříc tomu, aby se maximální možné množství elektřiny vyrábělo obnovitelně. Jenže rozumně a v rámci vývoje samotných obnovitelných zdrojů. V Austrálii nyní zkouší vodní elektrárnu, která vyrábí elektřinu za pomoci mořských vln. Lidská vynalézavost nezná mezí. Nádhera, krása, potlesk na otevřené scéně. Další možnost, další kousek dílku. Jenže my jsme si udělali z možnosti povinnost.

Připadá mi, že současný kurs, který zadala Evropská unie, je kontraproduktivní. Nikdo z nás, předpokládám, nechce vědomě škodit přírodě. Jenže nikoliv na úkor vlastních životů, možností i pohodlí. A Evropská unie jedná na sílu, vnucuje zdroje energie, které jsou nestabilní a rizikové, a nepřipouští diskusi. Za bolševika jsme byli zvyklí, že minimálně jednou týdně na několik hodin vypadla elektřina. Už jsme odvykli. A vracet se k tomu nechceme.

 

Vložil: Štěpán Cháb

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace