Studium mu zničil atentát na katechetu, armádní kariéru válka. A pak objevil vedle vany lék na nesmrtelnost. Tajnosti slavných
01.02.2021
Foto: alechtron.com
Popisek: Spisovatel a fejetonista Zdeněk Jirotka, duchovní otec nesmrtelného Saturnina
VIDEO Zrodil se v koupelně a právě proto je v něm prý tolik vody. Mimořádný úspěch své literární prvotiny se našemu mistrovi suchého humoru nikdy nepodařilo překonat. Jeho Saturnin nás baví už téměř osmdesát let.
Český smysl pro humor, který dělal vrásky na čele i nacistům, je bezesporu proslavený podobně jako suchý anglický a po staletí zůstával osvědčenou zbraní proti všem neduhům a útrapám. Jako lék pro zachování zdravé mysli je totiž účinnější než nejdražší léky světa a měli bychom si to připomínat obzvlášť nyní, kdy se na mnohé z nás hrnou trampoty ze všech stran. Koneckonců skvělý vypravěč, spisovatel a fejetonista Zdeněk Jirotka, duchovní otec legendárního sluhy Saturnina, s oblibou říkával: „Prožíváme-li delší dobu idylu, přestaneme ji vnímat a osud by nám prokázal neocenitelnou službu, kdyby nás popadl za límec a vyhodil dočasně na mráz. Pak bychom nevzpomínali na to, že kamna trochu kouřila, nýbrž na to, že hřála. A na to, že bylo ostatně v naší moci, aby jenom hřála.“
Saturnin:
Atentát na katechetu
Narodil se 7. ledna 1911 v Slezské Ostravě a cit pro literaturu a smysl pro humor měl po kom dědit. Jeho otec Ladislav, který zprvu putoval po zemi s kočovným divadlem, vlastnil v hornické metropoli reklamní agenturu a panoramatické představení, v němž sklízelo největší úspěch promítání ženských aktů. Jeho o osmnáct let mladší manželka Žofie byla učitelkou ručních prací. Zdeněk nejprve začal v roce 1925 studovat reálné gymnázium, v kvintě byl ale vyloučen za ‘atentát na katechetu‘ neboli nastražení třeskavých kuliček a kýchacího prášku na stupínek. „Překvapilo mě tehdy, že pan katecheta odmítl zemřít pro věc církve mučednickou smrtí, o jejíchž půvabech nám často zaníceně vyprávěl,“ zavzpomínal po letech v jednom rozhovoru. K jeho klukovinám nejspíš přispěl i rozvod rodičů, který velmi těžce nesl. A tak v roce 1928 odešel k otci do Hradce Králové, kde se nejprve vyučil zedníkem a v roce 1933 se mu podařilo odmaturovat na Vyšší průmyslové škole stavitelské.
Teta Kateřina:
Kariéru zničila válka
Poté vstoupil do armády jako voják z povolání a sloužil nejprve jako důstojník pěchoty, později jako stavební dozor vojenských staveb v celé řadě posádek, od Olomouce přes Vyškov a Brno až po Košice či Banskou Bystrici. Po podpisu Mnichovské dohody a abdikaci prezidenta Edvarda Beneše byla počátkem října 1938 zahájena demobilizace, která Zdeňkovi navždy zhatila armádní kariéru. Po odchodu do civilu začal pracovat jako úředník na ministerstvu veřejných prací. Suchopárnost ministerských lejster si vynahrazoval literaturou, obzvlášť miloval suchý anglický humor. Brzy začal psát první vlastní pokusy a v roce 1940 odstartoval spolupráci s Literárními novinami. Konečně mohl naplno popustit uzdu smyslu pro humor, zděděnému po neustále rozverném otci. Jeho největšími oblíbenci se stal Jerome Klapka Jerome, autor slavných Tří mužů ve člunu, které pro české čtenáře poprvé přeložil protektorátní prezident Emil Hácha se svým bratrem Theodorem, a mistr jazykové komiky a situačních gagů, sir Pelham Grenville Wodehouse, populární ‘sloupkař‘ londýnského deníku Globe.
Ano, chtěla jsem růži:
Zrození v koupelně
Suchý anglický humor, tepající s noblesou a elegancí maloměšťáckou morálku, inspiroval Jirotku k pokusu o vytvoření vlastního podobného literárního stylu. Nejlépe se mu tvořilo v noci, takže se jeho první hrdina Saturnin nakonec zrodil v koupelně hned vedle vany a Jirotka rád říkával, že nejspíš právě proto je v něm tolik vody. Jediná koupelna byla stoprocentně zabezpečená proti úniku světla při povinném zatemnění oken proti nebezpečí leteckých útoků, které bylo pravidelně kontrolováno a na jehož dodržování úřady přísně dohlížely. Podle pamětníků musely být za soumraku například uhašeny i svíčky na hřbitovech a po 21. hodině všude vládla jen černočerná tma. Jirotkův hrdina se poprvé objevil na stránkách Lidových novin v povídce Můj sluha Saturnin a jeho předobrazem se stal Wodehousův svérázný komorník Jeeves. Když si pak autorova manželka Helena přečetla celý rukopis, prohlásila prý: S tímhle neprorazíš.
Miloušovy vousy:
Jak se pletou manželky
O svém grandiózním omylu se měla Helena vzápětí přesvědčit. Humoristický román Saturnin vyšel poprvé v roce 1942 a především výrazná odlišnost od tehdejší české literární produkce mu zajistila mimořádný ohlas. Vypráví až neuvěřitelné příběhy svérázného sluhy Saturnina, jeho pána a dalších postav, z nichž zejména teta Kateřina díky své oblibě užívání přísloví zlidověla. Vypravěčem je Saturninův pán, který si ho najme, aniž tuší, kolik jeho výstředních nápadů bude muset přežít. Věhlas tohoto svého ‘duchovního dítěte‘ se Jirotkovi nikdy nepodařilo překonat a navždy zůstal v jeho stínu. Díky úspěchu své prvotiny ale mohl obratem pověsit suchopárnou úředničinu na hřebík a věnovat se už jen literární tvorbě. Jako spisovatel na volné noze psal povídky a fejetony pro Literární noviny a v roce1944 vyšla jeho další kniha, detektivní parodie o hloupých podvodnících a neomylném amatérském detektivovi Muž se psem, kterou v roce 1968 rozšířil o další čtyři povídky.
(Pokračování ve středu 3. února)
Vložil: Adina Janovská