Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Pražská doprava

Pražská doprava

Zajímavosti i aktuality

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturně politického redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Voda mě táhne tmou: Není důležité, co říká okolí, ale že si za tím můžu stát já sama. Lenka Dusilová je samorost, a proto... Přečetli jsme

31.01.2021
Voda mě táhne tmou: Není důležité, co říká okolí, ale že si za tím můžu stát já sama. Lenka Dusilová je samorost, a proto... Přečetli jsme

Autor: Supraphon (stejně jako ostatní snímky v článku, pokud není uvedeno jinak)

Popisek: Lenka Dusilová vydává u Supraphonu nové album Řeka

VIDEO Lenka Dusilová vydala novou desku, kterou bohužel nemůže předvést na koncertech. Ty byly přitom to hlavní, co ji živilo. Ačkoliv se v jiném rozhovoru svěřila, že se ocitla na finančním dně, v rozhovoru pro MF Dnes projevila mírný optimismus.

Deska se nazývá Řeka: „Šla jsem do studia s připraveným konceptem pracovně pojmenovaným Hudební řeka. Měla jsem ke své hudbě namalovanou mapu jako řeku s rozvětvenými rameny a meandry, které protékaly příběhy a mými imaginacemi, a napsanou synopsi k jednotlivým skladbám. Prostě takový hudební scénář. Nebyla jsem si názvem dlouho jistá, ale nakonec producent alba Petr Ostrouchov řekl: „Proč by se to tedy nemohlo jmenovat Řeka?" Říční systém vizuálně i dynamicky asi nejlépe popisuje koncept hudby, obsahu a děje. Navíc řeka je krásný tvar, žádná se nikde na světě neopakuje, každá je originál, nikdy není stejná. A je vlastně pořád živá,“ popsala, jak název vznikl.

Pomáhá opravovat památky

Základem alba se stal projekt Monument/um, který připravila pro projekt elektronické hudby Sectaculare. Díky tomuto projektu začala pomáhat v obnově památek: „Když jsem točila klip na zámku v Duchcově, kastelán mi v zahradě ukázal architektonicky zajímavý pavilon postavený v 80. letech pro Reinerovu fresku. Předtím na tom místě stál špitálský kostel, který komunisti zbourali pod záminkou, že se tam bude těžit uran. Právě z toho kostela pocházela vzácná Reinerova freska, která byla po zbourání špitálu zakonzervovaná a později vložená do kopule pavilonu,“ uvedla pro MF Dnes. Na opravu chtěla pomoci pořádáním kulturní události: „Projekt se připravoval čtyři roky a předloňské léto se nám podařilo uspořádat první ročník. Vybraly se čtyři památky různého typu, sakrální, industriální, hrad a prvorepublikové lázně, na každé z nich jsme odehráli audiovizuální koncert, šitý na míru právě jim, a podpořili tím spolky a lidi, kteří o ně pečují a hledají pro ně nový účel. Teď se hledají nové památky, a pokud seženeme dostatek finančních prostředků, měl by v létě proběhnout další ročník.“

 

Lenka se proslavila v Kollerově skupině Pusa v devadesátých letech. V aktuálním rozhovoru jen tak mimochodem přiznala, že tehdy nějaký čas s Davidem Kolllerem i žila a že jsou dodnes velmi dobří přátelé

S maminkou na ubytovně

Lenka Dusilová pochází z Karlových Varů, s maminkou vystřídala mnoho míst: „Odmalička jsem se mnohokrát stěhovala, i přesun do Prahy s mámou byl docela divoký - než jsme se tu usadily, bydlely jsme po různých ubytovnách a podnájmech. Mám v sobě stále vzpomínky na byt a svůj pokoj, kam jsem se od 16 let nepodívala, ale Vary na mě zároveň vždycky působily schizofrenicky. Měla jsem ráda lesy nad školou, město bylo plné Němců a Rusů a lidé sloužili lázeňskému provozu. Jako rodina jsme hodně jezdili na vandry a do přírody, trampská komunita nám poskytovala únik před normalizační šedí, kde mohl člověk být víc sám sebou. Mám ten kraj spojený právě s cestováním po lesích, zříceninách a hradech, ale k městu nemám hlubší vztah ani necítím potřebu se tam vracet,“ popsala svůj vztah k rodnému kraji. V současné době bydlí v Praze: „Obecně je domov samozřejmě tam, kde je můj syn, ale doma jsem teď v Praze. Zbožňuju ji i s tím tlakem, který je někdy skoro k nevydržení, ale vždycky je tu na výběr, kde může člověk trávit čas.“

 

Doba, co provětrává stereotypy

Současná doba, která nepřeje umělcům, ji prý neničí: „Já si nemyslím, že je úplně nešťastná. Pro kulturu je špatná, ale nezničila ji. Nemáme sice bezprostřední kontakt s publikem, což je pro nás nenahraditelný zážitek, ale kultura přežívá díky lidem, kteří se snaží a hledají nové formy. Sama jsem zvědavá, kam nás to zavede, a taky to trochu provětrává stereotypy,“ svěřila se v MF Dnes. „Mě třeba těší už to, že se můžu věnovat hudbě. Poslední rok se zdálo, že to bude brutální, ale i když jsem se dostala do určité tísně, předchozí roky jsem zase zažila tíseň jiného druhu. A musím říct, že hudebně a kreativně mám za sebou velmi bohaté období - zažila jsem úžasný čas ve studiu, tvoření se skvělými lidmi ve velké harmonii, přineslo nám to všem radost a snad to potěšilo i nějaké posluchače,“ narazila na to, že před nedávnem zažila pocit vyhoření.

 

Projekt ´Bittová Dusilová Načeva: SPOLU´ má za sebou veleúspěšnou koncertní šňůru. Ta se měla opakovat vloni, což znemožnil covid. Tak snad se dočkáme. Foto Facebook

Stejně jako Bittová a Načeva si dělá to své

Na desce spolupracovala s Ivou Bittovou a Monikou Načevou: „Každá má svůj jazyk, ale jsme stejně dobrodružné povahy. Je skvělé, že tady takoví muzikanti jsou, nejen mezi ženami. Líbí se mi jejich umanutost, dělají si to své a neřeší, že někdy se to posluchačům líbí víc a někdy míň, pro ně je to zkrátka osobní výpověď. Tohle je cesta, která baví i mě, není nejdůležitější, co si o tom myslí okolí, ale že si za tím můžu stát já sama.“

 

+

Lenka je skutečně svobodná duše. Její tvorba nesnese žádná omezení a to, že se spojila s Monikou Načevou a Ivou Bittovou, které jsou na tom úplně stejně, bylo celkem očekávatelné. Tyhle tři umělkyně k sobě mají blízko.

-

Ačkoliv je Lenka v rozhovoru poměrně optimistická, je jasné, že současná doba ji ekonomicky drtí. Nedávno se svěřila, že si hodlá najít brigádu. Potěšující je, že i tak si najde čas na tvorbu. 

Vložil: Michaela Špačková

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace