Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Pražská doprava

Pražská doprava

Zajímavosti i aktuality

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturně politického redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Zakázané rozvolňování na hokejové scéně. Stačí olympijský titul na vytoužené prezidentování? Co zaujalo Jiřího Macků

31.01.2021
Zakázané rozvolňování na hokejové scéně. Stačí olympijský titul na vytoužené prezidentování? Co zaujalo Jiřího Macků

Foto: Archív Jiřího Macků

Popisek: Téměř dvoumetrový Ken Dryden v rozhovoru s novináři (autor vpravo) během soustředění československých hokejových brankářů, Ústí nad Labem 1981

Dnešní téma bude ryze monotematické, protože pouze o jednom aktuálním sportu, konkrétně o hokeji. Přitom ani ne tak o hře samotné jako o jejích aktérech. A vlastně všehovšudy jenom o čtyřech, sice již vysloužilých, zato z nejslavnějších. Z těch čtyř pak lze navíc eliminovat nejen tři Čechy, ale stejně tak i tři brankáře a dokonce trojici, která si již nějak zadala s politikou, zatímco ten čtvrtý zatím na tomto poli projevuje pouze jisté ambiciózní nepříliš možnostem odpovídající záchvaty.

Setkali se v Atlantě, a taky v Teplicích

Jsou to nesporné hvězdy našeho sportu, jakou musí právem být každý olympijský vítěz a každý mistr světa: hokejový obránce JIŘÍ ŠLÉGR a léta za jeho zády v brance číhající MILAN HNILIČKA. Tak to bylo po osm společných reprezentačních sezón (1997-2005) a také další dvě (2000-02) v týmu Atlanta Trashers, klubu NHL v hlavním městě státu Georgia. Na kanadsko-americkém profesionálním ledě ovšem najdete jejich jména dokonce na soupiskách celkem deseti klubů.

Dvě desetiletí po Atlantě se oba členové Síně slávy českého hokeje zcela čerstvě sešli i v Teplicích. Stalo se na narozeninovém mejdanu několika desítek osob společensky nepřehlédnutelných, jelikož s vizitkami VIP po kapsách. Našich spoluobčanů tzv. lepší garnitury, sice zřejmě nepříliš přemýšlivých, leč o to suverénnějších; proto i vrchní tamní policajt aby mezi nimi nechyběl.

Na oslavě narozenin místního politického soc-dem-kápa si v mantinelech hotelu Prince de Ligne možná i ti dva připili na setkání, prý pracovní, americkou whiskey nebo vodkou švédské či ruské provenience (to abych vtipně připomněl led jejich zahraničních angažmá), čímž oba poslanci bez uvažování a jakoby kotoučem praštění porušili snad všechna možná vládní nařízení.  

Tak to už bylo opravdu přes čáru

Název hotelu mě zaujal: po jakém princi a odkud byl asi pojmenován? Internetový překladač z francouzštiny mě ovšem zklamal: prý to doslovně znamená pouze ´princ linie´. Jaká však: modrá, nebo červená? Když hokejový obránce, dejme tomu právě Šlégr, pošle kotouč přes všechny na ledě vyznačené lajny a dopustí se tím tzv. zakázaného uvolnění, je mužstvo potrestáno vhazováním u vlastní branky, třeba Hniličkovy. Jenže v tomto případě došlo jejich přičiněním k životu nebezpečnému ´zakázanému rozvolnění´. Jo, to bylo fakt přes všechny čáry, jak tohle trestat?

 

Jiří Šlégr politik: Od února 2010 do října 2011 byl členem ČSSD, od listopadu 2011 do června 2014 byl místopředsedou strany LEV 21 - Národní socialisté. Od roku 2010 byl poslancem Poslanecké sněmovny, v polovině června 2013 se mandátu vzdal. Od března 2020 je členem Rady České televize. Foto Facebook

Bývalí profesionální dělníci ledu Šlégr a Hnilička se dohromady pyšní mj. dvěma tituly olympijských vítězů a čtyřmi mistrů světa, taky jednoho vítěze Stanley Cupu a řadou dalších poct. Otázka zní, zda jenom sportovní zásluhy, byť nejvyšší úrovně, můžou být předpokladem i zárukou každodenní určitou inteligencí podložené odpovědné profesionální rachoty politické. Třeba nám to obránce přiblíží v oblíbeném žoviálním pokecu Xaver live, pokud ho tam jeho kolega z Rady ČT pozve.

Byl jsem poněkud jedovatej´, tak na závěr uberu

Nemyslím si totiž, že by se za takový přestupek, jehož se každodenně v této společnosti dopouštějí tisíce nepřistižených (a řekl bych i důležitějších, než je řadový poslanec) a pokud by byl skutečně ojedinělý, hned vyhazovalo z jakéhokoli místa. Nemusíme bez rozmyšlení reagovat na hysterické sekernické výzvy několika známých jednotlivců svorně postižených vidinou, jak by oni sami na takto uvolněných místech poslaneckých s výhledem na ministerská prožívali vytoužené politické orgasmy.

 

Milan Hnilička se po průšvihu v Teplicích poslaneckého mandátu (kandidoval jako nestraník za ANO) vzdal, post šéfa Národní sportovní agentury si ponechal. Foto Facebook / NSA 

Já bych pachatele teplického zakázaného koronového uvolnění nevylučoval, já bych jim napařil pro výstrahu pěkně mastnou pokutu, kterou bych následně vložil do fondu mimořádných odměn pro zdravotníky města, kteří mají nad hlavu starostí i proto, že tamní sametová společnost vygenerovala ze svého středu jednoho papalášstvím vyfutrovaného přituplého hoteliéra.

Dominiku, niku, niku, politický nebožtíku

Aby toho hokejového mudrování s politickým podtextem nebylo málo, přidejme ještě příkladné příběhy dalších dvou hráčů, v tomto případě výslovně brankářů. A ne ledajakých, protože jsou to dvě bývalé hvězdy ze samých výšin slavné NHL, kanadské-americké ligy: DOMINIK HAŠEK a KENNETH ´KEN´ DRYDEN.

 

Výkvět brankářů NHL: zleva Grant Fuhr, Bernie Parent, Dominik Hašek, Ken Dryden, Billy Smith a Tony Esposito, foto archív Dominika Haška

Jsou reprezentanty dvou generací, dělí je 18 let, na ledě se nikdy nepotkali. Zato ve statistice ano, v žebříčku nejlepších gólmanů NHL dosavadní historie jsou dokonce sousedy: Čech třetí, Kanaďan o stupínek níž. Když v roce 1979 oslavil Dominik teprve čtrnáctiny, Ken pověsil brusle na příslovečný hřebík. Zatímco Hašek ve čtyřech zámořských klubech odsloužil 18 sezón, Drydenova sportovní kariéra (1971-79) byla na brankáře poměrně krátká, ve skutečnosti čítala jenom sedm sezón. Jednu totiž obětoval na dokončení studia na právnické fakultě McGillovy university v Montrealu, přičemž už od roku 1969 vlastnil i bakalářský titul v oboru historie na Cornellově universitě v Ithace (kde mj. právě toho roku působil i Václav Klaus).

Už jednou si to přálo náměstí. Bude to stačit?

Když se Hašek poprvé objevil v Kanadě v dresu Chicago Blackhawks (1990), byl již Dryden významnou osobností kanadského politického i kulturního života. Postupně získal doktorát celkem na devíti (!) univerzitách, stal se Důstojníkem Kanadského řádu, napsal několik hokejových publikací (ta poslední z roku 2017 se zabývá ničivými následky zranění mozku ve sportu), byl televizním komentátorem na třech zimních olympiádách. Jako člen Liberální strany ve federálních volbách úspěšně kandidoval do poslanecké sněmovny (2004-11), ve vládním kabinetu byl dva roky ministrem sociálního rozvoje. 

 

Dotaz na slavného obránce Bobby Orra: Budu se dobře vyjímat na známkách?  Foto Twitter / NHL

A tedy proč tato připomínka, toto srovnání dvou členů Síně slávy světového hokeje? Inu proto, že právě šestapadesátiletý Dominik Hašek s bohatými zkušenostmi hokejového profesionála, další náš dnes vzpomínaný olympijský vítěz z Nagana, leč člověk s nevalnými úspěchy podnikatelskými a mizivými zkušenostmi s řízením veřejného života dráždí domácí veřejnost úvahami o cestě na Pražský hrad.

Ale možná jednou coby ne, i s tím pouhým převážně sportovním vzděláním. Už tenkrát si to přálo plné Staroměstské náměstí. Ovšem ohlásit to opět až někdy za 12-15 let, až se seznámí s politickou prací na městské, okresní, krajské a dalších úrovních, až to třeba dotáhne jako jeho reprezentační kolegové a kanadský soupeř do parlamentu. A až pro to Hašan získá i spoluobčany.

 

Vložil: Jiří Macků

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace