Ubrečená kultura obětí. Komentář Štěpána Chába
komentář
28.01.2021
Foto: Pixabay
Popisek: Obrázek pouze ilustrační
Radio Wave, které spadá pod veřejnoprávní rozhlas, odvysílalo dvoudílnou reportáž o análním sexu. Prý je fajn a přináší (stejně jako třeba vyhřeznutí plotýnky, podotýkám) spoustu vjemů, na které člověka společnost neumí připravit. Kolem análního sexu prý bloudí společností předsudky, ty ale podobnými reportážemi vymýtíme ze společnosti. Příští PraguePride proběhne nejspíš pod heslem – anál do každé rodiny – a magistrát do něho nalije zadními vrátky miliony korun.
O své vášni k análnímu sexu se radiu Wave svěřil Ondřej. Prý své touhy objevil ve sprchách na vysokoškolských kolejích. Doma měli jen vanu a v té se tajům řitního otvoru věnovat nemohl. Na kolejích a ve sprchách to bylo jiné. Druhý den tam zašel znovu a znovu, intenzivněji a hlouběji se věnoval objevování tajů svého těla. Pánbu mu přej. Každý máme své zvláštnůstky. Ondřej je podle vlastního vyjádření heterosexuál, jeho partnerka je s jeho touhami srozuměna a na jejich ukájení se spolupodílí.
Řešíme otázky
Teď je tu otázka, jestli se takovým tématům má věnovat veřejnoprávní rozhlas. Je něčí anální otvor tématem pro veřejnou diskusi? Je zaslepené puritánství hraničící s fanatickým konzervatismem katolického střihu, když poznamenám, že podobná témata jsou za hranou dobrého vkusu? Když se pozastavím nad tím, že veřejnoprávní rozhlas edukuje o něčem, o čem se zvídavý člověk doposud dozvídal na specializovaných stránkách s přístupem 18+? A mají dávat rodiče web veřejnoprávního rozhlasu pod dohled služby rodičovská kontrola, aby si zvědavé dvanáctileté dítě nepřečetlo o tom, že anální otvor je pro sexuální hrátky jako dělaný a že hodnotu člověka dělá i délka análního kolíku, který člověk nosí?
Veřejnoprávní rozhlas má nejspíš pocit, že boří staré a přežité bariéry, které jsou na překážku, že dělá společnost tolerantnější, lepší. Místo toho ovšem dokazuje, že pád do dekadentních vod je dlouhý a zatím nevidíme dno. Ukazuje lidem, že je vše dovoleno, boří mantinely, které brání lidstvu, aby upadlo do pudového jednání, kde je pro ně nadhodnotou anální otvor, nikoliv poéma o lásce. Zabíjí to božské, co v lidstvu je, tu jiskru chápání a vědění. Dělá z lásky prostý akt hrabání se prstem v konečníku. Bože, všichni onanujeme, ale jen málokdo z toho snad dělá ctnost a točí o tom ‘zasvěcené‘ reportáže.
Podstatou vývoje člověka je došplhat co nejdál, nejvýš ve svých schopnostech, dovednostech, vědění, myšlení, bytí, estetického a uměleckého cítění. Úchylka není mustr, úchylka je odchýlení se, které naráží na bariéry vytvořené z rozumných důvodů. Po reportáži přijde znechucení. Ne z toho, co Ondřej provádí, ale z toho, že o tom veřejnoprávní rozhlas referuje s daleko větším časovým rozmezím, než třeba o smrti Ludvíka Jagellonského. Přitom jeho smrt je v rámci vědění tolik, tolik přínosnější...
(Ludvík Jagellonský (* 1. července 1506 v Budíně) byl král český a uherský. Jeho otcem byl český a uherský král Vladislav II. Jagellonský. Jeho vláda byla krátká, říkalo se mu Ludvík Dítě. Zahynul v pouhých dvaceti letech v bitvě s Turky u Moháče, na útěku se utopil v bažinách. Jeho osobou vymřela česko-uherská větev jagellonské dynastie. Ludvíkovou manželkou byla Marie, sestra rakouského arcivévody Ferdinanda Habsburského, ženou Ferdinanda naopak Ludvíkova starší sestra Anna. Tak mohli Habsburkové uplatňovat nárok na uherský a český trůn, které také roku 1526 získali – pozn. red.)
Kultura oběti
Nemůžu si pomoct, ale nastolený směr je kulturou nekonečné řady obětí. Kulturou, která je naplněná ufňukaným obviňováním, plná obětí uměle vytvořených svárů a utlačování. Místo toho, aby hledala odpovědi, ukazovala směr, dávala naději a chuť hnát se kupředu, ukazuje dekadentní úpadek a plytkostí naplněnou primitivnost řízenou pudy a pohlavními orgány (a přidruženými otvory do říše slastí). I veřejnoprávní rozhlas určuje kulturu veřejné debaty a chápání společnosti. Čím přispěl k debatě, když věnoval dvě dlouhé reportáže potěšení z análního sexu? Vyvolal znechucení? Posunul tu mez nevkusu zase o kus dál? Nebo posunul mez tolerance?
A kultura oběti vychází i z oněch reportáží. Ondřej miluje anální sex, veřejnoprávní rozhlas o tom referuje… a opovažte se mít někdo výhrady, to se pak z Ondřeje stane oběť vaší netolerance. Nestane, obětí mé nechuti se stává Český rozhlas a jeho kultura pro mladé, protože radio Wave, to je radio pro mladé a otevřené, kterým do těch lebek musíme narvat co nejvíce nesmyslů. Dokud jsou tvární. To bude budoucnost. Jako víno.
Vložil: Štěpán Cháb