Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Pražská doprava

Pražská doprava

Zajímavosti i aktuality

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturně politického redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Kde dělá soudruh z Milionu chvilek chybu? Komentář Štěpána Chába

komentář 20.01.2021
Kde dělá soudruh z Milionu chvilek chybu? Komentář Štěpána Chába

Foto: Facebook

Popisek: Mikuláš Minář, hvězda Milionu chvilek pro demokracii

Mikuláš Minář se svým projektem Lidé PRO je na vrcholu svých sil. Po téměř dvouměsíčním snažení sesbíral 27 tisíc podpisů, přičemž si určil, že do politiky půjdou jen v tom případě, sesbírají-li půl milionu podpisů. A tak Minář běhá po ulicích a hledá, kde nechal tesař propisku k podpisu pod jejich lavinový nástup do Parlamentu. Došlo i k události týdne, za hodinu sesbíral 14 podpisů od nezaměstnaných, OSVČ, důchodců a studentů. A lidé se ptají, i ti, co PRO nejsou, jestli je to dost.

„Slova nenávisti a opovržení nakonec ústí v násilí a rozdělenou zemi. Potřebujeme pochopit frustraci a strachy lidí, kteří populisty a extremisty volí, mluvit s nimi a nabídnout jim alternativu, která vezme jejich potřeby vážně. I u nás je spousta lidí, kteří mají pocit, že se na ně kašle. Kdo tyhle lidi osloví? Populisti a extrémisti? Nebo za nimi půjdeme my?“ Tak se ptá Mikuláš Minář a jeho rétorika i smýšlení jako kdyby vypadlo z doby ‘blbé nálady‘, kterýžto termín vynašel pro celospolečenskou debatu Václav Havel, toho času prezident České republiky.

A právě tam se nachází Mikuláš Minář. Ve fázi spojovače lidí i témat (dle jeho vidění sebe sama). Jenže pro samotné spojování společnosti přišel s velmi nerozumnou strategií. Nekonfliktní, nekonfrontační (výborně) a bez nosného tématu, které by umělo spojovat (tady už kulháme). On ten ´Antibabiš´ jede napříč politickou opozicí přece jenom dlouhé roky a nikoho už to moc nebaví. ‘Za všechno může Babiš‘ se prostě omrzí. Nepřesvědčené to nepřesvědčí, přesvědčení přesvědčovat nepotřebují.

Dalajláma české politiky

A ač Minář nejspíš nechce přistoupit na konfrontační boj o koryta, jeho vpravdě dalajlámovské pojetí politiky je k pousmání a rezonovat může snad jen u bezbřehých romantiků, kteří na lidskou tvář v politice stále ještě v skrytu duše věří. Ona tam možná je, ale jak se zdá, Minář k jejímu zjevení se ve veřejné debatě nepřispěl. Jeho Facebook, i Facebook hnutí Lidé PRO, se plní jen posměšnými poznámkami, které se často spíše ptají na to, komu poslouží peníze zaslané podporovateli, než na to, jestli je ve společnosti více lásky a porozumění. Případně se pak jejich profily plní nemnohými adoračními příspěvky jeho skalních podporovatelů. Ale na výlet do Parlamentu to s takovou prostě nevypadá.

Mravenčí práce na několik volebních období

„Podepsal nám jeden řidič kamionu, který volí ANO jako nejmenší zlo. Prý nám drží palce a konečně by měl koho volit. Dále dva nezaměstnaní, co volit nechodí, ale tohle jim dává smysl. Dva OSVČ, co volit nechodí, ale nám by šanci dali. 1 OSVČ co by volil někoho z opozice, ale dává mu smysl, že do toho půjdeme jen s PŮL MILIONEM, takže nebudeme tříštit. Dále pekař, co volit nechodí, ale proč ne – chce tam nové slušné lidi. A dvě strašně sympatické důchodkyně, co o nás už slyšely a drží nám palce a budou to šířit dál mezi další přátele v důchodu. Nakonec pět studentů, kteří půjdou volit poprvé. Na každého z nich máme kontakt, tak jim můžeme před volbami napsat, ať nezapomenou a vezmou i kamarády. Většina lidí se loučila se slovy, že nám drží palce!“

Takhle postupuje mravenčí práce na sběru podpisů, jak ji s nadšením popsal sám Minář. A ano, i já mu držím palce. Chce-li někdo do politiky, nechť do ní jde na plné obrátky. Pokud chce Minář spojovat a odlákávat voliče populistům a extrémistům, má to rozhodně smysl. Na Vlasteneckém setkání na zámku v Příčovech jsem ho ovšem přes mediální výstupy nezaznamenal. Kterak stojí na pódiu a klidným hlasem promlouvá do davu o tom, jak je samotný dav vlastenců pomýlený. Ale pravda, v tu dobu se Minář stále halil do mlhy a svou politickou kariéru teprve naznačoval. Ale předpokládám, že jej tam neuvidíme ani při dalším setkání v srpnu 2021, kdy už by měl být v plné polní a útočit na křeslo premiéra země. A možná tam by to mělo trochu smysl.

Sociální bublina jako klatba

Pro příklad si můžeme vzít Matěje Stropnického. Bývalý předseda Zelených, pražský zastupitel za Zelené. Ideolog a revolucionář, o kterého by si člověk ani vidle neopřel. Ale odešel z politiky, odstěhoval se na vesnici a začal přemýšlet. A myslet. Jeho rétorika se změnila. Vyklouzl totiž z bubliny pražské kavárny a získal trochu globálnější pohled na věc. I politiku. Zametl si ve vlastní hlavě a zbavil se radikálního vlivu své sociální bubliny. Což Mikuláš Minář neudělal. Naopak, je stále ve vleku pražských témat a pražského pocitu nadřazenosti. A taková je i jeho ‘nekonfliktní‘ rétorika. A takové je ve výsledku i jeho hnutí Lidé PRO. A na to ti skuteční lidé, ne ti PRO, až zase tak zvědaví nejsou. A právě tady naráží Minář na hradbu mlčení a odmítání. Kaviár se prostě ke klobáse a jelitu nepodává.

Milý Mikuláši, jsme pro, jen moc nevíme, pro co vlastně. Takhle to bylo myšlené?

 

Vložil: Štěpán Cháb

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace