Žádný software není bez chyb, covid prý nepřeje sexu a kdo bude těžit české lithium? 5x pondělí Pavla Přeučila

Foto: Facebook (stejně jako snímky v článku, pokud není uvedeno jinak)

Popisek: Tento snímek na Facebooku Andreje Babiše mimořádně vytočil Brňáky. Premiér se přijel podívat na jejich očkovací centrum a pak se ´cizím peřím´ pěkně pochlubil

Opozice si našla nový bič na vládu a tím je registrační systém na očkování proti Covidu-19. Protože mám za sebou mimo jiné i studium informatiky, leccos mi utkvělo v hlavě a tady bych připomněl jednu ze základních pouček, které nám vtloukali do hlavy. A ta zní: „Žádný software, žádná aplikace nejsou bez chyb a bezpečnostních slabin a nelze to prokázat jakkoli náročným testováním.“ Tohle pochopitelně takoví počítačoví ´odborníci´ jako Petr Fiala z ODS nebo paní Pekarová-Adamová z TOP 09 nevědí, a tak plácají nesmysly, kudy chodí. Překvapuje mne ale to, že se podobnou rétorikou vyznačují i Piráti, kteří mezi sebou mají spoustu IT odborníků, a právě ti by měli tyhle bludné názory uvést na pravou míru.

Jen si vezměte, kolik záplat, oprav a aktualizací je potřeba na každý nový software, pocházející od renomovaných společností, než se vychytají všechny mouchy. Od Pirátů, například od jejich europoslance Mikuláše Peksy, slyším nářky, jak je systém nepřipravený, jak vláda zaspala, jak to nefunguje jak má.

Na Facebooku si Peksa také zanaříkal nad tím, že nemáme vybudovaný dostatečný počet velkokapacitních očkovacích center jako například sousední Němci: „Babiš se do konce prosince choval, jako kdyby žádné očkování nemělo přijít. Například Německo se na vakcinaci připravuje od léta a začalo během podzimu budovat velkokapacitní očkovací centra. Česká vláda si ale až ke konci roku vzpomněla, že bude potřeba někde lidi zaregistrovat a někde jim tu injekci dát,“ říká Peksa.

Jak se ale ukazuje, vzhledem k nedostatku vakcín zejí ona německá očkovací centra prázdnotou a z tamějších vládních kruhů už se ozývají kritické hlasy. Pokud bychom je vybudovali u nás, bude situace naprosto stejná. Ukazuje se, že dosavadní kapacity na očkování jsou u nás docela postačující, navíc svá centra budují i kraje, a i tam se dnes čeká na každou dodávku pár stovek vakcín jako na smilování.

Upozorňuji, že tohle není v žádném případě obhajoba všech kroků vlády. Ta má na hlavě másla až až a vypočítat všechny chyby, kterých se dopustila během pandemie, by zabralo hezkých pár řádek. Chci ale zdůraznit, že spuštění registračního systému na očkování se podařilo skutečně bez větších problémů a kritika opozice zde skutečně není na místě. Jasně, systém je poněkud složitější pro příslušníky starší generace, nezvyklé na práci s počítačem, ale je vidět, že za pomoci příbuzných, známých, obvodních lékařů, dobrovolníků i neziskových organizací se to dá celkem úspěšně zvládnout. 

Politici asi neumějí počítat

Ještě se ale vrátím k onomu prý kolabujícímu registračnímu systému. S přihlédnutím k náporu, jaký systém zažil v prvních hodinách, je zázrak, že se nezhroutil úplně. Dnes už funguje téměř bez větších problémů a zaregistruje se každý, kdo má na to v první skupině nárok. V době, kdy tento komentář vznikal, bylo už zaregistrováno přes 140 000 zájemců. Jen v prvním dni to bylo přes 80 000. Jiná věc je to, že se registrovaní hned nedozvědí termín očkování, nelze jej ani zarezervovat. To má jednoduchý důvod – vakcíny zkrátka nejsou.

Ono číslo 80 000 za den je důkazem, že celá registrace všech skupin obyvatel může proběhnout bez větších problémů. Pan profesor Petr Fiala je sice vzděláním právník a politolog, ale základní počty by měl umět. Pokud by to dokázal, snadno si spočítá, že jestliže by se každý den zaregistrovalo oněch 80 000 lidí, snadno se během necelých dvou měsíců zaregistruje na 40% naší populace, což odpovídá počtu zájemců o očkování. A navíc, očkování bude probíhat podle všeho celé léto a vzhledem k váznoucím dodávkám vakcín možná i déle, takže času je habaděj. To dokazuje, že systém je funkční a registraci bez větších problémů zvládne. Ovšem pro opozici a naše média je to samozřejmě chutné sousto, které se musí přežvykovat, dokud je horké.

Vyšlo najevo, proč se Izraelcům očkování tak daří. Kromě perfektní organizace mají dostatek vakcín, které si objednali včas, v létě 2020, navíc je značně přeplatili (jedna dávka prý EU vyjde na 15 dolarů, Izrael zaplatil bez smlouvání 30). Spočítali si totiž, že se jim to i tak vyplatí na brzkém otevření společnosti a ekonomiky 

A na závěr jedna perlička, cosi vypovídající o mentální úrovni některých Čechů. V diskuzním pořadu Michaely Jílkové Máte slovo minulý čtvrtek padl mimo jiné i následující dotaz: „Proč se očkují lidé 80+, když stejně brzy umřou. Není to zbytečné plýtvání?“ Zajímalo by mne, zda dotyčný tazatel či tazatelka zahrnuje do této skupiny nepotřebných i svoje rodiče. 

USA, náš zářivý vzor pro příští volby

Zaujala mne zpráva z tisku, že opoziční blok ODS, KDU-ČSL a TOP 09, který pro letošní sněmovní volby vytvořil koalici, chce ještě v lednu svolat mimořádnou schůzi dolní komory k návrhu zavedení korespondenční volby. Tyto strany se nejspíše inspirovaly úžasným úspěchem korespondenční prezidentské volby ve Spojených státech, které podle nich proběhly naprosto bez problémů. Argumentují i tím, že korespondenční forma voleb je možná ve většině zemí EU. Už nám ale jaksi zapomínají sdělit, že v drtivé většině těchto zemí je korespondenční volba umožněna jen občanům, zdržujícím se v zahraničí. Koneckonců, platí to i na sousedním Slovensku, na které se opozice často odvolává. U nás by ale chtěli prosadit, aby byla tato forma voleb umožněná všem občanům České republiky bez ohledu na to, kde žijí. Onu možnost pro Čechy v zahraničí bych ještě zkousnul, i když i to má své mouchy. Je zde například otázka, proč mají mít právo rozhodovat o vnitřních záležitostech státu, potažmo i o našich financích lidé, kteří zde třeba dlouhá léta nežijí, nejsou v obraze a neplatí zde daně.

Co k tomu opozici motivuje, když jsme všichni na vlastní oči mohli vidět, jaký chaos provázel nedávné prezidentské volby v USA? Navíc, všichni máme v dobré paměti, co nastalo v důsledku korespondenčních voleb v sousedním Rakousku před čtyřmi lety, kde se kvůli nesrovnalostem musely opakovat. Každému alespoň trochu soudnému člověku musí být jasné, že při korespondenční volbě se dá manipulovat s hlasy jedna báseň. Víme přece o řadě případů, kdy se u nás podvádělo i při stávajícím způsobu voleb, kdy se například v severních Čechách sváželi k volebním urnám placení voliči. Korespondenční volby navíc nabízejí daleko více možností manipulace.

Stačí si přečíst návrh onoho zákona ve sněmovním tisku 676/0, kde se například v § 19b dočteme, že obálky s hlasy přijdou na obecní úřad, který „je do doby předání okrskové volební komisi nebo zvláštní okrskové volební komisi uloží do úschovy na místě, které za tímto účelem vyhradí starosta nebo vedoucí zastupitelského úřadu“. Tyto obálky sice prý budou evidovány, ale takový starosta bude mít kdesi v šuplíku hromadu obálek, s kterými si do zahájení hlasování může v podstatě dělat, co chce.

Počítat se dále mají pouze hlasy, které byly doručeny příslušnému obecnímu úřadu nebo zastupitelskému úřadu nejpozději do zahájení hlasování. V dokumentu se praví: „Na doručovací obálky doručené obecnímu úřadu nebo zastupitelskému úřadu po zahájení hlasování vyznačí tento úřad datum a hodinu doručení a uloží je nerozlepené k volební dokumentaci; obdobně postupuje, nejsou-li na doručovací obálce všechny údaje podle § 6b odst. 3.“ Nijak už se ale neřeší, kdo bude uložení obálek kontrolovat a jak bude zajištěno, aby se i tyto hlasy nezapočítaly. Podobně nejasných paragrafů je ve sněmovním tisku celá řada. Už vůbec pak návrh neošetřuje situace, kdy by mohla být ovlivněna svoboda volby a kdosi majetný by se rozhodl korespondenční hlasy voličů posbírat a zaplatit, a nezajistí ani to, aby nebyly tyto hlasy odevzdávány pod nátlakem.

Je jasné, že pidistrany, jako je především TOP 09, vidí v korespondenčním způsobu hlasování poslední záchranný kruh, který by odvrátil jejich odchod ze sněmovny. Doufají, že získají na jedné straně hlasy zahraničních voličů, kteří mají mnohdy jen zkreslené informace o našem vnitropolitickém dění, zprostředkované z médií, a na druhé straně věří, že korespondenční volba bude jistým způsobem přitažlivá pro domácí voliče, kteří jinak k volbám nechodí a mohli by jim dát svůj hlas. Jen doufám, že o možnosti nějakých forem manipulace s volebními lístky ve své touze po moci vůbec neuvažují. 

Doba covidová vůbec nepřeje sexu

Minulý týden jsem se ve svých komentářích zamýšlel na bídným osudem prostitutek, kterým v důsledku pandemie Covidu-19 chybí zákazníci. Jak se ale zdá, ono to s tím sexem není zrovna růžové ani v rodinách. Podle posledních studií britských vědců se frekvence sexuálních radovánek mezi partnery propadla o desítky procent a každý čtvrtý Brit si už nedokáže ani vzpomenout, kdy měl naposledy sex. Vědci hovoří o katastrofálních dopadech Covidu, které bude mít epidemie i z dlouhodobého hlediska na příští generace. Porodnost se dramaticky snižuje, což může znamenat v budoucnu katastrofální nedostatek pracovních sil.

Má to tři důvody. Tím prvním jsou autoritářské kroky vlád, zasahující v důsledku nejrůznějších omezení i do soukromého života. Tím druhým je obava z nakažení partnera koronavirem, o němž ani nemusíme vědět, a tím třetím obava z dalšího vývoje a hrozba drastického snižování životní úrovně všech skupin obyvatel. Zkrátka přivést dnes dítě do tohoto nejistého světa je pro mnohé páry nepředstavitelné. Vyloženě černě pak vidí budoucnost vědci z Washingtonské univerzity, kteří dokonce očekávají, že celosvětová populace poklesne o celou polovinu! Ve svém důsledku to ponese další ekonomické problémy, protože bude narůstat počat stárnoucích lidí a mladí nebudou přibývat.

Ilustrační foto Pixabay

Vůbec se tedy nepotvrdily předpovědi psychologů, z nichž mnozí tvrdili, že době přísných lockdownů, kdy jsou omezeny nebo zcela znemožněny různé společenské a kulturní aktivity, se budou lidé doma více oddávat sexu. Stejně tak muži prý nebudou moci vysedávat v uzavřených hospodách a páry uzavřené ve svých domácích bublinách homeoffice budou také sexuálně aktivnější. Co také jiného, že? Nic z toho se ale nepotvrdilo a obavy z budoucnosti, kdy může kdokoliv přijít o zdroj své obživy, převážily nad vášněmi.

Podle průzkumů je více než 40 procent populace přesvědčeno, že se jejich ekonomická situace v příštích letech zhorší. To, že míra nezaměstnanosti vzroste, je dnes už více než jasné. Dopady současné ekonomické krize se někde musí projevit. Vlády na celém světě, a ta naše není žádnou výjimkou, zlikvidovaly své roční rozpočty ve jménu ochrany zdraví, a to bez ohledu na dopady, jaké to bude mít na domácí ekonomiku. Opozice nejen u nás sice kritizuje tyto nadměrné výdaje, ale sama by těžko v podobné situaci postupovala jinak. A tak se dá předpokládat, že bude trvat celá léta, než se ze současné krize vzpamatujeme, a do té doby se jen těžko dá s nějakým nárůstem porodnosti počítat. 

Budou s námi těžit české lithium i Němci?

V současném koronavirovém šílenství se poněkud pozapomnělo na kauzu českého lithia. Nezapomněli na něj ale v sousedním Německu, na jehož území, v Sasku, se nachází také menší část jeho ložiska. V německém odborném časopise WirtschaftsWoche se před pár dny objevil článek s titulkem ´Jak chce Německo a Česká republika těžit z lithiového hladu Tesly´.

Připomeňme si v této souvislosti slova vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka, jimiž okomentoval navrácení lithiových ložisek do českých rukou: „Byli jsme v situaci, kdy jsme ztratili kontrolu nad lithiem, ale ve spolupráci s ČEZ se nám podařilo takřka nemožné, a to získat nad tímto strategickým ložiskem opět kontrolu. Považujeme to za velký úspěch, oceňujeme přístup ČEZ i řady českých výzkumných pracovišť, které pomáhaly v odborných analýzách.“

Nedávno jsme se také dozvěděli, že už bylo uděleno předběžné povolení těžby pro východní část lithiového ložiska na Cínovci od Ministerstva životního prostředí České republiky a to na dobu osmi let. Předběžné povolení k těžbě je nezbytným právním krokem před získáním konečného povolení k těžbě. Pak už by tedy nic nebránilo tomu těžbu lithia zahájit. Během své návštěvy Berlína také ministr Havlíček oznámil, že polostátní ČEZ chce v nadcházejících letech vybudovat v severních Čechách továrnu na výrobu lithiových baterií pro elektromobily, což má být jedna z největších investic svého druhu v Evropě.

ČEZ při průzkumu Cínovce, foto repro WirtschaftsWoche

Z Německa se ale ozývají stále častěji hlasy, volající po fúzi německého a českého projektu na těžbu lithia, jejímž výsledkem by byla skvělá nabídka pro Elona Muska, jenž chce vybudovat v německém Brandenburgu největší továrnu na automobilové baterie na světě. Poklady, nacházející se pod Cínovcem, mají nedozírnou cenu a představují největší zásoby lithia v Evropě. Navíc jsou zde i rozsáhlá ložiska cínu a cenného wolframu. Společný důl a vybudování zpracovatelského průmyslu by představovaly obrovskou příležitost pro české podniky a nabídly by i tisíce nových pracovních míst.

Je jasné, že Němci si chtějí ukrojit z onoho pokladu také svůj krajíc, protože na jejich území se nachází jen asi třetina rozsáhlého ložiska lithia. Dnes se převážná část lithia, potřebného nejen pro baterie elektromobilů, musí dovážet z Chile, Austrálie, Argentiny nebo Bolívie. Energetická společnost ČEZ samozřejmě hledá vhodného partnera, ale podmínky pro přistoupení na německé návrhy by musely být skutečně důkladně ošetřeny a dodržena zásada, že většina akcií případné nové společnosti zůstane v českých rukou, tak, jak to ostatně vyplývá i z rozlohy ložiska lithia.

Samozřejmě, těžba lithia v Krušných horách by měla být i jednou z priorit Evropské unie, jejíž zelená politika je z velké části stavěna právě na rychlém rozvoji výroby elektroaut. V jednání je tedy i nezbytná finanční podpora EU pro uskutečnění tohoto obřího projektu. Orgány EU už předběžně finanční a politickou podporu projektu přislíbily, protože rozvoj výroby lithiových baterií je i v jejich zájmu. Nicméně uvidíme, jak se projeví na plánech na těžbu lithia současná pandemie koronaviru. Naše státní pokladna rychle vysychá a ta evropská na tom není o moc lépe. V souvislosti s pandemií se ládují veškeré volné prostředky do ochrany zdraví a následně i do likvidace ekonomických škod, které epidemie napáchala a ještě napáchá. Je tedy otázkou, zda nám a EU ještě zůstane dostatek finančních prostředků na realizaci celého projektu. 

Evropa nám nabízí místo zelí červy?

Následující zpráva mi připadla natolik absurdní, že jsem trochu zapochyboval o její pravdivosti. Nicméně se zdá, že pravdivá je, a navíc zase ani tak nevybočuje z řady mnohdy až nesmyslných opatření, zákazů a příkazů orgánů Evropské unie. Podle europoslance MUDr. Ivana Davida jedná Brusel o zákazu rebarbory a řešetláku – další na řadě prý může být zelí a hrášek. Všechny tyto potraviny budou možná brzy označeny za zakázané. Obsahují prý totiž zdraví ohrožující hydroxyanthracenové deriváty.

Ivan David ve své zprávě uvádí: „U této látky sice v mnohaletém řízení před Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA) nebylo spolehlivě prokázáno, že by ohrožovala život nebo zdraví člověka. Evropská komise však mezi Vánocemi a Silvestrem vydala prováděcí nařízení, kterým by bylo zakázáno v potravinách používat hydroxyanthracenové deriváty vyráběné jako extrakty z rebarbory, řešetláku a aloe vera. Zelí a hrášek které tuto látku také obsahují, mohou být další na řadě. Evropský parlament má nyní do března lhůtu, ve které může tento nesmyslný předpis zrušit. K tomu je však nutné, aby na plenárním zasedání nadpoloviční většin poslanců schválila námitku proti tomuto předpisu.“

České zelí v ohrožení?

Aby nám Evropská unie alespoň nějak vykompenzovala případnou ztrátu našeho oblíbeného národního pokrmu, jímž je vepřo knedlo zelo, schválila minulý týden prodej, přípravu a podávání larev potemníka moučného jakožto potraviny určené pro konzumaci lidmi. Konečně si tedy budou Evropané pochutnávat na stravě, bohaté na proteiny, tuk a vlákninu, která se dá velmi snadno a levně produkovat v každé zemi. Zatím se tito červi používali v EU pouze jako krmivo pro zvířata, teď se konečně dostanou oficiálně i na lidský jídelníček a v následujících letech se na něj prý dostane i další hmyz. Jak na to budou reagovat strávníci v jednotlivých zemích EU, není zatím vůbec jasné. Většina lidí má totiž k hmyzí potravě přirozený odpor a rozhodně nebude jednoduché dosavadní potravinové zvyklosti změnit. A co vy, dáte si místo vepřové pečínky tučného červíka? Já tedy ne.

Vložil: Pavel Přeučil