Kdo nejede na hory, není Čech, boj nejstaršího řemesla o přežití a magoři se žlutou hvězdou v ulicích. 5x pondělí Pavla Přeučila

Foto: repro / ČT24

Popisek: Beznadějně zablokovaný příjezd do Bedřichova v Jizerských horách museli policisté o víkendu dokonce na několik hodin uzavřít. Sportuchtivý národ se zbláznil, takový nápor české hory za normální situace nikdy nezažívaly.

O posledním víkendu zažívaly české i moravské hory doslova invazi sportuchtivých návštěvníků. Přestože jsou sjezdovky oficiálně uzavřené a vleky nejezdí, nápor, který zimní střediska zažívají, nemá obdoby. Protože jsou uzavřeny i hotely a horské chaty, přijíždějí návštěvníci především svými auty, aby si užili alespoň jeden den na horách. Je opravdu nutné jezdit za zimními radovánkami do horských středisek, když je letos dost sněhu i v nížinách?

Podle policistů je nápor na příjezdových komunikacích do Jizerek, Krkonoš, na Šumavu či do Beskyd z tohoto důvodu daleko větší, než tomu bylo v uplynulých sezónách, a jsou nuceni příjezdové silnice uzavírat. Ozývají se hlasy, že daleko lepší by bylo zimní areály otevřít, což by prý umožnilo větší kontrolu hygienických opatření, jako je tomu například v sousedním Rakousku.

Vypadá to na první pohled rozumně, ale pokud by k tomu došlo, nepochybuji, že by doprava do horských středisek zkolabovala úplně. Teď tam vyrážejí především běžkaři a rodiny s dětmi, které si užívají sáňkování a bobování. Pokud by k nim přibyli i milovníci sjezdovek, mohlo by to znamenat doslova katastrofu. Viděl jsem záběry z příjezdových komunikací do Bedřichova, kde stála auta ve více než pětikilometrové frontě, protože tamní parkoviště byla beznadějně zaplněna už brzy ráno. Co by se dělo, kdyby dorazili ještě lidé na sjezdovky, si ani nedokážu představit.

Přivezli játra, nebo banány? Kdepak, to jen Češi 'sportují' na Horních Mísečkách v Krkonoších; foto Tomáš A. Nový

V této souvislosti tak nějak nechápu, proč musí ony tisíce běžkařů a sáňkařů jezdit mnohdy stovky kilometrů daleko, aby si užili chvilku zimních radovánek právě na horách. Absolvují nejen náročnou cestu, ale od auta musí pochodovat ještě pěknou řádku kilometrů, aby se vůbec dostali na  zasněžený svah nebo k běžeckým stopám. Podle policistů má například v oněch Jizerkách většina aut pražské značky.

Zdá se mi, že pro Pražáky jsou horské svahy vysněným rájem na Zemi a vůbec netuší, že letošní sněhové podmínky jim nabízejí po několika letech půstu úplně stejné povyražení doslova za humny. V okolí Prahy, v Brdech, na Mnichovicku či v Českém středohoří jsou nejen úžasné terény pro běžkaře, ale všude se najdou i pořádné kopečky, na kterých se mohou vyřádit s dětmi na saních. To by se ale pak nemohli chlubit známým, že si užívali zimních radovánek ve Špindlu, Bedřichově, na jesenické Ovčárně nebo na šumavském Zadově. Zkrátka kdo nevyrazí na hory, není Čech!

O čem se nemluví. O přežití bojují i prostitutky

V České republice provozuje nejstarší řemeslo světa podle posledních údajů na 13 000 žen a dívek, některé odhady uvádějí až 25 000. Tak jako řadu odvětví jiných služeb postihla koronakrize i jejich živnost a zájem o placené sexuální potěšení spadl téměř na nulu. Přestože existuje maličká sorta prostitutek, které pracují na nějaký ten krycí živnostenský list, a dosáhly tak na vládní podporu v podobě 'pětadvacítky', drtivá většina z nich zůstala bez prostředků. Zmizeli cizinci, kteří tvořili značnou část jejich klientely, a Češi se samozřejmě obávají nákazy. V pohraničních oblastech i ve velkých městech, jako je Praha nebo Brno, se zavřely dveře veřejných domů a domečků, červené lucerny zhasly a ženy, které v nich pracovaly, si musely najít jinou obživu.

Propad zájmu o sexuální služby těžce dopadl i na studentky, z nichž mnohé si touto činností přivydělávaly na studium. Překvapila mne například informace, že jen v Praze si prý sexem přivydělávala každá druhá studentka. Většina z nich hradila ze svých výdělků pronájem bytu a náklady na studium. To všechno nyní skončilo, na drahé nájmy už se nedostává peněz, a navíc mnohé ze sexuálních pracovnic jsou zadlužené, mají nejrůznější půjčky, které nyní nemají z čeho splácet.

Koronavirus a vládní opatření připravily o zdroj obživy i příslušnice 'nejstaršího řemesla'. Pokud by kněžky lásky měly na svoji 'profesi' živnostenský list, jak žádají Piráti, stát by jim nyní musel vyplácet kompenzace; ilustrační foto Facebook

V této souvislosti by se možná mohl vrátit do hry návrh Pirátské strany na legalizaci prostituce. Už loni Piráti připravili pro Poslaneckou sněmovnu návrh na zrušení mezinárodní úmluvy o prostituci z padesátých let, která brání možnosti tento fenomén legalizovat a zákonně regulovat. To by na jedné straně umožnilo zdanění této živnosti a na druhé straně v situaci, jaká nyní nastala s pandemií koronaviru, by umožnila prostitutkám využít i jisté formy vládních kompenzací.

Loni tuto iniciativu podpořili i Piráti z pražského zastupitelstva v čele s primátorem Hřibem. Ten to zdůvodnil na Twitteru slovy: „Sexbyznys je nejstarším řemeslem a je zbytečné tvářit se, že neexistuje, a zavírat před tím oči. Je to záležitost, která by měla být zdaněná, aby na tom nevydělávala mafie a byli chráněni i pracovníci.“ Je tedy docela možné, že současná pandemie k legalizaci prostituce přece jen přispěje.

Magoři se žlutou hvězdou

Už v pátek minulý týden se objevily na klopách demonstrantů na Václavském náměstí v Praze a před americkou ambasádou žluté Davidovy hvězdy s nápisem „Neočkovaný.“ Stejné hvězdy jsme mohli vidět na demonstrantech i v neděli. Člověka, který toto označení vymyslel, považuji za nepříčetného magora, a to je hodně slabý výraz. Nejen na sociálních sítích, ale i mezi politiky se okamžitě zvedla vlna kritiky a vůbec se tomu nedivím. Srovnávat probíhající vakcinaci obyvatelstva s holocaustem, který si vyžádal miliony životů z řad Židů, je s prominutím sviňárna nejvyššího kalibru. Tihle lidé nejspíš nikdy neslyšeli o hrůzách, které se odehrávaly v Osvětimi, Dachau nebo u nás v Terezíně.

Vůbec se nedivím, že se ostře proti téhle 'módě' vymezily Federace židovských obcí a Nadační fond obětem holocaustu, které „odsuzují exemplární zneužití a relativizaci symbolu holocaustu, spojenou s utrpením miliónů lidí. Je evidentní, že je třeba naši společnost neustále vzdělávat a doporučit všem, co se k tak nízkým projevům uchylují, navštívit místa, spojená s nacistickou genocidou u nás i v zahraničí.“ Podobně se vyjádřil i ředitel Židovského muzea v Praze Leo Palát: „Srovnávat, byť nepřímo, genocidní perzekuci Židů s restriktivním opatřením je fakticky zcela nesmyslné. Také to trivializuje holocaust jako historický fakt.“

Že mají někteří lidé současných zákazů a opatření už plné zuby, to lze pochopit. Zneužití symbolu Davidovy hvězdy při protestech je ale hodně 'přes čáru'; foto Facebook

Odsuzujícími výroky nešetřili ani politici, jako například senátor Pavel Fischer, který napsal na Facebooku: „Smutně proslulý symbol holocaustu, který od září 1941 museli nosit všichni čeští Židé včetně dětí od šesti let. Marně přemýšlím nad myšlenkovými pochody těch, kteří si včera jako občané svobodné země dokázali tuto hvězdu s nápisem „neočkovaný“ připnout na kabát a beze studu vyjít do ulic. Cítí se tito lidé pronásledováni a utlačováni podobně jako Židé? Opravdu je vakcína proti nemoci srovnatelná s holocaustem?“ Za nevkusnost a urážku označil symbol žluté hvězdy také předseda ODS Petr Fiala. Ostatně i v nedělní Partii TV Prima nositele tohoto symbolu zkritizoval hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba, který to považuje za urážku všech židovských obětí nacismu.

Naprosto chápu, že frustrace hospodských, hoteliérů, majitelů fitcenter a dalších služeb už přesahuje únosnou míru a mnozí se ocitají na hranici přežití. Řešit to ale srovnáváním se s obětmi nacistického holocaustu je zkrátka hodně přes čáru.

Přijde bída na boháče a bude se znárodňovat?

V řadě zemí začínají v důsledku koronakrize, která je považována za největší krizi od druhé světové války, sílit ryze levicové názory a mnohde se jim dostává podpory i z politických kruhů. Například ve Velké Británii sílí hnutí, požadující drastické zdanění majetku těch nejbohatších, protože zatím „krvácí jen nižší a střední třída, kdežto ta nejbohatší na koronakrizi stále jen vydělává. Je na čase, aby začali krvácet i oni,“ objevuje se v prohlášeních a hnutí už nasbíralo statisíce podpisů. V sousedním Německu levicová hnutí dokonce volají po znárodnění majetku těch nejbohatších, nebo po zabavování jejich spekulativních bytů.

Je jasné, že ekonomiky všech zemí postižených pandemií včetně té naší jsou těžce zasaženy a jen tak se z krize nevzpamatují. Státy lijí miliardy do nejrůznějších podpůrných, kompenzačních opatření, na zajištění ochranných pomůcek, na miliony dávek vakcín, ale pomalu už není kde brát. Je jasné, že bez nějakých dalších daní nebo jiných tvrdších ekonomických opatření se z tohoto srabu žádná země nevyhrabe, ať už je sebebohatší. Statisíce lidí se ocitají na pokraji nouze, jsou bez práce, nemají na nájmy, dostávají se do dluhových pastí a jsou závislí jen na podpoře státu. Levicoví aktivisté poukazují zejména na fakt, že ve většině zemí má jedno procento těch nejbohatších větší majetek, než všichni ostatní obyvatelé země.

Všeho do času. Vždy když začal mít panovník hluboko do kapsy, rozhlédl se po své zemi, koho ještě by mohl obrat. Zvyšování daní, přímé zabavování či znárodnění majetku není nic nového, a co lidský svět světem stojí, historie se neúprosně opakuje. Nadohled máme nejspíš další éru, v níž by se měli bohatí o své fabriky, konta a luxusní sídla začít bát; ilustrační foto pixabay.com

Dějiny nás poučují, že v dobách podobných krizí nesmírně sílí revoluční podhoubí a lidé se nerozpakují vyjít do ulic, či dokonce použít násilí a zaútočit na své vlády. Ony sílící revoluční nálady vidíme dnes například ve Francii, v Itálii, Španělsku a dalších zemích, jistá foma levicové revoluce zasáhla i Spojené státy. U nás se 'revolucionáři' zatím soustřeďují spíše na protesty proti rouškám nebo očkování, i když i za tím vidí vinu především ve vládě. Už dnes nám musí být jasné, že na koronarizi sakramentsky doplatíme a po jejím odeznění nás čeká pořádné utahování opasků. Premiér Babiš se od počátku své vlády dušuje, že nikdy nepřipustí zvyšování daní. Zajímalo by mne ale, kde chce na pokrytí astronomického a stále narůstajícího státního dluhu vzít. Zatím nám to neprozradil. Nicméně většina ekonomických expertů je přesvědčena, že se to bez daňových úprav zaručeně neobejde.

Vláda může jen těžko postihnout daněmi nižší a střední třídu zaměstnanců a podnikatelů, a tak jí nejspíš nezbude nic jiného, než ony levicové názory vzít v potaz a zaměřit se na ty nejbohatší vrstvy obyvatel. Samozřejmě je to ryze levicový krok a v této souvislosti mne bude hodně zajímat, jak se s tím srovná příští vláda, na kterou tyto nepopulární kroky nejspíš spadnou. Podle proklamací lídrů Pirátů či ODS by to měli být právě oni, kdo budou po podzimních volbách v čele české vlády, i když tomu moc nevěřím. Ale kdyby k tomu čirou náhodou došlo, hodně by mne zajímalo, jak se k tomu postaví tak pravicový politik, jakým je předseda ODS Petr Fiala, pro kterého je to dnes nepřekročitelné. U Pirátů, kteří už nepokrytě usilují o příští post premiéra, mám víceméně jasno. Jako strana levicového charakteru mají k podobným ekonomických krokům mnohem blíž, a i když to samozřejmě dnes ani v období před volbami nepřiznají, nepochybuji o tom, že by to byla jedna z prvních a hodně tvrdých změn v daňové politice.

Solární elektrárna na každou střechu?

A na závěr jedna dobrá a docela zajímavá zpráva. Všichni víme, jaký tlak na nás i na další evropské země vyvíjí Evropská unie v otázce snižování emisí a na budování nových, obnovitelných zdrojů elektřiny. Nikdo ale dosud jasně neřekl, kam bude energetická politika v příštích letech směřovat, a hlavně čím chceme chybějící zdroje energie nahradit. Výstavba dalších bloků jaderných elektráren je ve hvězdách a je otázkou, zda do doby, než se vůbec začnou stavět, nespadnou i ty mezi ty 'zakázané'.

Pražský magistrát se rozhodl jít v této souvislosti příkladem a ukazuje jednu z cest, jak alespoň částečně situaci řešit. V rámci pilotního projektu se rozhodl budovat na střechách budov ve svém majetku malé fotovoltaické elektrárny. První vlaštovkou mají být dva bytové domy na Černém mostě. Nejenže by to přispělo k ochraně životního prostředí, ale obyvatelé domů by prý měli ušetřit i na elektrické energii. „Vzhledem k tomu, že se jedná o bytové domy, je zde zajištěn dostatečný počet odběratelů i při plném potenciálním výkonu elektrárny. Vyrábí a spotřebovává se tak zelená elektřina rovnou na jednom místě. Kromě toho, že šetříme životní prostředí, šetříme i v peněženkách odběratelů, protože za tuto elektřinu nebude nutno platit poplatek za distribuci,“ okomentoval to pražský radní pro oblast majetku Jan Chabr. Náklady na výstavbu elektráren by měl kompletně pokrýt magistrát.

V budoucnu by každý dům mohl mít vlastní malou elektrárnu přímo na střeše. Jen je nutné ujistit se, že váš krov solární panely opravdu unese; ilustrační foto drevostavby.cz

Podobné malé domovní fotovoltaické elektrárny už fungují běžně například v Německu, Rakousku či ve Francii, mnohde jsou vidět i na plochých střechách průmyslových objektů. Možná je teď čas přehodnotit energetickou politiku státu, která už nepodporuje výstavbu a provoz větších solárních elektráren. Samozřejmě všichni víme proč. Dodnes doplácíme všichni z našich kapes miliardy korun solárním baronům, kteří se napakovali v první vlně solárního šílenství.

Nicméně existují stovky tisíc metrů čtverečních na střechách nejen bytových domů, ale i továrních hal, obřích skladů, nákupních center a dalších staveb, na kterých by mohly solární elektrárny bez problémů fungovat. Podle nedávných průzkumů by měli vlastníci podobných staveb a podnikatelé, v případě nějakých těch dotací na výstavbu, o realizaci zájem. Samozřejmě musely by se stanovit přísné podmínky, za jakých by mohly být tyto elektrárny provozovány. Měly by jim zaručit přinejmenším částečné pokrytí nákladů a snížení částek za spotřebované energie, ale zároveň zajistit, aby se už v žádném případě na fotovoltaice nemohli pakovat tak, jako solární baroni.

Vložil: Pavel Přeučil