Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Pražská doprava

Pražská doprava

Zajímavosti i aktuality

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturně politického redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Kočovný vojenský život ji zocelil. Zatímco manžel skvěle vařil, rázná Nina zedničila a řídila auto. Tajnosti slavných

11.01.2021
Kočovný vojenský život ji zocelil. Zatímco manžel skvěle vařil, rázná Nina zedničila a řídila auto. Tajnosti slavných

Autor: ČT / Přiba Mrázová

Popisek: Nina Popelíková ve své nejslavnější roli – jako vrchní sestra Marta Jáchymová v Nemocnici na kraji města

FOTO Druhou takovou ženskou aby hledal se svíčkou v pravé poledne. Ráznosti ji naučil osud polovičního sirotka, zvládla všechny ‘chlapské‘ práce. A zatímco kolegyně nakupovaly svetříky, ona vybírala nářadí do dílny.

Vzpomínáte na věčně nerudnou vrchní sestru Jáchymovou z Nemocnice na kraji města? Pod nos jí nešlo nikdy nic a nikdo a obzvlášť jí ‘nevoněla‘ budoucí snacha, sestřička Ina Galušková, kterou právem podezřívala, že to s láskou k jejímu synovi Romanu Jáchymovi nebude tak úplně košer. Ráznost s ní měla její představitelka Nina Popelíková společnou, protivnost jí nadělil Jaroslav Dietl ve scénáři. Ve skutečnosti byla vstřícná, vlídná a společenská. A navíc velmi praktická, což v herecké branži nebývá běžné. „Když se jelo třeba na zájezd do Německa a všechny si tam kupovaly různé svetříky a halenky, Nina si raději pořídila sadu nářadí,“ zavzpomínala na ni v deníku Aha! Jiřina Bohdalová.

 

S Martinem Růžkem v komedii Helmuta Baierla Kurážná matka Flincová – Divadlo československé armády 1962 (Divadlo na Vinohradech)

S Martinem Růžkem v komedii Helmuta Baierla Kurážná matka Flincová – Divadlo československé armády 1962 (Divadlo na Vinohradech); foto vis.idu.cz / Olga Housková

Musela si poradit

Narodila se 14. října 1920 v Praze, její otec byl důstojník, vojenský stavitel a za první světové války ruský legionář. Z Ruska si také přivezl krásnou manželku. První roky života Nina prožila v pražských Dejvicích, v kolonii bývalých ruských legionářů. Jenže když jí byly čtyři roky, maminka se vrátila do Ruska a nechala se rozvést na dálku. Nina zůstala v péči otce, s nímž procestovala díky jeho profesi téměř celé tehdejší Československo, a vyprávět by mohla o různých internátních školách. Nejspíš díky tomu byla později mimořádně praktická a dokázala se vypořádat téměř se vším. Odmalička se u ní projevovalo výtvarné nadání, vztah k hudbě, nakonec ale zvítězilo herectví, a tak se přihlásila na Státní konzervatoř.

Posila pro Sudety

Studovala u profesorů Jiřího Plachého, Anny Iblové, Aleše Podhorského a Františka Salzera, absolvovala v roce 1943, a pak strávila jednu divadelní sezónu v Horáckém divadle v Třebíči, kde ji osud svedl dohromady s o rok starším hercem Otou Sklenčkou. Později se za něj provdala, prožila s ním celý život a měli spolu dceru Milicu. Během další sezóny působila v Táboře a po osvobození posílila personálně oslabené scény v bývalých Sudetech – stala se členkou souboru v divadle v Teplicích, odkud v roce 1949 přešla do Liberce.

 

Mladý císař Karel IV. (Jaromír Hanzlík) se svou tetou v historické komedii scenáristy Jana Procházky a režiséra Karla Steklého z roku 1969 Slasti otce vlasti

Mladý císař Karel IV. (Jaromír Hanzlík) se svou tetou v historické komedii scenáristy Jana Procházky a režiséra Karla Steklého z roku 1969 Slasti Otce vlasti; foto Bonton Home Video

Konečně zase doma

Až v roce 1951 se stala členkou souboru jedné z nejvýznamnějších pražských scén, nově vznikajícího Divadla československé armády, později Divadla na Vinohradech, a patřila do ‘prominentního‘ dámského klubu, v němž kromě ní byly Jiřina Jirásková, Karolína Slunéčková a Jiřina Bohdalová. Na jevišti vynikla jako herečka realistického vyznění a našla uplatnění v charakterních rolích dramatického i komediálního ražení. Uměla stejně mistrně ztvárnit ženy z lidu jako noblesní dámy a její hrdinky často inklinovaly k suchému humoru.

Královna malých rolí

Před filmovou kamerou stanula poprvé v roce 1956 v projektu Studia FAMU, jako Marie Bukvajová v studentském krátkém filmu Vlasty Janečkové Strach. Koncem padesátých let začala natáčet častěji, a přestože se objevovala výhradně v menších rolích, její postavy nikdy nezapadly. Vzhledem k věku už byla v té době předurčena pro role maminek, tetiček, úřednic, sousedek… Mohli jsme ji vidět třeba jako ošetřovatelku v komedii Zdeňka Podskalského st. Kam čert nemůže, coby matku jedné z hlavních hrdinek v dětském filmu Malý Bobeš, Bohunčinu matku ve slavné komedii Ženu ani květinou neuhodíš, jako poštovní úřednici Zounarovou v posledním filmu režiséra Martina Friče Nejlepší ženská mého života či tetu císaře Karla IV. v historické komedii Karla Steklého Slasti Otce vlasti.

 

Růžena Nováková a inspektor Josef Brůžek (Josef Bláha) v nestárnoucím krimiseriálu Hříšní lidé města pražského

Růžena Nováková a inspektor Josef Brůžek (Josef Bláha) v nestárnoucím krimiseriálu Hříšní lidé města pražského; foto ČT / Jindřich Panáček

Sázka na divadlo

Brzy začala spolupracovat i s televizí, už v roce 1962 si poprvé zahrála v inscenaci Františka Filipa V sanitce a vzápětí se mihla i v legendárním seriálu Tři chlapi v chalupě. Na první větší roli si ale musela počkat až do roku 1970, kdy ztvárnila postavu bytné ve slavném historickém seriálu o počátcích národního obrození F. L. Věk. Nechyběla ani v Třiceti případech majora Zemana či ve slavných Chalupářích. Rolí napočítáme v její filmografii více než pět desítek, přestože hlavní náplní jejího života zůstávalo divadlo. Stále hrála v Divadle na Vinohradech, odkud odešla v roce 1976 do penze. Ani poté ale nabídky neodmítala, i když jich bylo méně, než očekávala.

Životní role

Postava, díky níž si ji diváci navždy zapamatovali, přišla až pár měsíců po odchodu do penze, v roce 1977. K ztvárnění vrchní sestry Marty Jáchymové přistupovala velmi zodpovědně, odbornou poradkyni našla ve své dceři. „Maminka hrála vlastně mě. V té době jsem totiž pracovala jako zdravotní sestra,“ zavzpomínala v jednom rozhovoru Milica Sklenčková. „V té době jsem už měla svoji rodinu a žily jsme odděleně, takže jsme nebyly až tak v kontaktu. Chtěla vědět spoustu věcí z oboru – povinnosti, odpovědnost a kompetence. Po dohodě s vedením nemocnice se mnou absolvovala jeden pracovní den.“ O čtyři roky později bylo natočeno dalších sedm dílů, které Nina zvládla stejně bravurně, přestože už byla vážně nemocná.

 

Královna Yolanda a Karel (Stanislav Remunda) v historickém dramatu Jana z Arcu (Skřivánek) – Divadlo na Vinohradech 1968

Královna Yolanda a Karel (Stanislav Remunda) v historickém dramatu Jana z Arcu (Skřivánek) – Divadlo na Vinohradech 1968; foto vis.idu.cz Vilém Sochůrek

Bezkonkurenční kutil

Energická a praktická dáma neuměla ani v penzi zahálet. „V manželství měli s mužem role rozdělené tak, že on chytal ryby a skvěle vařil a ona zase řídila auto, přestavovala chalupu u Velkých Popovic a klidně postavila i točité schodiště na půdu. I na takové věci si troufla,“ práskli na ni deníku Aha! přátelé. „Poté co role a nabídky nepřicházely tak, jak si to představovala, rozhodla se věnovat rodině a pustila se do toho s plnou vervou.“ Byla bezkonkurenční domácí kutil, pečovala o zahradu a stejně jako manžel nezanedbávala ani výtvarné umění – kreslila, vytvářela olejomalby, grafiky a ex libris. „Také vím, že sbírala klíče, takové ty velké s ozdobným tepáním. Jeden jsem od ní dostala a chovám jej jako památku,“ zavzpomínala Jiřina Bohdalová.

Radosti si nestačila užít

Neustále měla spoustu plánů, osud jí ale pro jejich realizaci nedopřál dostatek času. Naposledy stanula před kamerou v roce 1982 jako učitelka Maruška Zemánková v romantickém dramatu režiséra Václava Matějky Má láska s Jakubem. Premiéry se ale už nedočkala. Jedinečná Nina Popelíková podlehla zákeřné nemoci 18. dubna 1982, bylo jí pouhých jednašedesát let. Milovaný manžel Ota Sklenčka ji o jedenáct let přežil.

 

Božoňka

Vložil: Adina Janovská

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace