Chlap, kterému nelze odolat. Ženy nevyhledával, jejich přízni se ale nebránil. A doma pak měl Itálii. Tajnosti slavných
06.01.2021
Autor: FSB
Popisek: Radoslav Brzobohatý v trezorovém dramatu Karla Kachyni Ucho
VIDEO V pohledu jeho blankytně modrých očí se neutopila jen Bohdalka. Důvody k žárlivosti se sice našly, zpravidla ale o nic nešlo. Pak se ale zjevila na scéně temperamentní Slovenka, která navždy rozbila její pohádku na tisíce střípků. (Pokračování z pondělí 4. ledna)
Chlapská rozhodnost, přímočarost, zdravé sebevědomí a charakteristický, snadno rozpoznatelný příjemný hlas ho zpočátku kariéry předurčily k ztvárňování charakterních postav, navíc měl štěstí, že pro něj psali role nejlepší autoři doby. Radoslav Brzobohatý byl už pohledu klaďas, kterému diváci snadno uvěřili, a díky mimořádnému talentu se pohyboval s lehkostí mezi postavami tragickými, tragikomickými i komickými. Záporáky si zahrál jen zcela výjimečně.
Ucho:
Jiřina brzo-bohatá
Radek a Jiřina se díky časté spolupráci stali brzy párem i v očích diváků a jejich vztah byl všeobecně známý. V jedné televizní estrádě se dokonce vtipkovalo, že Jiřina bude „brzo bohatá“. Vzali se v létě 1970 během natáčení historického seriálu podle stejnojmenného románu Aloise Jiráska F. L. Věk, v němž Radek ztvárnil hlavního hrdinu a Jiřina slečnu Lotty. V té době spolu natočili mimo jiné i kriminální komedii Jiřího Sequense ze série s radou Vacátkem v podání Jaroslava Marvana Pěnička a Paraplíčko. A vzápětí si spolu zahráli v jednom z vrcholných děl naší kinematografie, psychologickém dramatu Karla Kachyni Ucho, které vzápětí skončilo v pomyslném trezoru co nejhlouběji. Kvůli autorovi, spisovateli Janu Procházkovi, jehož jméno se nesmělo ani vyslovit nahlas, a také protože příběh stále více nabíral na aktuálnosti. Premiéru v kinech měl nakonec film až v červnu 1990. Stejně dopadla i hořká komedie režiséra Vojtěch Jasného Všichni dobří rodáci.
F. L. Věk:
Král obrazovky
Na to, aby ho soudruzi během následné normalizace odstavili úplně, byl Radek v té době už příliš populární, navíc byl od roku 1967 i hvězdou pražského Divadla na Vinohradech. Velké filmové role se mu ale začaly počátkem sedmdesátých let vyhýbat. Naštěstí tu ale byla televize, která začala jeho umění využívat naplno. V povědomí diváků se napevno usídlil už díky seriálu F. L. Věk. Až do roku 1975 byl na obrazovce jako doma, i když zpravidla ve vedlejších rolích. Jednou z mála výraznějších postav se stal v té sobě jen nadporučík Pavel Bláha v kontroverzním seriálu Třicet případů majora Zemana. Jeho postupný návrat k filmu odstartovalo až v roce 1976 normalizační psychologické drama Běž, ať ti neuteče, o dva roky později pak naplno zazářil v jedné z mála svých záporných postav, jako krutý vládce všeho nečasu Mrakomor v romantické pohádce režiséra Václava Vorlíčka Princ a Večernice. Z dlouhého výčtu jeho rolí z tohoto období je třeba připomenout i úžasný výkon, který odvedl coby Záviš z Falkenštejna v strhující historické komedii režiséra Karla Steklého Hra o královnu, v níž ztvárnila manželku Přemysla Otakara II., královnu Kunhutu, Hana Maciuchová.
Třicet případů majora Zemana:
Italské manželství
Populární herecký pár Bohdalová-Brzobohatý na první pohled působil, že jsou Radek s Jiřinou pro sebe doslova stvoření. Jejich vztah byl ale neustále plný emocí, provázely ho neshody, nevěry, žárlivost, rozcházení i sbližování. Z jejich vily v pražské Hostivaři se prý velmi často ozývaly hlasité hádky. Bylo veřejným tajemstvím, že Jiřina na svou lásku žárlí, a leckdy k tomu měla i důvod. Radek sice avantýry nevyhledával, ženy ho ale uháněly samy a on se jen nebránil. Osudovým pro jejich manželství se stalo v roce 1980 natáčení dramatu Noční jezdci, v němž hrál Radek velitele finanční stráže Halvu. „Bylo to, myslím, někdy začátkem července, byl jsem v uniformě a najednou jsem zahlídl krásnou ženskou, kterou jsem nikdy předtím neviděl,“ zavzpomínal v dokumentu TV Barrandov Tajemství Radka Brzobohatého. „Byl na vrcholu slávy a od Aše až po Čiernou při Čope idolem žen od 12 do 120 let. Dlouho jsem odolávala, až jsem neodolala,“ dodala slovenská herečka Hana Gregorová.
Princ a Večernice:
Nevěrník na cestách
Jí bylo tenkrát osmadvacet, jemu o dvacet let víc a po tříměsíčním natáčení na Slovensku jim bylo oběma jasné, že jsou v průšvihu. Hana byla šťastně vdaná za jordánského lékaře, s nímž měla dceru Rolu a společný domov v ráji milionářů, hlavním městě stejnojmenného arabského emirátu Dubaji. „Nikdy jsem během natáčení nevyhledávala flirty, věděla jsem, že to bývají takové lásky maximálně na dvě tři noci. Ale tohle bylo něco jiného, bylo to šílené omámení. Když natáčení skončilo, oba jsme věděli, že jsme se dostali do neřešitelné situace,“prozradila slovenskému nedělnímu Novému Času. Radek pak za ní jezdil tajně do Bratislavy i několikrát týdně a zhruba po půl roce se přestali skrývat. Následovaly dva rozvody a v roce 1982 svatba. Hanin manžel Gassan se k problému postavil jakžtakž s pochopením, mnohem hůř ale bylo s Jiřinou. Ta nevěru a zradu nedokázala odpustit a dlouhá léta dokonce rázně odmítala i sebemenší spolupráci v jednom projektu. Společně se před kamerou objevili znovu až po třiceti letech.
Noční jezdci:
Romantika jako z románu
Radek ani Hana prý osudového rozhodnutí nikdy nelitovali. „Ten dvacetiletý rozdíl se mi zpočátku zdál příliš velký, ale když přeskočila jiskra a zatřásla se zem, věděla jsem, že je to chlap, s kterým chci prožít svůj život. A to, že se líbil ženám, bylo jen bonus navíc. Nechtěla bych troubu, který stojí v koutě a nikdo o něj nezakopne,“ přiznala Hana serveru Žena.sme.sk. Po svatbě se přestěhovali do Prahy. „Bylo mi třicet let, byla jsem zamilovaná a těhotná. Na něco takového můžete jenom krásně vzpomínat, bylo to úžasné období, plné lásky a romantiky,“ zavzpomínala zasněně. „Ještě neexistovaly e-maily a esemesky, takže jsem dostávala množství zamilovaných dopisů od Radka, dodnes je mám všechny schované. Zařizovali jsme si náš nový malý byteček a těšili se spolu na narození našeho syna.“
(Pokračování v pátek 8. ledna)
Vložil: Adina Janovská