Lásku zdědila po Jiráskové. Nejdřív v divadle létaly facky, pak jí šla za svědka. Tajnosti slavných
28.12.2020
Foto: ČT
Popisek: Jednou z populárních osobností, které 'odskákaly' normalizaci, byla i moderátorka Olga Čuříková
Nikdy se na obrazovce neviděla, protože vysílala pouze živě a videorekordéry tenkrát ještě neexistovaly. Za pouhých pět let slávy pak platila oblíbená moderátorka dětského pořadu dlouhá desetiletí. Její největší oporou se stal manžel, kterého 'zdědila' po Jiřině Jiráskové.
Tenkrát ještě byly pracovní soboty a televize vysílala pouze na jednom programu. Když lidé přišli domů a zapnuli ‘bednu‘, patřil od roku 1964 čas mezi 18. a 19. hodinou, tedy před Televizními novinami, pravidelně pořadu pro děti Vlaštovka. A k jeho popularitě významně přispěla i žena, která ho od prvopočátku moderovala – půvabná Olga Čuříková. „Vysílali jsme živě, takže jsem se nikdy neviděla,“ prozradila v jednom z posledních rozhovorů, který poskytla deníku Blesk.
První Vlaštovku moderovala v roce 1958 s Milanem Friedlem; foto ČT
Zavinil to bratr kameraman
Jedna z nejvýraznějších osobností československého televizního vysílání šedesátých let, která následně doplatila na komunistickou normalizaci, se narodila 30. prosince 1932 v Praze. Od dětství byla členkou Dismanova rozhlasového souboru, s nímž stanula poprvé na jevišti už v roce 1938. Po maturitě na gymnáziu původně uvažovala o studiu herectví na DAMU, nakonec ale v roce 1952 přijala nabídku z Československého rozhlasu. Začala pracovat jako redaktorka, později působila i jako programová a propagační referentka. V roce 1958 se stala zaměstnankyní Československé televize a na přelomu padesátých a šedesátých let se začala objevovat i na obrazovce, přestože sama ještě ani televizi doma neměla. „Vůbec jsem tenkrát neměla páru, do čeho jdu. Jen jsem díky bratrovi, který byl kameraman, měla takové povědomí, že tam asi budou stát nějaké kamery,“ zažertovala.
Pro děti nevhodná
Od roku 1964 uváděla dětský pořad Vlaštovka a s nezapomenutelným Eduardem Hrubešem také moderovala populární televizní seznamku Pokus pro dva. Pro Vlaštovku jezdila se štábem po celé republice a jako dopravní prostředek používala nejrůznější vozidla. Výjimkou nebylo ani aerotaxi, tank, šestsettrojka či člun. V rámci pořadu byly prezentovány hospodářské úspěchy, z cest vznikaly patnáctiminutové reportáže, které byly posílány ke zpracování do Prahy. Stejně jako mnoha jiným se ale i Olze stal osudným rok 1968 a následná normalizace. „V roce 1969 mi najednou řekli, že mám před sebou poslední Vlaštovku. Že dál už nesmím na obrazovku, abych nepůsobila na děti špatně ideově,“ vzpomínala na nejsmutnější chvíle svého života a dodala: „Spolupracovníci se se mnou loučili, jako když mám jít na smrt.“ Po ní se v moderování Vlaštovky vystřídaly Štěpánka Haničincová, Natálie Lišková a Marcela Augustová.
V televizním studiu v šedesátých letech; foto art-tour.cz
Žaloba na televizi
Dál směla moderovat s Eduardem Hrubešem Pokus pro dva, na svou dobu velmi moderní formát, připomínající dnešní reality show. Byl převzat podle takzvaného západního modelu v režii Ivo Paukerta, natáčelo se ve studiu za účasti publika a s Olgou a Eduardem v něm vystupoval také Vladimír Dvořák či Jan Pixa. Pořad byl také dlouho v ohrožení a štáb při každém natáčení netušil, zda se nejedná o poslední. Časem na něj bohužel opravdu došlo a tím Olga definitivně zmizela z obrazovky. Bez práce ale naštěstí nezůstala, dostala nabídku, aby se věnovala dramaturgii. A tak připravovala pořady pro děti a mládež a v Československé televizi i přes nepříznivou situaci zůstala, protože měla naštěstí velkou oporu díky mnoha kolegům. „Pak ovšem stejně spadla klec. V roce 1972 se mnou televize rozvázala pracovní poměr definitivně. Měla jsem zákaz veřejného vystupování,“ dodala. S takovou nespravedlností se nemohla smířit, dokonce podala na televizi žalobu, byly na ni ale vyvíjeny tlaky, aby ji stáhla. Prožívala těžké období, v němž jí byl velkou podporou manžel, herec Jiří Pleskot.
Pod taktovkou osmiček
Díky kolegovi a kamarádovi Milanu Friedlovi mohla zakotvit v Lyře Pragensis, kde působila v různých projektech jako dramaturgyně i moderátorka. A její život opět dostal smysl. Moderovala také představení v pražském Divadle hudby, což jí vydrželo až do roku 1990. „Osmičky jsou v mém životě důležité: rok 1938, 1958 i nešťastný rok 1968, který určil moje další nedobrovolné směřování,“ prozradila, když usedla jako host moderátora Vladimíra Čecha v magazínu České televize pro seniory Barvy života, který původně sama uváděla. Po letech, prožitých v rozhlasu a na jevištích po celé republice, navázala na předchozí televizní kariéru až v devadesátých letech. „Nejdřív to byl pořad o světě umění Album. V roce 1993 mě kamarádka Kamila Moučková přizvala do Barev života, které uváděla. Ukázalo se, že je pro ni náročné skloubit veškeré pracovní nabídky s pravidelným týdenním natáčením, a tak jsme se začaly střídat a já měla po tolika letech opět stálou televizní práci,“ zavzpomínala na své poslední působení před kamerou. Věnovala se jí sedm let, pak se rozhodla s pořadem skončit. A tentokrát odešla zcela dobrovolně. „Začala jsem kariéru s dětmi a skončila u důchodců. Měla jsem prostě v životě kliku.“
S manželem, hercem Jiřím Pleskotem; foto art-tour.cz
Když v divadle létají facky
Manžela ‘zdědila‘ po herecké hvězdě Jiřině Jiráskové, jejich společným osudovým mužem se stal herec Jiří Pleskot. Jiřinina láska k němu se zrodila na prknech pražského Divadla na Vinohradech, vzali se v roce 1953, nakonec ale spolu zůstali jen dva roky. „V určitý moment jsem selhala. Byla jsem mu nevěrná,“ přiznala kdysi Jirásková, která podlehla kouzlu Jiřího Valy. Pleskotovi, který navenek působil jako mimořádný kliďas, tím tak zvedla hladinu adrenalinu v krvi, že prý svému sokovi dopřál pořádnou nakládačku přímo v divadle. A Jiřině nevěru neodkázal odpustit, takže následoval rozvod. Časem se ale vzedmuté emoce zklidnily a zůstali přáteli. Pak se Pleskot zakoukal do Olgy, zpočátku se ale obě dámy navzájem ‘moc nemusely‘. Teprve časem se jejich vztahy urovnaly, staly se přítelkyněmi, mimo jiné je spojovala i malebná šumavská víska Malenice kousek od Volyně, kam obě velmi rády jezdily na chalupu.
Štěstí přeje připraveným
Dokonce to byla právě Jiřina, která Olgu nakonec přiměla, aby si Pleskota po patnáctiletém vztahu konečně vzala. S Podskalským jim šli za svědky a v podstatě prý byli nakonec jako jedna velká rodina. Na romantickém malenickém hřbitůvku nechala Jirásková v roce 1993 pohřbít svého životního partnera, režiséra Zdeňka Podskalského, který z této obce pocházel, a o čtyři roky později k němu přibyl i Jiří Pleskot. Když pak na podzim 2014 byla ukládána vedle Podskalského zesnulá Jiřina Jirásková, davy lidí poničily sousední Pleskotův hrob, a tak ho Olga nechala opravit a zároveň si nechala na pomník vytesat i své jméno. „Štěstí přeje připraveným. Aspoň nebudou mít pozůstalí tolik práce,“ zažertovala. A ten čas bohužel záhy nastal. Paní Olga Čuříková zemřela po dlouhé nemoci ve čtvrtek 17. března 2016, bylo jí 83 let.
Vložil: Adina Janovská