Bohdalka objevila záhadu, prý milovala horlivě. A až díky koronaviru konečně pochopila svého otce

Autor: FTV Prima

Popisek: Jiřina Bohdalová v Show Jana Krause

VIDEO Příští rok oslaví neuvěřitelné devadesáté narozeniny, a to v plné svěžesti. Zároveň o ní nedávno vyšly dokonce dvě knihy. To byly hlavní důvody, proč ji pozval Jan Kraus do své show.

O Jiřině Bohdalové už vyšlo mnoho knih, ať už to jsou její kuchařky, nebo publikace, ve kterých na ni vzpomínají herečtí kolegové. Nedávno ale spatřila světlo světa kniha Můj život mezi slzami a smíchem, u níž je uvedena jako autorka sama herečka. A vyšla také Vždycky upřímná Jiřina Bohdalová, která je knihou vzpomínek. Do show přinesla Janu Krausovi obě. „V jedné mluví mí kolegové. Tohle je s Jirkou Janouškem, ten psal s Werichem,“ připomněla spoluautora novináře a publicistu, autora Rozhovorů s Janem Werichem. „Nevím, jestli je to chytré, ale je to čtivé,“ propagovala své dílo. „V tamté já nemluvím, to je o mně, jak mě vidí. No, vidí mě všichni krásně, když je to natištěné. To nikdo neřekne. Nebo se to tam nedá. Nedělejme si iluze. Ale jsou v ní roztomilé věci. Velice jsem si vážila toho, co napsal Jirka Suchý,“ přiznala.

Šestiletá Jiřinka v komedii Pižla a Žižla hledají práci; foto csfd.cz

Milovala prý horlivě

Povšimla si také, jak bulvární novináři rádi z podobných knih vytahují rádoby pikantní historky, a pak lákají čtenáře na skandální titulky. „Oni z toho vždy něco vytáhnou. Hovoří tam Zlata Adamovská, oni z toho vytáhli úryvek a byl titulek, že Jiřina Bohdalová ji zklamala. Když jdete do knihy, tak zjistíte, že jsem ji zklamala, protože jsem jí nedala recept na dort. Takhle oni vás zblbnou. Tomuhle já rozumím. Ale tuhle napsali, že jsem milovala Brzobohatého horlivě. A to já nevím, jak se jmenuje horlivě. To těžce hledali to slovo,“ smála se. Knih o ní vyšlo opravdu hodně, některé sice o ní, ale bez ní. „O některých ani nevím. O kterých jsem nevěděla, tak jsem byla zase rozčílená,“ povzdychla si. V knize nechybí její fotka coby malého děvčátka, které začalo hrát skoro jako batole. „Maminka mě česala podle Shirley Temple. Vrtule do vlasů. Maminka mi vždycky říkala, ty máš vlasy po tetě Růženě. Ta skončila v blázinci a maminka říkala, ty jsi celá Růžena.“ Diváci ji mají navždy spojenou s kolegou z Televarieté Vladimírem Dvořákem. „Vladimír mi chybí. Přesně ten humor, jak on říkal, aby blbej tomu rozuměl a chytrého to neurazilo. To je humor pro všechny,“ připomněla společné populární scénky.

Konkurz:

Scénka z populárního Televarieté

Konečně uklizené šuplíky

Jiřina Bohdalová je jednou z mála, kdo na současnou situaci nežehrají. „Teď je to nádherné, ten koronavirus. Jednak mám všechny šuplíky uklizené, já měla vždy starost, že jakmile zatřepu bačkorama, tak otevřou zásuvky a řeknou, no tohleto… Teď klidně můžu odejít. Mám vše uklizené a ten čas mi uteče. Ráno vstanu a ono už je odpoledne,“ konstatovala s tím, že díky klidu, který zažívá, přišla na chuť odpoledními zdřímnutí. „Pochopila jsem tatínka. Můj tatínek si šel po obědě na půl hodiny lehnout, říkal, že si dává dvacku, dvacet minut. V momentě usnul, ale za těch dvacet minut se čilý probral. Já už to mívám taky. Já tak kolem druhé.“

Klec:

Není nad upřímný smích

Současný trend, kdy se často přenášejí představení online, jí moc nesedí. „Klidně, ale já ten smích ráda slyším. A také poznám umělý, který mě rozčiluje, a tenhle živý normální smích,“ prohlásila. A nelíbí se jí ani to, že má být v divadle jen malý počet diváků. „Říkalo se v Divadle na Vinohradech, když to bylo Armádní divadlo, že to byla někdy přesilovka na jevišti.“ A v souvislosti s tímto obdobím se jí vybavila vzpomínka na bývalého kolegu Jiřího Sováka. „To se odehrávalo ještě v hluboko minulých časech, to tam byl ještě Sovák, bylo to Armádní divadlo, oni pořád stříleli. Myslím, že se to jmenovalo Ohně na horách, takže byly na jevišti kašírované hory. Mohli být od sebe jako při koronaviru dva metry od sebe, ale na dálku. Předstírali, že jsou hodně daleko. Jeden volal, umřel nám soudruh. Druhý dva metry od něj to převzal a zase to poslal dál. Když to přišlo k Sovákovi, tak on zavolal, umřel jim soudruh. Průšvih jako mraky a on se hájil tím, že není v partaji, že ta vnitřní pravda zvítězila a že se tam k nim nemůže drát. Tak u toho bych chtěla být tenkrát.“

Vložil: Michaela Špačková