Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Pražská doprava

Pražská doprava

Zajímavosti i aktuality

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturně politického redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Šťastné a zlomyslné. Komentář Štěpána Chába

komentář 24.12.2020
Šťastné a zlomyslné. Komentář Štěpána Chába

Autor: Pixabay

Popisek: Vánoce jsou tady

Z dětství si pamatuju jednu milou paní. Fackovala svého manžela, své děti, fackovala i sousedovic děti a došla tak daleko, že začala fackovat i sousedy samotné. Byla to žena statná, krutá a shánčivá. Kolenovrt podle vzoru lakomé Barky z Werichovy pohádky. To pozemské stalo se jí zlatým teletem. Přesto navštěvovala každou mši svatou, sedávala v první lavici kostela a panu faráři byla stínem, sekretářkou, účetní (tou hlavně) a paní k ruce. Sekala modlitby jako housky na krámě. Modlitby plné odpuštění, pokory a lásky k bližnímu. A mezi amen a odpusť našim viníkům přepočítávala směnný kurs strouhanky na české koruny.

V jedné napínavé etapě našich životů jsem se dostal na krátkou chvíli pod její moc, kdy jsme, jako početná rodina, nemohli narychlo sehnat bydlení. Od faráře jsme dostali k užívání polorozpadlou a nezkolaudovanou faru. A tam jsem měl tu čest poznat lásku k bližnímu bezprostředně a na vlastní kůži. V blízkosti faráře cukrovala a rozplývala se něhou ke všemu živému, jakmile zašel za roh, oči se jí zúžily do zlostných štěrbin a začala panovat. Začala křičet, začala osnovat plány a házet klacky pod nohy všem bližním. Změnila se v kalkulující monstrum, plné hněvu.

Její proměny byly fascinující. Jednou jsem musel projednat smlouvu s farářem, odhodlal jsem se tedy po letech navštívit mši svatou. Ona femme fatale všech účetních byla při mši pokorná, se všemi si běžela podle pokynu potřást na odpuštění rukou, byla vroucí, to od ní bylo nejhlasitěji slyšet slovo amen, její hlas se rozlézal svatostánkem jako virus společností, člověk by jí tu pokoru až věřil, po mši vyšla před kostel a už ve dveřích udílela svému dítěti výchovnou lekci pohlavkováním a fackováním, funěla u toho jako potápěč, kterému došel kyslík v bombě. Jakmile vyšel farář, změnila se znovu ve světici a své pláč potlačující dítě hladila po hlavě a chlácholivě se vtírala do přízně duchovního.

Jsme jako společnost přesně takoví? S velkým pokřikem zvyšujeme po dvanácti letech přídavky na děti o pár korun, zároveň s tím máme nejpřísnější exekuční zákony, které dopadají nejčastěji právě na příjemce přídavků. Mluvíme o pomoci samoživitelkám, o potřebnosti pomoci samoživitelkám, a přitom víme, že 60 procent prostitutek je právě samoživitelkami, kterým naše zřízení nedokáže asistovat tak, aby nemusely spadnout na dno. Místo pomoci vymýšlíme, že bychom prostituci měli danit. Postaví se z toho deset školek, třeba deset. A na jedné z ní by mohla být cedule – výstavba školky podpořena vagínami poloviny maminek naší školky – hurá, třikrát hurá.

Dříve u nás panoval zvyk prostřít u štědrovečerní večeře i pro pocestného. Mohl by se znovu zavést. Prostřít pro rodinu a jednoho člověka navíc, který by mohl přijít a poprosit. Takový talíř je více symbolem, u kterého si máme připomenout tu skutečnou pokoru, zdravou pokoru, je připomenutím toho, že bližní není jen vzdálený pojem, ale skutečnost, kterou denně potkáváme a jsme její součástí. Nežhavit telefonní linku s udáním, že někdo jde bez roušky, ale žhavit ji při hledání pomoci pro bližního. Ono už jenom to, že budete u štědrovečerní večeře dětem vysvětlovat, proč je prostřený ještě jeden talíř, jim pohne s pohledem na svět. A to není nikdy od věci.

 

Vložil: Štěpán Cháb

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace