Tak nějak nám selhává státní správa. Komentář Štěpána Chába

Foto: Facebook

Popisek: Andrej Babiš, náš premiér, hvězda jasná

Obchody necháme otevřené, ale nikdo nám do nich nesmí chodit. S kelímkem kafe nesmíme na ulici. V okamžiku, kdy ve Velké Británii už probíhá vesele očkování, my se teprve ptáme, jak to proboha zvládneme, když ta zatracená vakcína je na transport tak náročná. A nevíme. S takovou kdyby se nás rozhodl vojensky obsadit autobus plný opilých Francouzů, stihnou to i s přestávkou za odpoledne. Na jejich straně by nedošlo k žádným obětem, u nás by zahučela půlka obyvatelstva, protože bychom se při organizaci obrany sami postříleli.

K tomu všemu vedení zavádí opatření, která nedokáže rozumně vysvětlit. Proč restaurace měly zavírat v osm večer? Pádný důvod nikdo neřekl. Plošné testování antigenními testy je naprosto zpackané a neefektivní, když se na testy dostane jen pár jedinců a zbytek na něj bude čekat několik týdnů. Jeho efekt tak bude naprosto nulový. Trasování selhalo už v létě a od té doby se topí ve zmatcích a je bez účinku. Ono to švejkování je fajn, ale jakmile začne švejkovat vedení, proti kterému se tradičně má švejkovat, došvejkujeme to tak leda do jímky s biologickým odpadem.

Vylekaní z vlastního stínu

Jediné, co vedení zvládlo dobře, bylo jarní zavření, protože z viru jsme měli sevřené půlky všichni, informace z Číny byly hrůzné, lidé padající na ulicích, mrtví i na chodnících. Krista pána, začínali jsme se lekat i vlastního stínu. Jenže jsme už téměř rok od prvního leknutí. Víme o viru daleko víc, víme, a přesto vedení předvádí absurdní divadlo bezradnosti. Jistě, s nemocí se špatně bojuje, ale předvádět takový zmatek? Až takový?

Vakcína jako naděje?

Už od jara naše vedení (nějak už to nedokážu nazvat vládou) blouzní o vakcíně. Je to naše spása, naše jediná naděje, ke které musíme upřít veškeré úsilí. Dokonce vedení ustanovilo ryze českou výzkumnou partu hic, která měla předběhnout celý svět a přijít první s účinnou vakcínou. Jenže nedala jí peníze, prostor a ani kapacity, a tak projekt po čtvrt roce odpískala. My to zkusili, patříme tedy mezi civilizované. Místo celosvětové spolupráce jsme předvedli přebujelé sebevědomí, které je ve výsledku jen pro ostudu. A pro smích. Ale nešť. O prázdninách začínala být vakcína téma číslo jedna. Všechno to zvládneme, vakcína bude.

A když zjistíme, že vakcína už skutečně je, co udělá naše vedení? Předvede další neuvěřitelnou estrádu bezradnosti. Neví pořádně, jak ji vyobchodovat tak, abychom ji měli co nejdřív. V Británii už očkují, na nás se dostane někdy v březnu nebo v dubnu (takže se můžeme těšit na další tři nebo čtyři vlny a karantény, skvělé), navíc nemá vedení připravenou logistiku pro rozvoz vakcíny. Přece jenom, v co nejkratším čase se má proočkovat nejméně šest milionů lidí. To se jedním poštovním vozem nerozveze. Nechávám naprosto stranou, jestli očkovat ano, nebo ne. To je věc jiná.

Trochu se nám to popletlo

Vedení by celé to fiasko s odřenýma ušima zvládlo, kdyby zařídilo skvělou finální tečku s logistikou a vpravením vakcíny do paží šesti milionů lidí. Jenže i u té závěrečné tečky jsme dokonale vybouchli. Nemocnice se snaží zařídit se podle neexistujícího plánu, a organizují si budoucí logistiku samy. Jenže to nutně bude do systému dodávat chaos a další zmatek. A vedení mezitím zadává vyřešení celého problému společnosti, která se živí daňovým poradenstvím. Rozumné, až mi příště praskne vodovodní potrubí, pozvu si na opravu urologa. Trubka jako trubka, že jo.

Psali jsme

Státní moc šikanuje nespravedlivě odsouzeného. Středověk trvá. Komentář Štěpána Chába

Už dlouhé měsíce se tak nějak tuší, že vakcína bude a že bude potřeba se připravit na opravdu velkolepou akci, která má vytrhnout zemi z pařátů karantén a omezení. A vedení v polovině prosince (!) zadá společnosti, která radí stran daní (!), aby jí vypracovala posudek o celé té věci a dala doporučení. Troufám si tvrdit, že kdyby si na analýzu objednala dopravní společnost PPL, můžeme ve výsledku usínat daleko klidněji. Dávalo by to totiž daleko větší smysl. Co nás tedy čeká? Do konce prosince podle ministra Blatného získá naše republika přibližně 10 tisíc vakcín. A to je přece úspěch… Blatný nejspíš s nějakou dodávkou bez espézetky bude číhat na německé dálnici a čekat, z kterého kamionu vypadne alespoň jedna krabice s vakcinační látkou. Přičemž slíbil, že u té dálnice vydrží až do ledna a nasbírá tak čtvrt milionu vakcín. Republika je zachráněna. Opravdu? Hlouběji jsme spadnout nemohli? Ale ano, mohli, ještě by u té dálnice mohl ministr postávat v koženém oblečku a lákat vakcíny za trochu té lásky v kabině tiráka. A je to škoda, protože Babišova vláda, i přes mnohé výhrady, jela zajímavým způsobem kupředu. Nestagnovala, necouvala. Ovšem celosvětové fiasko s koronou je, zdá se, pro Babiše kapitální fiasko. A za to Kalousek až tolik viny nenese.

Zvládneme to

„My se srovnáváme s Německem pořád a vidíme ty fotky z Německa, jak je to tam všechno bílé a hranaté a čisté, jsou to hrozně hezký fotky, ale my jsme Češi. My zase jsme mistři v improvizování. Já myslím, že se to zvládne. A co chci říct už trochu vážněji, Česká republika je očkovací velmoc,“ řekl pro CNN Prima News ředitel Všeobecné fakultní nemocnice v Praze na Karlově náměstí David Feltl. To zní na druhou stranu moc pěkně. Budoucnost patří těm, kteří se nepo... už před brodem, před bitvou, před skokem, před čímkoliv.

Vložil: Štěpán Cháb