Tuhle si jeden zlomil nohu a… Zatímco bobři Prahou jen procházejí, mufloni se v metropoli usídlili. Místní je mají rádi a pečují o ně
13.12.2020
Foto: Záchranná stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy (stejně jako ostatní snímky v článku, pokud není uvedeno jinak)
Popisek: Nemocný muflon se uzdravil, sundali mu sádru i žlutý nástavec na kopýtko, pak ještě chvilku vyčkal v záchranné stanici, až pomine doba říje... a byl vypuštěn do svého stáda
V areálu Thomayerovy nemocnice v Praze pobíhá šedesátihlavé stádo muflonů. Někomu to při pobytu může způsobit šok, ale nakonec si zvykne. Lékaři považují vyhlídku s muflony za zklidňující. Přece jenom, pohled na divoká zvířata, to je pro duši jako týden v lázních. Ale tak početné stádo v hlavním městě? Nezpůsobuje to problémy? Nedochází ke kolizím se zákonem a veřejným pořádkem?
Letos v květnu přišlo hlášení na pohotovostní linku Záchranné stanice hlavního města Prahy. V okolí Thomayerovy nemocnice se pohybuje očividně zraněný muflon. Když zaměstnanci stanice přišli na místo, muflona lokalizovali, stanovili na dálku diagnózu a pokusili se ho odchytit. Marně. Muflon měl na první pohled viditelnou otevřenou zlomeninu přední nohy, ale pomoci se bránil, seč mu síly stačily. Odchyt trval dva týdny. Teprve za takovou dobu se muflon unavil dostatečně, aby jej mohli bezpečně chytit. V té době tak měli pacienti nemocnice o zábavu postaráno. Čtrnáct dní přemlouvání muflona, aby si nechal pomoci. To jednoho zabaví.
Jestlipak se mu kamarádi ze záchranné stanice podepsali na sádru?
Zdlouhavá léčba, rehabilitace a říje
Po odchytu podrobné vyšetření odhalilo starou otevřenou ránu, která nejspíš vznikla srážkou s automobilem. Muflon podstoupil v záchranné stanici několikaměsíční léčbu, kdy se rána musela opakovaně čistit, odstraňovat z ní úlomky kosti. Pak následovala několikatýdenní rehabilitace, kdy se zraněná noha postupně zatěžovala, aby muflon zvládl pobyt venku. Pak se musel pobyt ještě prodloužit, protože v mufloním stádě právě nastalo období říje. Kdyby se čerstvě uzdravený muflon vrátil, dostane se do kolečka mufloních rvaček o družku, což by jeho čerstvě zahojená rána nemusela zvládnout. Z vášní vyblbnuté stádo tak doplnil muflon až na počátku prosince.
Ošetření zraněného muflona ještě v areálu Thomayerovy nemocnice
Atrakce pro stonající
„Pacienti jsou rádi, že z okna pokoje mohou vidět i kus přírody,“ řekla pro E15 mluvčí Thomayerovy nemocnice Martina Štanclová. Podle ní může přítomnost zvířat pomáhat v léčbě. „Mufloni jsou divoká zvířata, takže se k lidem nepřiblíží na víc než pět metrů,“ podotýká mluvčí Štanclová. A jak se stane, že se po Praze potuluje šedesátihlavé stádo tak velké zvěře? Stádo muflonů vypustili do nedalekého lesa lesníci už v 50. letech minulého století, kdy chtěli zvýšit pestrost místní fauny. „Chtěli jsme zvýšit počet druhů zvířat v lese, zpestřit lidem jeho návštěvu a umožnit jim, aby se setkali s volně žijící zvěří,“ vysvětlil pro E15 vedoucí střediska lesů společnosti Lesy Praha Jan Karban.
Vypuštění muflona zpět do Thomayerovy nemocnice
Ale má to i své obtíže. V lese se často stávalo, že muflony naháněli psi. A instinkt muflonům radil, aby našli místo, které je před nimi ochrání. A tak prošli plotem do areálu Thomayerovy nemocnice. A nikdo neprotestoval, díru v plotě neopravil, a tak tam mufloni chodí doposud. Nyní tráví v areálu i 90 procent svého času. Les je neláká, protože tam mohou být psi. V areálu nemocnice se tak odehrává celý jejich život. Včetně vyvádění mláďat. Přesto jsou stále divocí. K člověku se přiblíží nanejvýš na pět metrů. Zaměstnanci nemocnice si stádo oblíbili a často je krmí například ztvrdlým pečivem. Což Jan Karban nenese příliš libě. Kdyby se, jak říká, muflon pečivem přežral, hrozí, že pojde. Lepší je dávat muflonům například jablka. Místní si na stádo zvykli, ti přespolní občas volají tísňovou linku s tím, že někomu uteklo stádo.
„Pracovníci Lesů hlavního města Prahy muflony odchytávají pomocí narkotizační zbraně a odvážejí za město. Cílový stav populace by se měl pohybovat okolo dvaceti až třiceti kusů,“ sdělil vedoucí střediska Ekologická výchova Lesů hlavního města Prahy Václav Nejman
Je jich moc
Stádo je očividně spokojené, protože nemigruje a utěšeně se rozrůstá. A tak přišel na řadu redukční odchyt, kdy se stádo udržuje na stejném počtu, přeci jenom, každoroční úroda mláďat by stačila na to, aby u Thomayerovy nemocnice nebylo pro samé muflony ani kam zaparkovat sanitku. „Každý rok se skupina muflonů rozrůstá o mláďata, a tak redukční odchyty je nutné opakovat, tak aby velikost zůstala na únosné míře i vzhledem k velikosti areálu a provozu nemocnice,“ řekl Václav Nejman, vedoucí střediska Ekologická výchova příspěvkové organizace Lesy hl. m. Prahy. To, že se po Praze potuluje stádo muflonů, v minulosti přitáhlo i pytláky. V roce 2010 našli místní dvacet muflonů, zastřelených kuší. Občas dojde ke srážce s automobilem. Jeden rok pes potrhal osm muflončat.
Zodpovědný chodec Pepa
V roce 2018 se stalo virálním video s místním muflonem. „Náš Muflon Pepa z Thomayerky se stal doslova přes noc hvězdou internetu. Video Miroslava Johy, na kterém náš muflon Pepa ukazuje, jak se přechází rušná křižovatka na zelenou, má přes 355 tisíc zhlédnutí. Video inspirovalo také média aneb Cesta do hlubin mufloní duše,“ napsala na svém Facebooku Thomayerova nemocnice.
Dalším pánem na holení je bobr
Prahu si oblíbili nejen mufloni, ale také další divoká zvěř. Konkrétně bobři. Těch je po území Prahy sto jedinců v sedmnácti lokalitách. A hrozí, že spustí pěknou pohromu. Protože jejich zuby nesmějí zahálet. A tak se snaží odborníci ve spolupráci s Magistrátem hl. m. Prahy, aby se bobři nepustili do své kratochvíle. Do kácení stromů. Jak na to odborníci jdou? Jelikož je bobr přísně chráněný, musí přijít s jinými metodami, než příkazy k přestěhování. A tak se o slovo hlásí ochranné nátěry, nebo lákání na větve, připravené experty. Větve topolu nebo vrby jsou pro bobra pochoutka. A pak tolik nehrozí, že se pustí do jiných stromů. „Dosud byly zaznamenány spíše případy ohrožení bobra technickou infrastrukturou, kdy záchranná stanice třikrát zachraňovala bobry z jímky, nádrže či kanálu. Nově jsou však evidovány okousané stromy ve Stromovce,“ uvedla mluvčí České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze Karla Mráčková.
Bobr uvízl v Malé říčce ve Stromovce, záchranná stanice musela zakročit. „Bobr z Malé říčky je v pořadí třetí zástupce svého druhu, kterému naše záchranná stanice pomohla. Poprvé jsme se v Praze s bobrem v nesnázích setkali v roce 2016 – na jaře toho roku jsme jednoho vysíleného bobra vyprošťovali z betonové nádrže u Vltavy nedaleko dostihového závodiště ve Velké Chuchli. Další ´bobří případ´ jsme řešili loni – jeden z pražských bobrů uvízl v kanále, přivádějícím vodu do vodní elektrárny na Císařském ostrově. Bobři jsou sice vynikající plavci, některým nástrahám na řekách a vodních dílech se však jen sotva mohou vyhnout,“ píší záchranáři.
První výskyt bobra v hlavním městě byl po dlouhých 185 letech potvrzen teprve v roce 2015. Bobři pocházejí původem z Bavorska. „Bobři Prahou nicméně hlavně procházejí a šíří se dále po proudu Vltavy,” uvedl Aleš Vorel z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze, jehož tým se populací pražských bobrů v posledních letech intenzivně zabývá.
U nás na Labi se potkávají Bavoři se Sasy
Molekulární analýza odebraných vzorků z odchycených bobrů potvrdila, že se jedná převážně o bobry, pocházející ze západních Čech. Jde o bobry původně z Bavorska, kteří přes západní Čechy dorazili do Prahy po řece Berounce. „Zároveň se nám podařilo zjistit, že bobři se v Praze uchytili jen částečně, Prahou procházejí a šíří se dále po proudu Vltavy směrem k soutoku Vltavy a Labe u Mělníka. Na Labi se pak bobři ze západních Čech mísí s labskými bobry, kteří pocházejí ze Saska-Anhaltska, a dochází tak ke křížení těchto dvou historicky velmi vzdálených a svým původem odlišných populací,“ upřesnil Vorel.
Většina bobrů Prahou jen prochází, někteří si zde ale našli příjemné bydlení, třeba ve Stromovce. Foto ČZU
Na podzim 2015 se podařilo zachytit bobry na snímcích z fotopastí při stavbě rozsáhlého obydlí na jednom z pražských ostrovů, kde bobří hrad stojí dodnes. Bobři Prahou procházejí po proudu řeky Vltavy. Na území města nejspíš není potenciál k rozvoji intenzivnějšího osídlení a většina vhodných stanovišť je patrně již obsazena. I do budoucna tak lze předpokládat, že Vltava v Praze bude pro bobry tranzitním koridorem a jejich další šíření do okolí metropole je více než pravděpodobné.
Vložil: Kamil Fára