Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Pražská doprava

Pražská doprava

Zajímavosti i aktuality

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturně politického redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Vraždil Mark Chapman opravdu sám? Které z tajných služeb přišla Lennonova smrt vhod? Pojďme trochu konspirovat… Glosa Iva Fencla

10.12.2020
Vraždil Mark Chapman opravdu sám? Které z tajných služeb přišla Lennonova smrt vhod? Pojďme trochu konspirovat… Glosa Iva Fencla

Foto: Wikimedia Commons

Popisek: Lennonova zeď v Praze na Kampě v roce 2009

Mark David Chapman (*1955) jednoduše nemohl nezastřelil zrovna Johna Lennona (1940 -1980), ale pouze neznámého občana. Vadil mu právě neskutečný Beatlův vliv a vadilo mu toho víc, o tom už psali jiní. Jako vrah neznámého člověka by dnes byl Chapman samozřejmě dávno na svobodě - a žil by patrně i pod vlastním jménem. On se ovšem (i když to není úplně jisté) chtěl zavražděním celebrity proslavit. Vyšlo to.

Kdyby ho pustili a vyhověli tím x-té z jeho žádostí, ocitl by se, pravda, ve výrazném ohrožení života. Když 8. prosince roku 1980 v 22:52 vystřílel ony rány do Lennonových zad, usedl na zem, na níž John umíral, a pokračoval v demonstrativní četbě Salingerova románu Kdo chytá v žitě (1951).

Což je veliká reklama, ale čas od času se někdo vrací také s konspirační teorií, podle které představuje vrah nastrčenou figuru. A sporu nebude o tom, že svobodomyslný John Winston Lennon byl sledován jak FBI, tak CIA.

To pod zpěvákovým vlivem hrál ovšem budoucí vrah na kytaru, a to pod jeho vlivem začal ve čtrnácti s marihuanou i s LSD. Už v mládí taky prvně hltal kultovní příběh frustrovaného teenagera Caulfielda, chlapce na okraji nervového zhroucení, jenž v jednu chvíli usedne na lavičku v Central Parku v New Yorku... a dočasně nenávidí lidi. A pokrytectví.

Před Lennonovým bydlištěm Dakota měl vrah tuto knihu (jíž ovšem nenapsala Halina Pawlowská) v rukou až takřka jako reklamní agent, ač reklamu nikdy nepotřebovala už proto, že se její autor léta (a vlastně do smrti) skrýval.

 

Lennonův památník Strawberry Fields v newyorském Central Parku. Snímek z videa z letošního 8. prosince, 40. výročí smrti slavného Beatla

Chapman měl k Lennonovi zkrátka ambivalentní vztah, i když jej zprvu zbožně miloval. Postupně ale měnil názor a ztrácel iluze. Odhalil v Johnovi dle všeho komunistu - a sám je křesťan. Ale iritovala jej i Lennonova věta, dle které stáli Beatles nad Kristem. Ten výrok vnímal jako rouhání. Uviděl svého guru v novém světle, a dokonce složil parodii na Imagine, v jejímž textu výslovně stojí: „Představte si, že je John Lennon mrtev.“

Ale zpět ke konspiracím a zahrajme si na Petra Hájka. Hodila se snad Chapmanova narušená osobnost nějaké tajné službě? A nemají snad CIA a jí podobné organizace placené experty k podchycování podobných existencí? A jiné k jejich následnému zpracovávání a ´dolaďování´? Popostrčení? Není i Chapman takovým beránkem? Skutečně plánoval jenom on – a poté, co spatřil v JWL obrovského podvodníka?

Připadalo mu, že se Beatl přetvařuje? Ani hrdina románu Kdo chytá v žitě není při penězích a cítí na lavičce poblíž Dakoty zoufalou zlost na přetvařující se dospělé. „Šaškárna!“ říkává veškerému životu PO dětství. A Chapman?

Snad ze sebe chtěl polovědomě udělat Holdena Caulfielda své generace? Snad. A jen málo se ví, že před vraždou telefonoval do Bantam Books a výslovně upozornil, že mají čekat zvýšený zájem o Salingerův bestseller. Chapmanovy pohyby ve dnech těsně před vraždou nebyly ovšem nikdy úplně rekonstruovány a otázkou zůstává jeho činnost v mezinárodním programu organizace YMCA.

S tou souvisela i jeho účast v občanské válce v Bejrútu (1975). Už tenkrát byl podle jedné teorie prvně kontaktován něčí tajnou službou. Na ten kontakt mohl - i nemusel - navázat jeho prokázaný pobyt na Havaji... těsně před vraždou.

Dne 12. listopadu 1980 se Chapman vydal na ty ostrovy a podle oficiální vyšetřovací verze tam anonymně telefonoval do hotelu Ili Kai v Honolulu: „Máte v budově bombu.“

Telefonoval, opakuji, podle oficiální verze. Je ale pravdivá? Otázkou zůstává, zda mu právě tohle takříkajíc nepřidali. Proč? Pochopitelně proto, aby z něj dodatečně vyrobili jednoznačného pošuka. Tak či onak, 6. 12. 1980 se vrací do New Yorku a v podvečer 8. 12. prosí Johna Lennona o autogram. Beatl se mu podepíše (na fotografii připomíná Chapman Stephena Kinga, který toho pak také využil), aniž tuší, že fanoušek sonduje terén. Dodává si odvahy. V půl desáté večer se vrací frustrovaný muž s revolverem plněným kulkami s dutými špičkami a číhá před Dakota Apartments. Ta číhaná trvala patnáct minut. Nato se vynořil Lennon. Minul Chapmana.

 

Spisovatelka a publicistka Bára Šťastná u Lennonovy zdi letos. Ta pro Paměť národa krásně zpracovala příběh této pražské památky, která se stále mění. Přečíst si to můžete ZDE 

Ten jej zezadu pětkrát střelil a Lennon skonal během několika minut. Když mi bylo šestnáct, spolužák Vašek Chýlek, který na gymnáziu sbíral o Beatles každičkou zprávičku, vstoupil do třídy zdrcen.

Skoro brečel.

John Lennon byl, dodejme, politicky nejangažovanějším rockerem své generace, a když se přestěhoval z Británie do Ameriky, okamžitě se dostal do hledáčků. Ve chvíli jeho smrti už disponovala FBI dvousetstránkovým fasciklem! Nejen to.

Některé stránky kopírovala a zasílala právě do rukou CIA, jejíž pověstný ředitel J. Edgar Hoover už tušil, že má namále, a vydal v dubnu 1972 ohledně „Johna Lennona z Liverpoolu“ tyto instrukce: „Lokalizujte subjekt a veďte v patrnosti všechny jeho aktivity včetně toho, že je silným uživatelem narkotik.“

Pro své aktivity revoluční začal pak být Beatl pokládán za „hrozbu pro bezpečnost Ameriky“ a odposlouchávali mu telefon. Některé záznamy FBI přímo vybízejí agenty k „neutralizování“ ne snad Johna, ale jeho „rozvratných aktivit“. Není divu, že svému vydavateli už roku 1972 řekl:

„Jestli se něco stane Yoko Ono nebo mně, nebude to náhoda.“

Ale k Chapmanovi. Celý svobodný život udržoval kontakty se zmíněnou organizací YMCA, tj. Křesťanským sdružením mladých mužů, jež disponovalo kancelářemi v nějaké stovce zemí. Otázku, zda Chapmana infiltrovala do sdružení CIA, nechme bez odpovědi, a připomeňme, že roku 1975 poslali Chapmana jako svého zástupce do Bejrútu, kde byl „cvičen jako stráž“.

Z neznámých důvodů tenkrát požádal o vyslání do Sovětského svazu!

Jenže „využit“ nebyl. Naopak. Vrátil se do Států. Už roku 1978 ale znova cestoval světem a delší čas pobyl na už zmíněné Havaji. Navzdory všemu tomu jeho složka v ústředních archivech YMCA chybí.

A ona Havaj?

Neorganizovala snad CIA právě tady výcvik agentů? Chapman tu žil tři roky! Jak už řečeno, znovu i těsně před vraždou.

Ale 2. prosince 1980 odletěl do Chicaga, přičemž letenka byla i zpáteční. Kdo ví, proč strávil v Chicagu celé tři dni a – jako neplánovaně – pak odletěl do New Yorku. Tam se ovšem našla v jeho hotelovém pokoji dodatečně úplně jiná letenka, podle jejíhož data opustil Havaj teprve 5. 12., aby se tudíž v Chicagu vůbec nezdržel. „Takže tři dni chybí,“ konstatoval by Columbo.

Po zákeřné vraždě ten muž neutíkal, ale neuvěřitelně klidně vyčkal příchodu policie zahleděn do knihy Kdo chytá v žitě, jejíž autorem byl, to jen čistě mimochodem, svého času důstojník zpravodajské služby, který za války aktivně sloužil v kontrarozvědce, která spolupracovala s OSS, tj. s předchůdkyní CIA.

Je pak náhoda, že Kdo chytá v žitě bylo nalezeno i u Johna Hinckleyho (*1955), který byl Chapmanovi (a Stephenu Kingovi) velmi podoben... a 30. března 1981 spáchal pomatený atentát na Ronalda Reagana?

Hinckley je, pravda, už víc let na svobodě. Na rozdíl od Chapmana. Nejenže se ale Chapman nechal zatknout. Okamžitým a plným doznáním viny se vyhnul soudnímu procesu! Dobrovolně se tak připravil o pozornost médií. Právě on. Není to nějaké divné?

I ve vězení rok co rok odmítal až čtyřicet žádostí o interview, ať už s televizemi či tiskem, a následkem jeho specifického jednání nebyla vražda Johna Lennona nikdy vyšetřována žádnou komisí. Mark David Chapman nebyl nikdy prohlášen za duševně chorého a osm let po vraždě o něm prohlásil vrchní inspektor newyorské policie Arthur O‘Connor: „Mark byl možná někým využit. Viděl jsem ho ten večer, kdy spáchal vraždu, a pozorně jsem ho sledoval. Vypadal, jako by byl někým naprogramován.“

Jsou i další otázky. Účastnil by se John Lennon, kdyby nezemřel, vzápětí konaného pochodu na podporu stávkujících japonských dělníků pracujících v Americe? S Yoko Ono to měli v plánu. Na druhou stranu těžko uvěřit, že by tenhle Angličan byl s to podnítit hromadný odpor vůči politice Ronalda Reagana. Nezbývá než věřit, že je Chapman skutečně samotář a nikdo za ním nestál.

„Pane Lennone!“ zvolal tenkrát - a následovalo pět střel typu dum-dum. Zpěvák byl všemi pěti atakován do zad a čtyři byly smrtící. Zda to výrazněji předělalo další vývoj světových událostí je otázkou, na niž neumí s jistotou odpovědět ani (dodnes žijící) Henry Kissinger (*1923).

 

Vložil: Ivo Fencl

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace