Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Pražská doprava

Pražská doprava

Zajímavosti i aktuality

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturně politického redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Rozvolňování po česku, aneb kašleme na virus, my chceme chlastat. A odkud vlastně ta zatracená korona přišla? 5x pondělí Pavla Přeučila

07.12.2020
Rozvolňování po česku, aneb kašleme na virus, my chceme chlastat. A odkud vlastně ta zatracená korona přišla? 5x pondělí Pavla Přeučila

Autor: Facebook (stejně jako snímky v článku, pokud není uvedeno jinak)

Popisek: Ilustrační foto ze zahrádky populárního baru Hany Bany ve Veleslavínské ulici, co by kamenem dohodil od Staroměstského náměstí

Víkendové večery v pražských ulicích vypadaly, jako když se slaví přinejmenším konec roku nebo vítězství našich hokejistů na mistrovství světa. To, co se odehrávalo v pražských ulicích, srazilo mé dosavadní mínění o inteligenci Pražanů téměř na nulu. Namísto poloprázdných ulic, jimiž občas zazní řinčení čertovských řetězů, zvonění andělských zvonků, či rodin, vyhlížejících za svátečně vyzdobenými okny příchod oné známé trojice, vypuklo v Praze na Mikuláše masové šílenství a nejinak tomu bylo i v řadě dalších měst. Nějaká epidemie jako by neexistovala, ulice plné rozjařených lidí, kolem hospod hrozny opilců, samozřejmě bez roušek a o nějakých rozestupech nemohlo být ani řeči.

Rozjařeným davům, které se navalily na Staroměstské náměstí, vůbec nevadilo, že chybí tradiční vánoční trh a podobné to bylo v okolních ulicích. Téměř každý druhý držel v ruce flašku nebo alespoň kelímek, samozřejmě s nějakým tím alkoholickým nápojem, a slavilo se ostošest. Je mi záhadou, co se vlastně slavilo. I tomu největšímu ignorantovi musí být jasné, že epidemie tu stále je a nějaké vládní opatření ji rozhodně nezrušilo. Jako by ono rozvolnění, které nám vláda před svátky laskavě věnovala jako předvánoční dárek, bylo signálem k bezuzdnému řádění a kolektivnímu promořování. Zatímco v řadě okolních zemí karanténní opatření před svátky přituhují, u nás se den ze dne povolilo téměř vše.

 

Pěkné foto vyzdobeného Staroměstského náměstí z prvního adventního podvečera si udělal pražský magistrát sám 

 

A realita mikulášské noci tamtéž, foto Novinky / repro 

Míříme znovu do lockdownu?

Samozřejmě, čekalo se, že to lidé přijmou s nadšením a zaplní znovu otevřené obchody či hospody, ale že je popadne doslova amok a zapomenou na veškerou opatrnost, to asi čekal málokdo. Nicméně, každý, kdo sleduje sociální sítě, plné nářků, nadávek a nenávistných výlevů, kritizujících jakékoliv vládní opatření, mohl signály toho, co se bude dít vycítit. Všichni ti zarytí odpůrci roušek a dalších karanténních opatření žijí v přesvědčení, že za všechno špatné může vláda, ale už vůbec si nepřipustí, že epidemie se šíří především díky jim a jejich nezodpovědnosti. A pokud se znovu situace v šíření nákazy zhorší a opatření se znovu zpřísní, mohou poděkovat jen sami sobě. 

PES se utrhl z řetězu

Ale nebyly to jen masy oslavujících lidí, svůj díl viny nesou i hospodští a provozovatelé barů či klubů, kteří se v řadě případů přidali k obecnému nadšení a s vidinou obnovených kšeftů dovolili svým hostům téměř vše. Někde sice dodržovali ono pravidlo čtyř hostů, sedících u jednoho stolu, jinde byla ale i uvnitř lokálů hlava na hlavě a o dodržování nějakých hygienických pravidel nemohlo být ani řeči. Řada lokálů nedodržovala ani nařízenou zavírací hodinu a jelo se vesele až do rána. Výsledky tohoto masového promořování budou viditelné už tak do týdne a vůbec bych se nedivil, kdybychom se ještě před Vánoci vrátili k onomu tak nepopulárnímu čtvrtému stupni PSA, protože ten se v uplynulých dnech doslova utrhl ze řetězu.

 

Mikuláše si vzít nedáme, kdyby viry padaly

Kdo může za bordel v pražské dopravě?

A neodpustím si ani pár slov k pražskému magistrátu. Ten dění v pražských ulicích zcela ignoroval a stejně tak ignoroval i situaci v městské dopravě. Už od prvního večera po zrušení omezujících opatření, kdy zmizel i zákaz vycházení po 23 hodině, pražská doprava v nočních hodinách doslova kolabovala. Jízdní řády nočních linek na to vůbec nereflektovaly a tramvaje či autobusy doslova praskaly ve švech. Magistrát dělal mrtvého brouka a o nějakém tom posílení nočních spojů nemohlo být ani řeči. Páteční i sobotní noc tak byla po zavírací hodině hospod ve znamení boje o místo.

 

Nacpáno, narváno, foto CNN Prima News / repro

Samozřejmě se ozvala i opozice, která podrobila své koaliční partnery tvrdé kritice. „To je klasický obrázek práce koalice. I když větší zájem Pražanů o využívání nočních spojů MHD se po zrušení zákazu volného pohybu dal očekávat, oni to sledují jako Alenka v říši divů. Čas na přípravu přitom měli,“ komentoval situaci například zastupitel Tomáš Portlík z ODS.

 

A zatím primátor Hřib (na snímku vpravo) před sněmovnou...

A jak na situaci reagoval pražský primátor Hřib? Ten se na Mikuláše zmohl jen na to, aby šaškoval v ulicích převlečený za čerta a dovezl na Malostranské náměstí kolečko plné uhlí, prý jako dárek pro vládu a poslance. To, že mu za zády kolabuje celá městská doprava, jej evidentně vůbec nezajímalo, hlavně, že si přišel zanadávat na tu ošklivou vládu. Ta samozřejmě nese svůj díl viny, především díky svým často nesystémovým rozhodnutím, ale za bordel v pražských ulicích a v městské dopravě opravdu nemůže. 

Epidemie koronaviru má i svá pozitiva

Sice, aby je špendlíčkem hrabal, ale jsou zde. Zatímco některá odvětví a služby kolabovaly, jinde zaznamenali obrovský boom. Jsou to například e-shopy, které zaznamenaly nejúspěšnější rok v historii, či rozvážkové služby, zaměřené na dovoz potravin do domácností. Pozitiva se dají najít i v restauračních provozech, z nichž většina sice na protiepidemická opatření doplatila, ale některé přežily díky okénkovému systému prodeje a rozvozu jídel až domů. A řada z nich, zejména na venkově, si nabídku rozvozu zachovala i po ukončení karanténních opatření. „Lidé si na to zvykli a pokud bude i nadále o rozvoz zájem, zachováme jej i v budoucnu,“ řekl mi provozní jedné restaurace v nedalekých Louňovicích a dodal: „Právě rozvoz nás držel nad vodou a jsme za to lidem strašně vděční. I proto jim chceme tuhle možnost zachovat.“

V důsledku pandemie se zrychlila digitalizace státní správy, úřady se naučily jednat online, spousta firem přestala bazírovat na pravidelné docházce do zaměstnání a umožnila lidem práci z domova.

Jedním z pozitivních efektů je i připravovaná možnost distančního prodeje léků na předpis. Podle poslance Patrika Nachera (ANO), který distanční prodej už dlouhodobě prosazuje, „nedává zákaz distančního prodeje v době fungujících elektronických receptů a souvisejících registrů smysl.“ Jeho novela znovu směřuje do sněmovny a v důsledku zkušeností z koronavirové krize je zde naděje, že bude konečně schválena. Zjednodušil by se proces vyzvedávání léků, zejména starším lidem, chronicky nemocným a lidem z venkova by odpadlo mnohdy složité cestování do nejbližší lékárny.

 

Celý systém by měl fungovat tak, že pacient si u lékaře formou SMS nebo elektronicky objedná elektronický předpis léků. Lékař pošle pacientovi elektronicky tento předpis, nebo SMS kód předpisu. Pacient pošle elektronicky lékový předpis vybrané lékárně nebo může použít kód předpisu. Lékárna předepsané léky doručí pacientovi certifikovaným dopravcem až domů. Samozřejmě, že tuto dopravu bude pacient platit, ale nebude platit cestu za lékařem a cestu do lékárny, případně nebude platit čas asistenta, který stráví při zajištění léků. Výjimku budou tvořit léky, které jsou na zvláštní lékařský předpis, což jsou opiáty a podobně. Elektronický výdej léků bude vždy vázán k existující kamenné lékárně. Foto Pixabay

Podle Nachera funguje zásilkový výdej léků na předpis již mnoho let například v Holandsku, Velké Británii, Dánsku, Finsku, Norsku, Švédsku, Švýcarsku, Francii, Irsku a Portugalsku. Zejména starší a méně pohybliví pacienti se musí často složitě do lékáren dostávat, nebo se musejí spoléhat na pomoc známých či blízkých. Zároveň ve větší míře riskují své zdraví při návštěvách lékáren, plných nemocných lidí. Tak jen můžeme doufat, že ona novela projde rychle schvalovacím řízením a ti potřební se konečně dočkají dodávek léků až domů. 

Je potravinová soběstačnost opravdu jen utopie?

Ve Sněmovně nedávno prošel ve druhém čtení novelizovaný zákon o potravinách a předmětem rozporuplných diskuzí je pozměňovací návrh, který k němu podalo hnutí SPD, podle kterého je nutné co nejrychleji zajistit potravinovou soběstačnost českého státu. Od roku 2022 mají být obchody a maloobchodní sítě povinny prodávat 55 % výhradně českých výrobků, přičemž jejich podíl se bude každoročně zvyšovat o 3 %, takže do roku 2028 by tento údaj měl dosáhnout 73 %. Vzhledem k zahraniční konkurenci, která zaplavuje náš trh, je domácí produkce potravin bita a doplácí hlavně na nízké výkupní ceny, které našim výrobcům nabízejí zejména zahraniční obchodní řetězce. Jde často o směšné částky, ať už se jedná o ovoce, zeleninu či maso. Není tedy divu, že mnozí prvovýrobci potravin hledají přímé cesty ke spotřebitelům, budují si vlastní prodejny, nabízejí rozvážkovou službu a využívají ve stále větší míře i pojízdných prodejen.

 

Jablka z Polska... Proč?

Není se čemu divit, když takovému výrobci uzenin obchodní řetězec nabídne za kilo jeho výrobku dvacet, třicet korun, zatímco jej obratem prodá za dvě, tři stovky, tedy za desetinásobek. Doplácejí na to nejen oni prvovýrobci, ale samozřejmě i spotřebitelé. Účelovou lží, která se nám stále tluče do hlavy, je to, že naši zemědělci a chovatelé vyrábějí draho a nejsou proto v Evropě konkurenceschopní. Jsou, ale ony žebrácké výkupní ceny a astronomické marže obchodů srážejí jejich konkurenceschopnost na minimum. Naše klimatické pásmo nám vždy umožňovalo vypěstovat si bez problémů téměř všechny základní potraviny. Dnes tu ale máme jakési povinné kvóty, které musíme díky evropským směrnicím dodržovat, což samozřejmě také naše výrobce poškozuje.

Produkce domácích potravin v posledních letech místo růstu neustále klesala, a tam, kde jsme byli soběstační, už to tak zdaleka není. V důsledku toho neustále klesá i spotřeba některých druhů potravin. Vybili jsme celá stáda krav a například hovězí maso je teď cenově pro spoustu lidí doslova nedostupné, takže jeho spotřeba klesla oproti konci 80. let na pouhou třetinu té tehdejší. A v souvislosti s tím si kladu otázku, proč ještě za této situace vyvážíme naše maso za pár korun do zahraničí, kde se zpracovává a k nám se pak dovážejí cenově předražené, hotové výrobky. A opravdu musíme dovážet ono ´vzácné´ hovězí odkudsi z Argentiny, když se pak prodává za astronomické ceny?

 

České hovězí ze Žehub, foto CS Agro Ronov

Evropská unie nás dnes vší silou tlačí do svého Green Dealu, nařizuje nám ukončit spalování uhlí, ukončit provoz aut se spalovacími motory, přejít na obnovitelné zdroje a kdesi cosi, ale vůbec jí nevadí, že silnice dnes křižují statisíce kamionů s potravinářským zbožím, které nejenže zamořují naše životní prostředí zplodinami, ale samozřejmě tato doprava zvyšuje i ceny potravin, které bychom si klidně mohli vyrobit doma. Divím se jen, že toto téma otevřelo právě hnutí SPD, přestože by mělo být především jedním z nosných témat například pro Piráty, kteří mají hodně blízko k tak propagované zelené budoucnosti.

 

Copak veze přes půlku světa? Potraviny? Ilustrační foto Pixabay

Už na počátku pandemie koronaviru se ukázalo, že nadměrná závislost na dovozu potravin je značně nebezpečná. V důsledku kolapsu mezinárodní dopravy se začaly objevovat výpadky v zásobování některými potravinami a jejich ceny někdy rostly do astronomických výšin. Kdykoliv může přijít jiná přírodní katastrofa, sucho, záplavy, zemětřesení nebo výbuchy sopek v zemích, které jsou našimi největšími dodavateli potravin a budeme namydlení. Osobně příliš nevěřím, že bychom úplné potravinové soběstačnosti ještě někdy dosáhli, ale to, že je nutné se k ní alespoň trochu přiblížit, je více než jasné. 

Radujeme se veselme se, konopí už není nebezpečná droga

Tedy, pro naše orgány stále je, ale pro OSN už ne. Jak jsme se mohli minulý týden dozvědět, komise OSN odstranila konopí ze seznamu nebezpečných drog, což otevírá dveře jeho dalšímu výzkumu a možná i legalizaci. Až dosud byla marihuana pro lékařské použití zařazena mezi takové drogy jako je heroin, opium či další vysoce návykové látky. Pozitivní dopad to bude mít především na lékařský výzkum, který tak bude mít volnější ruce k dalšímu zkoumání vlastností konopí. Piráti, kteří dlouhodobě za legalizaci konopí bojují, mají samozřejmě radost, ale možná trochu předčasnou. To, že marihuanu omilostnilo OSN, ještě automaticky neznamená, že by bylo její užívání na celém světě okamžitě legalizováno. Nicméně určitě jde o jistý zlom v posuzování nebezpečnosti této drogy, nebo jestli chcete, léku.

 

Tak démonizovaná, přitom tak užitečná rostlina. Ilustrační foto Pixabay

K onomu přelomovému rozhodnutí možná došlo i v souvislosti s pandemií Covidu-19, protože jak ukázalo už několik souběžných výzkumů, CBD olej, lisovaný ze semen konopí, může vedle řady pozitivních zdravotních účinků ochránit i plíce pacientů, zasažených epidemií koronaviru. Jeho aplikace má podle studií pozitivní vliv na tvorbu potřebných protilátek, které dokážou důležité orgány pacienta ochránit. Ostatně jsou už známé pozitivní účinky léčebného konopí na léčbu chronických bolestí, depresí, spánkových poruch či kožních onemocnění. Tak teď můžeme jen čekat, jak na rozhodnutí OSN zareagují třeba naši zdravotní experti a samozřejmě i zákonodárci a zda to bude impulzem pro nějaké uvolnění dosavadních přísných zákonů. 

Odkud vlastně ten zatracenej virus přišel?

Zatímco pandemie koronaviru postupuje vítězně světem, zapomíná se trochu na to, odkud vlastně ten šmejd přišel. Donald Trump ho jednoznačně označuje za čínský virus, což papouškují i mnozí světoví politici, včetně těch našich. Ponechám stranou ony ´zaručené´ konspirační teorie, že jej stvořil Bill Gates ve spolupráci s farmaceutickými firmami, aby vydělali miliardy na vakcínách, nebo zprávy, že laboratoř v čínském Wu-chanu, odkud údajně virus unikl, vlastně patří obří farmaceutické firmě Pfizer, která si tak připravila půdu pro svůj obří byznys. Například ale podle studie Americké agentury na ochranu zdraví a amerického Červeného kříže, byl Covid-19 v Americe přítomen dávno před jeho oficiálním potvrzením v Číně. Vědci totiž zjistili protilátky proti viru v krvi dárců, jimž byla odebrána dávno, i několik týdnů před prvními případy epidemie. Podobné zprávy přicházejí i z vědeckých pracovišť v Evropě. Například francouzští vědci zjistili, že ve vzorcích krve odebraných začátkem prosince 2019 byly protilátky na Covid-19 a jejich kolegové v Itálii je objevili ve vzorcích krve, pocházejících dokonce ze září roku 2019. Doslova zděšení vzbudil pak objev španělských virologů, kteří našli virus ve vzorcích odpadních vod z března 2019, tedy celých devět měsíců před událostmi ve Wu-chanu.

 

Covid-19, ilustrační fotomontáž Pixabay

Zdá se tedy, že virus koloval v lidské populaci, a to na různých kontinentech už hezky dlouho. Nyní, když se už zdá, že jsou k dispozici účinné vakcíny, je nasnadě, že by vědecká pracoviště na celém světě měla napřít svou pozornost na hledání onoho záhadného původce viru. Není to důležité jen proto, abychom se dozvěděli a případně potrestali případného viníka, ale především proto, aby se svět vyvaroval dalších podobných pandemií, které mohou přijít kdykoliv a odkudkoliv.

Vědci zcela vážně spekulují o tom, že například ve věčně zamrzlých permafrostech na Sibiři nebo jinde v polárních oblastech, které nyní valem roztávají, mohou číhat stovky dalších, neznámých a možná i daleko nebezpečnějších virů, které nás mohou v budoucnu ohrozit.

 

Vložil: Pavel Přeučil

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace