Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Pražská doprava

Pražská doprava

Zajímavosti i aktuality

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturně politického redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Ostatně soudím, že Prymula musí být zničen! Zpráva dne: světová premiéra inovované Evropanky Blanky. Fejeton Jiřího Macků

06.12.2020
Ostatně soudím, že Prymula musí být zničen! Zpráva dne: světová premiéra inovované Evropanky Blanky. Fejeton Jiřího Macků

Foto: Hans Štembera

Popisek: Ex-ministr zdravotnictví Roman Prymula

VIDEO Ankety, móda současnosti. Díky jim se může kdekdo vyjádřit ke kdečemu a kdekomu a bude tím započten do jedné ze dvou názorových podmnožin. Ankety bývají různé, tedy i zbytečné až zcela hloupé. Jako ta v Parlamentních listech pídící se „Kdo byl lepší ministr zdravotnictví – Roman Prymula, nebo Jan Blatný?“

Především, alespoň pokud je mi známo, dr. Blatný stále ještě ministrem je. A za druhé: co je to za pitomost ptát se neodborné veřejnosti, aby posoudila (na základě čeho?) úspěšnost v tak specializované, a navíc již měsíce se potácející i v názorech poněkud chaosu podléhající odborné veřejnosti? Kdo z těchto znalých (a to jich bylo víc, než devět tisíc) se může k této otázce zasvěceně a zodpovědně vyjádřit? Jo, kdyby otázka zněla „Kdo z ministrů zdravotnictví je vám sympatičtější?“ či „Kdo z obou se líp obléká?“ je zde prostor pro celý národ. Ale takhle?

 

Jakpak se dámám líbím? Roman Prymula ještě jako ministr v kladenské nemocnici, foto Facebook

Jak se ještě více zviditelnit

No nic, ex-ministr ještě dopadl dobře. Jinde v témže médiu jsem se totiž dočetl následující: „Prymula navrhne uzavřít obchody a kadeřnictví. Já navrhuji zavřít Prymulu. Když nakouknete do historie, stalo se jednou jedinkrát, že by nás ty khaki mozky zavedly někam jinam než do totálního průšvihu?“

 

Snímek z Facebooku Matěje Rupperta (o něm ještě bude řeč), lokace Praha Vyšehrad, ´pietní místo´ u restaurace Rio

Myšlenky se dopustil člověk, jehož názor v anketě by byl ve zmíněné odborné oblasti určitě na místě: dr. Miroslav Macek (stomatolog, ovšem jenom do roku 1990, máme-li věřit Wikipedii), od té doby až do konce tisíciletí politik (tamtéž výčet nejrůznějších funkcí, až k těm skoro nejvyšším, na připomínku všech zde není dost místa) a též překladatel, spisovatel a novinář (dtto), vždy připravený ´viditelně´ se k něčemu vyjádřit, a sice pokud možno ke všemu. (Tedy s jistými výjimkami, třeba Knižního velkoobchodu či Erste Bank, jak rovněž zmiňuje Wikipedie)).

Růžolící obličej pod zeleným mozkem, sen impresionistů

Pro pilného glosátora, člověka vzdělaného, a dokonce člena Mensy ovšem platí totéž, co třeba pro nedovzdělanou herečku: má právo říkat a psát cokoli, užívat si poněkud stále ještě fungující demokracie, ale to vše na vlastní triko (bílý plášt?) a tím pádem i s jistým rizikem. Neboli porovnávat kvality dvou odborníků já se svými znalostmi nemohu, stejně jako on by neměl doporučovat někoho arestovat.

 

Miroslav Macek píše své glosy pod názvem ´Viditelný Macek´ skoro každý všední den, foto Facebook

Víc než tento úlet mě ovšem zaujala druhá část jeho glosy: ta zmínka o neschopných khaki mozcích. (Pro nezasvěcené: khaki čili zelený mozek stále přežívá jako synonymum pro převážně pitomosti líhnoucí se v armádních hlavách, nejraději v těch předlistopadových.) Netuším, jaké zkušenosti s nimi má pan doktor, ale vsadil bych se, že žádné, protože jako vysokoškolák si jakous-takous službu zřejmě odbyl v rámci vojenské katedry, a o plížení plazením či třicetikilometrových pochodech s plnou polní ví jenom z vyprávění. V té jeho připomenuté normalizační historii, kdy (za peníze dělnické třídy, nezapomeňme zdůraznit!) vystudoval na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.

(Ačkoli, teď mě napadlo, vlastně bych si ho i v rámci dvouleté vojenské služby představit dokázal. Třeba u paragánů, ti přece taky dokážou zlikvidovat protivníka zákeřně zezadu úderem na zátylek. V tom případě by jeho růžolící face se zeleným brainem docela zajímavě ladila.)

Nebudu fňukat, opráším řemeslo

Ale zpět k těm khaki mozkům, což je dnes jedno ze synonym předcházejícího režimu. Já jsem s nimi a pod nimi prožil dva roky a nabyl leckterou zkušenost. Bilancovat nebudu, bylo skutečně i dost chaosu stejně jako dokonale připravená cvičení. Připomenu jediné, co nás postihlo po skončení prvního ročníku v létě jedenašedesátého: na 15. tankový pluk 13. tankové divize v Milovicích přišel rozkaz rozeslat končící bažanty do několikatýdenních odborných kurzů. Kroutili jsme nad těmi nesmyslnostmi hlavou: v civilu vyučení mechanici šli na lapiduchy, z majitelů řidičských průkazů se měli stát kuchaři, z kuchařů zase opraváři. To má nějakou logiku? Typický nápad zelených generálských mozků…

 

Zpěvák Matěj Ruppert se na koncertech svým outfitem již docela dlouho očividně připravoval na pandemii, foto Facebook

S notným odstupem času to však již vnímám jinak: v lecčems vyškolení či vyučení mladíci (nepočítám vyčůránky, především tak často fňukající zpěváky, kteří se pořízením tzv. modré knížky vyhnuli jak povinnosti připravovat se na obranu vlasti, tak i na budoucí civilní povolání) dostali šanci zvládnout ještě druhou odbornost. Kdyby ji dnes měl některý nečinností postižený zpěvák (napadá mě třeba takový P. F. ze skupiny Mňága a Žďorp, který se před narukováním raději nechal dobrovolně zavřít do blázince), nemusel by k lopatě, čehož se třeba hrozí jeho kolega Matěj Ruppert, ale mohl by oprášit to, čemu se na vojně přiučil. V tomhle případě, zdá se, dohlédly vojenské zelené mozky zatraceně dopředu… 

Rozhlas od jisté doby poslouchám málo, málinko

Na všechny stanice mínus jedna jsem zanevřel, neboť do mě buší muziku, která mě nezajímá, střídavě s reklamou, která mě rozčiluje. Tou jedinou, která právě proto u mě nedostala mínus, byl Český rozhlas plus, jenž na úkor muziky a reklamy získal čas, který zaplnil převážně zpravodajstvím a publicistikou. Což je v pořádku, veřejnoprávní stanici právě s takovou náplní nutně společnost potřebuje. Ale…

 

Pavel Matocha byl v rozhlasovém studiu sám, kvůli koronaviru, otázky na něj pršely shora. Foto ČRo / repro

Jak řečeno, zapínám ho jenom namátkově, pouze když se v kuchyni věnuji nějaké kulinářské činnosti. Tak jsem i toto úterý zcela náhodně vstoupil do poloviny pořadu, v tomto médiu nevím proč označovaného jako interview. Téma bylo vážné, snad ještě vážnější než celospolečenské rozvolňování: nedávné odvolání dozorčí komise Rady České televize. Na pranýři stanul (i když ve skutečnosti ho ve studiu nechali sedět) a z naznačené partyzánštiny se zodpovídal místopředseda této z poslanecké odpovědnosti vzešlé sešlosti Pavel Matocha, rozhlasovou inkvizici sveřepě zastupoval jistý Jan Bumba.

O takové vyváženosti se nezdá ani prodejcům vánočních kaprů

Nebudu rozebírat pořad, v němž jsem již po prvních sekundách pochopil, jakým směrem mu bylo určeno se ubírat. Místopředseda rady Matocha v této partii nerovných zbraní (protože jenom jedné straně je dovoleno druhou omezovat) dokázal, že neumí ovládat jenom svých šestnáct šachových figurek. Průhlednými tahy protivníka se nenechal zaskočit, své kontry vynášel promyšleně a klidně. Hlas poněkud zvýšil jenom tehdy, když požadoval po nerudném investigativci, ukrytém v jiné části studia, aby ho (jak to je konečně principem interview) nechal dokončit odpověď.

 

Odpovídal na otázky, vznášené obsahem a především formou, po nichž se mi ve dvou případech dokonce udělalo fyzicky nevolno. Formou již ve veřejnoprávních médiích zaběhnutou tvarůžkovsko-televizní či tachecíovsko-rozhlasovou. Rudyard Kipling by se v praktikách predátorů české publicistické džungle zorientoval rychle: „Proč ne, vždyť jste jedné krve, ty i ona, vy všichni!“

Šach mat vlastním přičiněním

Připomenu pouze jediné, a sice Matochův argument, jenž měl svou brizancí dát celé partii směr a náplň: vždyť odvolání dozorčí komise požadoval již před rokem (!) ten nejpovolanější předseda Rady ČT Bednář (!!) a dokonce i radní Šarapatka (!!!), jenž ji nyní brání nejen zuby nehty. Takovou zásadní výzvu k relevantní diskusi však redaktor (jenž místy argumentoval, jako kdyby před nástupem do studia něco pobumbal) zcela ignoroval. Věděl proč, zadání bylo jiné. Čímž ovšem v jeho případu došlo k události, kterou ani šachy dosud nezaznamenaly: aktér si dal v přímém přenosu šach mat vlastním přičiněním… 

Šlágr zpod slaměného klobouku bourá hitparádu

O rozhlasu byla řeč, tak ještě kvůli vyváženosti také zážitek televizní. Z jedné z těch televizí internetových, co je nemusíme platit, a proto nás nikdy nemůžou vytočit směrem do záporna. Spíše naopak, což je také případ jedné již zaběhnuté nazvané XTV, která nedávno veřejnosti nabídla a do studia přizvala figuru jakoby z jiného světa: XXXL trpaslíka s galerií pitoreskních klobouků jménem Ondřej Hejma, majitele kytary a psa s podezřením na žloutenku.

 

Ondřej Hejma v XTV, foto repro

Stalo se, v co jsem již nedoufal: na obrazovce se konečně objevil pořad pohodový v pravém slova smyslu, který mě nutí sledovat čas, abych ho nepropás´. Nebyl by to ovšem ani muzikant, aby si při příležitosti mluvení nepropašoval do svěřeného pořadu nějaký svůj elaborát, a jeden hned v celonárodní premiéře. Dílko, s nímž by ho do Velké Ceny Eurovize pravděpodobně nepozvali, ale které bourá už několikátý týden rozhlasovou hitparádu. Zda oprávněně nedovoluji si posoudit, spíš to od hlasujících považuji za velkolepou recesi a vzpouru proti současné středně proudní hudební produkci.

 

Zpívá se na nápěv šlágru Evropanka Blanka

Ondřej Hejma, snad si vědom ne úplné dokonalosti svého textu, vybídl diváky, aby se zapojili do tvůrčí činnosti a svá vylepšení zaslali do XTV. Připojil jsem se, čímž čtenářstvu nabízím možnost inovovaný text si v celosvětové premiéře alespoň zarecitovat:

Moje holka dělá v senátu, a každej den je jiná,

ladí jim tam rozhlas po drátu, a vůbec není líná.

Je to láska, je to láska.

 

V žádnejch problémech se nezmítá, do práce jezdí busem,

senátorům nezávidí koryta, a pije vodku s džusem.

Jmenuje se Blanka, a nikdo z vás na ni nemá,

Evropanka, soudružka žena.

                                                                              

Moje holka loví v senátu, furt tam někoho pokouší,

sbalila už jednoho pantátu, a lichotí, ty můj drahouši.   

Je to totiž Blanka, a nikdo z vás na ni nemá,

Evropanka, soudružka žena.

 

Vůbec ničemu se nebrání, je královnou našeho senátu.

Třeba nás holka jednou uchrání, od toho bruselskýho diktátu.

Je to totiž Blanka, a nikdo z vás na ni nemá,

Evropanka, soudružka žena.

 

Moje holka dělá v senátu, přesto bydlíme pod mostem,

Věnujem´ se pěstování špenátu, jdem´ do zisku, vždycky když vyroste.

Tahleta Blanka, tak na tu z vás nikdo nemá,

Evropanka, soudružka žena.

 

 

 

Vložil: Jiří Macků

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace