Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Co zaujalo Jiřího Macků

Co zaujalo Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, ať už si myslíte, že byla, je a bude, anebo naopak

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Důstojně odejít. To je to, co Václav Klaus a Petr Janda neumějí, zato se parádně ztrapňují. Zápisníček A.V.

18.11.2020
Důstojně odejít. To je to, co Václav Klaus a Petr Janda neumějí, zato se parádně ztrapňují. Zápisníček A.V.

Autor: Ondřej Vanča

Popisek: Ilustrační fotomontáž; snímek z FB Petra Jandy

FOTO, VIDEO Už se také pomalu dostávám do toho věku, kdy je dobré zauvažovat, co si už fakt nemohu dovolit. A zdaleka nemluvím jen o minisukních. Takže je vlastně i trochu chápu, zmíněné pány z titulku. Mně je taky pořád sedmadvacet, dokud nepotkám škodolibé zrcadlo. A jakýže oslí můstek spojil bývalého prezidenta Václava ´Propisku´ Klause s nestorem českého bigbítu Petrem ´Přehazovačkou´ Jandou? Pěna dní je nese pospolu.

Je 17. listopadu kolem čtvrté odpoledne, pomalu se stmívá – v roce ´89 to na Albertově právě začínalo. Výročí ´sametu´, který jsem, jako sedmadvacetiletá, zažila. Komentátoři se dnes, po 31 letech, hodně zabývají stavem ´pravdy a lásky´, která prý nad ´lží a nenávistí´ nezvítězila.

 

Vyzdobit a zas sundat... Foto Magistrát hl. m. Prahy

Malá historická vsuvka. A nezvítězí. Můžeme to maximálně uhrát na plichtu. Už to by byl sakra úspěch.

Covidová brada a diskutabilní prosperita montovny

V čase covidu jsme se omezili na vlajkoslávu a slavnostně nasvícený Petřín, alespoň tedy v Praze. Což vytočilo exprezidenta Klause, který dorazil osobně uctít památku 17. listopadu na Národní třídu. A pronesl krátký proslov. „Letošní výročí pádu komunismu v ponuré atmosféře dnešní doby v podstatě oslavovat nelze. Případně jen nostalgicky. Občané naší země, kteří by slavit měli, prožívají dnešní výročí zastrašeni, vylekáni, znejistěni, izolováni, omezeni ve veškerém svém konání. Mnozí se zakrytými obličeji. Rozmáhá se strach a vzájemné podezírání. Je vynucováno, abychom byli poslušní chaotických příkazů a zákazů. Nutí nás věřit věcem, kterým věřit je nesmírně těžké.“ Jako čemu? Je těžké věřit, že v zemi řádí covidová epidemie? A že země není placatá?

 

Covid se očividně přenáší bradou, foto repro

A pokračoval tvrdě dál: „Naděje, že se vrátíme k normálnímu životu, na který jsme si za poslední tři desítky let zvykli, slábne. Zavádí se cenzura, začíná být opět povolena jen jedna jediná pravda. Vítězí manipulace, moralizování a dělení společnosti na ty správné a politicky korektní, kteří i dnes se vším souhlasí, a na ty, kteří si dovolují s lecčíms nesouhlasit.“  A hned přidal tvrzení, se kterým mnozí souhlasit nebudou: „Lidé by hlavně měli vědět, co se tehdy odehrálo a že šlo o zbourání velmi nedemokratického, nefunkčního a ekonomicky neprosperujícího systému a že jsme vykročili ke svobodě trhu a prosperitě. Jestli tohle někdo neví, jestli to nedostává jako základní poučení ve škole nebo od svých rodičů, tak to by bylo velmi smutné.“ Ona ta prosperita není až tak oslnivá, pokud tedy nepočítáme horních deset tisíc, možná ani tolik ne. Zato dolních x tisíc ví zatraceně dobře, co je to bída. Hlad ne. Zatím ne, díky velkému Manitouovi.

Rouška? Tak napůl. Prý symbol nesvobody

Exprezident jasně deklaroval i svůj názor na roušky: „Mám jí tak napůl. Myslím, že abychom bez diskuse přijímali všechny chaotické vládní příkazy a zákazy, to myslím, že skoro není možné, a to mohou dělat jenom lidé, kteří se bojí svobody, a kteří se bojí vyjádření svého svobodného názoru. Rouška je symbol něčeho, nevěřím, že má tak obrovský účinek na to, jak spolu tady dnes mluvíme.“

 

Národní monitorovala celý den i Policie ČR a odhalila tak Klause s rouškou na půl žerdi

K nošení roušek, které prokazatelně snižují infekční nálož ve společnosti, se Václav Klaus starší vyjádřil již dříve, jak ho citovala ČTK. Má zato, že takzvané rouškaře je možné definovat pomocí mnoha dalších významných charakteristik a podle soubojů v dalších oblastech. „Rouškaři jsou samozřejmě lidi, kteří jsou vítači migrantů, rouškaři jsou lidi, kteří si přejí posilu Evropské unie a rychlé přijetí eura, já bych viděl řadu takových doplňujících charakteristik,“ pravil Klaus. „Rouškaření“ podle něj něco říká o sebevědomí člověka, jeho politickém světonázoru či o hodnocení světa. Kromě jiného Klaus v interview také tvrdil, že by se „Česko při hledání cesty boje s epidemií nemělo inspirovat u jiných států, ale na základě studování tisíce článků, textů, studií a analýz by si lidé měli vytvořit svůj názor“. A je to, země je placatá.

(Přesněji, slovy klasika: Kdesi v samotném srdci vesmíru pluje obrovská želva A Tuin a ani největší vědci Zeměplochy nedokázali určit, kolik je jí let a jestli to vlastně je ona nebo on. Na jejím krunýři stojí čtyři obrovští sloni a ti nesou prapodivnou placku. Ta placka se nápadně podobá Zemi…)

Z toho vám spadnou kaťata

Petr Janda letos oslavil 78 let, ale, jak píše Supraphon, „na novém albu řádí jako mladík“. První singl ´Kaťata´ z chystaného stejnojmenného alba je toho prý důkazem. „Zvuk Olympicu nabral jiný směr,“ pokračuje producent alba a s tím nelze nesouhlasit. Bohužel.

„Řekl bych, že album Kaťata je naprosto zásadní zlom Olympiku. O této desce už jsme mluvili víc než rok, tedy ještě před tím, než odešel Jirka. Pak už bylo jasný, že Olympic s novým klávesákem musí znít jinak. Já jsem z alba nadšen. Pro fanoušky máme jasný vzkaz. Olympic rozhodně nehodlá končit kariéru v klinči se Želvou na rtech,“ vzkazuje Petr Janda. Tak si to poslechneme:

 

 

Výtržník z domova seniorů

Ad texty: „Textaři, většinou mladší generace, dodali obsah občas provokativního, na současnou dobu až prudce nekorektního typu. Olympic se zčásti vrátil k silně energickému rocku, k němuž jistá dávka výtržnictví nesporně patří. Typickou ukázkou je hned vstupní hardrocková jízda ´Kaťata´, která dala albu dost neobvyklý název a velmi mimořádný vzhled symbolizující ironické macho vyznání,“ okomentoval to Supraphon.

 

Chlípník Janda, foto Supraphon

Na webu Reflexu nazvali song sexistickým. To asi jo, ale hlavně – je blbý, nevkusný až trapný a k Jandovi a spol. již dávno nepásne. Nic proti autentickým ´macho´ textům, ale jak mám něco takového věřit pánovi s osmdesátkou na krku - že ´brousí´ každou sukni, která jde kolem? Chlapci, není vám už dvacet, víme?

Ach, ta božská arogance

Ta spojuje oba, exprezidenta i zpěváka. Oba zažili víc než jen svých 15 minut slávy a nemůžou na to zapomenout. Potlesk davů musí být hrozně opojný, když jsou oba, každý po svém, ochotni pro něj padnout na zadek před jakoukoliv kameru, která se ocitne v dosahu…

Nádherný podzim

Prosím, ještě neodcházejte. Protože jsem náturou křeček, nasyslila jsem ty nejkrásnější fotky letošního podzimu. Přesněji, nakradla je na Facebooku. Nejčastějšími oběťmi mých loupeží jsou Irena Čani, Dan Veselý, Jitka Jeslínková, Jolana Šťastná, ale nevylučuji, že jsem svou nenechavou prackou sáhla i jinam. Je tu fakt krásně, na podzim i jindy.

 

Příroda maluje jak... Piet Mondrian

 

Nebeské divadlo

 

Bublající potůček

 

Podzimní melancholie

 

Poslední kopretina

 

Domov elfů

 

Silnička v lese

 

Ranní mlha

 

Až japonské barvy

 

Podzimní stmívání

 

Vložil: Anička Vančová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace