Návrat mořského vlka po třiceti letech aneb Jak proměnit komedii v ‘dejdarovský‘ rodinný podnik. Přečetli jsme
15.11.2020
Autor: TV Nova Tomáš Martínek
Popisek: Martin Dejdar jako major Strouhal v seriálu Specialisté
FOTO Věděli jste, že tatínek Martina Dejdara se sešel se svým synem ve filmu Slunce, seno, erotika, kde hrál prezidenta italského zemědělského družstva? Nyní stanul znovu před kamerou nejen se synem, ale dokonce i s vnukem Matějem, v komedii Stáří není pro sraby. Nejen o tom hovořil Martin Dejdar v rozhovoru pro MF Dnes.
Profesionálem je jenom on, jeho otec Vlastimil byl původně námořník. „Vrátil se z nějaké cesty na lodi a přišel pro mě u nás v Chrasti do školky. Byly mi asi tři roky. Měl na sobě něco bílého a k tomu bílé boty. Dva roky na to vzal táta mě a mamku na nákladní loď a plavili jsme se tři měsíce po moři. A když mi bylo sedm, jeli jsme celá rodina, tedy i sestra. Sedm měsíců jsme pluli z Polska na Filipíny a zpátky,“ vyprávěl Martin, který prý z otcovy profese vydatně těžil. „Když se řeklo žvýkačka, tak ji tady děti znaly spíš jen z obalu. Zato já byl v Chrasti rarita, protože jsem díky otcově povolání chodil kolem náměstí s angličákem v ruce. Že jsme se sestrou poznali kus světa, že jsme kotvili v těch kapitalistických zemích, byl prostě zázrak. Ocitli jsme se obklopeni tím, o čem tady lidi jenom snili.“

Vlastimil Dejdar (uprostřed) během natáčení komedie Stáří není pro sraby; foto repro orlicky.net
Na přijímačky ho připravil Kaiser
Poté otec začal pracovat jako diplomat. „V Jižní Koreji jsem nebyl, ale v Indonésii a Kanadě jo. Když rodiče odešli do Indonésie, bylo mi osmnáct a začínal jsem na DAMU,“ vzpomínal s tím, že s jeho hereckou kariérou otec nepočítal. „Přál si, aby ze mě byl lékař. A když jsem mu řekl, že bych byl námořník, varoval mě, že mi zpřeláme hnáty. Asi věděl, proč,“ smál se. Přijímací zkoušky na DAMU zvládl už kvůli tomu, že ho připravoval Oldřich Kaiser, jeho bývalá manželka, herečka Naďa Konvalinková, totiž také pochází z Chrasti. „Snad ve mně rozpoznal nějaký talent, protože jinak jsem pro něj byl skutečně naprosto cizí. Já ho ve všem poslouchal a on mi týden před přijímačkami uspořádal cvičnou předzkoušku. Sestavil u nich doma zkušební komisi, ve které vedle něj zasedli Naďa, její otec pan Konvalinka a Jirka Lábus. Tahle čtyřčlenná porota mě celý den zkoušela a připravovala na to, jak to bude vypadat naostro.“

Jedním z jeho největších úspěchů se stal šílený rocker Ozzák v sitcomu Comeback; foto archiv TV Nova
Mezi Marťany
Brzy začal spolupracovat s pantomimickou skupinou Mimóza. „Tahle parta pro mě byla naprosté zjevení, asi jako Marťani. Při prvním představení jsem vůbec nechápal, co se kolem mě děje a co tam vlastně dělám. Ale dělal jsem to, protože hlediště bylo narvané a lidi se bavili. V té době jsme brali seriózní kamenné divadlo jako póvl,“ přiznal s tím, že doba to byla tenkrát hodně divoká. „Přijít z Chrasti do Prahy bylo jako přesednout z trabanta do mercedesu. Z přísné výchovy a řádu, který doma vládl, jsem vletěl někam, kde se dějí takové věci, že to rok nejste schopni chápat.“

S Jaroslavou Kretschmerovou v komedii podle slavného filmu Billyho Wildera s Marilyn Monroe Někdo to horké rád - Studio Ypsilon Praha 1993; foto vis.idu.cz Dušan Dostál
Svině místo opice
Po Mimóze začal hrát v Ypsilonce. „V Braníku jsem bral tři stovky za představení a hrálo se párkrát do měsíce, pohybové schopnosti mě předurčily k první profesionální roli opice. Na první čtené zkoušce se zkušení herci souboru rozhodli, že hra je tak blbá, že ji hrát nechtějí. Měl jsem strach, že když nebude opice, tím to pro mě v Ypsilonce skončí. Naštěstí přišla geniální hra o carském Rusku Vosková figura, která byla plná politických jinotajů a skrytých významů, na které se do Ypsilonky chodilo. Dostal jsem roli, kterou si budu do smrti pamatovat, zmetka, udavače, velkou svini. Když se začalo zkoušet, chtěl jsem zaujmout, takže jsem si navymýšlel strašné věci a dělal na jevišti všechno možné.“ Ke starším kolegům ale vzhlížel s úctou. „Musí fungovat určitá hierarchie, ačkoliv dneska už to tak bohužel u mladých neplatí. Naučil jsem se chodit na zkoušky včas, být připravený, mít úctu ke starším hercům. Na druhou stranu jsem se na divadle nenechal omezovat ve svých ptákovinách, skákal jsem ze stropu, proskakoval schody, sekal si na špalku ruce opravdovou sekerou... To se řediteli Honzovi Schmidovi líbilo, on totiž nesnáší normální lidi. Musí mít kolem sebe herce, kteří jsou jistým způsobem kreatury, pak ho práce s nimi baví,“ prozradil.

Otec a syn před kamerou před třiceti lety, v komedii Zdeňka Trošky Slunce seno erotika; foto FSB
Slunce, seno s tátou
Zavzpomínal také na to, jak jeho otec hrál ve slavné české komedii režiséra Zdeňka Trošky Slunce, seno, erotika. „Táta totiž první natáčecí den v Hošticích rozjel s dědky v hospodě fernetovou smršť, aby si dodal odvahy. Potom dlouho nedokázal říct první větu správně. Až když režisér Zdeněk Troška po desátém pokusu zvýšil hlas, tak se zlepšil.“ Tentokrát je ale jeho role v nové komedii Tomáše Magnuska menší. „Teď to byl pro tátu jen jeden natáčecí den, ve Slunce seno měl větší roli. Tenkrát to bylo kuriózní i tím, že on coby předseda italských zemědělců jako jediný nejel do Itálie, jeho scény se totiž natočily v Praze.“
+
Možnost zahrát si se svým tatínkem jen tak někdo nemá a Martin Dejdar je z ní po právu nadšený. Tentokrát je to dokonce jakýsi ‘dejdarovský‘ rodinný podnik, protože si s ním ve filmu Stáří není pro sraby zahrál i syn Matěj.
–
Vlastimil Dejdar je velmi zajímavá osobnost. Nezbývá než litovat, že dostal příležitost jen a pouze ve Slunce, seno, a pak až teď po třiceti letech.
|
Vložil: Michaela Špačková