Šarmantní milovník sice nedostudoval, aférám a skandálům se ale elegantně vyhýbal. Tajnosti slavných
13.11.2020
Autor: Československý státní film
Popisek: Petr Kostka se napevno usadil v povědomí diváků i kritiky už v dvaadvaceti letech skvělým výkonem ve válečném dramatu Vyšší princip
FOTO / VIDEO Opravdu se ‘zapomněl‘ jenom jednou, citové dilema za něj ale vzápětí vyřešil krutý osud. Idol ženských srdcí se rázem proměnil v spolehlivého a noblesního gentlemana a zodpovědného otce velké rodiny.
Správný chlap a skutečný gentleman. Tak ho už šedesát let vnímají nejen filmoví a televizní fanoušci, ale především i kolegové z branže. Od počátku kariéry mohl talentovaný Petr Kostka nabídnout mimořádně rozsáhlý herecký rejstřík, takže byl obsazován do nejrůznějších žánrů, od psychologických dramat přes dobrodružné filmy až k ryzím komediím. Ty prý měl nejraději. A přestože se oženil s temperamentní cizinkou, doma si role prohodili. Zatímco ona brala vše s klidem a nadhledem, on byl ‘našlapovací‘.
Probuzení:
Automechanik a Vilda a šestnáctiletá nedoučená kadeřnice Jitka (Jana Brejchová)
Rodinný klan
Narodil se 11. června 1938 v Říčanech u Prahy a pochází z hereckého rodu, jehož kořeny sahají až do první poloviny 19. století. Jeho otec Jiří Kostka prožil dětství u kočovných společností a chtěl se stát letcem, na potřebné vzdělání ale nebyly peníze, a tak nakonec začal hrát divadlo. Herečkou byla i matka Františka Skálová–Wintrová a kouzlu divadla propadla i o čtrnáct let mladší sestra Zora, která se ale narodila až v otcově druhém manželství s operetní zpěvačkou a později členkou souboru plzeňské činohry Netou Deborskou. Už jako hodně malý dostal Petr první roli – čerta, přivázaného k vánočnímu stromečku. Přestože prožíval dětství v divadelním prostředí, mnohem víc než herectví ho lákaly spíš exaktní vědy a chtěl studovat matematiku.
Václav a Baruška (Jana Hlaváčová) v komedii Florián, kterou natočil v roce 1961 režisér Josef Mach podle humoresky Karla Matěje Čapka-Choda Jírovec a jeho svatý patron; foto FSB
Tajemství klikyháků
Touha po poznání ho nejprve zavedla do lavic Vyšší hospodářské školy v Plzni. „Vybral jsem si tuto školu proto, že jsem se chtěl naučit těsnopis. Řekli mi totiž, že jsou to takové klikyháky, kterým nikdo nebude rozumět,“ přiznal kdysi. Po maturitě nakonec stejně zamířil v roce 1957 na pražskou DAMU, studium ale nedokončil. Od roku 1959 začal totiž dostávat filmové příležitosti, jeho první rolí byl automechanik Vilda v psychologickém dramatu režiséra Jiřího Krejčíka Probuzení. V té době se také poprvé oženil s Ingrid Vavrouchovou a dolehla na něj nutnost postarat se o rodinu, protože jeho žena byla těhotná. A tak místo studií přijal v roce 1960 nabídku Oty Ornesta a získal první stálé angažmá v souboru Městských divadel pražských, kde ztvárnil řadu temperamentních mladíků v současném i klasickém repertoáru.
Kuře a Myrtle (Irena Kačírková) v dramatu Tennessee Williamse Království boží na zemi – Komorní divadlo Praha 1969; foto vis.idu.cz / Miroslav Tůma
Raketový start
Před televizní kamerou se poprvé mihl v roce 1960 v dramatu Horké dny, vzápětí dostal první větší roli v inscenaci Františka Filipa Zítra a pozítří. Pravidelnou spolupráci s Československou televizí ale odstartoval až v roce 1965 jako vypravěč v hudební komedii Václava Kršky Polka jede do světa, o vzniku nejznámějšího českého společenského tance, jehož dovádivý rytmus postupně ovládl celou zeměkouli. V očích filmových diváků i odborné kritiky se definitivně prosadil už v roce 1960, když ztvárnil studenta Honzu Horáka v legendárním válečném psychologickém dramatu režiséra Jiřího Krejčíka Vyšší princip. A pak už byl filmovými režiséry doslova zahrnován převážně hlavními postavami, od agronoma Ondřeje Kubaty, spravujícího zemědělskou farmu v Novákově adaptaci novely Jana Procházky Zelené obzory, přes frajerského zámečníka Vaška Bejšovce, vůdce party delikventní mládeže v komedii Stanislava Strnada Zámek pro Barborku, až po zemana Ondřeje Keřského z Řimovic, prahnoucího po pomstě v historickém dramatu Spanilá jízda.
S Klárou Jernekovou v televizním zpracování veršované pohádky Jaroslava Kvapila Princezna Pampeliška; foto ČT
Rozhodoval osud
S krásnou Carmen Mayerovou se poprvé setkal během natáčení v Gottwaldově, dnešním Zlíně. Vzápětí dostala nabídku angažmá v souboru Městských divadel pražských, která prý přišla právě včas, protože se v té době rozváděla s prvním manželem Maxmiliánem Hornyšem. A tak se Petr vypravil do Valdštejnské zahrady, omrknout novou kolegyni v rámci letního představení Šeherezáda, a zakoukali se do sebe. „Oba si dodnes velmi silně pamatujeme ten okamžik, kdy se naše pohledy střetly. Zaujal mě svým šarmem, měl smysl pro humor, byl výtečný vypravěč a bylo ho všude plno,“ přiznala Carmen. Tenkrát byl ještě ženatý s Ingrid Vavrouchovou a chybělo jen málo, aby je osud navždy rozdělil. Když totiž v srpnu 1968 vtrhla do Československa ‘spřátelená‘ vojska Varšavské smlouvy, byla Carmen právě u příbuzných ve Španělsku. A do Čech se prý vrátila jenom kvůli Petrovi. O pár měsíců později zahynula jeho manželka Ingrid při vážné autonehodě a Petr s Carmen měli ze dne na den početnou rodinu – Petrovy dcery Zuzanu a Helenu a Carmeninu Kateřinu.
Poprvé s Carmen na jevišti – Snílek a Nastěnka v roce 1980 v pražské Viole, v romantické novele F. M. Dostojevského Bílé noci; foto repro divadelní program Violy
(Pokračování v pondělí 16. listopadu)
Vložil: Adina Janovská