Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Co zaujalo Jiřího Macků

Co zaujalo Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, ať už si myslíte, že byla, je a bude, anebo naopak

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Kdo letos nahradí tradičního Ježíška? Jak to tak vypadá, nejspíš to bude svatý E-shop. Neděle Pavla Přeučila

09.11.2020
Kdo letos nahradí tradičního Ježíška? Jak to tak vypadá, nejspíš to bude svatý E-shop. Neděle Pavla Přeučila

Autor: Ilustrační foto Markéta Vančová

Popisek: Svatý e-shop?

Obchodníci, závislí na svých kamenných prodejnách, už teď pláčou nad výdělkem, a tuto neděli se k nim poprvé přidaly i prodejny potravin včetně velkých řetězců. Češi, kteří si zvykli na to, že v neděli vyrazí na velký rodinný nákup, naříkají, že jejich rodiny pomřou hlady, obchodníci pláčou, že po uzavření prodejen přijdou během postních nedělí o miliony. Je to prý o to drsnější, že je před vánočními svátky a v této době už pomalu začínala horečka předvánočních nákupů.

Vzhledem k tomu, že nám ministr zdravotnictví prorokuje, že onen obchodní lockdown bude trvat nejspíš až do Vánoc, přijdou kamenné obchody o největší žně roku, protože se nejspíše neotevřou ani o Bronzové, Stříbrné a Zlaté neděli. Pro mnohé obchody je to doslova katastrofa, protože zásoby zboží na předvánoční trh si dělaly jako obvykle už na sklonku léta, kdy jsme si všichni mysleli, že to nejhorší už je za námi. Jenže přišla druhá vlna Covidu a s ní ona drsná omezení. Pražský magistrát už oznámil dokonce i zrušení vánočních trhů a následují jej i další města. Přijdeme tak i o to, zažít si tu pravou vánoční atmosféru, koupit si nějaké to tradiční vánoční zboží a zahřát se přitom třeba horkým punčem. Zkrátka, tyhle Vánoce budou úplně jiné, než na jaké jsme byli zvyklí. 

Obejdeme se bez nedělních nákupů?

Podle vládního nařízení platí o nedělích úplné uzavření všech obchodů, včetně potravinářských a výjimku mají jen benzinové pumpy a obchody na nádražích. Důvodem je snížení sociálních kontaktů obyvatel a snížení tempa šíření koronavirové nákazy. A jak to vidí ekonomický expert Lukáš Kovanda? „Na základě polské zkušenosti lze usoudit, že lidé budou nahrazovat nedělní nakupování sobotním, případně i nakupováním v dalších dnech týdne. Otázkou tak zůstává, zda tyto nákupy prodejcům potravin vykompenzují nedělní výpadek,“ říká ekonom a dodává: „Polská zkušenost naznačuje, že ne zcela a že z celotýdenního pohledu musí prodejci potravin počítat se ztrátou na tržbách v řádu nižších stovek milionů korun.“

Samozřejmě, zrušení nedělního prodeje má své zastánce i odpůrce, a to i v politické reprezentaci. Část veřejnosti a politiků argumentuje tím, že stejný zákaz už dávno platí například v sousedním Německu či Rakousku a lidé to berou jako samozřejmou věc. Od předloňského jara platí podobné nařízení i v Polsku, i když zatím jen ve zkušebním, přechodném režimu. Navíc zastánci nedělní uzávěry argumentují i tím, že i prodavačky mají nárok na odpočinek alespoň jeden den v týdnu, aby se mohly naplno věnovat rodině.

 

Nakupovat na benzínce, to není nic nového. Mnozí vánoční zapomětlivci to tak dělají celá léta :-) Foto Benzina / Facebook

Naopak odpůrci tohoto kroku oponují tím, že ani prodavačkám to nesedí, protože se jim sníží výdělky o nedělní příplatky a že jde o nezodpovědný zásah do svobody soukromého podnikání. Ony uzavřené prodejny pálí asi nejvíce obyvatele velkých měst, protože v těch menších a v obcích není po nějakém nedělním prodeji ani vidu ani slechu. Pokud tam nemají nějakou tu vietnamskou večerku, zavřou tam obchody v sobotu v poledne a šmytec.

O tom, že Češi se zatím neobejdou bez svých nedělních nákupů, svědčí i moje osobní zkušenost. Zajel jsem se podívat k čerpací stanici jedné velké společnosti, nabízející i široký sortiment zboží a nestačil se divit. Až na příjezdovou silnici stála fronta automobilů, jejichž majitelé si nepřijeli pro benzín či naftu, ale nakoupit. Nicméně, zvykejte si přátelé. V parlamentu sílí hlasy, aby byl zákaz nedělního prodeje uzákoněn trvale a je docela možné, že po téhle zkoušce jim to vyjde.

Podle Kovandy mělo opatření v Polsku za následek prudký nárůst nových e-shopů. Mezi lety 2018 a 2019 vzrostl jejich počet o 34 procent a to z 28 900 na 38 700. Podobný trend se dá samozřejmě očekávat i u nás. 

E-shopy už mají Vánoce v plné parádě

A právě toho se týká druhé téma mých dnešních komentářů, protože provozovatelé našich e-shopů si už dnes mnou ruce. Už teď totiž zaznamenávají tržby, o jakých se jim ještě loni mohlo jen snít. U nich už vypuklo vánoční šílenství v plné parádě a některým e-shopům se pro enormní zájem zákazníků už dokonce hroutí servery. Zásilkové služby pomalu nestíhají doručovat nákupy a zdá se, že Vánoce se přesunuly komplet na internet.

Jak se v posledních dnech dovídám od kamarádů ajťáků, mají také plné ruce práce. Spousta menších obchodníků se totiž snaží horečně zprovoznit ještě do Vánoc nějaký ten provizorní e-shop, aby alespoň něco z nakoupených zásob prodali. Zkrátka, Češi se holt učí nakupovat na internetu a přišli na chuť i nákupu potravin. Firem, rozvážejících potraviny přibývá, a i když jsou u nich ceny většinou poněkud vyšší než u takového Lidlu nebo v Kauflandu, zájem lidí už začíná přerůstat jejich možnosti. Některé potravinářské e-shopy už dokonce musí omezovat počty nakoupených položek a někdy je i problém dostat se do vhodného okna na rozvoz.

 

 

 

 

Rohlík i Košík, dva největší dovozci potravin v republice, mají Vánoce již od jarní vlny covidu

S tím je spojeno ale další nebezpečí a to, že se jako houby po dešti množí podvodné e-shopy, z kterých se zakoupeného zboží nikdy nedočkáte, nebo vám místo značkového produktu přijde šunt, který může skončit leda tak v popelnici, protože reklamace u nich jaksi nefunguje. Emailové schránky nám zaplňují nabídky podivných zahraničních e-shopů, nabízejících údajně značkové zboží za opravdu směšné ceny a podobné nabídky zaplavují i sociální sítě. Takže pozor přátelé, ať nenaletíte. Takovou základní poučkou je pravidlo, kterého by se měl držet každý; nikdy neplaťte předem! A co se týká vánoční nadílky, tu vám letos nejspíš nepřinese ani obligátní Ježíšek, ani importovaný Santa Claus se soby, ale nejspíš PPL, DPD, GLS nebo Česká pošta. 

´Demokratické´ volby v USA, náš vzor?

Uplynulý týden poněkud zmírnila mediální masáž kolem koonaviru jiná masáž, týkající se prezidentských voleb v USA. Chvílemi jsem měl podle nadšeného zpravodajství našich médií pocit, že se snad volí náš prezident. Teď už víme, že vítězem prezidentského klání v Americe je John Biden. Sice prolezl do vysněného Bílého domu s odřenými zády, ale nejspíš to bude opravdu příští americký prezident. Je mu 77, je levičák jako poleno a jeho sliby jsou stejně nesplnitelné jako byly ty Trumpovy. Jeho levicová politika občas bohužel zavání socialismem a jsem zvědav, jak se s tímhle konzervativní Amerika vypořádá. Nějak mi nedocházelo, proč jsou tyhle volby daleko za oceánem pro naše média důležitější než celý Covid. Osobně se domnívám, že je úplně fuk, kdo v té Americe volby vyhrál, protože chleba ani pivo levnější nebudou.

 

Joe Biden s viceprezidentkou Kamalou Harris, foto Facebook (stejně jako následující snímky v článku)

Donald Trump byl alespoň opravdu veselá figurka a docela mne bavilo ho sledovat. John Biden je oproti němu takový seladon, trochu studený čumák, který začíná mít dost velké problémy se svojí senilitou. Svědčí o tom řada jeho úletů, kdy ani nevěděl, v kterém státě USA se právě nachází, zapomínal i jméno svého protikandidáta Trumpa a naposledy, kdy na jednom mítinku volal na svoji vnučku, považujíc ji za svého dávno zemřelého syna. Tak se trochu bojím, aby si náhodou ve svém atomovém kufříku, který obdrží po nástupu do Bílého domu, nespletl také nějaké to tlačítko.

Samotný průběh voleb v USA byl kapitolou cosi vypovídající o oné tak proklamované americké demokracii. Pokud si ji Američané představují tak, že volit může v mnoha státech kdokoliv, bez jakéhokoliv prokázání totožnosti, tak je to spíše anarchie a s demokracií to nemá nic společného. Proto mne udivuje snaha některých našich parlamentních stran, zejména TOP 09 a Pirátů, kteří by chtěli korespondenční systém voleb zavést i u nás. Paní Pekarová- Adamová se doslova rozplývala nad úžasným volebním systémem, v kterém můžete odvolit prakticky kolikrát se vám zachce, pokaždé pod jinou identitou. Kdosi chytrý pronesl slova: Výsledek voleb nezáleží na voličích, ale na těch, kdo jejich hlasy sčítají a v případě prezidentských voleb v USA to fakt sedí.

 

Půlka Ameriky se raduje, půlka truchlí

Osobně se nedomnívám, že by došlo v Americe k jakési nové občanské válce, i když obě znepřátelené strany jsou po zuby ozbrojené. Nepochybně dojde k řadě soudních procesů, v kterých se bude Donald Trump snažit zvrátit Bidenovo vítězství a záleží jen na tom, jaké se podaří republikánům sehnat o falšování voleb důkazy. Některé už jim nabízí jistý nezávislý Project Veritas, který zmapoval řadu nepochybných podvodů v Michiganu či Pensylvánii, kde šlo někdy dokonce o stovky tisíc hlasů. K dispozici nabízí mnohá svědectví poštovních úředníků, kteří oznamovali například antidatování obálek s hlasy voličů, došlých až po ukončení voleb. Stránky projektu jsou ZDE: https://www.projectveritas.com/investigation/dead-people-receive-ballots/, Náš volební systém je na rozdíl od toho amerického zcela jasný a jednoduchý a po uzavření volebních místností se už rovnou sčítá. Nezpochybnitelné výsledky tak známe ještě v průběhu večera a podle mého názoru by bylo velkou chybou sem zavléct americký volební chaos. 

Ach jo, zase ty byty

Václav Havel blahé paměti označil panelákové byty za králíkárny. Tyhle králíkárny se nyní prodávají za astronomické částky, na které často nestačí ani celoživotní hypotéka. Co by asi řekl Havel na zprávu, která se objevila v uplynulém týdnu? Media nám představila plány developerů, kteří už dnes připravují projekty malometrážních bytů, které se vejdou do nějakých 20 metrů čtverečních, v kterých budou chybět například kuchyně či místo na pračku v koupelně. Lidé prý budou prát ve společných prádelnách, tak jak je to běžné například v Americe a pro jídlo si budou chodit do bistra, odkud si přinesou v kelímku jakousi prefabrikovanou poživatinu.

Dnešní stav trhu s byty je neskutečnou ostudou nejen vlády, ale i městských a obecních samospráv. Stát se spoléhá jen na developerskou výstavbu a bytový problém není řešen celá desetiletí. Ani jedna z dosavadních vlád se k jeho řešení nerozhoupala. Podle nedávné zprávy, která proběhla médii, se jen v Praze prodalo za posledních šest let 33 500 bytů. To je jako kapka v moři, když si uvědomíme, že na byt čeká jen v metropoli více než 150 000 zájemců.

Už třetím rokem po sobě jsme na tom s dostupností bydlení nejhorší v Evropě. Pokud zatoužíte po novém bytě, padne na to podle posledního průzkumu 11,4 průměrného ročního platu. V takovém Portugalsku jsou to pouze čtyři roční platy, v Belgii 4,1 a v Norsku a Bulharsku pět ročních platů. Jsme na tom nejhůře i v porovnání ostatními zeměmi východní Evropy. V takovém Maďarsku je to 7,6 platů, v Polsku 7,7 a na sousedním Slovensku 9,9 ročních platů. Navíc, ceny nových bytů u nás rostou každoročně o téměř 10 % a někteří odborníci předpovídají, že se v příštích 10 letech ještě zdvojnásobí.

Výstavbu prý urychlí nový stavební zákon, který je nyní na programu ve sněmovně. Ten ale zase nahrává především velkým developerům, ale že by se v jeho důsledku dostali snáze k bytům příslušníci tak zvané střední třídy, o tom není ani řeči. Vláda i politici napříč politickým spektrem mají plná ústa řečí o podpoře rodiny a jak pečují o naši budoucnost, ale základem pro každou rodinu je v první řadě bydlení. Pokud nedojde v dohledné době k razantní změně v přístupu k bytové politice, o nějaké rodinné politice nemůže být ani řeči.

 

Nemáte kde bydlet? Aspoň se můžete projet po cyklostezce. Třeba v pražských Vysočanech

Je sice hezké, že se například v Praze staví nové cyklostezky, nic proti nim nemám, ale lidé, kteří nemají kde bydlet, se asi jen těžko budou prohánět radostně na kole. Když si vezmeme, že kilometr takové cyklostezky přijde na nějakých 10 milionů, představte si, kolik bytů by za ty desítky a stovky kilometrů cyklostezek mohlo stát. A to nemluvím o předražených pražských cyklostezkách, kdy jen za 3,2 kilometrů dlouhou cyklostezku v pražských Vysočanech vysolilo město 140 milionů korun. Nová cyklostezka o délce 700 metrů podél Košíkovského potoka na Jižním Městě stála 15,6 milionu korun a kilometrová cyklotrasa mezi Běchovicemi a Horními Počernicemi přišla 24,8 milionu korun! To by bylo bytů, panečku. 

Pejsek jako pandemický kamarád

Pandemie koronaviru má i řadu podivných a někdy i pozitivních dopadů. Jedním z nich je fakt, že psí útulky po celé republice, zejména ve velkých městech hlásají, že mají prázdné kotce. Když se nad tím zamyslíme, je to celkem snadno pochopitelné. Desetitisíce lidí jsou v karanténě a často odříznuti od svých rodin, přátel a společenského života. Zvláště osamělí lidé si tedy hledají alespoň nějakou živou duši, která by jim jejich samotu alespoň trochu zpestřila. Nezpochybnitelný je i fakt, na který upozorňují i mnozí psychologové, a to ten, že onen čtyřnohý přítel pomáhá u oněch osamělých lidí značně potlačovat deprese. Pak je tu i další důvod a tím je zákaz nočního vycházení. Pokud jste byli zvyklí se před spaním ještě chvilku projít nebo proběhnout venku, máte jedinou možnost – vyjít si na procházku s pejskem.

 

Pejsek je prostě kámoš, do časů dobrých i zlých

Útulky se vyprázdnily a mnohé dokonce dnes nabízejí, že převezmou pejsky, o které se lidé nemohou z různých důvodů postarat, ať už ze zdravotních důvodů, nebo proto, že se ocitli ve finanční nouzi. Pokles zásahů hlásí i odchytové služby a téměř zmizely případy krkavčích majitelů, kteří se zbavovali psů jako obtížného hmyzu a uvazovali je kdesi u cesty v lese. Svůj nový domov nacházejí dokonce i psi, kteří byli v útulcích celá léta a nikdo je nechtěl. Ve městech je samozřejmě největší zájem o malá plemena psů, u kterých není problém je umístit v městském bytě. Je to docela hezký trend, ale obávám se jedné věci. Aby se nestalo, že až tahle krize skončí, přijde spoustě lidí zbytečné starat se dál o onoho čtyřnohého přítele, živit jej, pečovat o jeho zdraví, což někdy leze pořádně do peněz. A aby se v důsledku toho neobjevila na ulicích spousta toulavých pejsků, nebo abychom je nenacházeli přivázané někde u plotu. Známe to totiž dobře z povánočních období kdy se to děje každým rokem. Děti i dospělí se totiž brzy nabaží chlupatého dárku a ten musí z domu pryč.

 

Vložil: Pavel Přeučil

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace