Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Bude Miloš II. důstojným třímatelem žezla? Dočkáme se dramatického eposu Jak se máte, Vystrčilovi? Fejeton Jiřího Macků

08.11.2020
Bude Miloš II. důstojným třímatelem žezla? Dočkáme se dramatického eposu Jak se máte, Vystrčilovi? Fejeton Jiřího Macků

Foto: Facebook

Popisek: Miloš Vystrčil

Těm na veřejnost prosáklým informacím se snad ani nechce věřit: parlament se má v prvním čtení zabývat návrhem zrušení přímé volby nejvyššího představitele země, protože jím se do budoucna stane nositel jména svého předchůdce, tak jak to známe z historie. Skeptici však v té souvislosti varovně připomínají, kam až to v minulosti nakonec přivedli všichni ti Boleslavové, Václavové, Karlové, Rudolfové či Ferdinandové, staletími si předávajíce žezlo třeba jenom někde v kuchyni.

Novinkou do budoucna by se totiž měl stát - navzdory fungující perspektivní kapitalistické totalitě - tzv. Kimův absolutistický model, jenž se tak osvědčuje v KLDR. (Zpráva o tom, že se s ním odskočila seznámit naše senátní delegace v rámci letu na Tchaj-wan a Formosu, se pravděpodobně nezakládá na pravdě, a jedná se tedy o hejk.) Čiližto v česko-moravsko-slezských zemských podmínkách by byl napříště stolec královský, císařský či prezidentský (zatím nerozhodnuto, čeká se ještě na nějaké knížecí rady, ani Karlu von Österreich se však žádné řešení nezdá býti optimální, a že fakt někdy mívá ve sněmovně hustý poslanecký sny) dědičný výhradně na základě jména.

Zcela logicky se tak jedním z nejvážnějších adeptů na pokračování v této požehnané funkci stává vedoucí zmíněné zámořské výpravy předseda senátu Miloš Vystrčil. Zvláště poté, když se o všech jeho přednostech zbůhdarma široce rozepsal přední literát a za všech okolností plodný Karel Steigerwald, jenž adorací vyňal svého favorita z řad nedůvěryhodného zbytku politické scény. Do Reflexu napsal:

Vystrčil je neznámá a bezvýznamná nula

Jistěže s podotknutím, že to o něm říkají političtí konkurenti, a pokračoval: „Co jim zbývá. Známí a významní čeští politici mají obvykle s tou známostí a významností problém. Buď prosluli jako bývalí kariérní komunisti, nebo své spoluobčany, které nyní zastupují, udávali na StB, nebo něco ukradli, někoho lživě a špinavě pomluvili, oslnili nebývalou lží, nebo doporučovali autoritářské nedemokratické politiky z různých zemí. Jiní se stali známými sprostotou a hulvátstvím či samochválou, která málokomu voní. Někteří žonglují na hraně velezrady. Jejich stopa českou politikou není pěkná.“

On vším takový není, „v politice nezbohatl, nesbíral jako včelka vrtkavé záchvěvy veřejnosti“, a proto jeho šance stoupají strmě vzhůru zvláště poté, co byli z předběžné kandidátky postupně vyškrtnuti již existenčně nepřítomní vážení pánové Kopecký, Forman, Nesvadba či naposledy Říha, a hubatý Knor se prý na takový sit-up zatím úplně necítí. Pro p. Vystrčila v této souvislosti mluví i fakt, že je jako p. Zeman taky původem von Vysočina. Podle některých blouznivých politologů by byla vládnoucí klika Milošů do nedalekého budoucna zárukou našeho lepšího příštího, jak to již sliboval další z této galerie Miloš Jakeš. Zvláště když v záloze je bývalý poslanec potřebného jména křestního i charismatického příjmení Miloš Babiš.

Všestranně potchajwanštělý p. Vystrčil se tak jednou možná přáním veškerého poddaného lidu stane prvním mužem státu, čímž ho státnické povinnosti donutí aspoň výjimečně navštívit zlou velkou kontinentální Čínu. (Zatím je tedy pouze druhým, a tak se musí spokojit jen s menší ostrovní, svou čerstvě nabytou druhou domovinou.) Veškeré jeho státnické kroky a činy bude poté s pílí sobě vlastní spolehlivě obdivně popisovat dvorem Miloše II. čerstvě jmenovaný osobní kronikář Karel von Steigerwald třeba pod mnohoslibným názvem Jak se máte, Vystrčilovi?

Všechny hospody jsou si rovné, některé jsou však otevřenější

Ach ta alkoholistická žízeň… Kdo se občas doma věnuje odpolední whisky, je gentleman anglického stylu. Kdo však čemukoli do 40% častěji, je již pijan běžného českého formátu. Pravidelné návštěvy hospod svědčí o sklonu k alkoholismu, a kdo dokáže chlastat kdykoli s kýmkoli, je obyčejný ožrala. Podezření, že by do této kategorie mohl postoupit i ex-předseda TOP 0,9% MIROSLAV KALOUSEK potvrdila svodka záznamů z jihočeských i pražských ordinací a protialkoholních léčeben. Po jejich vyhodnocení se ukázalo, že na otázku, zda pravidelně pijí, téměř všichni léčení napříč politickým spektrem přiznali, že jo, ale jenom s mírou. Nad dávkami, které během nejrůznějšího styku s lidem tento Homo politicus, vedle permanentního opojení 33% Babišem, ještě zvládá, tedy nutno smeknout. Jenže tak dlouho se chodí k půllitru do zavřené hospody, až…

Sranda stará skoro století (2)

(Listujeme stránkami před sběrem zachráněného satirického časopisu TRN, který v letech 1924-32 vydávali k bohémsko-anarchistické tradici Franty Sauera a Jaroslava Haška se hlásící pražští studenti. Protože některé vtipy úspěšně přežily téměř celé století, budou občas – s laskavým pochopením ct. čtenářstva - mírně osoučastněny.)

Například hned toto aktuální anti-covidové doporučení: Chcete se uzdravit? Tak jděte po ministerstvech a zdravte každého blba, kterého potkáte. Nebo co tenhle návod k rychlému zbohatnutí: Kupujte naše politiky zač stojí, a prodávejte zač se sami cení. Rozdíl v cenách je tak ohromný, že se z vás okamžitě stanou milionáři.

Velmi důležité je ve všedním životě umění vtipné společenské konverzace. Třeba na zábavě: Slečno, rád bych si s vámi zatančil čtverylku. - Proč zrovna čtverylku? - Poněvadž jste taková čtveračka… - Tak v tom případě bych si já chtěla s vámi zatančit volenku.

Pro potěchu současné společenské elity, sídlící v kavárnách a na koncertních pódiích, a vyjadřující se nelichotivě o jisté části naší společnosti, je zde vtip o jednom vidlákovi, jenž se právě vrátil z návštěvy matičky Prahy: To byste nevěřili, jak jsou tam ty lidi hloupí, všechno aby jim dopředu troubili. Šel jsem na Václavským na klozet a na dveřích měli pro jistotu napsáno Tlačit.

Nesmí chybět alespoň jeden židovský. Kohn u nadřízeného: Pane šéf, já bych šel rád na pohřeb své ženy. Šéf ho uvolní z práce, ale na druhý den se do něj pustí: Vy podvodníku, vy jste mi lhal! Včera jste říkal, že vaše paní zemřela, a já ji dnes dopoledne potkal! – Ale já přece neřekl, že zemřela. Jenom že už bych rád šel na její pohřeb…

A úplně na závěr ještě tzv. kameňák. Otec sedí u okna, když mu najednou něco přeletí kolem nosu. Za chvíli přiběhne synek: Tatíčku, tatíčku, babička spadla ze střechy! – Co tak řveš sakra, snad mám oči, ne?

 

Vložil: Jiří Macků