S Pelém a Maradonou můžeme slavit, na Jamese Bonda už jenom vzpomínat. Co zaujalo Jiřího Macků

Foto: Archiv autora, snímky z jeho knihy o MS ´90 a Wallpapers

Popisek: Čechoameričan Otacar Palounek věděl o Pelém všechno, a díky jemu i naši čtenáři časopisu GÓL

Nula je důležitá číslice. Tím, že v kalendáři automaticky uzavírá jedno decennium, přímo vybízí k bilancování. Letopočty s nulou na konci mj. vytvářejí i zajímavá společenství fotbalu s řadou významných událostí a osobností. Třeba ty úplně nejčerstvější: v průběhu několika dnů jsme se v duchu připojili k oslavám osmdesátin slavného fotbalisty (jenž si rovněž zahrál ve filmu), šedesátin jeho neméně slavného následovníka i k zármutku nad skonem již devadesátiletého slavného herce (jenž v mládí koketoval s fotbalovou kariérou).

1930: poprvé se schází výkvět světového fotbalu

Premiérový šampionát se hrál v Montevideu, zvítězili domácí Uruguayci. Tehdy se na druhé straně Atlantiku ve skotském Edinburghu narodil chudým manželům Conneryovým, uklízečce a dělníku, do později přebohatého devadesátiletého života synek Sean. Podobně chudí byli tenkrát i ambiciózní fotbalisté Československa, ale to jenom tím, že na cestu za moře nesehnali dost financí. Že by tam určitě neudělali ostudu, dokázali hned v následujícím desetiletí dokonce dvakrát: v Itálii druzí, ve Francii vyřazeni pozdějšími mistry Brazilci až v opakovaném zápase.

Sean Connery v dresu Celticu (sedící druhý zprava)

Překulilo se desetiletí a počínaje rokem 1940 je s veškerým sportováním utrum. Zasloužili se o to svorně jak Italové (ti, jež se v roce 1934 stali mistry světa na úkor party kolem Pláničky, Ženíška, Silného, Nejedlého a Puče), tak především Němci, kteří dokonce dva roky poté s velkou pompou pořádali olympijské hry. Jenže všeobjímající mírové myšlenky oba spojence záhy pustily. Začaly řinčet zbraně, umlkly múzy.

V tomto roce zahájily svou životní pouť mnohé pozdější významné osobnosti: dva ´brouci´ John Lennon a Ringo Star, taky Tom Jones a Jana Brejchová, zatímco chudou brazilskou rodinu sanitáře a posluhovačky obohatil Edson Arantes de Nascimento. Jeho otec sice synka pojmenoval podle vynálezce Edisona, svět ho ovšem později znal jako vynálezce geniálností fotbalových pod jménem Pelé.

Malý Pelé, tenkrát ještě Edson Arantes de Nascimento

1950: Sean Connery rozvažuje další životní dráhu 

Vzhledem k rozhodnutí FIFA, že světový šampionát se bude konat každé čtyři roky, bylo dané, že ty s nulou na konci se budou opakovat vždy pouze jednou za dvě desetiletí. Tentokrát se vrátil na jihoamerickou půdu, hostila ho Brazílie a desetiletý nositel jména slavného vynálezce vzýval ve finále jméno nejlepšího střelce turnaje Ademira (jenž nakonec celkově třetím Švédům sám nastřílel čtyři góly), leč marně, ve finále se na piedestal vrátila Uruguay.

Dvacetiletý Sean Connery v té době řešil zásadní rozhodnutí: pokračovat jako profesionální hráč, nebo herec. A přestože ve sportu vynikal, vybral si divadlo, fotbalu však dlouhá léta věnoval přízeň jako sponzor především svých Glasgow Celtic. Později prohlásil, že toto rozhodnutí bylo z jeho inteligentnějších kroků, byť musel začínat skromně malými rolemi.

Sean Connery, již slavný James Bond, s hráči Celtic

Rovněž rok byl plodný. Světlo světa spatřili velcí herci (Hugh Grant, Antonio Banderas), zpěváci (Bono), nezapomenutelní velikáni české politické scény (Miroslav Kalousek, Adriena Krnáčová a František Laudát), až příliš rychlý závoďák Ayrton Senna a také mistři míčků malých (Ivan Lendl) i velkých, jako Diego Maradona. I tento pozdější velikán - už je to málem obehraná písnička - pocházel z bídných poměrů chudinské čtvrti hlavního města Buenos Aires, tentokrát v rodině sanitáře a dělnice.

1970: ´Černé perle´ tváří v tvář

V předvečer roku, v němž se fotbalový svět těšil na mistrovství v Mexiku, zaznamenal co nevidět třicetiletý Pelé v oficiálních zápasech už svou 1000. branku, a tak dvojnásobný mistr světa nemohl pochopitelně v sestavě ´canarinhos´ chybět. Brazilci se na vítězné cestě zadrhli jenom na chvíli, to když jim Čechoslováci vstřelili gól již ve 12. minutě; revanšovali se čtyřmi, i jedním Pelého.

Fotbalový akrobat Pelé

V době, kdy ´Černá perla´ přebírala medaile, čtyřicetiletý Sean Connery dokončil již svou šestou bondovku Diamonds Are Forever; zlato a diamanty, byl to pro oba jubilanty věru bohatý rok. Pelé se jako vůbec první hráč stal již potřetí světovým šampiónem, když k tomu přispěl mj. vedoucím gólem ve finále, i nejlepším hráčem celého turnaje a v závěru roku byl vyhlášen rovněž nejlepším sportovcem planety. Jaképak asi myšlenky a plány se honily hlavou desetiletého Diega?

Malý velký Maradona uniká svému brazilskému strážci Carecovi

V roce 1980 dokončil slovutný režisér John Huston film o fotbalovém utkání, jehož výsledek nenajdete v žádném archívu. Uskutečnilo se v době 2. světové války, kdy do zajateckého tábora spojeneckých vojáků měla přijet kontrola z mezinárodního Červeného kříže. Německý velitel (Max von Sydow) se při té příležitosti rozhodl uspořádat fotbalové utkání týmu složeného ze zajatců proti mužstvu německé armády. Mělo dokázat, že se zajatci se zachází slušně, a přitom očekávaným vítězstvím potvrdit německou nadřazenost. Dres vedle hereckých hvězd (Michael Caine, Sylvestr Stallone) oblékli i skuteční velikáni zeleného trávníku mistři světa Pelé, Bobby Moore a Osvaldo Ardilles.

Pelé před utkáním konaném ve stínu hákového kříže. Na druhém snímku Pelé se spoluhráči v přípravě na zápas s Němci - v režii Johna Hustona

O kariéře obou jihoamerických hvězd měli u nás v těchto letech podrobný přehled zvláště čtenáři týdeníku GÓL díky zasvěceným informacím svého jihoamerického dopisovatele, sportovního novináře a manažera Otacara Palounka, osobního přítele obou. Ani jeden z borců se však nikdy na našich trávnících nepředstavil; geograficky nejblíže jím byl Maradona toho roku v květnu u příležitosti mezistátního utkání ´kanárků´ ve Vídni. Sezónu teprve dvacetiletý talent uzavřel jako nejlepší střelec domácí ligy a podruhé s titulem nejlepšího hráče Argentiny.

Vyjukaný devatenáctiletý Maradona v květnu 1980 ve vídeňském hotelu Hilton. Sedící ve světlém je slavný brankář Ubaldo Fillol

1990: Maradona geniálním tahem řeší zápletku velikánů

Světový šampionát se hraje v Itálii znovu za Maradonovy účasti. Účastník předchozích dvou šampionátů a střelec osmi branek tentokrát vyjde naprázdno, jeho přihrávka na rozhodující gól v osmifinále proti Brazílii však před Pelého očima nakonec otevře Argentině dveře až do finále. Po Mexiku 1986 tedy znovu proti Německu, leč tentokrát neúspěšně. Novináři přesto ocenili Diega jako třetího nejlepšího hráče turnaje a agentura AP ho zařadila do ideální jedenáctky. Do osobní bilance patří toho roku i další pocty: Fotbalista Jižní Ameriky (již po páté) a v dresu Neapole vítěz italské ligy i superpoháru.  

Pelé se v Itálii dárku k padesátinám nedočkal, v budoucnu ho však čeká významné civilní ocenění: v letech 1995-98 bude zastávat funkci brazilského ministra sportu. Ještě jedna nula však hraje v jeho životě drobnou roli: v roce 2000 si odskočí z Frankfurtu n/M do Prahy oslavit v utajení šedesátiny. Nedlouho poté se svého nejvyššího ocenění dočkal i Sean Connery: anglická královna Alžběta II. nositele Řádu britského imperia a přitom zarputilého zastánce skotské samostatnosti povýšila do šlechtického stavu s právem užívat titul Sir. Bude si ho užívat ještě dlouhých dvacet let…  

Svých dnů slávy se ale dočkali i letošní fotbaloví oslavenci. Pelé, jehož Bobby Moore (jeho spoluhráč z onoho filmu) označil za nejkomplexnějšího hráče, kterého kdy viděl, se stal hlasy odborníků Mezinárodní federace fotbalových historiků IFFHS fotbalistou XX. století, zatímco Mezinárodní olympijský výbor ho dokonce označil za vůbec nejlepšího světového sportovce. Nadace fotbalových statistiků RSSSF sestavila seznam dvanácti prestižních anket a Pelé byl spolu s Beckenbauerem, B. Charltonem, Cruiffem, Müllerem a Maradonou jedním ze šesti hráčů, kteří se objevili ve všech dvanácti seznamech.

Taková byla tedy krátká připomínka fotbalových roků s nulou na konci. Nezbývá než všem třem úžasným aktérům v tomto pro ně jubilejním roce 2020 i s vděčnou vzpomínkou za všechno poděkovat.

Vložil: Jiří Macků