Knížecí rady jednoho Karla a teroristický útok v Praze. Tedy vlastně ve Vídni. Ale ono už je to jedno. Komentář Štěpána Chába
komentář
04.11.2020
Foto: Hans Štembera
Popisek: Kníže Karel Schwarzenberg, stále ještě poslanec za TOP 09 (ODS a KDU-ČSL)
V našem bývalém hlavním městě Vídni se střílelo, padali mrtví, do ulic musela na ochranu obyvatel nastoupit armáda, zakázali vstup do centra města, zavřely se dokonce i školy. To vše ve jménu Alláha a jeho stoupenců. Den předtím náš spící maskot Karel Schwarzenberg pro rakouský list Tiroler Tageszeitung s hněvem zkonstatoval, že my, jako Češi, jsme nesolidární a Evropská unie by nás měla vytrestat za nepřijímání uprchlíků. A mě u toho s hrůzou došlo, že na pomyslném pražském trůnu sedí pirátský primátor Zdeněk Hřib.
Noviny se začaly plnit titulky – v Praze došlo k teroristickému útoku. Zdeněk Hřib, primátor města pražského, obklopen svými PR poradci, třídí rukavice v nemocnici, kam nastoupil na marketingovou předvolební stáž. Na sobě má chirurgické ošacení, aby vypadal dobře před fotografy. Jeden z poradců se k Hřibovi naklání a sděluje mu, že Pražané umírají v ulicích. Konečně, konečně přišla Zdeňkova chvíle, teď světu ukáže, jakým je rekem.
Člověk v tísni pomůže
A hned ve dveřích už volá Šimonu Pánkovi z Člověka v tísni. „Šimone, bratře v ideologii, Pražané jsou v tísni, pojďme je spolu zachránit.“ Polovojenské hlídky Člověka v tísni stojí v ústředí neziskové organizace a poslouchají Pánkovu motivační řeč zakončenou slovy: DO AKCE. V tu chvíli pracovníci usedají před velké obrazovky a zapnou si sociální sítě. A od stolů se začnou ozývat vítězné výkřiky – „tohle je kardinální kousek“ nebo „a máš banán, hajzle“.
V tu chvíli se pokusí Zdenda postnout na Facebook tklivou zprávu o tom, že v Praze v těchto minutách probíhá teroristický útok a že on, Zdenda, všechno vyřeší, ale je Facebookem zablokován. Zdá se, že Člověk v tísni dal do ochrany obyvatel všechny své síly. Obyvatelstvo neví, že je napadeno teroristy, protože Člověk v tísni vykrývá jakékoliv zmínky o terorismu. Obyvatelstvo tedy dále chodí po Praze a nechává se střílet. Člověkem v tísni okupovaná informační dálnice chrlí pouze tradiční zprávy o tom, že Karel Gott byl estébák, že Pepa Dvořák byl estébák a že i vaše nenarozené dítě, pokud jste volili Zemana nebo Babiše, je estébák. Sociální sítě se plní Člověkem v tísni schválenými komentáři, které křičí, že terorismus se musí výmýtit, že útočí na kořeny evropské civilizace, ale že v žádném případě nemají s ničím souvislost. Organizace pro pomoc uprchlíkům se nechala slyšet, že z předběžných pozorování je zcela očividné, že útočníci jsou psychicky nemocní a že útoky rozhodně s ničím nesouvisí. Mezitím zpitomělá policie obchází pražské zastávky emhádé a fackuje lidi bez roušek, česká bezpečnostní informační služba outsorcuje výrobu ricinového oleje do Kyrgyzstánu a česká armáda bojuje za Prahu někde u Kábulu.
Putinova stopa v celém tom dění
Zdenda sepsal ostré prohlášení proti Putinovi a Rusku, protože marketingový tým mu nahlásil, že jedna z obětí teroristů byla nalezena na Moskevské ulici v Praze. Ve svém prohlášení zdůrazňuje, že vzdělání je základ života (s odkazem na Pánkův školní převýchovný program Člověka v tísni) a do velebení kritického myšlení nenásilně vpasíruje informaci, že byla vystřílená mateřská škola v Jinonicích. Prohlášení vydá na stránkách Magistrátu hl. m.. Prahy jako tiskovou zprávu (takže si ji nikdo nepřečte), na sociální sítě se ji nepokouší sdílet, vědom si toho, že všechny kapacity Člověka v tísni jedou na plné obrátky a tiskovka by se tam ohřála nejvíc minutu.
Parlament reaguje rychle
Ovšem Parlament České republiky reaguje nanejvýš rychle. Z jednoho okna Strakovky vyčuhuje hlava Babiše, která křičí – to Kalousek – z druhého okna zase hlava Kalouska vykřikuje – to Babiš. V poslanecké lavici pochrupuje kníže Karel a ze snu vykřikuje – Češi jsou untermensch. U pultíku pak rotují poslanci jako svatí na orloji a obviňují se navzájem ze selhání, a to za použití nicneříkajících frází a bojových provolání, která nikoho nezabolí a nikomu neublíží a řečníky k ničemu nezáváží. Hlavním sdělením prakticky všech řečníků ovšem bylo, že se musíme semknout. Snad abychom byli hezky ve stádě a lépe se do nás střílelo. Do toho vláda přichází s rázným opatřením, které bude platit s okamžitou platností – ruší se veškeré pořádání poutí, protože střelnice evokuje násilí a probouzí v lidech touhu páchat terorismus. Na dotaz reportérů pak ministr Havlíček zdůrazňuje, že jde především o prevenci. Ministr Hamáček ukazuje reportérům cvičeného pudla v červeném svetříku. Ministr Voj… Prym… Blatný se dožaduje tvrdých dat.
Zdenda vyvěšuje tibetskou a duhovou vlajku a s vidinou toho, že se stane protektorem, sepisuje nanečisto dohodu, kde odevzdává vládu do rukou (tady udělá tři tečky s tím, že mocnost se doplní později) a že on, Zdeněček, bude sloužit zmíněné mocnosti do roztrhání těla. Poté podepisuje a zadívá se na mapu světa, která mu hyzdí kancelář. Svůj pohled zabodl do Číny. „Teď jsi na řadě ty,“ odpadne mu od úst. Celou situaci nakonec vyřeší řeporyjský starosta Pavel Novotný, který, vysvlečen do slipů, běží vstříc teroristům, aby jim předal slavnostně svou ženu ke zprznění, ale teroristé se jej leknou a utekou se radši nechat zabít do Vídně. V Brně mezitím s velkým mediálním pokrytím spadne poslední zežloutlý javorový list v parku, což tamní média oslaví zvoláním – ekologická katastrofa, Brno nemá žádné listy. Udusíme se!
Vložil: Štěpán Cháb