Divadla v roušce, hospoda s rozestupy, bez mobilu ani ránu. A navíc ještě jedno vážné varování. Přečetli jsme

Foto: Facebook

Popisek: Taťjana Medvecká

FOTO / VIDEO Dříve bývala považována za workoholičku, bohužel svých dvacet představení měsíčně už odehrát nemůže. Přesto nezahálí, zvelebuje dům, a hlavně je stále nezdolná optimistka, jak je jasné z nejnovějšího rozhovoru v MF Dnes.

I přes svůj optimismus si Taťjana Medvecká uvědomuje vážnost situace. „Na jednu stranu mě svým způsobem fascinuje, že při tom můžu být a zažít, jak vypadá Praha opuštěná turisty a že mi nad hlavou v Šárce každé tři minuty nepřistává letadlo. Na druhou stranu se bojím, že se do budoucna může hodně proměnit charakter lidské komunikace. Jako by nestačilo, že už teď spolužáci v tramvaji spolu nemluví, ale civí do mobilů, a maminky na pískovištích mobil z ruky taky ani na chvilku nepustí. Bojím se, že ubude srdečnosti, společného kontaktu. Že budou lidé víc a možná radši ve virtuálním světě než v tom reálném. Hospoda s rozestupy, fotbal bez diváků, hlediště divadel plné roušek... Je to divný,“ povzdechla si v rozhovoru s tím, že současná rozdělená společnost se jí nelíbí a podíl na tom mají i některá média. „Trochu mi to připomnělo situaci v roce 2015, kdy kvůli mediální masáži a patrně i díky sociálním sítím se část naší celkem umírněné společnosti proměnila ve stádo, ovládané strachem z uprchlíků, číhajících za každým rohem,“ připomněla.

Železná lady Margaret Thatcher a královna Alžběta II. (Iva Janžurová) v představení Audience u královny - Stavovské divadlo 2015; foto archiv.narodni-divadlo.cz / Martin Špelda

Konzum jako program

Populární herečka je milovnicí přírody, k níž se podle ní nechováme dobře. „Ta vidina krátkodobého, okamžitého zisku a filozofie ‘po nás potopa‘. Teď jsme celí vystrašení z covidu, ale až to odezní, naše děti a vnoučata stejně moc světlá budoucnost nečeká. A na vině je naše neskromnost a rozežranost, která je šikovně využitá. Odporné slogany typu ‘být in‘ a ‘must have‘. Každodenní vymývání mozků. Konzum jako program. To není dobrá cesta,“ varovala. Hraje v Národním divadle, kde se setkávala s hereckými bardy, nezatracuje ale ani současnou mladou generaci. „Jsou šikovní, mnohostranně nadaní, muzikální, mají přehled, energii a nemají předsudky. A hlavně mají, a doufám, že i do budoucna budou mít celou paletu možností, jaké divadlo budou chtít dělat. Protože divadlo má dneska opravdu hodně podob.“ Sama ale původně chtěla být baletkou. „To nebylo žádné racionální rozhodnutí. Odmalička, jak jsem slyšela hudbu, tak jsem začala tancovat, a čím byla ta hudba divočejší, tím radši jsem ji měla. Jasným favoritem byl Šavlový tanec Arama Chačaturjana. To často hráli v rádiu, aspoň tenkrát počátkem šedesátých let minulého století. A nevyšlo to proto, že mě nepřijali do přípravky baletu Národního divadla.“

O titul Královna parketu chtěla zabojovat před deseti lety ve čtvrté řadě StarDance, nakonec ale musela na poslední chvíli odstoupit; foto ČT

StarDance nevyšla

Před lety měla dokonce soutěžit ve StarDance, což nevyšlo kvůli zranění, a znovu do soutěže už nechce. „Nevstoupíš dvakrát do jedné řeky. Jak tehdy řekl pan doktor: dostala jsem se na hranici svých možností. Po úrazu, který jsem před lety utrpěla na jevišti, mi pravé koleno dalo jasně najevo, že rumba pro ně není to pravé. Ostatně minulý vítěz Jirka Dvořák kdesi poznamenal, že už to ani není společenský tanec jako spíš sportovní disciplína.“ Herečka oslavila 66. narozeniny, přibývající roky ji ale téměř nezměnily a působí velmi mladistvě. „Občas mě až zarazí, že to snad musí být nějaký omyl nebo co, protože se v duchu cítím být o dvacet let mladší. Ale pak se podívám do zrcadla a ta popsaná tvář mluví sama za sebe. Víc asi nemusím dodávat.“ K vylepšením pomocí plastické chirurgie se ale uchylovat nechce.

Křehkosti, tvé jméno je žena:

„Na Nové scéně hrajeme představení s názvem Křehkosti, tvé jméno je žena a právě na tohle téma tam s kolegyněmi hovoříme. S dovolením si vypůjčím repliku Ivy Janžurové, s níž naprosto souhlasím: Mít ohnutá záda a mladý obličej, to by mi připadalo trochu divné, radši to přenechám přírodě.“ Jako super hvězda se nikdy necítila a omezení kvůli popularitě nezažila. „Popularita rozhodně ne, nikdy jsem až tak populární nebyla. Spíš se rodinný život podřizoval divadelnímu provozu, to ano. O tom, jak budou vypadat Vánoce nebo Velikonoce a jestli bude volná sobota či neděle, rozhodoval divadelní ferman, což je v divadelní hantýrce něco jako denní rozvrh.“

Vložil: Michaela Špačková