Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Co zaujalo Jiřího Macků

Co zaujalo Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, ať už si myslíte, že byla, je a bude, anebo naopak

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Madam Katastrofa milovala černý humor, do poslední chvíle ale věřila, že zase bude líp. Tajnosti slavných

26.10.2020
Madam Katastrofa milovala černý humor, do poslední chvíle ale věřila, že zase bude líp. Tajnosti slavných

Autor: FTV Prima

Popisek: Jana Andresíková

Co by se mohlo pokazit, to se také pokazilo. Na ráznou a temperamentní dámu si osud zasedl, takže není divu, že jí vysloužil přezdívku Madam Katastrofa. Všechny průšvihy, karamboly a tragédie však dokázala překonat, a ještě přitom trousila cynické fórky.

Bez jejího dabingu by nejspíš barová zpěvačka Deloris Van Cartier, kterou skvostně ztvárnila populární americká komička Whoopi Goldberg, neměla pro české diváky takový šmrnc. Diváci si ji ale zamilovali především jako čarodějnici z pohádkového seriálu režiséra Václava Vorlíčka Arabela, ve druhé řadě pak jako záhadnou paní Černou. Její svérázný černý humor byl téměř nezničitelný, možná právě proto, že se jí neustále lepila smůla na paty. Jana Andresíková přežila dvě klinické smrti, tři mrtvice, nejméně čtyři infarkty, dvě těžké autonehody, několik hrůzostrašných pádů s vážnými následky i manželovu sebevraždu. Strašně moc totiž chtěla žít.

 

Arabela:

Ocenění už před maturitou

Narodila se 2. dubna 1941 v Kroměříži, kde také získala během studia na jedenáctiletce první herecké zkušenosti v amatérském divadle, které se mohlo chlubit velmi vysokou kvalitou. Představení divadelní hry E. M. Remarque Poslední dějství, která se odehrává v posledních dnech nacistické hrůzovlády, dokonce získalo ocenění na Divadelním festivalu ochotnických souborů v Napajedlích. Po maturitě začala nejprve studovat pedagogickou školu, pak se ale vzepřela přísnému tatínkovi a přes jeho nesouhlas se přihlásila k přijímačkám na brněnou Janáčkovu akademii múzických umění. Byla přijata a úspěšně  absolvovala v roce 1964. Už v roce 1963 se ale poprvé představila filmovým divákům jako sekretářka v dnes již zapomenutém válečném dramatu režiséra Jiřího Lehovce Mykoin PH 510.

V angažmá se neohřála

První stálé angažmá získala na dvě sezóny hned po absolutoriu na pražské avantgardní scéně Maringotka, pak hrála další dva roky v Divadle Za branou a ztvárnila i několik epizodních postav ve filmu a televizi. Pozorný divák ji pozná například jako komornou v koprodukčním povídkovém filmu Vojtěcha Jasného Dýmky či slečnu za pultem v komedii Zdeňka Podskalského st. Světáci. Její výrazný hlas také zazněl z pouličního rozhlasu v kritickém dramatu Žert, který natočil v roce 1968 podle stejnojmenného románu Milana Kundery režisér Jaromil Jireš. V roce 1969 Jana definitivně opustila stálé angažmá a celý další život pak působila jako umělkyně takzvaně na volné noze. V té době se také poprvé provdala za jednoho z tvůrců československé nové vlny, režiséra Jana Moravce, a měli spolu dceru Michaelu, manželství ale skončilo rozvodem už v roce 1971. Tehdy na ni poprvé dolehly těžké deprese, které se snažila převálcovat prací.

 

Eliška Přemyslovna a Jan Lucemburský (Jaromír Hanzlík) v historickém dramatu Poslední královna

Eliška Přemyslovna a Jan Lucemburský (Jaromír Hanzlík) v historickém dramatu Poslední královna; foto ČT / Vlasta Gronská

Svobodu si mohla dovolit

Nebýt bez stálého angažmá bývá leckdy velmi tvrdý chlebíček, Jana si ho ale mohla dovolit. Několikrát do roka se objevovala před televizní i filmovou kamerou, velmi vytížená byla prací pro rozhlas. Ve filmu a televizi hrála většinou vedlejší postavy, jednou z jejích nejvýraznějších rolí se v té době stala Eliška Přemyslovna v historickém televizním dramatu z roku 1975 Poslední královna. Především se ale zařadila k nejvýznamnějším osobnostem dabingu. Po zaměstnaneckém poměru se jí tudíž stýskat rozhodně nemuselo. V dřívějších dobách její hlas zazníval především v českých verzích nestárnoucích francouzských a italských filmů, po roce 1989 pak velmi často v amerických projektech, které se v té době valily na náš filmový i televizní trh jako lavina. Kromě toho se často a ráda věnovala uměleckému přednesu, například v pražské Viole nebo Lyře Pragensis.

Nekonečná série katastrof

Její kariéru i soukromí výrazně ovlivnila série vážných zdravotních komplikací. První velký malér ji potkal v roce 1980, když natáčela Vorlíčkův seriál Arabela. Po vážné autonehodě podstoupila dvě operace páteře, které se ale neobešly bez trvalých následků, takže musela definitivně rezignovat na divadelní herectví. Navíc se kvůli tomu nemohla zúčastnit postprodukce a její hlas nakonec nadabovala Jana Dítětová. Pak ještě přežila další děsivou autonehodu, dvě klinické smrti, tři mrtvice, nejméně čtyři infarkty a několik hrůzostrašných pádů s vážnými následky. „Zakopla například doma ve Hvozdnici o berle, upadla mezi křesla a rozdrtila si obě ramena. Po asi třech hodinách se konečně dostala k telefonu a zavolala si záchranku. Zdravotníci ji našli ležet na zemi, každá ruka v jiné, podivně vyosené poloze. Lékař se zděsil a říká: Proboha, paní Andresíková, co to vyvádíte? Jana, kterou to muselo neskutečně bolet, zvedla lehce hlavu a pronesla: Ale miláčku, nic, chystám se už do rakve a hledám víko,“ prozradil její přítel a manažer René Kekely ahaonline.cz. „Říkají mi madam katastrofa. Snad už není nic, co bych si nezlomila nebo nevymknula. Mě jednou budou muset zastřelit a já jim ještě mezitím budu kličkovat…,“ říkávala.

 

Matka Kučerová v kriminálce režiséra Zdeňka Brynycha Mravenci nesou smrt

Matka Kučerová v kriminálce režiséra Zdeňka Brynycha Mravenci nesou smrt; repro youtube.com

Smrt téměř v přímém přenosu

Po rozvodu prožila téměř dvacet let sama, podruhé se provdala až v roce 1990 za Jiřího Jiráka. Štěstí jí ale nepřinesl ani tento vztah. Manžel byl totiž extrémně žárlivý a trpěl psychickými problémy. Jana prý chtěla utéct, po několika letech neustálých neshod a scén k tomu ale neměla dostatek sil. Nakonec vše ale stejně vyústilo v tragédii. Po jednom dlouhém období, kdy doma panovala ‘tichá domácnost‘, se jí manžel zeptal, zda chce uvařit kávu. Pak odešel do vedlejšího pokoje a zastřelil se. „Po těch letech o tom už dokážu sice něco říct, ale že bych to chtěla ještě někdy vidět, to ne,“ povzdychla si v dokumentu České televize 13. komnata. „Stalo se to přede mnou. To koukáte jako blázen. To v tý hlavě nedáte dohromady. Až po čase se to nějak v hlavě rozfázuje. A pořád si říkáte – proč, proč? Ty otazníky mě prostě hrozně zlobí.“

Troškova Jana Husová

Mladší diváci ji mají zapsánu v paměti především jako potrhlou ‘lady‘ v sérii komedií Zdeňka Trošky Kameňák. „Ve dvojce nehrála, protože v té době ležela v nemocnici po druhém úrazu. A abychom to nějak takzvaně okecali, jako lady vypadla z okna, na což jsme navázali ve trojce, kde hrála jakože ofačovaná a v sádře. Byla s ní neskutečná legrace. Přitom to byla profesionálka každým coulem. Měl jsem ji moc rád,“ dodal Zdeněk Troška, který ji v roce 2011 obsadil jako ježibabu v pohádce Čertova nevěsta. A byl z toho zase malér, který mohl skončit ošklivými následky. Při pokusu začarovat Štěpána ji měly nakonec pohltit plameny, jenže rekvizitáři pustili do hadičky v dekoraci víc plynu, takže jí plamen lehce ošlehl obličej a popálil obočí. „Chtěli jste mě upálit, co?“ prohlásila prý ironicky, sedla si na kámen a dodala: „No co, namažu si hubu obličejem a necháme se přejmenovat. Říkejte mi Jana Husová.“

 

Sudička v televizní pohádce z roku 1985 O Rozárce a zakletém králi, natočené na námět pohádky Františka Hrubína

Sudička v televizní pohádce z roku 1985 O Rozárce a zakletém králi, natočené na námět pohádky Františka Hrubína; foto ČT

Křehká duše uměla i zařvat

„Když chce někdo veřejně vystupovat, musí to umět a musí se na to připravit. Někomu je shůry dáno a někdo to musí vydřít. Ale když někdo chce, může se to naučit,“ říkala úspěšná pedagožka. Působila jako docentka na pražské DAMU, kde se stali jejími žáky mimo jiné Valerie Zawadská, Miroslav Vladyka či David Prachař. Později ještě vyučovala jevištní mluvu na Soukromé herecké škole v Praze a učila herectví i soukromě. „Jana byla svéráz, uměla zařvat, ale i naučit své žáky,“ prozradila její nejbližší kamarádka Jana Vrbová serveru plzenskyrozhled.cz. „Ve skutečnosti to však byla křehká duše, srdečná a moc hodná ženská. Život měla opravdu hodně těžký, trochu si ho zkomplikovala sama, ale kdo z nás neudělá v životě nějakou hloupost.“ V roce 2010 jí byla udělena Cena Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v oblasti dabingu, před filmovou kamerou stanula naposledy v roce 2013 jako režisérka v tragikomedii Jitky Rudolfové Rozkoš, a pak si ještě zahrála v seriálech Svatby v Benátkách a Stopy života.

Zákeřný Alzheimer

„Nemám velké sny a přání, ale nějakou hezkou, výraznou roli, i když třeba úplně ujetou, bych si ještě ráda zahrála. Vyšperkovala, prostě si ji udělala podle svého. Ale to už se mi asi nesplní,“ říkala ještě před rokem. V poslední době se u ní rozvinula zákeřná Alzheimerova choroba, jenže trochu jinak, než bývá běžné, takže zpočátku to na ní nikdo nepoznal. Letos na jaře ji její nejbližší nechali zbavit svéprávnosti, kvůli sporům v rodině se ale stalo jejím poručníkem město Mělník. Jádrem sporu se stal její dům na Mělnicku a veškerý majetek v hodnotě několika milionů. Nakonec byla proti své vůli umístěna do sanatoria pro pacienty s Alzheimerem, kde počátkem léta upadla a zlomila si nohu v krčku. Následovala operace, poté převoz do centra následné péče.

 

Ježibaba v pohádce režiséra Zdeňka Trošky Čertova nevěsta

Ježibaba v pohádce režiséra Zdeňka Trošky Čertova nevěsta; foto Čertova nevěsta, s.r.o.

Rozhodla epidemie

Poctivě rehabilitovala a těšila se, že bude líp. Jenže i tam dorazila epidemie koronaviru a těžký zánět plic už hereččin oslabený organismus nezvládl. Jana Andresíková zemřela 19. října 2020, půl roku před oslavou osmdesátin, její nejbližší a pár přátel se s ní rozloučili kvůli nouzovému stavu v omezeném počtu v mělnické obřadní síni Chloumek u kostela Nejsvětější Trojice. O smuteční řeč ještě stihla požádat René Kekelyho. „Měla ráda humor i nadsázku, hlavně černý humor, který nikdy neztrácela, a mám pocit, že s ním i odešla," řekl. „Byla to taková herdekbaba, která dokázala postavit všechny do latě. Uměla zařvat, ale uměla naučit. A to bylo důležité… Jani, nechci se loučit. Ale chci jen říct: ze srdce díky za vše. Pa a zase někdy... "

 

Božoňka

Vložil: Adina Janovská

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace