Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Co zaujalo Jiřího Macků

Co zaujalo Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, ať už si myslíte, že byla, je a bude, anebo naopak

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Železným zmítají děsivé sny, zatímco Klusem nadějné perspektivy. Kalousek zatím ještě kalhoty nestahuje. Fejeton Jiřího Macků

25.10.2020
Železným zmítají děsivé sny, zatímco Klusem nadějné perspektivy. Kalousek zatím ještě kalhoty nestahuje. Fejeton Jiřího Macků

Autor: ČT

Popisek: Moderátor České televize Jakub Železný

FOTOGALERIE Záložní autor zásadních politických vyjádření, pronášených sice v roušce, zato bez náležitého rozmyslu a hlavně cenzury z výšin Kavčích hor, budoucí ředitel České televize nebo něčeho jiného českého, neméně důležitého, JAKUB ŽELEZNÝ trpí v poslední době značnými psychickými problémy, neboť na něj – vedle jednoho těžkotonážního radního - doléhají tíživé noční můry.

Opakující se konflikty s vojenskými autoritami

Není to tak dávno, co se nejen zpotil při snu, jak ho generál Svoboda honí terénem bojiště na Dukle. Po probuzení naštěstí zjistil, že se sice jednalo o bojiště armádní, leč pouze fotbalové Dukly na Julisce, a již uklidněn se převlékl.

Nesešel se však ani týden s týdnem a byl v ordinaci odborného kolegia Šára, Patka & Chocholoušek znovu s vidinami, jak na něho jakýsi vzteklý chlápek v uniformě u Prašné brány spustil bandurskou: „Šélesny, Šélesny, já ti tám, já ti náučím, já ti dvakrát oslatím! Šélesny, ty to odsrat, já rát, še chytit, já ti ukášat. Šélesny, Šélesny, ty bejt můj, závžit, fajn závžit!“

Odborníci vyděšeného kolektivně uklidnili: „To nic, to byl jen kolega Fliedler, taková potvora mizerná. Na fakultě jsme mu říkali kaučukovej dědek. Když se rozčílil, vyskakoval dvakrát tak vysoko, jak byl sám vysokej.“ A propustili vyděšeného pacienta do domácího televizního ošetřování s doporučením nastudovat Švejka.

Tam nahoře zaženu každý přízemní stín, bude ze mě muezín

TOMÁŠ KLUS, zpěvák z nejangažovanějších, jenž už politickými roupami neví coby, se míní po krajských volbách ještě více přimknout k úspěšnému STANu, jištěnému v pozicích mnoha komunálními kolíky, na němž se mu zvláště líbí, že údajně nezavírá oči. „Starostové a nezávislí se věnují problematickým tématům, jako je sucho. Nenabízejí zázračné pilulky s tím, že bude lépe hned teď, ale třeba až za patnáct let, pokud nyní začneme něco dělat,“ nabídl Klus svou moudrou myšlenku mediálnímu nosiči vícera moudrých myšlenek zvanému Respekt.

Přejeme angažovanému p. zpěvákovi i v budoucnu úspěšnou kariéru, jelikož už možná za oněch patnáct let bude muset kvůli ní angažovaně předělat repertoár vyzpěvováním na některém z desítek fungl nových minaretů. Jinak… (Brr, až zatrne, když si člověk maně vybaví zlidovělou výhrůžku ´Položit někomu nůž na krk´.)

Nebojte, nepotopitelný Mirek si ani nenamočí

Neumořitelný gladiátor českého politického Kolosea, vystupující ve sněmovní aréně pod vzrušení slibujícím jménem MIROSLAV KALOUSEK, aktuálně oznámil odchod ze svého TOP postavení. Že by však definitivně zanevřel na slušně placenou zábavnou činnost, jíž se již tři desetiletí věnuje? Nic z toho, jen skvělý taktický manévr. Vojáci mu říkají stažení se do předem připravených pozic, taktický manévr, potřebný k nabrání nových sil, a poté k zatroubení k překvapivému protiúderu.

On tady je a zůstane, přátelé, zvykněme si. Je nezničitelný a neodstranitelný jako štětičková řasa; akvaristé vědí, o čem je řeč. Jeho TOP loď se na politickém rybníku sice potápí, nemá odolnost gumového škuneru prvního lodivoda tohoto státu, ale ještě jsou v záloze různé záchranné vory, třeba ani referendem nepotopitelný senát, odvody vylepšený Europské unie, obrněný NATO (nepodceňujte dávno zavátou kariéru ex-podministra obrany), a když už nevyjde lautr nic, tak tu ještě kotví ten s výhledem na Hrad. Nebojte, tenhle parťák z mokré čtvrti všechno zvládne suchou zadní. Brod je daleko, nač předčasně stahovat kalhoty.

Sranda stará skoro století (1)

Byl to původně takový roztřepaným motouzem převázaný nevzhledný balíček salátového vzhledu, určený do sběru. Nic jsem však nedal na formu a investigativně zapátral po obsahu. A hle: satirický časopis TRN právě z roku, kdy byl přijat zákon o zásluhách T. G. Masaryka, na Vltavě dán do provozu Libeňský most, narodili se herečtí velikáni Steve McQueen, Gene Hackman a Clint Eastwood, ale taky neveliká Aťka Janoušková, Konstantinopol byl oficiálně přejmenován na Istanbul, na Manhattanu otevřena nejvyšší budova světa mrakodrap Chrysler Building, a – což bude zajímat zvláště gurmány – v Kentucky založena firma KFC.

Ano, tipujete správně: jde o rok 1930. TRN, vycházející v letech 1924-32, se hlásil k bohémsko-anarchistické tradici Franty Sauera a Jaroslava Haška, studenti z hradčanské koleje ho plnili i politickou satirou a na tu dobu odvážnou erotikou. A že to byli vydavatelé nemajetní, dokazuje i jejich filozofický světonázor:

"Chudoba cti netratí, polibte nám prdel, bohatí!"

Takže do sběru škoda, naopak příležitost připomenout, jak vypadal humor před devadesáti lety. Leckdy byl prostinký, naivní, vpravdě i spisovnou češtinou lidový, často mimo rámec doby dokonce nevtipný, dnes by nezaujal. Jiný naopak potvrzující, že některé fóry jsou věčné a další i pro dnešek kupodivu objevné. Tak si ho v několika pokračováních připomeňme, dnes pro začátek alespoň několik drobtů.

Stalo se u soudu, třeba i po nějaké demonstraci na Staroměstském náměstí: Vaše zaměstnání? – Policejní zřízenec. – Jak to? – Jen se podívejte na mý tělo, jak mě policie zřídila.

Dalšímu výtečníku hrozí jiný paragraf: Pane, jste obžalován pro násilné smilstvo. Co mně k tomu řeknete?  - Nic pane soudce, gentleman se k diskrétním věcem nevyjadřuje.

A ještě jeden politický, narážející na nehynoucí stranickou disciplínu: To víš, že papouščí nemoc existuje i u lidí? U nás je jí postižena většina poslanců. – Jak to? – No říkají jenom to, co je předsedové partají naučí.

 

Jiří Macků

Vložil: Jiří Macků

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace