Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Co zaujalo Jiřího Macků

Co zaujalo Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, ať už si myslíte, že byla, je a bude, anebo naopak

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Poker face a cynické glosy. Král mistrných proměn utekl od plukovníků do oázy svobody. Tajnosti slavných

21.10.2020
Poker face a cynické glosy. Král mistrných proměn utekl od plukovníků do oázy svobody. Tajnosti slavných

Autor: ČT

Popisek: Rudolf Hrušínský starší jako Napoleon Bonaparte v televizní inscenaci z roku 1967 Waterloo

VIDEO Výrazně exhibovat neměl zapotřebí, k vyjádření myšlenek a emocí si vystačil s dokonale ovládaným hlasem. Vždy pracoval naplno bez ohledu na své zdraví, kvůli legendárnímu Švejkovi neváhal ani pár kilo přibrat. (Pokračování z pondělí 19. října)

Mistrně zahrál chápavého doktora, bodrého komisaře, poťouchlého komedianta, zloducha i šíleného psychopata. Ve všech polohách byl Rudolf Hrušínský starší jedinečný, škála jeho hereckého mistrovství prostě neměla hranice. Jeho Švejk se stal legendou, pokoušet se o výčet nejlepších postav není ani možné, protože všechny byly originální a nezapomenutelné. Jenom před kamerou jich bylo na tři stovky, o divadle ani nemluvě. Všem dával ze sebe to nejlepší, vždy byl perfektně připraven a pracoval naplno bez ohledu na to, jak se zrovna cítil.

 

S Vladimírem Lerausem v komedii Koho tlačí bota? – Komorní divadlo Praha 1951

S Vladimírem Lerausem v komedii Koho tlačí bota? – Komorní divadlo Praha 1951; foto vis.idu.cz / Karel Drbohlav

Trpělivost došla

Mladičká Eva se na svého Rudolfa velmi upnula, stal se její životní jistotou. Kromě sestry totiž všichni její příbuzní zahynuli v nacistických koncentračních táborech. Lehké to s ním ale neměla. Už v době, když se seznámili, se při po hledu na něj fanynkám všech generací podlamovala kolena a Rudolf si jejich přízně velmi rád užíval. Vyhlášený milovník prostě nedokázal být věrný, údajně dokonce své ženě řekl, že mu úspěchy u žen dodávají sebevědomí. Současně ale tvrdil, že žít chce jenom s ní. A tak Eva jeho aférky přehlížela a tvářila se, že o nich neví. I obrovský pohár její trpělivosti ale jednou přetekl. Až po dlouhých letech mu jednoho dne poslala z chalupy v Plané nad Lužnicí dopis, v němž mu prý jasně napsala, jak moc ji jeho chování uráží a co si o něm myslí. Rodina prý byla v šoku, nakonec se ale ukázalo, že měla dobrý nápad. Manželé si vše vyříkali a dál spolu žili spokojeně.

 

Jako záškodník Král s Eduardem Dubským v dramatu legendární režisérské dvojice Kadár-Klos z roku 1952 Únos

Jako záškodník Král s Eduardem Dubským v dramatu legendární režisérské dvojice Kadár-Klos z roku 1952 Únos; foto NFA

Oáza svobody

Po osvobození se stal na pět let členem souboru pražského Divadla na Vinohradech, v začátcích znárodněné kinematografie se stále ještě vyrovnával s postavami lehkovážných hejsků a činorodých synů. V té době si zahrál v několika oceňovaných filmových projektech, od dramatu Otakara Vávry podle stejnojmenné novely Marie Pujmanové Předtucha přes komedii Hostinec U kamenného stolu až po Rodinné trampoty oficiála Tříšky. Od roku 1950 byl členem souboru Městských divadel pražských a na rozdíl od Vinohrad, které se stalo Divadlem československé armády a o jeho repertoáru začali rozhodovat plukovníci, se díky přestupu pod ‘taktovku‘ Oty Ornesta ocitl v oáze svobodné tvorby a mezi mimořádnými osobnostmi. A navíc se začal pravidelně věnovat i divadelní režii.

 

Dobrý voják Švejk:

Poslušně hlásím!

Nadále na něj v padesátých letech pamatovali s nabídkami i filmaři, i když mu zpočátku bylo souzeno ztvárňovat jen různé vedlejší postavy, navíc většinou záporné. Navenek sice uhlazené, ale ve skutečnosti padouchy všeho druhu, od šmelináře Kalčíka v detektivce Miroslava Cikána Na konci města přes vyhlášeného hejska a purkmistrova syna ve dvou dílech slavné husitské trilogie Otakara Vávry Jan Hus a Jan Žižka až po kolaboranta Zajíčka v nestárnoucím dramatu Jiřího Krejčíka z období okupace Vyšší princip. Tento stereotyp ale rázně rozboural v roce 1956 titulní rolí bodrého mudrlanta z lidu ve  filmovém zpracování románu Jaroslava Haška Dobrý voják Švejk a v jeho pokračování Poslušně hlásím, kvůli němuž neváhal i hezkých pár kilogramů přibrat.

 

Žalobníci:

Družstevník Bureš v komedii Ivo Nováka z roku 1960

Okouzlující cynik

V roce 1960 se stal jednou z opor činohry Národního divadla a v té době také začala jeho spolupráce s televizí. Před filmovou kamerou se představil jako mistrný, leckdy až cynický glosátor, například jako předseda národního výboru František v komedii Bílá paní. Úplně protikladnou polohu současně předvedl coby maigretovsky laděný major Kalaš, vyšetřující závažné delikty v sérii detektivek režiséra Petra Schulhoffa. Úžasný výkon předvedl i v komicky laděných rolích, s nimiž na něj pamatoval Jiří Menzel, jako lázeňský mistr a proutník Antonín Důra v romanci Vladislava Vančury Rozmarné léto či důvěrník ROH z kladenských oceláren v hořké komedii Skřivánci na niti, natočené podle románu Bohumila Hrabala Inzerát na dům. A pak předvedl herecký koncert, kterým se navždy zapsal do historie naší kinematografie.

 

Strach:

Major Kalaš v kriminálce Petra Schulhoffa z roku 1963

 (Pokračování v pátek 23. října)

 

Božoňka

Vložil: Adina Janovská

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace