Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Co zaujalo Jiřího Macků

Co zaujalo Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, ať už si myslíte, že byla, je a bude, anebo naopak

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Z gymplu ho vyloučili, na konzervatoři nechtěli. Tuhle stovku by si český Jean Gabin určitě nechal líbit. Tajnosti slavných

19.10.2020
Z gymplu ho vyloučili, na konzervatoři nechtěli. Tuhle stovku by si český Jean Gabin určitě nechal líbit. Tajnosti slavných

Autor: Nationalfilm

Popisek: Rudolf Hrušínský st. na oficiální reklamní filmové fotosce z roku 1942

FOTO / VIDEO Právě by slavil stovku a ještě dalších sto let na něj určitě budeme vzpomínat. Přitom kdysi dokonce uvažoval o kariéře právníka. Bylo velké štěstí pro český film, že jeho otec nedal na Burianovo kázání, aby mu filmovými kýči neničil uměleckou budoucnost.

Hercem se prostě stát musel a mohli jsme ho vídat v mnohem větším počtu filmů, kdyby si na něj mocipáni nezasedli. S mimořádnou lehkostí dokázal ztvárnit téměř neomezenou škálu charakterů, od lehkomyslných a komických po vážné a dramatické. Svou zdánlivou výrazovou úsporností si Rudolf Hrušínský starší vysloužil přezdívku český Jean Gabin. Miloval život se vším všudy, střídmostí právě nevynikal a ani s věrností si dlouhá léta nelámal hlavu.

 

Studenti Karel Toman a Vašek Pelíšek (Josef Kemr) v komedii režiséra Martina Friče z roku 1939 Studujeme za školou

Studenti Karel Toman a Vašek Pelíšek (Josef Kemr) v komedii režiséra Martina Friče z roku 1939 Studujeme za školou; foto CS Film

Živá rekvizita

Narodil se 17. října 1920 jako Rudolf Böhm v jihočeském Novém Etynku, dnešní Nové Včelnici, v rodině plné hereckých osobností, jejíž kořeny sahají až k Josefu Kajetánu Tylovi. Rodiče byli slavní herci první poloviny dvacátého století Hermína Červíčková a Rudolf Hrušínský nejstarší, který už od počátku kariéry uvažoval o změně příjmení na umělecké. Původně se chtěl stát Otomarem Otovalským, po odhalené krádeži hrušek na štaci Slavinského divadelní společnosti v Lužici u Hodonína mu ale začali říkat Rudolf Hrušovský. Časem se pseudonym změnil na Hrušínský a od roku 1935 už ho používal trvale. Jeho syn prožil dětství putováním po štacích s kočovnou divadelní společností své babičky Anny Budínské-Červíčkové, takže si odbyl první herecké krůčky velmi brzy. Příliš ho ale neuspokojovaly, protože býval často používán jako živá rekvizita a později dokonce ztvárňoval i dívčí role. Podle knihy Rudolf Hrušínský – 100 rozmarných lét, která právě vychází, hrál už v osmi letech během jediného měsíce až patnáctkrát.

 

Humoreska:

Maturant Josef Hupka v dramatu Otakara Vávry z roku 1939

Nezdárný student

Kvůli neustálému cestování vystřídal od šesti do patnácti let dvacet škol, takže není divu, že si navzdory rodinné tradici tatínek přál, aby se v životě věnoval něčemu pořádnému. Poté co rodina konečně zakotvila v Praze, začal Rudolf studovat na gymnáziu, pro časté absence byl ale na konci tercie vyloučen. Přihlásil se na konzervatoř, jenže ho nevzali, a tak prý uvažoval o řadě jiných povolání, dokonce se chtěl stát právníkem. Nakonec ale zahájil v patnácti letech profesionální hereckou kariéru. Publiku se poprvé představil pod otcovým vedením v divadle Akropolis, odkud zamířil do holešovické Uranie. Současně vystupoval i v rozhlase a začal hostovat ve slavných inscenacích E. F. Buriana. V roce 1937 dostal první filmovou nabídku, kterou přijal, přestože Burian na jeho otce naléhal, aby mu „neničil uměleckou budoucnost“ a „nezadával ho do kýčů pro hmotný zájem“. Rudolf nejstarší na něj nedal, takže se syn vzápětí objevil na stříbrném plátně jako Jarka Rejlek v hudební komedii režiséra Václava Bínovce Lízin let do nebe.

 

Bořík Hlavsa s matkou Klárou (Jiřina Štěpničková) v dramatu režiséra Martina Friče Barbora Hlavsová, natočeném na námět Jaroslava Havlíčka Skleněný vrch

Bořík Hlavsa s matkou Klárou (Jiřina Štěpničková) v dramatu režiséra Martina Friče Barbora Hlavsová, natočeném na námět Jaroslava Havlíčka Skleněný vrch; foto Nationalfilm

Zlozvyk od Buriana

V necelých osmnácti letech se stal členem avantgardní scény E. F. Buriana D38 a otec přešel do Osvobozeného divadla. Jenže ani jednomu angažmá dlouho nevydrželo. Vzápětí odstartovaly nacistické perzekuce Burianovy scény a uzavření divadla Voskovce a Wericha, které bylo svou kritikou okupantům obzvlášť nepříjemným trnem v oku. A tak se v roce 1940 Rudolf ocitl v souboru Městských divadel pražských, kde musel zpočátku hodně zapracovat na své jevištní řeči. „U E. F. Buriana jsem si zvykl trochu nepřirozeně mluvit, protože on nás k tomu nutil. Trvalo mi dost dlouho, než jsem se té manýry zbavil,“ vzpomínal. Úspěch Bínovcova filmu mu ale otevřel dveře do světa filmu doslova dokořán, takže si během protektorátu připsal do filmografie dalších patnáct projektů, od Cesty do hlubin študákovy duše přes melodrama Noční motýl a Turbínu po drama Barbora Hlavsová. V pouhých čtyřiadvaceti letech si dokonce odbyl režijní debut romancí o láskách, nadějích a snech Jarní píseň, v níž ztvárnila hlavní postavu úchvatná Hana Vítová.

 

Pancho se žení:

S Vlastou Matulovou ve svém druhém a posledním režijním pokusu.
Komedie byla natočena koncem roku 1944, do kin se ale dostala
po úpravách až v roce 1946.

Vyhrála krásná Židovka

Když se krátce po osvobození oženil, byla to pro houfy jeho fanynek opravdu rána. Do té doby totiž platil za milovníka jak na stříbrném plátně, tak i v reálném životě. Jeho vyvolenou se nakonec stala poloviční Židovka Eva Koubová, jejíž rodinu potkal smutný osud v koncentračním táboře Osvětim. „V srpnu jsme jely s přítelkyní Mílinkou do Plané nad Lužnicí. Když jsme vystoupily z vlaku, padl mi do očí plakát, který oznamoval, že večer v sokolovně hrají Maryšu, kde hostuje Rudolf Hrušínský mladší se svými rodiči. A já jsem tenkrát, ve svých šestnácti letech, sebevědomě prohlásila: Dneska se s ním seznámím a dáme si rande!“ vzpomínala Eva na první setkání s manželem. Když pak drobnou dívku s vlasy do pasu, která nevážila ani čtyřicet kilo, představil Rudolf doma, spráskl prý otec ruce a prohlásil: „Co s ní budeš dělat? Vždyť je to ještě dítě.“ Vzali se 22. prosince 1945 v Husově sboru na Královských Vinohradech, 5. října 1946 se narodil Rudolf Hrušínský mladší a 9. června 1955 k němu přibyl ještě Jan.

(Pokračování ve středu 21. října)

 

Božoňka

Vložil: Adina Janovská

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace