Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Co zaujalo Jiřího Macků

Co zaujalo Jiřího Macků

Každou středu i neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, ať už si myslíte, že byla a bude, anebo naopak

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Co nevidět klekne celý náš fotbal, oblíbená Vystrčilova říkánka a návštěva Hřibovy gurmánské stezky. Fejeton Jiřího Macků

18.10.2020
Co nevidět klekne celý náš fotbal, oblíbená Vystrčilova říkánka a návštěva Hřibovy gurmánské stezky. Fejeton Jiřího Macků

Autor: repro Twitter

Popisek: Český a skotský fotbalový tým při zápasu v Glasgow... no comment, říká redakční tiskový mluvčí

Zatímco zmatené až pomatené informace ze všech končin společnosti, mnohdy nulového významu, plní papírové i internetové stránky nejrůznějších médií, Krajské listy se jako obvykle mohou spolehnout na přičinlivost svého nedůvěryhodného zpravodaje, jenž nás zpravuje s informativní vyvážeností a objektivitou, jež hvězd se dotýká.

Naši milí reprezentanti, i love you vás všechny!

Je to nanic, když člověk hodně pamatuje a potom se neubrání srovnávání, ani si nemusí oprašovat přes sto let staré ságy o legendárním Koškovi. Stačí, když ještě stihl poslední zápasy a střelecká kouzla Pepiho Bicana, jenž si třeba na tréninku postavil na břevno deset lahví od plzeňského a minimálně osm z hranice pokutového území sestřelil. Případně kdo později jásal po gólech Kučery, Nehody, Maška, Vízka, Kollera, Šmicera a dalších opravdových kanonýrů – a co jich jenom bylo.

Reprezentace České republiky, až nevkusně okérkovaný výkvět toho nejlepšího, co v současnosti běhá na našich trávnících, přizdobený výkvětem toho ještě o něco lepšího, co jsme už stihli vychovat a vykšeftovat (proč se pořád mluví jenom o automobilových montovnách?), v průběhu několika dnů jalově pobíhala po třech stadiónech od moře Středozemního až po Severní. Její představení na Kypru, v Izraeli a Skotsku v dresech barvy nevtipného cirkusového klauna (jestlipak i Francouzi někdy zapřou svou národní, rovněž červenomodrobílou kombinaci?) obsáhla 270 minut plus nějaké nastavení rachoty (to z jejich pohledu), leč také naší nudy u televizní obrazovky. Vyhráli dvakrát, celkové skóre 4:3; jeden gól z penalty, další skoro oba za nás dali Izraelci.

Odborníci tomu říkají produktivita (vztah mezi výsledkem a energií, potřebnou k dosáhnutí tohoto výsledku), lid prostý pro to má odpovídající úsloví ´Za hodně peněz málo muziky´. Kdyby si všichni ti chlapci, chlapi a pánové, kteří se milionově živí výrobou fotbalu, společně otevřeli nějakou vlastní rukodělnou fabriku (jakou si ovšem neumím představit), s takovouhle produktivitou do půl roku zkrachují. A proto s jejich osobním přičiněním postupně krachuje i celý náš fotbal. Ještě žijí pamětníci, jak léta neodmyslitelně patřil k evropské elitě.

A to pokleknutí na glasgowském pažitu? No, za mě nic proti němu, jenom přišlo uspěchaně o nějakých sto deset minut dřív. Po závěrečném hvizdu by to totiž bylo, spojeno s kolektivní prosbou o odpuštění, víc na místě. Prostě taková odpovídající pěkná tečka za těmi nepovedenými fotbalovými představeními bez potlesku. Příště už by to ovšem mohlo být na klečení na hrachu.

Anebo, to mě napadlo dodatečně: nejsme my na ty chlapce příliš přísní, jako že tihle (lidé říkají, že prý vypatlanci…) nás už příště nikdy nesmějí reprezentovat? Když jim v šatně funkcionáři oznámili (přikázali?), že na trávníku na písknutí (!!) jako na spartakiádě pokleknou, případně udělají kotrmelec, nezbylo jim příliš málo času na to, aby si všechno v té své uhlavičkované hlavě probrali a hrdě občansko-vlastenecky se demokraticky rozhodli? Nechtěli bychom po nich moc? Neměl by spíš někdo konečně a pořádně zakleknout na celé vedení českého fotbalu?

Kde je vystrčíno, tam je dovolíno

Na občanskodemokratickém scvrkávajícím se záhonku, hned vedle nadále uvadajícího a nezdravě blednoucího fialového stvolu, do plné krásy a bujarosti rozkvétá nejvýše vyrostlá (myšleno politicky) rozježená trvalka. Původem z bonitně chudé Vysočiny, proto nyní tak pečlivě přihnojovaná darovanými granulemi fy Cow-Howning Tchaj-pej. Jméno tradičního rodu, který reprezentuje, se již v minulosti hluboko vrylo do skromných končin této původem němcové oblasti i jako součást lidové slovesnosti, jak dokazuje dramatický konflikt dvou starousedlíků z jedné vesnické hráze:     

Postavila putnu vedle rybníka,
Vystrčila prdel na kominíka.
Bác, bác, bác, a von ji přes ní plác,
Bác, bác, bác, a von ji přes ní plác…

Zda se jedná o rybník Veselský s přístavištěm nafukovacího škuneru Miloš, není dosud upřesněno. Na mapě Vysočiny má ležet někde vlevo dole, souvislosti ňuchá i jeden mladý ovčák. (Až po uzávěrce došlo upozornění od doc. Přechodníkové z Ústavu pro jazik český, poukazující na gramatické chyby v textu: správné tvary použitých příd. jm. totiž znějí ´německé´ a ´vystrčilova´.)

Piráti se vylodili u Parnasu

Úvahy magistrátního šéfa na zklidnění Smetanova nábřeží se míjejí účinkem. Vymyšlený prominentní kšeft, jenž zabral místo od nepaměti vyhrazené povozům, byl na tzv. Hřibově gurmánské stezce ve stínu Parnasu nucen vyděračské pirátské poplatky za pronájem vyčleněného území dohánět cenami servírovaných, byť originálních a erotické představy vzbuzujících chutných krmí. Tak byly à la carte nabízeny mj. býčí koule na máslové briošce (240 Kč) či pánské slinty vzbuzující grilovaná mušlička sv. Agáty, ovšem nejžádanějším se stal hlavní chod, urostlý španělský ptáček s chorizem a jasmínovou rýží (340-455 Kč podle velikosti a stupně macatosti).

Z údajně čínské kuchyně se má co nevidět na jídelním lístku objevit i pikantní masová směs koondasem–koondatam pro dvě osoby. Cena zatím neurčena, v současnosti se konzultuje s Pražským hradem, jenž má skrzevá manažera Mynáře výhradní právo koondího dovozu. V souvislosti s plánovaným zdražením pražské dopravy se hovoří i o úmyslu vybírat mýtné od kolem býčích koulí frčících tramvají. Alespoň tohle lze pirátům věřit, ti vždycky spolehlivě schramstli, kde se co dalo.

 

Jiří Macků

Vložil: Jiří Macků

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace