Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Co zaujalo Jiřího Macků

Co zaujalo Jiřího Macků

Každou středu i neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, ať už si myslíte, že byla a bude, anebo naopak

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Na vrchol se vyšvihla díky nemoci, i životní roli jí musela dohodit slavná kolegyně. Tajnosti slavných

16.10.2020
Na vrchol se vyšvihla díky nemoci, i životní roli jí musela dohodit slavná kolegyně. Tajnosti slavných

Autor: imdb.com

Popisek: Terezie Brzková

Před kamerou stanula až v penzi, přesto se stala symbolem statečnosti českého národa. Kouzelnou pohádkovou stařenku film objevil, teprve když odcházela do důchodu.

Známe ji především jako laskavou stařenku ze slavných pohádek, její nezapomenutelnou rolí se však stala legendární Babička Boženy Němcové. V prvním filmovém zpracování pokladu české literatury, který natočil v roce 1940 režisér František Čáp, ztělesnila Terezie Brzková krásnou, laskavou, moudrou a dobrou ženu, plně odpovídající předloze Boženy Němcové, a některé její dialogy s Barunkou, kterou ztvárnila pozdější autorka knih pro děti Nataša Tanská, podle pamětníků vyvolávaly v očích diváků slzy.

 

Matylda ve veršované veselohře Františka Xavera Svobody Čekanky – Národní divadlo 1916

Matylda ve veršované veselohře Františka Xavera Svobody Čekanky – Národní divadlo 1916; foto archiv.narodni-divadlo.cz

Téměř sebevražedná odvaha

Ctitelé filmových pohádek si nenechají každoročně o Vánocích ujít české pohádkové evergreeny, jakými jsou Pyšná princezna, Byl jednou jeden král či Princezna se zlatou hvězdou. Ve všech ztvárnila nezapomenutelné babičky Právě Terezie Brzková. V té první starou mlynářku, ve filmové parafrázi Soli nad zlato s legendárním Janem Werichem v titulní dvojroli trošku čarující kořenářku a ve třetí moudrou stařenku. Po velkém úspěchu v roli Babičky však vytvořila ještě jednu velmi významnou roli staré ženy, starou plátenici Barboru Hlavsovou, hlavní postavu stejnojmenného filmu režiséra Martina Friče z roku 1942. I když Jaroslav Havlíček určitě nechtěl v novele Skleněný vrch, podle níž film vznikl, poukazovat na zdravé kořeny českého lidu, ale zpracovat psychologii českého maloměšťanstva, režisér Martin Frič se scenáristou Karlem Steklým ji proměnil v nejtěžších válečných letech ve velmi emotivní film s jinotajným poselstvím, plný mravních zásad. Vytvořil tak symbol vlastenectví, nezdolnosti, houževnatosti a statečnosti českého národa.

Dětství na štacích

Nezapomenutelná herečka se narodila 1. ledna 1875 v Kolíně. Pocházela z rozvětvené divadelnické rodiny, její otec byl ředitelem kočovné společnosti Vilém Jelínek, a byla sestrou známých hereček své doby Otýlie Beníškové, Marie Spurné a Hany Vojtové. Herectví pokračovalo i v dalších generacích její rodiny, na divadelních prknech zářili i její synovec Jaroslav Vojta a jeho sestra Hermína Vojtová. Terezie se odmala pohybovala na jevišti otcovy kočovné společnosti. Už od počátku kariéry směřovala k divadelnímu realismu a ve svém hereckém projevu kladla důraz především na kvalitní výslovnost. Ve dvaceti letech nastoupila k divadelní společnosti Karla Kaňkovského, kde působila tři roky, následovalo tříleté angažmá u společnosti J. Drobného, po němž zakotvila na delší čas v souboru Elišky Zöllnerové. Společnost Zöllnerových patřila k významným průkopníkům českého mimopražského herectví a Terezie zde nasbírala bohaté zkušenosti. Do této doby také spadá její první manželství s divadelním hercem Josefem Brzkem, jehož jméno pak nosila po celý život.

 

S Natašou Tanskou ve slavném filmovém zpracování románu Boženy Němcové Babička z roku 1940

S Natašou Tanskou ve slavném filmovém zpracování románu Boženy Němcové Babička z roku 1940; foto ČT

Sláva díky náhodě

První angažmá v kamenném divadle dostala v roce 1906 ve Východočeském divadle Pardubice, již po roce ale přešla do Plzně a v letech 1914 až 1919 zakotvila na čas v Národním divadle, kde dospěla k uměleckým vrcholům. Na vrchol jí přitom dopomohla náhoda. Poté co v roce 1917 onemocněla tehdy nejslavnější česká herečka a hlavní hvězda naší první scény Marie Hübnerová, převzala Terezie místo ní hlavní role v představeních Léto, Jan Hus, Jan Roháč či Maryša. Výrazné příležitosti jí ale nabídly i další hry. Nakonec ale z naší přední scény odešla za svým druhým manželem Václavem Zeifertem k jeho kočovné společnosti, v níž působila až do roku 1927. V pokročilém věku ji ale cestování začalo unavovat, a tak se vrátila do plzeňského divadla, v němž působila až do odchodu do důchodu v roce 1939.

Ve slavném triu nejlepší

Její doménou se brzy staly především prosté ženy z lidu, později přešla k různorodým postavám stařenek. Ještě v letech 1943 a 1947 vystoupila dvakrát na scéně Národního divadla jako host. Jen co odešla do penze, konečně ji objevil i československý film. V roce 1939 se konečně představila i filmovému publiku jako jedna ze sourozenecké trojice starých sester v nadčasovém psychologickém dramatu Otakara Vávry Kouzelný dům. První dvě představitelky, Leopoldu Dostalovou a Růženu Naskovou, našel režisér na scéně Národního divadla, jako třetí mu herec Eduard Kohout doporučil právě Terezii Brzkovou. Senilní a nahluchlá stařenka Anna Balvínová v jejím podání vyšla nakonec ze všech tří sester nejlidštější a nejpřirozenější.

 

S Milenou Dvorskou v nesmrtelné pohádce Byl jednou jeden král

S Milenou Dvorskou v nesmrtelné pohádce Byl jednou jeden král; foto imdb.com

Babičku jí dohodila Nasková

Poté přišla víceméně náhodou ke své nejslavnější filmové postavě. Titulní roli babičky v adaptaci slavné stejnojmenné románové předlohy Boženy Němcové, kterou natočil v roce 1940 režisér František Čáp, měla původně hrát Leopolda Dostalová, po změně režiséra se pak uvažovalo o Růženě Naskové. Ta ale znala jevištní podobu právě v podání Brzkové v plzeňském divadle a doporučila ji pro film. A Brzková vytvořila babičku dobrou, laskavou, moudrou, a hlavně neskonale lidskou. V jejím realistickém hereckém projevu se projevilo mistrovské odpozorování života, umocněné hlubokým citem a prožitkem. Další velkou ženskou postavu, která se zapsala do dějin československé kinematografie, poté vytvořila v dramatu Barbora Hlavsová.

Laskavá stařenka i protivná baba

Její další role se nesly v podobném duchu, téměř vždy hrála dobrosrdečné ženy. Protikladem byla pouze hrabivá, panovačná, protivná a senilní stará hraběnka v kostýmní komedii Počestné paní pardubické. Kritikou i diváky byla velmi oceněna její role Kolmistrové v husitském dramatu Vstanou noví bojovníci, v němž si zahrála po boku nezapomenutelného Františka Smolíka. Potom už následovaly jen menší role moudrých a dobrých stařenek, které si diváci dobře pamatují. Svou první filmovou roli vytvořila Terezie Brková v neuvěřitelných šedesáti čtyřech letech, poslední přesně o dvacet let později, kouzelnou stařenku v pohádce Princezna se zlatou hvězdou. V pokročilém věku zvládla více než tři desítky natáčení. V roce 1955 získala titul Zasloužilá umělkyně a o šest let později s ní režisér Martin Frič natočil ještě dokumentární film. Zemřela 19. listopadu 1966 v Praze, v úctyhodných 91 letech.

 

Božoňka

Vložil: Adina Janovská

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace