Sedlák z Agrofertu dorazil ke svému Chlumci. A skončí podobně, jako jeho předchůdci. Komentář Štěpána Chába
komentář
14.10.2020
Foto: Facebook
Popisek: Andrej Babiš, Roman Prymula a krásně naaranžovaná sklenice medu
Andy Babišů, tohoto času stále premiér České republiky, začal pět svou labutí píseň. Teď už nezachrání tisíce mrtvých, teď už je nemístné odpustit mu hromadění chyb, které předvedl na jaře. Protože na přípravu na druhou vlnu měl, pacholek, půl roku, k němu bianko šek na půl bilionu korun a stáda odborníků, kteří jej jistě informovali o tom, že to, co teď přišlo, může přijít. A on, i přes výše popsané výhody, předvedl naprostý chaos.
Ale jistě, i já bych se klackoval od kritiky ke kritice, kdyby Babiš v srpnu zavedl povinnost nosit roušky a začal pomalu, postupně, ale s jasnou vizí zavádět potřebná opatření k zamezení masivního nástupu korony. Já tu sedím u monitoru a nechávám se často unést emocemi (mohu si to dovolit, nejsa v čele republiky), premiér země se měl nechat unášet fakty. Ale nedělal to. A tak se před zavedením drakonických a ekonomiku děsivým způsobem likvidujících opatření hádali na vládě až do pozdních večerních hodin, protože do hádek nešli s připraveným plánem, který se budoval celý půlrok. Ne, reagovali na stoupající čísla, která je, stejně jako zbytek společnosti, překvapil. Jenže premiér země nemá být překvapený. Obzvláště ne po půl roce, které měl věnovat přípravám. Teď už korona nepřišla jako blesk z čistého nebe.
Selhání
Co je výsledkem jejich půlročního lelkování? Chytrá karanténa, která nefunguje. Na testy se čeká neúměrně dlouho, trasování selhalo nedostatkem vybavení i zaměstnanců, připravenost byla prakticky nulová. Jen spoustu křiklavých sloganů a fotek od moře z rekreace ROH. A pak blekotání na tiskovce, kde se oznamovalo brutální uzamčení ekonomiky a přesdržkovné pro celou společnost. Ale za vším tím selháním už nebudou jen novinové titulky, které násilně nahrávají Babišově opozici, ale krachující živnosti a vyhazovy z práce. Kurzarbeit nepojede věčně, pak začne být krize setsakra vidět. A to je Babiš, výsledek jeho práce. To už není o politickém souboji stran, ale o naprostém selhání současné vlády.
Řešily by to opoziční strany lépe, kdyby byly u vlády? A víte, že mi to je jedno? Kdyby byl v pozici Babiše na tiskovce Petr Fiala, Vít Rakušan, Tomio Okamura nebo Ivan Bartoš, sepsuju je úplně stejně jako Babiše. To, čeho jsme byli svědky, bylo totiž kardinální selhání celé vlády. A je vlastně úplně jedno, která ze stran tam zrovna byla a nechala se točit kamerami při pocení. To, k čemu došlo, k tomu dojít nemělo. Protože teď musíme chránit ohrožené skupiny tím, že začneme ohrožovat všechny ostatní. Současná opozice, stála-li by na potítku v roli vlády, potila by se úplně stejně, protože zpřísňovat opatření by nechtěl nikdo z nich, a tak by to došlo přesně tam, kam to došlo Babišovi. Ale nedá se svítit, černého Petra má v rukou Babiš a na jeho hlavu budou padat důsledky. V lecčems velmi zaslouženě.
Pád na hubu
A zavření ekonomiky, to nejsou jen čísla ve statistice, to jsou osudy lidí, kteří si rozjeli svůj byznys a budou ho muset kvůli šlendriánství vlády položit. Protože jim do toho vláda hodí vidle. To není o tom, že se musíme semknout a vydržet to, co muselo zákonitě přijít... protože to přijít nemuselo. V takové situaci jsme byli na jaře. Nikdo to nečekal, najednou se to sem začalo hrnout. Ale teď? Po půl roce lelkování na Krétě? Bývalý ministr zdravotnictví v polovině srpna prohlásil, že by se mělo zavést povinné nošení roušek. A všichni se mohli ukřičet – hadr na hubě je krádež naší svobody. A Babiš poslouchal ryk emocemi nadopovaných lidí a podle něho se také zařídil. Tak se chová marketér, nikoliv vrcholový politik v době krize, který má, je-li to potřeba, bouchnout do stolu a zavést nutná opatření. I přes křik, jehož bych byl určitě součástí.
Zemanství
K tomu nutno připočíst i vyjádření prezidenta Zemana, který v rozhovoru pro iDnes rozjel skutečně nádhernou hru své faktické malosti a dokázal tak, že zeman skutečně patří na zemanství, kde se má hrabat v chlévské mrvě, nikoliv na Hrad, kde má sedět státník. Jeho slova už ani nestojí za komentář, je to prostě hulvát bez kouska studu. Minulá trachtace 28. října byla mnohými ignorována pro politický nesouhlas, teď by měla být ignorována všemi. Ať tam sedí Babiš s Prymulou a Zemanem a do kolečka si připínají metály za to, jak jsou dobří. Hrát by jim k tomu mohla melodie z Pata a Mata. Upozorňuji, že Zemana jsem jako menší zlo vždy v druhém kole prezidentských voleb volil.
Nekorona
V tomto textu jsem neřešil koronu jako takovou. Nešlo o to, jestli je to chřipečka, nebo morová rána. Základem sdělení byl popis brutálního zásahu do života společnosti, kterému se šlo vyhnout, kdyby vláda pracovala, jak měla. Ta ale selhala. Neskutečně naivně a primitivně. Jako kdyby tam seděl kdokoliv z těch tisíců epidemiologů, kteří se vyrojili na internetu. Včetně mě. Ovšem vláda k ruce měla skutečně odborníky, měla možnosti, měla informace, měla srovnání. Výsledkem je diletanství.
Vložil: Štěpán Cháb