Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Co zaujalo Jiřího Macků

Co zaujalo Jiřího Macků

Každou středu i neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, ať už si myslíte, že byla a bude, anebo naopak

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Na traktor se noblesní kráska nehodila, zato estébákům ano. Jenže s ní nebyla řeč. Tajnosti slavných

28.09.2020
Na traktor se noblesní kráska nehodila, zato estébákům ano. Jenže s ní nebyla řeč. Tajnosti slavných

Autor: vis.idu.cz / Karel Drbohlav

Popisek: Irena Kačírková v roce 1957 v představení pražského Divadla komedie Benátská vdovička, v žertovném návodu italského dramatika Carla Goldoniho, jak se šikovně dostat pod čepec

AUDIO / VIDEO Byla nádherná, křehká a zoufale toužila celý život po lásce. Jenže měla na chlapy smůlu. Mohla se stát nejzářivější filmovou hvězdou, brzy ale zjistila, že se narodila ve špatné době. I když zpočátku všechno vypadalo tak slibně.

Bezesporu patřila k nejkrásnějším českým herečkám a v době, kdy přišla na svět, měla v rukou ty největší trumfy. Československo prožívalo zlatou prvorepublikovou éru a téměř současně s ní se také zrodil filmový svět. Byla miláčkem bohaté rodiny, dostalo se jí toho nejlepšího vzdělání. Mohla se pochlubit aristokratickou krásou a mimořádným hereckým talentem i intelektem. Přesto hra, kterou osud s křehkou Irenou Kačírkovou rozehrál, nabrala úplně jiná pravidla. Zoufale toužila celý život po lásce, na muže ale měla smůlu. Trpěla nespavostí a trémou, kouřila šedesát cigaret denně. Byla celoživotní pesimistka, a tak si neblahou budoucnost předpověděla sama. „Umřu na rakovinu a ještě budu mít infarkty,“ řekla své dceři v den svých čtyřicátých narozenin. A bohužel měla pravdu. Po několika infarktech opravdu nakonec podlehla v pouhých šedesáti letech rakovině.

 

Benátská vdovička:

Doma měli pochopení

Její maminka Julie, rozená Menschiková, se narodila v Norimberku, tatínek pro změnu ve Vídni. Do rodiny bohatého kožešníka se roztomilá Irenka narodila 24. března 1925 v Praze. Otec byl synem vyhledávaného mistra krejčího, takže se po přestěhování do Ostravy stala jeho firma, nazvaná prostě Kožešiny, velmi rychle vyhlášeným salonem. Už jako malá Irena ráda zpívala, tančila, chodila na balet a gymnastiku. Studovala sice na reálném gymnáziu, v době dospívání se ale rozhodla, že se stane herečkou, a doma ji v tom podporovali. Po maturitě v roce 1942 začala hrát v Českém divadle moravskoslezském v Ostravě a hned po osvobození se přihlásila na Státní konzervatoř, jejíž dramatické oddělení se vzápětí přeměnilo na divadelní fakultu Akademie múzických umění, takže absolvovala už na DAMU.

 

Dáme si do bytu:

Do agitky se nehodila

V roce 1949 nastoupila do prvního angažmá v pražském Realistickém divadle, ale už po první sezóně zakotvila s Otou Ornestem u Městských divadel pražských, kde působila po zbytek života. Koncem čtyřicátých let se začala prosazovat i na filmovém plátně, většinou ztvárňovala moderní, inteligentní a sebevědomé mladé ženy, někdy i lehkomyslné a vypočítavé. Její postavy ale nikdy nepostrádaly eleganci a šarm. Poprvé stanula před kamerou v roce 1947 jako snoubenka hlavního hrdiny Zdena Hanušová v komedii režiséra Václava Wassermana Tři kamarádi, opravdu velkou příležitost jí nabídl o rok později režisér Jiří Krejčík v psychologickém dramatu s kriminální zápletkou Svědomí. Vzápětí ale vypukla doba největšího politického tlaku. Otec přišel o živnost a neměl nárok ani na důchod, a tak se Irena stala hlavní živitelkou rodiny. Jenže v té době se začínaly točit agitky, do nichž se krásná a noblesní dáma vůbec nehodila. Jenom jedinkrát se filmaři pokusili posadit ji do traktoru a skončilo to fiaskem.

 

Pirátka Jenny
(Žebrácká opera):

Expo s nepřijatelnou podmínkou

Málokdo ví, že se měla v roce 1951 stát partnerkou Jana Wericha ve slavné filmové pohádce Císařův pekař a Pekařův císař. Roli Sirael už dokonce zkoušela, jenže poté co režiséra Jiřího Krejčíka vystřídal Martin Frič, byla okamžitě přeobsazena i hlavní ženská role a Kačírkovou nahradila Nataša Gollová. S Janem Werichem se ale Irena nakonec přece jen zahrála, o tři roky později ztvárnila krásnou a marnivou princeznu Drahomíru v pohádce Byl jednou jeden král. V roce 1958 si ji Josef Svoboda vybral jako konferenciérku programů na Expo v Bruselu, podmínkou však bylo podepsat spolupráci s StB, a to herečka odmítla. Zřejmě poprvé a naposledy se objevila před kamerou v montérkách jako středoškolská profesorka v muzikálu Starci na chmelu.

 

Starci na chmelu:

S estébáky za zády

Svoji ‘zlatou éru‘ završila v roce 1965 krásnou rolí v satiře na socialistický systém Bílá paní, která se díky kritice vzápětí stala trezorovou záležitostí. Pak sice filmové nabídky občas dostávala, až na pár výjimek ale neodpovídaly jejímu talentu. Mnohem šťastnější byla na jevišti, kde se stala opravdovou hvězdou a diváci prostě chodili na Kačírkovou. Ještě mnohem hůř bylo o desetiletí později. Přišel rok 1968 a sovětská invaze znamenala definitivní konec její kariéry. Filmovat nesměla, v televizi měla povoleny jen malé a záporné role. Například v seriálu Třicet případů majora Zemana jí byla nabídnuta postava bývalé buržoazní paničky a vzala ji ale ráda. S chutí totiž mohla říct na kameru, co si o režimu myslí. V sedmdesátých a osmdesátých letech na ni StB neustále útočila, inteligentní krásná herečka, která uměla tři jazyky, by se bývala hodila. Jenže na spolupráci nikdy nepřistoupila.

 

Bílá paní:

Sen o velké lásce

Poprvé a naposledy se vdala 5. června 1950 za scenáristu Josefa Aloise Novotného a o dva roky později porodila dceru Kristýnu. Už za další dva roky se ale rozváděli, a pak už se Irena nikdy nevdala. „Ve vztahu k mužům byla maminka hodně otevřený člověk, který čekal na lásku. Nebyla to ta suverénní svůdkyně, kterou byla navenek. Chtěla hluboké vztahy, ale ty se jí nikdy nepovedly, protože si vybírala lidi z branže,“ zavzpomínala později její dcera. V dalších letech prožila krásná Irena vztah s muzikantem a komikem Jiřím Šlitrem, dokonce už se schylovalo k svatbě. Nakonec ale bylo všechno jinak, protože ji Šlitrovi přebral režisér Ladislav Rychman. A historie se opakovala. Krátce před svatbou se opět Irena zamilovala do jiného, tentokrát do herce Václava Vosky. Nějaký čas byl jejím partnerem i plastický chirurg Jiří Fahoun. A ještě jeden známý muž se v jejím životě objevil – herec Eduard Cupák. Byli ale jenom přátelé, protože on miloval muže.

 

Písnička na míru:

Bartoška v sukních

Dalo by se říci, že Irena Kačírková byla takový Bartoška v sukních. Neodmyslitelnou součástí její osobnosti totiž byly cigarety. „Kdekoli nemohla kouřit, měla pocit, že nežije. Vždyť i když dostala první infarkt, tak měla cigarety u sebe a hned si zapálila,“ vzpomínala dcera v knize Luboše Nečase. V roce 1981 podstoupila operaci žaludku, lékaři jí ale žádnou podrobnější diagnózu nesdělili. To, že má rakovinu, jí oznámil až německý lékař, kterého se přímo zeptala. Navzdory vážným zdravotním potížím se ale herectví nevzdala a ještě rok před smrtí nastudovala sedm rolí a jednu operu. Poslední měsíce prožila ve velikých bolestech, protože metastázy začaly prorůstat i do kostí. Přesto si ani v posledních dnech v nemocnici neodpustila cigarety. Celý život se těšila, až zestárne a přehraje se do charakterních rolí. Nedožila se toho. Zemřela v Praze 26. října 1985.

 

Misantrop
(s Václavem Voskou v nesmrtelné veršované klasicistní komedii francouzského spisovatele a dramatika Molièra z roku 1666):

 

Božoňka

Vložil: Adina Janovská

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace