Jak zatočit s koronavirem a postavit zemi na nohy? Fiala to prý ví. Je snad čaroděj? 5x pondělí Pavla Přeučila

Foto: Facebook

Popisek: Předseda ODS Petr Fiala má prý na všechny současné neduhy recept. Plamenné proklamace by mu šly, konkrétní 'léky' ale tutlá

Dnes začnu poněkud zvesela. V uplynulém týdnu mne nejvíc pobavil předseda ODS, pan profesor Fiala. Ten v rozhovoru pro iDnes prozradil národu dlouho skrývané tajemství, že je čaroděj a dokáže kouzla, o jakých se nám dosud ani nesnilo. „Kdybych byl premiérem v uplynulých měsících, tak bych se nikdy nedostal do této situace,“ pronesl se zcela vážnou tváří na téma koronavirové epidemie a jejího řešení českou vládou. V té chvíli jsem pochopil, že tu máme skutečně mocného zachránce vlasti. Na premiéru Babišovi, a ministrech Hamáčkovi a Vojtěchovi pak nenechal nit suchou, ale tak jako vždy si nechal tajemství úspěšného řešení krize, spojené s epidemií, pro sebe.

Tak jsem si zase musel představovat kouzelné řešení krize čarodějem Fialou jen v duchu. Viděl jsem jej v dlouhém, černém rouchu, jak stojí na hranicích naší milované České republiky a mávnutím své kouzelné hůlky, spolu s mumláním kouzelných formulí, zastavuje smrtící vlnu epidemie, přicházející z Číny. Mrcha virus by neměl absolutně žádnou šanci začít u nás své nekalé rejdy, protože čaroděj Fiala má daleko silnější kalibr. Jaký? No přece SLOVO! Všichni přece víme, že slovo je nejsilnější zbraň, a pokud jej správně použijete, a když navíc obsahuje pořádnou dávku jedu, jak je to u Fialových výroků běžné, nemá nějaký přiblblý virus šanci přežít. Žádné zavírání ekonomiky, škol či hospod, omezování běžného života a nošení roušek! Nic takového. Celou epidemii by zažehnal jeden jediný plamenný projev premiéra Fialy.

Nejlepší premiér na světě

Pokud by se to čirou náhodou nepodařilo, což je skoro nemožné, měl by profesor Fiala jako čaroděj prakticky neomezené možnosti, jak s covidem bojovat. V žádném případě by nemusel nakupovat zdravotnický materiál od proradných Číňanů, ale prostě by jej vyčaroval. Bohužel jediné, co by mu pak chybělo, by byly peníze. Za svých studií na čarodějnické škole v Bradavicích totiž chyběl na nejdůležitější lekci, kdy se vyučovala finanční gramotnost a jak peníze získat pomocí kouzel.

Při rekapitulaci jednotlivých předvolebních hesel nelze nevzpomenout Grossmannova občana Pupáka: Vono politický kolbiště je dneska jedna velikánská manéž. Pravdou je, že klaunů je v ní dost. Poslední dobou dostali i krotitele...! A v tom duchu jsem taky představil svůj volební program, s kterým vás nyní seznámím; foto Facebook 

Svoji vládu by tak čaroděj Fiala musel okamžitě obohatit o dalšího velkého mága Kalouska. Ruku v ruce by pak společně nasadili osvědčená opatření. Zmrazili by důchody, státním zaměstnancům snížili platy znovu o nějakých deset procent, zvýšili platy poslanců a vládních představitelů, zavedli zvláštní krizové daně a svižně by doprivatizovali, vytunelovali a rozprodali ty ubohé zbytky národního bohatství, které tu zůstaly po letech jejich někdejší vlády. Už se tedy nedivím, že kroky současné vlády pan Fiala tak ostře kritizuje, když má v zásobě téměř neomezenou moc čar a kouzel. Bohužel nám zatím, mimo té kritiky, pan profesor nic ze svých čarodějných schopností nepředvedl. Ale hlavně, že víme, že by všechno dělal líp a byl by tím nejlepším premiérem na světě.

Čachrování s byty na Praze 1 je jen špičkou ledovce

O tom, že čarování (rozuměj čachrování) se občas nemusí vyplatit, svědčí zpráva, která nenápadně proběhla našimi médii. V Praze 1 propukl skandál, týkající se prodávání městských bytů pod cenou, a policie už obvinila desítky politiků a úředníků, kteří do toho byli zapleteni. Jak jsme se dozvěděli například z portálu SeznamZprávy.cz, jeli v tom někdejší starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký (tehdy TOP 09), jeho zástupce Daniel Hodek (ČSSD) a další zastupitelé Filip Dvořák, Jaroslava Janderová nebo Jan Bürgermeister (všichni ODS). Policie obvinila i dva současné radní Prahy 1 Jana Votočka (TOP 09) a Richarda Bureše (ODS) či zastupitele Filipa Kračmana (TOP 09).

Na radnici Prahy 1 je už zase 'veselo', škodu z prodeje 22 bytů pod cenou policie vyčíslila na více než 32 milionů a výčet politiků, kteří na tom mají podíl, je poměrně dlouhý. Všichni ale samozřejmě vinu odmítají. Jak jinak; foto ods.cz 

Celkem je stíháno 36 lidí, kteří se na podvodech podíleli. Byty, které šly do prodeje, byly podhodnoceny řádově o miliony a celková škoda byla vyčíslena na 30 milionů, o které městská část Prahy 1 přišla. Není pochyb, že jde jen o špičku ledovce, na jehož celé odkrytí si budeme muset nejspíš ještě počkat. Není žádným tajemstvím, že v podobném stylu probíhaly například i prodeje exekucemi zabavených nemovitostí, a to nejen v Praze, ale i v dalších obcích. Jen doufám, že se v průběhu soudních řízení dozvíme, komu byly v rámci těchto podvodů byty v Praze 1 prodávány a kteří kamarádi obviněných na tom vydělali.

Displej v autě ano, a telefon ne?

Stále více výrobců montuje do svých aut dotykové displeje, umožňující ovládání většiny funkcí jen pomocí dotyků prstem. Je to zdánlivě pohodlné, ale množí se hlasy dopravních expertů, že jde mnohdy o životu nebezpečnou hračku. Pokud se v autě během jízdy jen dotknete mobilního telefonu, čeká vás tučná pokuta. Na druhé straně prohmatávat displej na palubní desce je naprosto v pořádku. Při stokilometrové rychlosti ujede auto nějakých 30 metrů za sekundu. Teď si představte, že sundáte v této rychlosti ruku z volantu a začnete na displeji hledat, jak zapnout třeba mlhovky. Bude vám to trvat třeba jen 10 sekund, ale za tu dobu ujedete nějakých 300 metrů prakticky poslepu. Není pak divu, že dochází ke smrtelným nehodám, kdy řidiči včas nezaregistrují před sebou překážku, například stojící kolonu vozidel.

Není tomu tak dávno, co dopravní policisté řádili jako smyslů zbavení, když jste měli na zpětném zrcátku zavěšený byť sebemenší talisman. Prý překáží řidiči ve výhledu a rozptyluje jeho pozornost. A takovýhle displej jim vadit nebude?; ilustrační foto pixabay.com 

Měl jsem možnost si pár modelů aut s dotykovým displejem při testovacích jízdách vyzkoušet a není to tak jednoduché, jak se nám snaží výrobci aut ve svých propagačních klipech namluvit. Přestože jsem si ovládání displeje před jízdou nacvičil, navolení správných funkcí mi trvalo mnohem déle, než pomocí multifunkčního volantu, na kterém jsou všechny ovládací prvky po ruce a nemusíte z něj ani sundat ruce. Zvednout za jízdy zvonící telefon je proti ovládání displeje daleko méně nebezpečné. Nehájím zde v žádném případě telefonování za jízdy, které skutečně stálo za spoustou těžkých nehod, ale považuji přinejmenším za stejně nebezpečnou i manipulaci s dotykovým displejem. Ve světě už se rozproudila diskuze, kde zaznívají názory pro a proti, a jsem zvědav, zda zvítězí zdravý rozum, nebo inovátoři, kteří cpou do aut další a další elektronická zařízení, rozptylující řidičovu pozornost. Osobně tvrdím, že nejbezpečnější je starý, dobrý multifunkční volant.

Kdo ovládá mladou, dospívající generaci?

Má na svědomí dnešní stav vzdělanosti mladých adolescentů škola, rodina, nebo snad sociální sítě? To je otázka, jakou si stále častěji kladou nejen pedagogové, ale i sociologové, psychologové a vědci dalších oborů, a tenhle problém je v poslední době součástí řady vědeckých studií. Nedávno mne zaujal výrok geologa, klimatologa a popularizátora vědy Václava Cílka, pocházející z jeho knihy Jak přejít řeku. Říká: „Mladým lidem, kterým chci zkazit dětství a dospívání, říkám, že sice umřou hlady, ale s nádherným mobilem a mnoha úžasnými aplikacemi v kapse. A to za to stojí, ne? Nedají se, berou vážně jenom své oblíbené patnáctileté youtubery.“

Youtubeři, influenceři či kidfluenceři jsou pro mnohé dospívající doslova božstvy, jejichž slova jsou svatá. Předvádějí jim, jak se nejlépe nalíčit, co si obléci ráno a co večer, jak zdravě jíst, jak nejlépe trávit volný čas, jaký mobilní telefon či jiné elektronické udělátko jim nesmí v žádném případě chybět a spoustu dalších 'užitečných' věcí. Ti nejsledovanější a nejoblíbenější z toho mají pěkně výnosnou živnost a jde jim jen o jediné. Jak co nejrychleji zvýšit spotřebu toho či onoho zboží, za což jim plynou nemalé provize. Zcela nepokrytě tak cílí na výchovu spotřební společnosti. Zvykli jsme si na plné regály v obchodech, dostatek, mnohdy i přebytek veškerého zboží a málokterého mladistvého dnes zajímá fakt, že ono zboží také musel někdo vyrobit. Mnohdy to ani nevědí a žijí v přesvědčení, že ty jejich oblíbené výrobky vznikají kdesi ve skladech supermarketů.

Bez mobilu a sluchátek neudělají krok, smyslem jejich života je vzájemné předvádění se na sociálních sítích, kde na sebe poví i to nejintimnější a chlubí se, že mají několik tisíc 'přátel'. Kolik jich ale mají doopravdy? Každodenní život teenagerů se stále více realizuje ve virtuální realitě, o skutečnosti nemají leckdy ani páru. Distanční výuka je teď navíc ještě víc uzavře mezi čtyři stěny, setkávat se budou maximálně na dvoumetrovou vzdálenost a s rouškou na čenichu... Ale co, i intimní vztahy se přece dají realizovat prostřednictvím sítě nebo s nějakou tou virtuální kráskou. Zdá se, že si právě 'vyrábíme' úplně ztracenou generaci; ilustrační foto pixabay 

Když jste se před lety zeptali nějakého školáka, čím by chtěl jednou být, odpověděl vám většinou, že pilotem, lékařem, automechanikem, nebo dokonce popelářem. Dnes vám spousta z nich odpoví, že youtuberem. Berou to jako nejlepší 'povolání' na světě. Není pak divu, že školy s učňovskými obory zejí prázdnotou a mladého, zručného řemeslníka aby špendlíčkem hrabal. Většina dobrých řemeslníků je dnes v předdůchodovém, či dokonce důchodovém věku a podobné je to i s pracovníky v zemědělství. Jak jsme mohli nedávno vidět, tam už se vůbec neobejdeme bez zahraničních pracovníků. Mladé Čechy zkrátka zemědělství netáhne. Pokud s tímhle něco rychle neuděláme, jsem si jist, že na slova Václava Cílka o hladovění může dost brzy dojít. A jak autor říká: „Už antičtí autoři věděli, že člověk nedokáže dlouho žít v blahobytu. Jakmile jsou poměry příliš dobré, tak uděláte všechno pro to, abyste si je zhoršili.“

Pragozor to Pražanům všechno spočítá

Pražský primátor pan Hřib nám představil další novinku ze svého bohatého rejstříku nápadů, jak zlepšit život v Praze. Poté co se mu podařilo zneprůjezdnit celou řadu pražských ulic, uvedl před pár dny do života zbrusu nový web, zvaný Pragozor. V první chvíli mi to evokovalo pověstné Bystrozory z Harryho Pottera, kteří budou dohlížet na to, aby se Pražané chovali podle zákonů Ministerstva čar a kouzel, potažmo pražského magistrátu. Mýlil jsem se. Nový web nebude dohlížet, ale počítat. Pan primátor jej představil slovy: „Na novém webu www.pragozor.cz můžete objevovat zajímavá čísla o Praze. V jednoduché a srozumitelné formě se dozvíte ověřené a ozdrojované informace o našem městě. Ilustrovaný golem Pragozor vás provede různými oblastmi městského života, od dopravy, životního prostředí, bydlení, turismu nebo bezpečnosti až po zdraví včetně údajů o současné koronakrizi. Chcete třeba zjistit, kolik se v Praze loni dostavělo bytů? Jak se nám daří plnit plán výsadby stromů? Kolik průjezdů na kole včera zaznamenaly cyklosčítače? Nebo kde v Praze naleznete odběrová testovací místa? To vše a mnohem více najdete na webu v rámci více než 100 grafů a poutavých ilustrací.“

Statistika nuda je, má však skvělé údaje, neklesejme na mysli, ona nám to vyčíslí... Vzpomínáte na báječně rytmickou 'naučnou' písničku Zdeňka Svěráka? Tentokrát se pokusil vše vyčíslit pražský primátor. Mimo jiné je ale otázkou, jak mu tenhle další z 'geniálních' nápadů vyčíslí Dagmar Dományová, dědička autorských práv sochaře Jaroslava Horejce, který vymyslel podobu obřího hliněného golema pro film Císařův pekař - Pekařův císař; foto Facebook 

Ze zvědavosti jsem se na web podíval, a to na oblast, která mne nejvíc zajímá. Objevil jsem 'úžasné' číslo, konstatující, že v Praze bylo loni postaveno celých 6002 nových bytů. Vskutku ohromující, když přihlédneme k tomu, že ani jeden z nich nepostavila Praha, ale zazobaní developeři. Dočetl jsem se i to, že do roku 2019 bylo v Praze rozprodáno 160 000 městských bytů, dnes je pod správou magistrátu pouze 7243 bytů a nové se Praha stavět nechystá. Ty desetitisíce zoufalců, kteří marně touží po bytě v Praze, ale může utěšit veledůležitý statistický údaj, který jsem na webu Pragozor také objevil, a to, že po Rohanském nábřeží projelo letos už 49 066 cyklistů!

Vložil: Pavel Přeučil