Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Co zaujalo Jiřího Macků

Co zaujalo Jiřího Macků

Každou středu i neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, ať už si myslíte, že byla a bude, anebo naopak

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Z vojny mazal šupem domů, to nejlepší, co udělal, šlo rovnou do stoupy. A dostal zákaz ‘až do zapomnění‘. Tajnosti slavných

18.09.2020
Z vojny mazal šupem domů, to nejlepší, co udělal, šlo rovnou do stoupy. A dostal zákaz ‘až do zapomnění‘. Tajnosti slavných

Autor: Supraphon

Popisek: Vladimír Mišík

AUDIO / VIDEO Takovou kliku mu kdekdo záviděl. Zatímco ostatní marně vymýšleli kdejakou fintu, jeho poslali z vojny šupem domů. Závidět ale nebylo co. A absurdními kotrmelci byl jeho život přímo dlážděný. Bigbít vyměnil za blues, bicí za kytaru a pravdu o svém otci zjistil až v sedmdesáti.

Poslouchat Mišíka znamenalo za minulého režimu dát najevo nesouhlas s režimem. Stal se symbolem, i když nezpíval protestsongy ani underground. Začínal za bicími jako bigbíťák, kterému bylo téměř jedno, co hraje. Časem ale zjistil, že mu mnohem víc sedí blues, a paličky vyměnil za akustickou kytaru. Tu a tam se i Vladimír Mišík potýkal s různými protivenstvími, i když přece jen méně. Zamiloval se totiž do veršů Josefa Kainara, o němž se psalo v čítankách. I když i v jeho poezii soudruzi občas našli něco ‘nepřijatelného‘. „Vzpomínám si, že na jednom dalším albu byl text písničky Královský večer, jinak báseň Josefa Kainara. U cenzorů jsme narazili v pasáži, v níž se psalo, že dotyčný mladík čeká na své děvče na tramvajové zastávce a tramvaj pořád nejede. Na komisi to vyvolalo vzplanutí a komisaři tvrdili, že nic takového neexistuje, protože tramvaj přece nemůže přijet pozdě,“ zavzpomínal před časem v rozhovoru pro Novinky.cz s tím, že pak následovala celá řada peripetií, o nichž se mu ani trochu nechce mluvit.

 

Taxůvku jsme chytli:

Nejkrásnější dárek k MDŽ

Narodil se na pražské Štvanici jako dárek mamince Alžbětě k celosvětovému svátku všech žen – 8. března 1947. A i když ho nesmírně milovala, měla kvůli němu mnohem složitější život, než kdyby si pro své dítě vybrala za otce třeba Tondu ze Žižkova. Byla původem Slovenka, během války pracovala jako zdravotní sestra pod Červeným křížem a díky tomu se seznámila v Německu s Vladimírovým otcem. Dlouho mu o něm nechtěla nic říct, věděl pouze, že se jeho jméno vyslovovalo Gaugn. A tak bral jako fakt, že prostě doma žádný táta není. Později mu prý řekla, že padl v padesátých letech v Koreji. Že je všechno úplně jinak, zjistil, až když mu na dveře klepala sedmdesátka. Přispěl k tomu dokument České televize Tajemství rodu. „Můžu prozradit, že se nám s osvědčenými historiky podařilo vypátrat překvapivé informace. Vláďa se bude moci poprvé podívat na svoji rodinu, o které doteď jenom marně snil,“ dodala dramaturgyně Věra Krincvajová.

Ty II:

Z vojny šupem domů

Matka, mluvila dobře anglicky, díky čemuž pracovala v padesátých letech nějaký čas na americké ambasádě v Praže, takže Vladimír měl příležitost seznamovat se s tehdejší americkou muzikou. Zaujal ho zejména swing a první kytaru dostal, když chodil do čtvrté třídy. Také ale hodně sportoval, hrál basketbal a fotbal, a byl i výtvarně nadaný. Na uměleckou školu se ale kvůli svému původu nedostal, a tak se vyučil uměleckým truhlářem. S první kapelou hrával po parcích Elvise a populární hity divadla Semafor, na barrandovském truhlářském učilišti pak založil skupinu Uragán. Po krátké epizodě u Komet spoluzakládal Matadors, jednu z nejslavnějších českých kapel šedesátých let, v jejímž čele se začal hudbě věnovat profesionálně. Pak ale musel narukovat na vojnu a do Matadors se už nevrátil, přestože nosil uniformu jen tři měsíce. Vojenští felčaři totiž u něj zjistili těžké astma, takže mu nadělili ‘modrou knížku‘, po níž kdekdo marně toužil, a poslali ho šupem domů.

 

Sochy:

Z Blue Effect ho vyhodili

Po návratu do civilu na chvíli zakotvil u Skupiny Karla Duby, s níž se v pořadu Kam dnes večer poprvé představil v roce 1968 televizním divákům. Pak založil první vlastní kapelu New Force, s níž ale odehrál jeden jediný koncert v srpnu 1968, a posléze byl krátce sólovým kytaristou v George & Beatovens Petra Nováka. A pak už se mu opět ozval Hladík. S Radimem Hladíkem, Jiřím Kozlem (baskytara) a Vlado Čechem (bicí) dali dohromady Blue Effect a už krátce po založení uspěli na 2. Čs. Beat Festivalu v Lucerně s Vladimírovou autorskou písničkou Slunečný hrob. S Blue Effectem pak Vladimír zpíval další dva roky, představil se s ním na své první dlouhohrající desce Meditace a je podepsán, ať již hudebně nebo textově, pod celou řadou nesmrtelných songů. S nástupem ‘normalizace‘ se ale situace na rockové scéně začala rychle zhoršovat. Bigbít režim přímo nenáviděl a spousta kapel zanikala. Mišík navíc odmítal zpívat česky, přestože to bylo vyžadováno, a tak dostal z Blue Effectu padáka.

 

V hotelu Belveder je dnes tanec:

Ani Kainar neprošel

Vzápětí mu ‘hodila lano‘ skupina Flamengo. Zpočátku ještě zpívali anglicky, pak manažer, producent a Vladimírův kamarád Hynek Žalčík přišel s nápadem, jak obstarat výborné české texty – oslovil slavného českého básníka Josefa Kainara. Díky tomu vzniklo zřejmě dodnes nejlepší album českého bigbítu Kuře v hodinkách. Kainarovy texty také Mišíka nasměrovaly k četbě poezie i dalších kvalitních českých autorů. Mezitím ale normalizace pokročila, kapela se musela rozejít a většina nákladu ‘kuřete‘ šla do stoupy. Vladimír pak prošel Formací, zahrál si s kytaristou Lubošem Andrštem v Energitu a s folkařem Vladimírem Mertou dali dohromady folk-rockový Čundrground. V roce 1974 se Vladimír oženil s fotografkou Katarinou, s níž má syna Martina, a konečně založil kapelu Etc…, s níž přes mnohé personální změny a dvouletý zákaz činnosti v osmdesátých letech hraje dodnes. Na sklonku roku 1975 nahráli Mišíkovo první autorské album Vladimír Mišík & Etc…

 

Sladké je žít:

Konečně držák

Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let chodily na koncerty Etc… davy, což oficiální kulturní ‘poradce‘ dráždilo. Navíc si Vladimír v podstatě dělal, co chtěl, takže se jenom čekalo, až bude tvrdý verdikt o co opřít. V roce 1982 se mělo točit třetí album, k tomu už ale nedošlo. Přišel zákaz, zpočátku na dobu neurčitou. Záminkou se stalo „nedodržení programu vystoupení“ – během koncertu v Lucerně byl totiž na obrovské trenýrky promítnut studentský film o Vláďovi. Následně mu StB nabídla výměnou za zrušení zákazu spolupráci, kterou ale odmítl. A zákaz na dobu neurčitou se změnil ‘až do zapomnění. Vladimír nebyl disident, jenom hrál věci, které ho bavily. S odstupem času to prý vnímá tak, že byl pro režim takový ‘nezmačkatelný‘, takže po něm šli. V době zákazu se objevovaly například nápisy na Elektrických podnicích „Nechte zpívat Mišíka!“. Zákaz činnosti nesl velmi těžce, protože vlastně přišel o zdroj obživy. Začal tehdy hodně pít, pořádal mejdany, jimž říkával „den otevřených dveří u Mišíků“, rozpadla se mu rodina…

 

Variace na renesanční téma:

Dva roky politiky stačily

Tím z něj vlastně udělali tak trochu mučedníka, přestože podle svých slov pouze vyjadřoval hudbou a texty své názory. Naštěstí to netrvalo příliš dlouho. S nástupem ‘perestrojky‘ se začaly postupně lámat ledy a od roku 1985 mohl tu a tam vystupovat. Po listopadu 1989 ho společenské změny na čas zavály stejně jako řadu dalších umělců do politiky. V roce 1990 byl na dva roky zvolen za Občanské fórum do České národní rady, později ale přiznal, že si brzy uvědomil, že život v politice není pro něj to pravé ořechové. A byl prý rád, když volební období skončilo. V roce 1992 se vrátil k hudbě a začal znovu vystupovat s Etc… Postupně se ale začaly projevovat důsledky bohémského života. Po šedesátce se u něj objevila cukrovka a trpí Charcotovou osteoartropatií, takže se mu odvápňují dolní končetiny, nárt a okolí kotníků. Dokonce prožil půl roku na vozíčku, dokázal se sice znovu postavit na nohy, pohyb mu ale působí obtíže. Jeho stav navíc komplikuje silné astma, na které bral léta velké množství kortikoidů.

 

Nejlepší ženská našich dnů:

Znovunalezená rodina

Podruhé se oženil s Evou, která mu porodila syna Adama a dceru Barboru, o svém otci ale nevěděl zhola nic. Až díky České televizi, jejíž redaktoři se pustili do pátrání, zjistil, že všechno bylo kdysi úplně jinak. K sedmdesátinám dostal hned dva velkolepé dárky – celovečerní dokument Nechte zpívat Mišíka a zbrusu novou americkou rodinu. A pořádně rozvětvenou. Konečně se dozvěděl, že jeho otec John Gaughan, který zemřel až v roce 2007, nejenže miloval hudbu a whisky. „Ukázalo se, že žil normální americký život kus od Dallasu a lítal jako pilot s Pan Am. Takže mám tři ségry a šest bráchů,“ prozradil tehdy oslavenec deníku Aha!, který by synovce a neteře sotva spočítal. Že ale má ještě desátého potomka v srdci Evropy, to se Gaughan nikdy nedozvěděl. Nakonec ale bratři Thomas z Floridy, jenž je stejně starý jako Vladimír, a o šestnáct let mladší Daniel z Texasu nakonec přiletěli poprvé v životě do Prahy, aby objevenému bratrovi osobně popřáli k sedmdesátinám.

 

Šero v kavárně:

Šest Andělů

Poslední měsíce patřily Vladimírovu skvělému novému albu Jednou tě potkám, což dokazuje i šest Cen Anděl 2019. A nyní právě vychází po čtyřiceti letech od prvního vydání další lahůdka pro fanoušky, digitálně zvukově i graficky opečovaná reedice alba Etc… 2. „Tahle deska není námět na jednu recenzi. Spíš na esej. A na mnoho životů,“ napsal o něm v 11. čísle časopisu Melodie v roce 1980 uznávaný hudební kritik Jiří Černý. Album mimo jiné připomíná i nekonečné boje se schvalovacími komisemi, kvůli nimž byla od druhého až po čtvrté Vladimírova alba s Etc… pouze číslována. „Dvojka nedostala žádný název, protože nám ‘vyšší místa‘ na Supraphonu neschválila naše návrhy... Po téhle zkušenosti jsme se už s nikým dál nechtěli dohadovat a desky jenom číslovali,“dodává k tomu Vladimír na bookletu. Na aktuálním vydání najdete navíc jako bonus skladbu Šero v kavárně s textem Jiřího Suchého, natočenou v rámci albových frekvencí a samozřejmě včetně ikonického artworku, který s využitím originálů původního obrazu Miroslava Jiránka revidovali Karel Haloun a Luděk Kubík. Je to opravdu lahůdka, tak si ji vychutnejte.

 

Vladimír Mišík - ETC... 2:

 

Božoňka

Vložil: Adina Janovská

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace