I koronavirus má svá pozitiva, tvrdí Pirát Ferjenčík, zatímco primátor Hřib si z nás dělá šprťouchlata. 5x pondělí Pavla Přeučila

Foto: pirtskelisty.cz

Popisek: Pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík

FOTO / VIDEO Na stránkách Pirátské strany mne zaujal text poslance Mikuláše Torrenta Ferjenčíka, kterému se jako málokomu z nás podařilo na celé té patálii s koronavirem najít i pár pozitivních aspektů, za což si zaslouží uznání. V první řadě prý podle něj dojde ke spravedlivějšímu rozdělení příjmů a oslabení krize bydlení ve velkých městech.

„Druhá vlna definitivně udělá z home office standard a začne být normální bydlet třeba u Teplic a jeden až dva dny dojíždět za prací do Prahy. To přinese spoustu peněz do regionů a oslabí to poptávku po bytech ve velkých městech,“ uvádí Ferjenčík. S tímhle se dá jen souhlasit a sám to tvrdím už hezkou řádku let.

Další plus vidí poslanec v digitalizaci státní správy. „Z věcí, které byly v dubnu pokusem, se v říjnu stane standard. Začne být možné vyřizovat úřední věci e-mailem, úředníci budou muset umět s počítači, procesy se budou chystat na digitální cestu místo toho, že digitalizujeme papírový proces. Obecně ohromně stoupne jak ochota, tak schopnost digitální služby nabízet a používat,“ říká poslanec.

Plusy vidí i v inovaci školství, kdy se učitelé musí naučit spoustu nových věcí, zejména v souvislosti s distančním vzděláváním, v nižším zdanění práce a konec konců i v čistším životním prostředí, což by mělo nejspíš souviset například s nižší nabídkou zboží a snížením jeho tranzitní přepravy.

Roboti zřejmě brzy nahradí člověka v monotónních manuálních či extrémně fyzicky náročných profesích, mohou nám ale také pomáhat i tam, kde je lidského potenciálu stále větší nedostatek; ilustrační foto ictandhealth.com

V této souvislosti mne napadá ještě jedna myšlenka, a to že epidemie koronaviru může značně urychlit automatizaci ve firmách a větší využívání robotů. Rozhodně nejde o to, že nás všechny jednou nahradí roboti, to je nesmysl a jsou povolání, v kterých se roboti nikdy neuplatní. Jde spíš o to, že bychom se měli připravit na rychlejší příchod umělé inteligence do dalších odvětví. Na jedné straně sice ubudou pracovní místa, ale robotizace vytvoří zcela nová. Takový příklad vidíme například ve Velké Británii, kde podle aktuálního průzkumu společnosti Deloitte robotizace rychle mění pracovní trh. Mizí především místa pro manuálně pracující. Ve Velké Británii tak ubylo osm tisíc pracovních míst. Zároveň ale automatizace zajistila 3,5 milionu nových míst, například v odděleních služeb zákazníkům.

Dělá si z nás primátor Hřib srandu?

Dne 19. června loňského roku oznámil pražský primátor Hřib s velkou slávou, že byla právě zahájena stavba metra D, která má propojit Pankrác s Písnicí. Ceremoniál doprovázelo jeho foto se sbíječkou a i v novinách se objevily titulky, že v Praze začala oficiálně stavba metra D. Už letos v únoru měla začít ražba průzkumné štoly a v létě ražba samotných tunelů. „Dámy, džentlmeni, děti. Déčko dáme. Dolováním díry dnes dotáhneme debut důležité dopravní dostavby. Dlouho děděný dluh domácí dopravy dořešíme. Deklarujeme důsledný development Déčka. Doceňujeme danou důvěru. Díky,“ uvedl tehdy na ceremoniálu primátor hlavního města Zdeněk Hřib. Teď se ale dozvídáme, že tehdy vlastně žádná stavba nezačala, že šlo pouze o pár průzkumných vrtů a se samotnou ražbou se v nejlepším případě začne až na jaře příštího roku, v tom horším až na podzim 2021. Oproti slibům tedy o rok později.

Slavnostní zahájení stavby trady D pražského metra:

To bylo, panečku, slávy. Páni radní si dokonce oblékli výstražné vestičky, aby je v tom bedlivě chráněném prostoru něco nesmetlo. Že by preventivní ochrana proti vlně emocí obyvatel metropole, která se zvedne, až lidé zjistí, jak to se slavnou stavbou doopravdy je? V tom případě aby primátor Hřib tu vestičku raději ani nesundával.

Podle vedoucího oddělení komunikace pražského dopravního podniku Daniela Šabíka se kvůli pandemii koronaviru prodloužilo například stavební řízení nebo lhůty pro výběrová řízení. Stavební řízení protáhlo prý rovněž množství připomínek. „Čtvrtou linku pražského metra bychom rádi zprovoznili ve druhé polovině roku 2028, bude ale záležet na tom, kdy budeme moci začít stavět první úsek,“ uvádí dnes Šabík.

Kvůli epidemii koronaviru se prý prodloužily nejen lhůty v tendrech na firmu, která provede stavební práce v úseku mezi Pankrácí a Olbrachtovou, ale v omezeném režimu běžely i procesy stavebního řízení. O stavební povolení na úsek Pankrác-Nové Dvory sice podnik požádal na konci loňského roku, ale stavební řízení se prý protáhlo kvůli různým námitkám a jejich vypořádání, které bylo pracnější. Stavba nové linky metra D, která přijde na více než 72 miliard korun, se tedy zase odkládá na neurčito, protože epidemie příští rok rozhodně nezmizí. Pokud tomu dobře rozumím, tak ta potvora koronavirus má na svědomí haldu nejrůznějších obstrukcí a připomínek, s nimiž nikdo nepočítal. Jak tak koukám, tak se na tenhle virus už dneska svede fakt všechno. I neschopnost pražských úředníků.

Fuck off s bílými modelkami. Československý Vogue si naběhl na genderové vidle

Pokud je vám výraz fuck off nesrozumitelný, vězte, že v češtině znamená obvykle „do pr*ele“. Přesně tam posílají bílé modelky, které se objevily na poslední obálce československého vydání časopisu, někteří značně rozhořčení kritici. Obálce prý chybí individuálnost a diverzita. Tématem čísla měla být naděje a ekoaktivismus. To se pokusili ve Vogue ztvárnit fotkou šesti českých a slovenských modelek v lese. Upřimně řečeno, žádný zázrak. Průšvih je ale v tom, že jsou všechny modelky bílé.

Na Instagramu se snesla na Vogue okamžitě vlna kritiky. „Je aktivismus vyhraněn pouze pro hubené, mladé a bílé ženy?“ ptá se jeden z uživatelů. „Myslím, že jste mohli mít na fotce i jednu nebílou modelku. Vypadá to opravdu divně. Navíc Chanel není z hlediska životního prostředí moc šetrný,“ píše další.

Do čela bojovníků za diverzitu se postavil i módní návrhář Jiří Kalfař. „Chybí mi tam jakákoliv individuálnost a diversita. Od Vogue bych čekal kvalitní žurnalistiku, jinak by z něj byl jen Lidl leták pro Pařížskou,“ uvedl v rozhovoru pro DVTV. Na obálce mu chybí například zástupkyně romské nebo vietnamské menšiny. „To tam mohli dát rovnou kapelu Ortel,“ řekl.

Skandál! Co si to česká mutace slavného módního magazínu vůbec dovolila? „Nejsme kosmopolitní země, a to se odráží i na výběru modelek v této konkrétní story,“ reaguje na kritiku šéfredaktorka Andrea Běhounková ve svém editorialu; foto vogue.cz

Pokud vím, tak nežijeme v tak multikulturní zemi, jakými jsou například USA, Velká Británie nebo Francie, a zástupci barevných menšin tu tvoří jen nepatrné procento. To ostatně potvrzuje ve svém vyjádření pro DVTV i šéfredaktorka Vogue, která oponuje, že v Česku nejsou k mání modelky daných menšin. „Pravdou je, že jsem se snažila nacastovat modelku romského nebo vietnamského původu, ale bohužel v České republice neexistují. Nebo existují, ale ne s kreditem a zkušeností, které potřebujeme,“ uvedla.

Tak jak to vidím, Vogue bude muset co nejrychleji vyhlásit konkurz na barevné modelky, aby vyhověl rozezleným aktivistům, a ty bílé budou mít brzy po žížalkách. A tak se ptám, opravdu musíme z multikulturního Západu přebírat všechno? To už nám opravdu nestačí naše kultura?

O inteligenci některých nápadů opozice se dá silně pochybovat

Od počátku epidemie koronaviru byla vládní opatření terčem kritiky opozice. Vláda si prý vymýšlela nesmyslná opatření, příliš utahovala šrouby, pracovala nekoncepčně, neuměla dostatečně šíření viru naplánovat a kdesi cosi. Mnohá vyhlašovaná omezení byla považována za buzeraci a dnes slyšíme z opozice nářek, že vláda situaci podcenila. Když začala rozdávat peníze postiženým skupinám obyvatel a podnikatelů, bylo to podle opozice na jedné straně málo, na druhé straně stejná opozice okamžitě křičela, jak se nesmyslně zadlužujeme. Podobně to je nyní i s rozesíláním roušek seniorům. Celé léto se dotazovali opoziční představitelé, kde jsou ty roušky do schránek, slibované premiérem na začátku epidemie. Teď, když se začaly rozesílat, je to podle nich jen další nesmysl, rozfrncávání státní pokladny a samozřejmě další předvolební tah.

Samozřejmě, vláda udělala během krize spoustu chyb i pořádných bot, ale učila se stejně jako my všichni. Za chybu považuji například Babišovo otálení s ustavením krizového štábu a zároveň jeho rychlé a předčasné zrušení. Krizové štáby fungují v celé řadě sousedních zemí nepřetržitě, a to i na sousedním Slovensku, a ukazuje se, že hrají důležitou roli ve zvládání epidemie. Jan Hamáček volá po jeho obnovení už řadu dní, ale premiér jej jaksi neslyší.

Vít Rakušan: Vzkaz pro Andreje Babiše:

S blížícími se volbami začíná přituhovat v kritice. Předseda hnutí STAN Vít Rakušan tak rázně a emotivně myje hlavy premiéru Babišovi a jeho vládě, že by od nich snad ani sousedův věčně hladový Azor kůrku nevzal. Alespoň náznak nějakého konstruktivního nápadu ale budete hledat marně. Zkrátka po bitvě je každý generál, jde jen o to naučit se pořádně řečnit, klidně o ničem. To většině našich politiků jde ze všeho nejlépe.

Nicméně pro ilustraci, jak 'inteligentně' uvažují opoziční lídři, jsem si vybral cosi jako manuál, který představil národu Vít Rakušan, předseda hnutí STAN. Představil jej pod titulkem „Roušky všude nepomohou, když je vláda neschopná. Používejme rozum“. Uvádí v něm takové perly jako: „Opatření tam, kde je to potřeba. Chránit nejvíce ohrožené, zásobit zdravotnická a sociální zařízení rouškami, rukavicemi, dezinfekcemi. Analyzovat ohniska a tam přijímat opatření.“ Pokud mne rozum neklame, všechno tohle se už dávno běžně děje i bez Rakušanových hraběcích rad.

A Rakušan pokračuje ve svém perlení slovy: „Nečekat na rozsvícený semafor. Opatření přijímat i nad rámec celostátního semaforu... Stejně tak volby budou znamenat větší riziko přenosu, proto musí být zajištěn dostatek testů pro členy volebních komisí. Vyhodnotit, které akce jsou nezbytně nutné, jinde doporučit jejich zrušení či distanční formu. Dezinfekci, roušky a respirátory mít po celé republice připravené pro případ zhoršení situace.“ To opravdu považuje starosty obcí za blbce, kteří  nedokážou posoudit situaci na svém území a přijmout bez pokynů shůry příslušná opatření? To opravdu neví, že na volby je připraven dostatek zdravotnického materiálu včetně testů a že tohoto  materiálu má stát dostatečné zásoby již dávno nakoupeny?

V dalších bodech už Rakušan jen omílá obecně známá fakta a opatření, která již dávno fungují, například že musí fungovat spolupráce krajské i obecní samosprávy, složek IZS, poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb a orgánů ochrany veřejného zdraví a podobně. Bohužel jsem v celém jeho manuálu nenašel jedinou novou myšlenku, nebo konkrétní radu, jak současnou situaci lépe řešit. A co se týká současného nárůstu počtu nakažených, není to žádné překvapení. Už během léta jsme z úst hygieniků, lékařů i vládních činitelů slýchali varování, že přijde další vlna epidemie a daleko horší, než ta první. Smutné je akorát to, že jsme si na ni víceméně zadělali sami rychlým rozvolňováním, nezodpovědností lidí, hromadně se družících v nočních klubech, barech či na nejrůznějších párty, a v neposlední řadě i veselým cestováním po celém světě, které nám přineslo spoustu dalších nakažených.

Pozor na šmejdy na Facebooku. Klidně vám vyluxují i konto

Tak se (nejen) u nás množí takový nešvar. Facebook zaplavují šmejdi. Tahle populární sociální síť je už dnes pověstná svou přísnou cenzurou. Pokud zveřejníte cokoliv, ať už v podobě textu nebo fotografie, co se jeho bedlivě dozírajícím cenzorům nelíbí, dočkáte se záhy v tom lepším případě smazání příspěvku a upozornění „ty, ty, ty, tohle už nedělej“, nebo v tom horším, pokud je váš příspěvek v očích cenzorů závažnější, zablokování vašeho účtu na určitou dobu. Tabu jsou tak nejrůznější politické názory, které se neslučují s údajně demokratickými zásadami Facebooku, různé rasově nepřijatelné a vulgární příspěvky, nebo jen pouhá fotografie, na níž vykukuje odhalené ženské ňadro.

Co ale oněm bedlivým hlídačům čistoty Facebooku vůbec nevadí, je doslova záplava falešných obchodníků, kteří nabízejí za mnohdy fantastické ceny své výrobky. Zvlášť oblíbená jsou v poslední době elektrokola, elektrokoloběžky, domácí roboty či nejrůznější domácí elektronika. Skutečným hitem jsou dnes údajně zázračné přívěsky na krk, které pomocí jakýchsi tajemných vln zlikvidují každý virus na metr od vás, takže ani onen zákeřný Covid si neškrtne. Přestože jejich nabídky znějí neskutečně lákavě, objednaného a zaplaceného zboží se nikdy nedočkáte, a navíc vás může potkat i to, že vaše zadané platební údaje dotyčný šmejd zneužije a vyluxuje vám konto.

Pasti, pasti, pastičky - záplava reklam na Facebooku by se dala přejmenovat podle slavné černé komedie režisérky Věry Chytilové. Možná za své peníze dostanete nějaký šunt, který přicestoval přes půl planety, možná ale vůbec nic; ilustrační foto pixabay.com

Facebookovým dozorcům by mělo být podle mne hned podezřelé, že takový „obchodník“ nabízí elektrokolo, které se u nás běžně prodává za 30 000 korun, za pouhých 12 dolarů, elektrokoloběžku v ceně 25 tisíc za směšných 8 dolarů, nebo robotickou sekačku na trávu v ceně desítek tisíc za 10 dolarů. Velmi často cílí tihle podvodníci na seniory, jimž nabízejí za pár šupů například invalidní vozíky, jejichž ceny by šly za normálních okolností do statisíců. Navíc, doprava u veškerého, takto nabízeného zboží je vždy zdarma.

Všechny tyhle nabídky, které na vás vyskakují při brouzdání Facebookem každou chvíli, dokonce přeložené do češtiny, jsou maskovány různými výprodeji, čištěním skladů nebo prostě lidumilnými pohnutkami prodejců. Od přátel na Facebooku se dozvídám každou chvíli o někom, kdo reklamním trikům těchto šmejdů naletěl. Pokud přijdete jen o onu zaplacenou směšnou částku, není to až taková tragédie, ale představte si, že takhle naletí tisíce, spíše desítky tisíc dalších naivních zákazníků z celého světa, a to už je pro dotyčné šmejdy hodně výnosný kšeft. Facebookoví cenzoři ale hrají mrtvého brouka a šmejdi se vesele pakují dál. Proč by jejich reklamy také Facebook mazal, když mu za ně dobře platí, že? A kšeft je kšeft, i když v tomhle případě jde o evidentní zlodějnu.

Vložil: Pavel Přeučil