Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Co zaujalo Jiřího Macků

Co zaujalo Jiřího Macků

Každou středu i neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, ať už si myslíte, že byla a bude, anebo naopak

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Proč máme cítit vinu za odsun Němců po druhé světové válce? Vinu nesou jen a jen samotní Němci. 5x pondělí Pavla Přeučila

07.09.2020
Proč máme cítit vinu za odsun Němců po druhé světové válce? Vinu nesou jen a jen samotní Němci. 5x pondělí Pavla Přeučila

Autor: Youtube / repro

Popisek: Sudetští Němci, připravení opustit Československo. Některým stále ještě nedocházelo, že s Hitlerovou vysněnou třetí říší je opravdu ámen.

Minulý týden se na stanici Radiožurnál přidal historik Pavel Kosatík ke stále sílícím hlasům o jakési obří vině prezidenta Beneše a potažmo všech Čechů na vyhnání chudáků Němců po skončení druhé světové války. Tyhle hlasy se ozývají čím dál častěji a podle mého názoru je spustila německá kancléřka Angela Merkelová, která v červnu 2018 pronesla onen památný výrok: „Pro vyhnání Němců po druhé světové válce neexistovalo ani morální, ani politické ospravedlnění.“

Tím napadla nejen hlavu 13. postupimské dohody z roku 1945, ale de facto obhajovala i jednání sudetských Němců, kteří se nemalou měrou podíleli na likvidaci českých obyvatel v našem pohraničí, obhajovala i Hitlerovy kroky, kterými prováděl masová vystěhování Čechů či Poláků z jejich domovských území a plánoval celkovou genocidu těchto národů.

Cesta k prolomení Benešových dekretů

Tohle mé zamyšlení bude určitě slovem do pranice, ale nemohu si pomoci. Slova kancléřky Merkelová bohužel tehdy našla úrodnou půdu i u nás, a tak můžeme často slýchávat i od některých našich politiků jakési hluboké omluvy Němcům za ono „nespravedlivé vyhnání“. Historici se předhánějí v přepisování dějin a z Beneše se dělá masový vrah, což mělo před pár dny za následek i zhanobení jeho pomníku v Praze. Novodobí historici, přepisující dějiny, by si měli ujasnit především fakta, a to že rozhodnutí o odsunu nebylo rozhodnutím prezidenta Beneše, ale rozhodnutím spojenců, kteří to tehdy, v roce 1945, stvrdili v Postupimi svými podpisy.

Dnes se zamlčuje i to, že podobný odsun říšských Němců probíhal i v sousedním Rakousku, že mnohem masovější odsun proběhl v Polsku a už vůbec se v této souvislosti nepřipomínají zvěrstva Němců, jichž se dopouštěli na Češích. Donekonečna se ale opakují příběhy o několika excesech, ke kterým při odsunu pochopitelně došlo, a v lidech se pečlivě buduje přesvědčení, že český národ tu nese jakousi vinu.

 

Němci Židé

Logika kancléřky Merkelové: vlevo poválečný odsun Němců = nemorální, vpravo Židé v koncentračním táboře = morální? Temné kapitoly své historie by Němci nejraději navždy vymazali z archivů. Navíc jejich příslovečná germánská rozpínavost, s níž má Evropa neblahé zkušenosti po stalení, už zase začíná nabírat na obrátkách. A bohužel i u nás se najdou vlezdoprdelky, které jim přizvukují v zájmu vlastního prospěchu; fotomontáž archiv redakce 

Každému, alespoň trochu soudně uvažujícímu člověku už dnes musí být jasné, že to všechno má jediný účel, a to zpochybnit, a posléze zneplatnit pověstné Benešovy dekrety, které jsou trnem v oku   potomkům někdejších nacistů a přisluhovačů hitlerovského režimu. Jde nejen o obrovské movité majetky, ale zejména o ty nemovité, mající nejen nevyčíslitelnou historickou hodnotu, a tvořící i nemalou část našeho území.

Není náhodou, že se znovu o svá práva hlásí Lichtenštejnové, kteří na nás před pár dny dokonce podali žalobu u Evropského soudu pro lidská práva. Cítí totiž velkou podporu i u řady našich politiků, ochotných zradit i svůj národ. Pokud by Lichtenštejnové uspěli, přišli bychom nejen o téměř půlku Moravy, ale byl by to precedens k rozkradení toho zbytku českého bohatství, které nám tu zůstalo po divoké privatizaci devadesátých let.

Maringotky jako řešení bytové krize? No to jsme to dopracovali

Bytová krize, kterou zažíváme už pěkných pár let, se odráží i ve stále se snižujících nárocích mladých rodin na bydlení. Minulý týden mne zaujala zpráva o sílícím trendu, kdy narůstá poptávka po maringotkách. Jejich výrobci nestačí čelit poptávce a na trhu se neohřejí ani inzeráty na ty starší. Ceny těchto domečků na kolečkách prý začínají někde na 400 000. Někdy před dvaceti lety, kdy jsme stavěli náš venkovský dům, jsme také nejdříve na zahradě postavili maringotku, a přestože byla plně vybavená, nedovedu si představit, že bychom v ní bydleli natrvalo a vychovávali děti. Ještě nedávno byly maringotky považovány za jakýsi atribut kočovných cikánů nebo tzv. světských.

 

maringotka

Jak udělat z nouze ctnost. Dostupných bytů je žalostný nedostatek, ale nezoufejte. I takhle prý může vypadat ideální bydlení v 21. století - na kolečkách, mobilní, pohodlné, i když malé... Údajně má velkou výhodu, protože neukotví majitele na jednom místě a podpoří jejich rozhodování o místě, kdy budou žít a pracovat. To jsme to dopracovali!; foto drevostavby.cz 

Dneska se zdá, že mít takovou maringotku je doslova terno. Nepotřebujete žádné stavební povolení, stačí mít svolení majitele pozemku, nebo, tedy pokud na to máte, si těch pár metrů na postavení maringotky koupit. Když jsem tuhle reportáž viděl na Nově, zarazilo mne, že vyzněla kupodivu optimisticky, hovořilo se v ní o sblížení s přírodou a pohodlném, příjemném a levném bydlení na pár metrech čtverečních. Z mého pohledu však jde spíš o ostudu tohoto státu, který posledních třicet let jen přihlíží prohlubující se bytové krizi a nutí zejména mladé lidi ke kočovnému způsobu života, jaký jsme mohli doposud vídávat například v amerických filmech, kde v obytných vozech a přívěsech, což jsou také vlastně maringotky, bydlí ta největší spodina. To opravdu chceme?

Mám pocit, že zelení aktivisté si nevidí ani na špičku nosu

Uplynulý víkend se nesl ve znamení protestů stovek aktivistů, kteří obsadili velkolom u Mostu, protestovali i před počeradskou elektrárnou. Na třináct nejrůznějších ekologických hnutí žádalo okamžité ukončení těžby uhlí a uzavření uhelných elektráren. Nesli hesla jako „Uhlí, ropa, plyn patří do dějin“, „Klimatická spravedlnost“, „Svět bez uhlí“ a podobně. Mnozí z nich, kteří vidí naivně naši budoucnost například v elektromobilitě, si neuvědomují, že pokud by se ihned splnily jejich požadavky, marně by strkali kabel od svého elektromobilu do zásuvky, protože by v ní nebyla žádná šťáva.

Naše země se bez uhelných elektráren zatím neobejde a podíl tzv. čisté energie z obnovitelných zdrojů dnes tvoří pouze nějakých 15 procent naší celkové spotřeby. Tohle se nezmění mávnutím nějakého kouzelného proutku a bude trvat celá desetiletí, než se závislosti na uhlí zbavíme.

 

elektromobil

Aktuálně nejlevnější elektromobil na světě nabízí čínská firma Alibaba v přepočtu za 930 dolarů, s baterií za dvanáct stovek. Dojezd má 40 až 100 kilometrů, před tímto 'výkonem' ho ale budete dobíjet šest až osm hodin. Navíc se do něj průměrně narostlý Evropan stěží nasouká. No nekupte to!; foto elektrickevozy.cz 

Už dnes se drasticky omezuje například výroba aut, nesplňujících tvrdé limity emisí CO2, stanovené Bruselem. Pokud by automobilky chtěly nadále vyrábět levnější auta, která lidé chtějí, hrozí jim pěkně tučné pokuty. Automobilky proto přistupují k tomu, že přicházejí na trh s auty, která nikdo nechce, auty, která končí hromadně na obrovských firemních parkovištích, protože jsou pro normální spotřebitele příliš drahá.

Velké automobilky jako Volkswagen už dnes vyčerpaly limity na výrobu oněch 'ošklivých' aut, a přestože je po nich obrovská poptávka, další, samozřejmě zase omezenou výrobu, mohou spustit až příští rok. Mnozí odborníci varují před rychlým rozvojem elektromobility a argumentují nejen  nehospodárností jejich výroby, která je pro životní prostředí daleko škodlivější než celý provoz klasických aut se spalovacími motory, ale i tím, že jejich propagátoři vůbec neberou v úvahu zvyšující se nároky na výrobu elektřiny a to, že tu vyrobenou v uhelných elektrárnách zatím nemáme čím nahradit. Před těmito fakty zavírají zelení aktivisté oči a vidí jen tu svoji zářivou budoucnost, která může také v svém důsledku znamenat krach celého klíčového odvětví našeho průmyslu.

Čí zájmy hájil Tchajwanec Vystrčil? České, nebo našich konkurentů?

V nedělní Partii televize Prima odsoudil prezident Zeman ostře cestu předsedy senátu Miloše Vystrčila na Tchaj-wan. Oznámil národu také své rozhodnutí, nezvat napříště Vystrčila na pravidelná setkání nejvyšších ústavních činitelů s prezidentem republiky. Nemohu si pomoci, ale připadá mi to jako stejně směšný šprajc, jakým byla samotná Vystrčilova cesta na Tchaj-wan. Hlava státu by se měla bavit s každým ústavním činitelem, ať už s jeho názory souhlasí, či nesouhlasí. Přestože tuto cestu nedoporučoval ani premiér Babiš ani ministr zahraničí Petříček a konec konců ani prezident Zeman, Vystrčil posbíral pár kamarádů a na Tchaj-wan vyrazil. Přivezl sice spoustu příslibů a údajných obchodních zakázek, ale nic konkrétního.

 

Miloš Vystrčil

Na Tchaj-wan Miloš Vystrčil odcestoval navzdory tomu, že nebyla v souladu s naší zahraniční politikou a stejně tak i Evropská unie uznává politiku jedné Číny. Jedno mu lze přiznat: V dlouhé řadě nemastných-neslaných projevů kolegů z ODS se mu v době předvolební povedlo strhnout pozornost na sebe. Cena jeho exhibice bude ale nejspíš hodně vysoká a platit budeme všichni; foto Facebook 

Dopady jeho cesty už ale můžeme vidět v praxi. Přední evropský výrobce pianin a klavírů Petrof z Hradce Králové v souvislosti s Vystrčilovou cestou přišel o pětimilionovou zakázku na dodávku klavírů a pianin do Číny. Z čínské strany budou nepochybně následovat další kroky a nechci vidět, jaký to bude mít dopad například na českou automobilku Škoda, pro kterou je Čína největším obchodním partnerem.

Samozřejmě, čínské výhrůžky směrem k našemu státu jsou neakceptovatelné, ale v odvetných krocích Číně nikdo nezabrání. Takové státy, jako Francie nebo Německo, které nekompromisně uznávají politiku jedné Číny, by si nikdy takový výlet na Tchaj-wan nedovolily, se jen tiše smějí do dlaní a už se těší, jak nahradí na čínském trhu české firmy.

265 slov odpůrcům roušek

A na závěr si znovu neodpustím pár slov k tématu, které hýbe nejen Českem, ale celým světem, jímž je samozřejmě pandemie koronaviru. V pátek jsme dosáhli v počtu nakažených nového rekordu, téměř 800 případů. Je to nejvíc od počátku epidemie u nás. Přestože na počátku epidemie jsme neměli takový nárůst nemocných, zastavil se tehdy život v celé zemi, všichni šili nedostatkové roušky a lidé si je houfně a kupodivu bez reptání nasazovali.

Dneska jsme v daleko horší situaci a na náměstích nám demonstrují odpírači roušek, na sociálních sítích se množí výzvy k jejich nenošení a tyto hlasy podporují i někteří lékaři, argumentující tím, že si nosíme na ksichtech kolonie bacilů. Každý alespoň trochu inteligentní člověk dnes ví, že nelze nosit jednu roušku celý den, že se dá taková rouška vyměnit, doma vyprat a dodržovat alespoň ty základní hygienické zásady.

 

rouška

S hrozbou koronaviru si nejméně lámou mlavu mladí, kteří se během léta urvali ze řetězu, zřejmě i pod vlivem neustále omílaných varování, že nejohroženější skupinou jsou senioři. Dokládají to i statistiky, u lidí ve věku od 16 do 24 let je výskyt nemoci v posledních týdnech víc než dvojnásobný proti zbytku populace. Bohužel mnoho z nich zapomíná, že na koronavirus občas umírají i mladí a zdraví; ilustrační foto pixabay.com 

Nikdo z nás asi nechce, aby se opakovala situace z jara, kdy se zavíraly školy, nákupní centra, restaurace i celé firmy. Roušky samozřejmě nejsou samospasitelným řešením, ale hygienici mají jasno, dokážou alespoň zčásti zamezit rychlejšímu šíření nákazy, a dokud nebude účinná vakcína, nic lepšího vedle základních hygienických opatření nemáme.

A nikdo mi nevyvrátí, že za postupné zpřísňování opatření, jako nošení roušek v dalších prostorách, omezení nočního provozu barů či diskoték, nošení roušek ve společných prostorách škol, nenesou hlavní odpovědnost právě ti odpírači roušek. Hygienici varují, že už v příštích dnech můžeme klidně očekávat překročení hranice 1000 nemocných za den. Přijdou další zpřísněná opatření a na těch pár odpůrců roušek budou doplácet další statisíce lidí, kteří mohou přijít v tom nejhorším případě i o zdroj své obživy. A to asi nechceme.

 

Pavel Přeučil

Vložil: Pavel Přeučil

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace