Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Co zaujalo Jiřího Macků

Co zaujalo Jiřího Macků

Každou středu i neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, ať už si myslíte, že byla a bude, anebo naopak

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Hvězda bez skandálů brala za války deset tisíc marek, přesto jí to prošlo. Tajnosti slavných

26.08.2020
Hvězda bez skandálů brala za války deset tisíc marek, přesto jí to prošlo. Tajnosti slavných

Autor: archiv.narodni-divadlo.cz / Josef Heinrich

Popisek: Vlasta Matulová v roce 1945 v představení pražského Stavovského divadla Guayana

Za okupace byla druhou nejlépe placenou herečkou po Lídě Baarové. Přesto jí to později u komunistických mocipánů prošlo. Na rozdíl od slavné kolegyně, která nechvalně proslula románkem s Hitlerovým ministrem propagandy Goebbelsem, si totiž s nacistickým režimem nikdy nezadala. (Pokračování z pondělí 24. srpna)

Díky mimořádnému talentu, který neustále cílevědomě rozvíjela, uměla Vlasta Matulová rozehrát i komediální hravost bez sebemenší podbízivosti. Mistrně tudíž zahrála Princeznu Pampelišku v baladě Jaroslava Kvapila či Stázu ve Šrámkově Létě se stejnou lehkostí, jako roztančené a hrdinky Carla Goldoniho či Lope de Vegy. Ve filmové branži se stala během okupace druhou nejlépe placenou herečkou po Lídě Baarové, každý film jí vynesl honorář deset tisíc marek, což byly tehdy obrovské peníze. Oficiální kurz koruny k marce byl 10:1, přičemž průměrná mzda byla 1200 až 1600 korun. Přesto jí sláva do hlavy nestoupla, zůstala skromná a její život neprovázely žádné skandály. Proto se na rozdíl od řady kolegyň nestala po válce terčem kritiky, bez problémů zůstala v Národním divadle a dál také spolupracovala s filmaři.

 

Marianna de Virelade a Alan (Karel Höger) v hře francouzského, romanopisce, básníka a dramatika Francoise Mauriaca Milovaní nemilovaní – Stavovské divadlo Praha 1947

Marianna de Virelade a Alan (Karel Höger) v hře francouzského romanopisce, básníka a dramatika Francoise Mauriaca Milovaní nemilovaní – Stavovské divadlo Praha 1947; foto archiv.narodni-divadlo.cz / Josef Heinrich

Studená Matulka

Stejně jako se držela zpátky na veřejnosti, nebyla sdílná ani co se týká svého soukromí. Poprvé se provdala v roce 1943 za známého pražského lékaře Arnošta Vlašimského, který se přátelil s tehdejší uměleckou špičkou, v rodině jí ale říkali studená Matulka. A k manželství, které nebylo šťastné, se nevrátila ani později ve svých pamětech. Podruhé se provdala až v roce 1958 za divadelního a filmového manažera Jiřího Šebora, polovinu tvůrčí skupiny Šebor-Bor ve Filmovém studiu Barrandov, která zaštítila autory české nové vlny, a vznikly v ní mimo jiné všechny filmy Miloše Formana. Prožila s ním čtrnáct let a o sedmnáct let ho přežila.

 

Křehká Princezna Pampeliška ve stejnojmenné pohádkové baladě Jaroslava Kvapila – Stavovské divadlo Praha 1948

Křehká Princezna Pampeliška ve stejnojmenné pohádkové baladě Jaroslava Kvapila – Stavovské divadlo Praha 1948; foto archiv.narodni-divadlo.cz / Josef Heinrich

Zralá žena

Po válce příležitostí ve filmu výrazně ubylo, přesto se dál objevovala v hlavních rolích. Například jako Rosita v parodii Pancho se žení, druhém a posledním režijním pokusu mladého Rudolfa Hrušínského, který byl sice natočen už na sklonku roku 1944, do kin se ale dostal po úpravách až v roce 1946, a v němž si poprvé zahrála ve filmu ve svých šestapadesáti letech Jarmila Kurandová. Nebo jako hostinská Anna v komedii Otakara Vávry Nezbedný bakalář, v hlavní roli se Zdeňkem Štěpánkem. Postupně se začala přehrávat do postav zralých žen, jaké ztvárnila například v husitské trilogii Otakara Vávry – královnu Žofii Bavorskou, manželku Václava IV., v Janu Husovi a Janu Žižkovi, kde jí byl opět partnerem Karel Höger, či Zdenu, složitou postavu dcery husitského zemana Ctibora z Hvozdna, která se stane adamitkou a tragicky zahyne se svým milencem ve filmu Proti všem.

 

Šestáková v televizní adaptaci dramatu klasika českého obrození Josefa Kajetána Tyla Paličova dcera, v provedení souboru Národního divadla z roku 1977, v režii Františka Filipa

Šestáková v televizní adaptaci dramatu klasika českého obrození Josefa Kajetána Tyla Paličova dcera, v provedení souboru Národního divadla z roku 1977, v režii Františka Filipa; foto ČT / Miroslav Pospíšil

Nedoceněný talent

Na televizní obrazovce se objevila poprvé v roce 1961 v adaptaci divadelní hry Vojtěcha Cacha Paní Kalafová, kinematografie ale jejího obrovského talentu nedokázala naplno využít. Její poslední filmovou postavou se stala v roce 1966 stárnoucí Eliška Bočková v hořké komedii režiséra Miroslava Hubáčka Flám. Ukončila tím svoji filmografii v necelých padesáti letech počtem 22 celovečerních filmů, pak už se objevila jen párkrát v televizi v adaptacích klasických divadelních her. Poměrně razantní sestup z filmové slávy ale nebrala tragicky a jako významná divadelní herečka se realizovala na jevišti. Věnovala se také recitaci, vystupovala v rozhlase a učila na pražské konzervatoři.

 

Pavla Krausová a Erži Orbánová (Dana Medřická) v legendární tragikomedii Istvana Örkenyho Kočičí hra – Tylovo divadlo Praha 1974

Pavla Krausová a Erži Orbánová (Dana Medřická) v legendární tragikomedii Istvana Örkenyho Kočičí hra – Tylovo divadlo Praha 1974; foto archiv.narodni-divadlo.cz/ Jaromír Svoboda

Jedinečná Krausová

Jednou z jejích největších rolí na sklonku kariéry v Národním divadle se stala postupně demaskovaná Pavla Krausová ve slavné hře maďarského dramatika Istvána Őrkenyho Kočičí hra, v níž excelovala v hlavní roli Dana Medřická. Představení, které mělo premiéru v roce 1974, se dočkalo neuvěřitelných 403 repríz, bylo nahráno na gramofonové desky a záznam pořídila v roce 1982 i Československá televize.  Od roku 1958 byla držitelkou vyznamenání za vynikající práci, od roku 1961 Zasloužilou členkou Národního divadla, od roku 1966 Zasloužilou umělkyní a v roce 1970 převzala vyznamenání Za zásluhy o výstavbu. K 1. lednu 1985 odešla oficiálně z Národního divadla do důchodu, a pak se ještě víc uzavřela do sebe. Dokonce prohlašovala, že by raději zemřela přímo na scéně, kde byla skutečně šťastná. Vlasta Matulová zemřela 18. dubna 1989 v Praze.

 

Božoňka

Vložil: Adina Janovská

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace