Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Co zaujalo Jiřího Macků

Co zaujalo Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, ať už si myslíte, že byla, je a bude, anebo naopak

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Jsme národem dlužníků, rájem exekutorů a zemí finančních negramotů. Bohužel. 5x pondělí Pavla Přeučila

24.08.2020
Jsme národem dlužníků, rájem exekutorů a zemí finančních negramotů. Bohužel. 5x pondělí Pavla Přeučila

Autor: Ilustrační foto - pixabay.com

Popisek: Moudří předkové říkávali, že dluhy žerou z mísy. Bohužel si leckdo dnes ani neuvědomuje, že i peníze na kreditních kartách, které banky rozdávají téměř na potkání, jsou vlastně dluh.

Moje babička mi neustále vtloukala do hlavy, že člověk se nemá zadlužovat, a při každé příležitosti mi opakovala, že „půjčky jsou do pekla krůčky“. Tak jako spousta mých vrstevníků jsem si z toho vzal ponaučení, že na co si člověk nevydělá, to by si neměl dovolovat. Dnes patří půjčky ke zcela běžnému životnímu standardu a podle statistik je zadlužený každý druhý Čech, přičemž jednoznačně vedou mladí lidé. Spousta z nich navíc splácí několik půjček najednou. Celá pětina lidí do 22 let má dokonce pět nebo více půjček. Je to normální?

Připadá mí, že půjčit si dnes peníze na cokoliv bere spousta lidí jako zcela běžnou věc, jako jít si koupit pět housek do krámu. Banky a úvěrové společnosti se předhánějí nabídkou výhodných půjček a dnes si můžete půjčit prakticky na cokoliv. Na byt, na auto, na pračku, na zájezd, na dovolenou, či dokonce na Vánoce. Vyřízení půjčky je jednoduché jako facka, je záležitostí nějakých pěti minut a ani nemusíte zvednout zadek z domácího gauče. Horší je to už se splácením. Mladým při podpisu úvěrové smlouvy moc nedochází, že splátky jim pořádně nabourají rozpočet, že se zadlužují na dlouhé roky, v případě hypoték na byt dokonce na celá desetiletí. Moc nepřemýšlejí ani nad tím, že se může jejich finanční situace rychle změnit a na splátky zkrátka mít nebudou. Krize, která přichází s koronavirovou epidemií, poznamená nezbytně i trh práce, přibude nezaměstnaných, a tím i těch, kdo nebudou schopni své dluhy splácet.

V současné době dluží Češi téměř 2,5 bilionu korun. To je sakramentsky velké číslo a jejich zadlužování neustále roste. Teď si sice spousta dlužníků libuje, protože dostali v souvislosti s epidemií odklady splátek, ale dluh jim nikdo neodpáře a splatit ho jednou musí tak jako tak. Po skončení odkladu splátek se teprve ukáže, kolik lidí se dostalo do problémů. Většinu dluhů dnes tvoří u mladých lidí hypotéky na bydlení a jejich průměrná výše je 1,8 milionu korun. Největší zadlužení můžeme pozorovat v Praze a Středočeském kraji, zatímco nejméně se zadlužují na Liberecku, Karlovarsku a na Vysočině. Je jasné, s čím to souvisí. Především s vysokými cenami bydlení v těch nejzadluženějších lokalitách, vyššími životními náklady, ale také s větší nabídkou a dostupností nejrůznějších lákadel, ať už v podobě zábavy, či luxusního zboží.

Už dnes se projevuje trend klesající splátkové morálky, a co teprve až budeme na vrcholu krize. Přesto se zdá, že bankovní i nebankovní úvěrový byznys jen kvete. Všimli jste si, na jaký finanční produkt se na nás valí reklamy ze všech stran? Jsou to právě půjčky. Všichni se nám snaží vtloukat do hlavy, že půjčky dostaneme vlastně téměř zadarmo, že nám naopak spoustu peněz ještě vrátí a další nesmysly.

 

hypotéka

Ideálem doby je bydlení ve svém, samozřejmě pokud možno domě. Málokdo už ale při podpisu hypoteční smlouvy přemýší, co bude za dvacet či třicet let. A měl by. Tím spíš, že u nás stále ještě trh nefunguje jako v zahraničních seriálech, takže objekt, zatížený hypotékou, rozhodně neprodáte i s dluhem tak snadno, jako třeba ve Spojených státech, kde je taková praxe běžná; ilustrační foto pixabay.com

 

Samozřejmě, pro věřitele je to nejvýnosnější kšeft, jaký existuje, ale nad dlužníky se začíná povážlivě houpat pověstný Damoklův meč v podobě exekucí. Už dnes probíhá v Česku na 4,5 milionu exekučních řízení u téměř 800 000 dlužníků. Ten rozdíl je tu proto, že většina těchto dlužníků má na krku více exekučních řízení, v průměru více než šest. Výjimkou však není ani deset exekucí na hlavu a více než deset jich má dokonce 131 000 dlužníků. U těchto lidí je už předem jasné, že své dluhy nikdy nesplatí a řeší je jen dalším záplatováním, tedy dalšími půjčkami. Zkrátka a dobře, díky dostupnosti půjček a masivní reklamě se stáváme pomalu, ale jistě národem dlužníků a samozřejmě i rájem exekutorů.

Padají zde sice různé návrhy na změny zákonů, sněmovna má na stole novelu exekučního řádu, což by sice mohlo pomoci stávajícím dlužníkům, ale rozhodně to nezabrání mladým lidem v uzavírání dalších půjček. Tady pomůže jen zvýšení finanční gramotnosti a začít s jejím vštěpováním už do hlaviček dětí ve školách. Například v takové, mnohými dětmi nenáviděné matematice se stále učí téměř podle rakousko-uherských osnov, místo toho, aby do nich byly zařazovány praktické příklady, co to vůbec obnáší půjčit si peníze, o kolik zaplatím navíc při takové a takové půjčce, co jsou to úroky, jak si je spočítám, co je to navýšení, RPSN a další úskalí, související s úvěrovým byznysem. Ruku v ruce s tím by měla fungovat i určitá osvěta v médiích. Nejrůznější reklamy a televizní spoty nás varují před dopravními nehodami, hazardem, kouřením, drogami, alkoholem atd., ale před nebezpečím, které číhá v podobě neuváženého zadlužení, mladé lidi nikdo nevaruje. Je mi ale jasné, že média by tak šla proti svým zazobaným inzerentům, a to se jaksi nehodí.

Internet už není naše moře, ale pořádné bahno

Ještě mám v dobré paměti jedno z hesel, pocházejících z raných dob pirátské předvolební kampaně. Znělo Internet je naše moře a doplňovala jej další hesla o svobodě šíření informací. Dneska je to spíše stoka, plná špíny, na které se budují další a další čističky, pokoušející se ji, a nutno říci že marně, pročistit. Bohužel, čím dál tím častěji se s vaničkou vylévá i dítě, a tak ono čištění zabíhá až do neuvěřitelných extrémů. Všiml jsem si, že v rámci současné vlny politické korektnosti se mění jako na běžícím pásu nejrůznější údaje ve Wikipedii, mění se jejich zdroje, některé, ty nepohodlné, mizí a nahrazují je zbrusu nové, korektnější. Obzvlášť viditelné je to u mnoha dějinných událostí, které se dnes vysvětlují často i v rozporu s historickými fakty.

Ono čištění, které známe pod pojmem cenzura, se zvláště dotýká sociálních sítí. Nijak nerozporuji, že jsou dnes zahlceny nánosem pořádného bahna a spousta příspěvků by se ve slušné společnosti neměla vůbec vyskytovat. Každý dnes žije v přesvědčení, že takový Facebook, Twitter nebo Youtube snesou všechno a každý se tam může vyjadřovat, jak mu zobák narostl. Nazvat toho či onoho politika, umělce, podnikatele nebo názorového protivníka debilem, idiotem, zmr*em a mnohdy ještě horšími nadávkami, nebo mu hrozit podřezáním, oběšením a podobně, je dnes zcela běžné a zcela běžně se tak chová i spousta veřejně známých osobností. Sociální sítě se nenávistnými příspěvky jen hemží stejně jako jsou zaplaveny nejrůznějšími hoaxy a nesmysly.

Nemám nic proti tomu, když správci sítí zasáhnou a vyložené sprosťárny a urážky odstraní. Jenže to se děje zřídkakdy. Bedliví čističi se totiž soustřeďují na úplně něco jiného. Na nepohodlné politické názory. Svého času bylo například na Facebooku jakýmsi tabu jméno britského aktivisty Tommyho Robinsona. Nemilosrdně se cenzurovalo. Stejně tak byla cenzurována a mazána videa z brutálních zásahů policie ve Francii či Španělsku. Dnes zaplavují média i sociální sítě videa z neméně brutálních policejních zásahů proti odpůrcům Lukašenkova režimu v Bělorusku, ale jako pára nad hrncem mizí videa z masových demonstrací Lukašenkových příznivců.

 

cenzura

Všechno už tady bylo. Od středověku se chodilo žalovat panu faráři, za minulého režimu informovali o 'špatných' názorech 'spolehliví' domovní důvěrníci a domovnice a na školách byl v každé třídě či studijním kruhu utajený informátor, jenž podával zprávy o dění v partě na patřičná místa. V současnosti se jen změnily nástroje 'kontroly' a přesunuly se na sociální sítě. Už zase se ale kdekdo snaží vtloukat nám do hlavy, co si máme myslet a které názory jsou ty jediné správné. Jak je to vlastně s tou demokracií? Slovo pochází z řečtiny a znamená v překladu vláda lidu – že by komu čemu?; ilustrační foto pixabay.com

 

A bude hůř. Nemilosrdní čističi a hlasatelé té jediné pravdy dostanou do rukou nový nástroj. Jak nám nařídilo bruselské mocnářství, naše vláda poslušně přijala návrh nového zákona o službách platforem pro sdílení videonahrávek. Zákon, implantovaný do českého právního řádu, zavádí evropskou směrnici, pocházející už z roku 2018, přičemž členské státy se k ní mají připojit do 19. září letošního roku. Podle této právní úpravy budou zavedena pravidla, která by uživatele sdílených videí chránila před nenávistnými a násilnými projevy a podněcováním k terorismu, děti pak před obsahem, který by mohl narušit jejich vývoj. Má také posílit stávající ochranu spotřebitelů před nepřípustným obsahem obchodních sdělení.

Něco z toho zní navenek sice rozumně, ale ve výsledku jde o další oklešťování svobody projevu na internetu. Každý z nás má svůj rozum a snad dokáže odlišit nějaké to podněcování k terorismu od obyčejného politického názoru. Podle tohoto zákona bude stačit, když si kdejaký chronický udavač nebo hyperaktivní aktivista umane, že je vámi sdílené video závadné, není v souladu s jeho názory, nebo dokonce představuje bezpečnostní hrozbu, a nějaký jouda-čistič jej stisknutím klávesy vymaže. Podle jakých kritérií se bude posuzovat, co je nenávistné, a co je pouze jiný názor na politické dění? Nemělo by se to ponechat na inteligenci a svéprávnosti každého jedince a neservírovat mu pouze informace, prošlé cedníkem? Ať si říká kdo chce co chce, já v tom vidím jen snahu dosáhnout toho, abychom byli pouhým stádem poslušných, nemyslících ovcí, sdílejících jen ten jediný správný názor.

Nahradí policii anarchističtí aktivisté?

Začalo to ve Spojených státech amerických v souvislosti s kampaní Black Lives Matter, kdy se v řadě amerických měst postavili občané proti policii, policisté se stávali oběťmi napadání a pronásledování, až to vyvrcholilo bezbřehou anarchií, kdy to bezmocná policie vzdala a nechala řádění živlů volnou ruku. Své si užili občané Portlandu, Seattlu, Baltimoru, Chicaga či Detroitu, kteří přišli načas o policejní ochranu a ve městech začaly vznikat jakési bezpolicejní zóny. Kam to dospělo, jsme mohli vidět na sporých záběrech bezbřehého rabování obchodů a katastrofálního nárůstu násilí.

Teď už se ozývají hlasy i od našich německých sousedů, kde chce jejich radikálně levicová, zelená mládež odzbrojit policii, snížit její stavy a nahradit ji jakýmisi dobrotivými aktivisty a sociálními pracovníky, kteří budou vše řešit domluvou a vysvětlováním.

 

nákup

Hoši v americkém San Francisku vyrazili před pár dny na 'nákup'. Pokud evropské 'elity' budou naslouchat bláznivým nápadům, můžeme brzy dopadnout stejně; foto repro Facebook

 

Na rozdíl od našich zelených, kteří se zatím (bohudíky) starají spíš o mloky, žabičky, mokřady či motýle a sysle, jsou němečtí zelení daleko radikálnější a jejich názory často hraničí až s anarchismem. Důkazem jsou právě jejich nynější snahy po omezení pravomocí policie, a dokonce po jejím odzbrojení. Už se zajisté těší na vznik dalších no-go zón, kde budou cestičky v parcích lemovány hustým porostem marihuany, ke vstupu do obchodu a 'nákupu' budete potřebovat pouze cihlu a policejní služebny se promění v láskyplná komunitní centra, kde dostanou nové, sterilní jehličky, zazpívají si pár revolučních písní a zavzpomínají si na staré zlaté časy Rote Armee Fraktion. Vskutku zářivá budoucnost.

O co se snaží pražská koalice? Udělat město neobyvatelným?

Nějak mi to nedá a musím se i dnes vrátit k současné dopravní situaci v Praze. Mám takový pocit, že pro pražské radní je takový koronavirus něco jako spása z nebe. Svede se na něj v poslední době všechno. Je mi jasné, že Praha přišla v důsledku pandemie o těžké peníze a musí se šetřit, kde se dá, ale svádět na pandemii všechno je přinejmenším zvláštní. Na jedné straně vyhodí pražská koalice do luftu milion na podporu miniakce Prague Pride, přičemž vyjde najevo, že si z něj pořádný krajíc ukrojili Piráti na svou předvolební kampaň, dva miliony na výtvarné řešení designu prostředků MHD, další miliony na jejich přemalování a na druhé straně se chystá městskou hromadnou dopravu radikálně omezit. A korunu tomu nasazují tím, že s omezením zároveň přijde i její zdražení. Dokonce už mají připraveny tři scénáře, jak poslat cestování MHD do kopru. Zahrnují prodloužení intervalů, rušení, zkrácení nebo 'zefektivnění' některých spojů, zkrátka snaží se cestování po městě co nejvíc znepříjemnit jak Pražanům, tak návštěvníkům metropole.

 

MHD

Všechny dopravní prostředky pražské MHD (pardon - Pražské integrované dopravy) budou krásně pruhované, v jakých intervalech a zda vůbec pojedou, ale není vůbec jasné. Přímo 'revoluční' design vzešel samozřejmě ze soutěže, která přišla na pakatel - 'pouze' 1,54 milionu korun. No nekupte to!; foto praha.eu

 

Trochu bych to chápal, kdyby bylo pravdou tvrzení, že za všechno může koronavirus. Ale pražská koalice se vůbec netají tím, že o těchto opatřeních a zdražení jízdného uvažuje už mnohem delší dobu, protože náklady na MHD už byly dlouho neúnosné. Co tahle opatření vyvolají? Samozřejmě lidé více přesedlají do aut a doprava v Praze bude kolabovat ještě víc. Město přitom kašle na všechny nutné a dlouho slibované dopravní stavby, záchytná parkoviště, dostavbu vnitřního okruhu, dokončení Rozvadovské spojky, propojení levého a pravého břehu Vltavy mezi Trójou a Suchdolem mostem atd. Radní se vůbec nestydí za to, že od roku 2015, kdy byl otevřen tunel Blanka, nedokončila Praha ani jednu větší dopravní stavbu. Všechny projekty bývalého vedení radnice šly k ledu a za těžké peníze se přehodnocují, přepočítávají, přepracovávají a kdesi cosi. Bohužel se ale nerealizují.

Stočtyřicítka na dálnici? A komu to prospěje?

Přiznám se, že mám také rád rychlou jízdu a dokážu si ji užívat. Pokud si chci ale vyzkoušet, zda mi auto opravdu vytáhne deklarovnou stoosmdesátku, zajedu si kousek za hranice do Německa a můžu si svištět podle libosti. Na našich dálnicích, i s přihlédnutím k jejich kvalitě, se snažím dodržovat předepsanou rychlost 130 kilometrů. Často si ale připadám jako bílá vrána, protože kolem mne sviští auta rychlostí daleko onu stotřicítku překračující. Výjimkou nejsou ani kamiony, které se mi dokážou natlačit těsně na zadek a při nejbližší příležitosti mne vítězoslavně předjíždějí.

Projel jsem autem prakticky celou Evropu a opravdu jen málokde se najde tolik řidičů, nerespektujících předepsanou rychlost, jako u nás. Například při svých cestách po Švýcarsku, kde je povolená rychlost na dálnicích pouze 120 km, jsem při jejím dodržovaní nezaznamenal během 14 dnů ani jediného řidiče, který by mne předjel! A nejsou to jen vysoké pokuty, které mohou Švýcary za překročení rychlosti postihnout, ale myslím si, že je v nich i jistá zažitá disciplína. Navíc, švýcarské dálnice svojí kvalitou daleko převyšují ty naše, takže vyšší rychlost by určitě umožňovaly.

 

dálnice

„To mi hlava nebere,“ posteskla si i Pučálkovic Amina. Zkrotit piráty silnic zřejmě naše policie nedokáže, a tak ministerstvo dopravy přišlo s řešením: Zvýšíme na českých a moravských tankodromech povolenou rychlost, oni se vyhubí sami. A stát pak ušetří i na důchodech; ilustrační foto pixabay.com

 

Pokud by se u nás ona povolená rychlost zvýšila na 140 km, jak navrhuje nyní Ministerstvo dopravy, ptám se, komu to prospěje? Na své trase ušetří řidiči maximálně pár minut, ale zvýší se riziko, že ve vyšší rychlosti bude docházet k více nehodám s těžšími následky. Čeští řidiči se totiž oproti těm zahraničním vyznačují i jiným nešvarem, a tím je nedodržování bezpečné vzdálenosti. Při rychlosti 130 kilometrů za hodinu by měla být dodržována bezpečná vzdálenost mezi vozidly 72 metrů! Ve většině okolních zemí je přesný povinný odstup mezi vozidly stanoven a vyznačují jej i příslušné dopravní značky. U nás zatím ne. Tohle pravidlo u nás nedodržuje téměř nikdo a výjimkou nejsou ani hazardéři, lepící se na vás ve vzdálenosti nějakých pěti metrů. Při svém putování po českých dálnicích už jsem viděl snad stovky nehod, i řetězových, způsobených nedodržením vzdálenosti, a některé z nich vypadaly opravdu hrůzostrašně.

Ostatně sám jsem jednu zažil, kdy jsem už na blikačkách zastavoval před kolonou a napálil to do mne v plné rychlosti blbec, který to neubrzdil. Nehledě na dokonale zrušené auto to nebylo nic příjemného. Silně pochybuji, že tenhle svůj nešvar by čeští řidiči spolu se zvýšením rychlosti opustili a ministerští úředníci by měli tenhle svůj nápad hodně rychle přehodnotit. O jejich nápadu mají ostatně silné pochyby i dopravní experti, kteří jej jednoznačně nedoporučují.

 

Pavel Přeučil

Vložil: Pavel Přeučil

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace