Budeme ´držet hubu´ a sledovat, jak naše svobody mizí jak pára nad hrncem? Landa, Fanánek i Klus řekli jasné NE. Přečetli jsme
11.08.2020
Foto: Facebook (stejně jako v článku)
Popisek: Dan Landa a Tomáš Klus
FOTO, VIDEO Parlamentní listy.cz jsou takřka jediné, které výrazně informují o měsíc starém ´Blanickém manifestu´ muzikanta a aktivisty Dana Landy. Zveřejnily samotný manifest a všímají si i toho, kdo všechno jej podpořil. Naposledy to byla celkem nečekaná persóna: ´Tomáš Klus, ten sluníčkář? Dan Landa dostává sodu. Jasně odpověděl´, píší.
Daniel Landa hledá podporu pro svůj Blanický manifest, kde se dá, očividně hlavně mezi kolegy umělci, ale i jinde. A k jeho iniciativě se pro některé překvapivě připojil i hudebník a zpěvák Tomáš Klus. Nejeden člověk vzhledem k názorům obou umělců pozvedl v údivu obočí. A zatímco někteří zpěváky chválili, že se snaží zasypávat příkopy, jiní společnou fotku nepřenesli přes srdce.
Kdo bude držet hubu, nebude mít svobodu
O co v ´Blanickém manifestu´ jde? Landa se ohrazuje proti mizení lidské svobody a vyzývá politickou reprezentaci, aby s problémem něco dělala. Pod petici už připojili svůj podpis mnozí, například Lou Fanánek Hagen ze Tří sester, který podepisoval jako jeden z prvních. „Kdo bude držet hubu, nebude mít svobodu,“ zaznělo totiž 7. července na pražském Vyšehradě od zpěváka Daniela Landy. Představil tam spolu s Lou Fanánkem Hagenem ze Tří sester svou petici, ´Blanický manifest´. Požadují, aby Parlament a Senát nepodléhal „globálním hysteriím“, ale řešil skutečné problémy a aby skončilo omezování svobody. Manifest se vymezuje proti „zbrklým, nepromyšleným a neodborným příkazům a zákazům z pera úředníků“ a proti mizení svobody a jejímu nahrazení kontrolou.
„Jako rovnoprávní občané této země, zároveň daňoví poplatníci a jako obyvatelé Evropy cítíme a vnímáme, že jsme hrdými nositeli nikoliv jen daňových povinností, ale i stovky let budovaných a krví vykoupených práv jednotlivce, žijícího uprostřed starého kontinentu. A budeme si za tím stát. Nejsme ovce ve stádu, ale svobodní spolutvůrci našeho státu,“ píše se v petici spolu s požadavkem, aby už nebylo omezováno právo na shromažďování.
Člověk se nedá řídit, jak to zkoušejí ´inženýři lidských duší´
„Je načase, aby volení zástupci začali řešit důležité věci a přestali podléhat globálním hysteriím. Smysluplných úkolů, které ovlivní život především našich potomků, je celá řada – preventivní opatření proti suchu, pokus o alespoň částečnou potravinovou a spotřebitelskou nezávislost a s tím související péče o tuto zemi ve smyslu fyzickém s ohledem na trvale udržitelný rozvoj ve všech oblastech našeho života,“ míní Landa a upozorňuje Parlament a Senát, že jsou to občané, kdo vytváří hodnoty a rozvíjí společnost. A také na příklad Jana Husa a husitského hnutí, které dle Landy dokazuje, kam až může nespokojenost s poměry dojít.
O manifestu více ZDE.
„Člověk se liší od ostatních forem života na této planetě právě svou nevypočítatelností. Nevypočítatelností v pravém slova smyslu, o níž se inženýři lidských duší nesčetněkrát v historii přesvědčili,“ říká zpěvák a dodává: „A za víru ve svobodu se možná budeme muset porvat jako naši předkové pod vedením hejtmana Jana Žižky z Trocnova.“ „Máme pocit, že už to strašně přehánějí se zásahy do osobních svobod, a tak jsme se rozhodli jako čeští, moravští a slezští mužové a ženy říct své ne,“ shrnul Landa krátce, co ho dovedlo k ustanovení petice.
Důsledně apolitický manifest
V dalším videu poděkoval všem, kteří manifest podepsali. „A chtěl bych zdůraznit a říct, že jsem se tady dnes fotil s mnoha lidmi, s mnoha lidmi jsem dělal rozhovory, a tento manifest je důrazně apolitický, to znamená, že tu jsou různé politické struktury, osobnosti, které se motají do politiky, já nejdu za nikoho. To znamená, že bude-li se někdo ohánět tímto manifestem jako jeho vlastním politickým programem, prosím vás, tento manifest nemá s politikou nic společného. Tohleto je Vyšehrad a tohle je o duších a o lidech, to znamená, že to není ani pro ty, ani pro ty, jestli to jsou pravičáci, levičáci, jakýkolivčáci, nevěřící, věřící, to je úplně jedno. Tohleto říkám za tátu. Blanický manifest je za tátu, za duši, a ne za -istu. Je jedno, koho volím. Já seru na politiky a nikomu nechci nahrát, žádnýmu politikovi. Já chci zařvat na všechny politiky: Hele, kurva, je vaše práce nám bránit svobody. Takže odleva doprava, já říkám, máme toho dost. Takže chraňte nám svobody, začíná Blanický manifest. Není to proti vám, je to zařvání na vás, koukejte nás chránit, koukejte chránit naše svobody, ne nám je krátit a krájet. Ještě si o tom, myslím, pohovoříme,“ uvedl Landa na pravou míru případné dohady o tom, s kým Blanický manifest sympatizuje a komu je ku prospěchu.
Landa s Fanánkem na Vyšehradě
Popálená ´prdel´ z projektu Žito
Dodal, že není rád, že se do něčeho takového pouští, protože má ještě „popálenou prdel“ z projektu Žito. „Do ničeho se nehrnu. Jenom bohužel doba nazrává, když se dívám do zahraničí, tak doba nazrává, že je potřeba, aby někdo řekl: Ne, dost. Prostě dost, to nám nedělejte. My jsme střed Evropy a když to neřekne prostředek, tak já už nevím, kdo by to měl říct,“ řekl Landa a pohrozil, že kdo neřekne dost teď, neřekne to už nikdy. Svůj podpis připojil i sociolog Petr Hampl. „Daniel Landa mluvil krátce, jasně a rozhodně. Jeho Blanický manifest za svobodu 2020 jsem rád podepsal. Nechci řešit, jestli někde mohla být vhodnější formulace a jestli všichni, kdo tam byli, jsou dobří lidé. Už to, že Daniel Landa něco rozbíhá a je ochoten do toho vložit svou značku, je dostatečně pozitivní,“ prohlásil.
Klusovi fanoušci jsou překvapení
Pro některé překvapivě Blanický manifest podpořil i zpěvák Tomáš Klus. Landa se fotkou s ním pochlubil v sobotu s dovětkem, že mizící svoboda trápí všechna názorová spektra. „Shodneme se na mnohém podstatném a nechceme mlčet,“ prohlásil Landa. Nutno říci, že zpěváci tímto spojením některé své příznivce nepotěšili a pod svým příspěvkem se Landovi dostalo kritiky, že se spojuje se „sluníčkářem Klusem“. Nicméně, i jeho zastánců bylo dost.
Podobně, ale z druhé strany na fotografii a podpis zřejmě pohlíželi fanoušci Tomáše Kluse, protože zpěvák se ve stejný den večer rozhodl vysvětlit, proč se k Landovi přidal. „S Danem jsem se sešel, protože už jsem se s ním chtěl sejít dlouho především proto, že přes odlišnou rétoriku i některé názory, máme v sobě tutéž touhu po smíření rozhádané společnosti akcentováním naší osobní moci a upozorněním na její postupné odevzdávání do rukou moci vyšší. Nikoli však té, která vládne duchu, ale té, která užívá moc nad námi jako opium. V jeho gestě, kdy chce napříč spektrem sedět u stolu a mluvit s kýmkoli, nikoli s cílem zvítězit v argumentační přestřelce, ale se snahou pochopit oponenta, i já osobně spatřuji jedinou možnou cestu. Cestu, kde nemíříme na sebe, ale k sobě,“ napsal.
Ochota k diskuzi: Kdo ji má a kdo ne
„Z takové cesty lze vidět nadosobní ideál v ochraně osobních svobod, neboť kde není svoboda, není štěstí a touha po něm je nám společná všem. Teprve hledání toho, co máme společné, nám dovolí vystavět sebevědomou a zdravou společnost. Sebevědomou tím, že jednotlivec přijímá zodpovědnost za sebe i celek, a zdravou tím, že je ochoten uznat i jinou než vlastní pravdu nebo je o ní přinejmenším ochoten diskutovat,“ pokračoval. „Oba jsme v očích veřejnosti kontroverzní svými postoji i minulostí, o to více si cením toho, s jakou vervou se Dan rozhodl položit onu otázku: Co je to svoboda? Jak vypadá svobodný občan? Jsme vůbec svobodní? A jak široce se otevřel diskuzi. Tohle je nad všechny půtky ohledně voleb Losny a Mažňáka, ohledně táborů Sluníčkářů a Strážců suverenity. Nemáme k sobě rozhodně tak daleko, jak nám zájmy myšlenkových otrokářů našeptávají. Za tohle vědomí díky!“ zakončil své zdůvodnění.
Za toto gesto Kluse pochválil např. marketér Jakub Horák, který uvedl, že jeho hudbu neposlouchá a „neladí“ ani s ezoterikou Klusovy ženy nebo s jeho vyumělkovanými statusy. Ale kvůli názoru jednoho svého kamaráda si zachoval otevřenou mysl. „Byl jsem velmi mile překvapen! Tomáš přišel na tiskovou konferenci, v hnědém plstěném klobouku se širokými okraji, skutečně působil jako podivínský excentrik, ale když začal tiše, skromně a poněkud rozpačitě mluvit, pochopil jsem, že to není póza – že prostě je takový introvert, který to všechno celé myslí vážně,“ zhodnotil zpěvákův charakter. „Líbí se mi, že v době cynismu takový hluboký ponor do sebe najde spoustu posluchačů. Klus je opravdu velmi zajímavý člověk a líbí se mi, jak je svůj. I tohle gesto o tom svědčí,“ doplnil.
Kdo byl naopak ke Klusovu gestu podezřívavý, byla Eva Zahradníčková, která se angažuje v pomoci migrantům v Řecku. Řekla, že potřebě spojovat póly společnosti rozumí. „Pokud Landa potřebuje Duška a Kluse, tak to znamená, že nemá dostatečnou podporu ze svých náckoidních sfér. Což je vlastně dobrá zpráva, že jich není až tak moc. OK,“ dodala. Ale Blanický manifest jí stále připadal podezřelý a kladla si otázku, co v něm značí slovo „svoboda“. „Že chybí svoboda slova? Nebo jde o svobodu nenosit roušku? Nebo jde o svobodu hajlovat?“ tázala se. A také se ptala, zda když se v manifestu mluví o úbytku svobody v okolních zemích, zda to znamená Polsko a Maďarsko nebo kritika Německa a „diktátu EU“. Na tyto otázky chtěla odpověď právě po Tomáši Klusovi.
A z druhé strany se ozval předseda brněnského hnutí Slušní lidé, Zdeněk Pernica: „Upřímně, já Kluse přímo nesnáším, je to člověk, se kterým bych těžko našel společnou řeč, znám ale Dana, vím, jaké má názory, pohled na svět a vím, že to myslí dobře.“ Dodal, že Daniel Landa se vyfotil i s ostatními signatáři, jako s Danielem Hůlkou, Josefem Vojtkem nebo již zmíněným Fanánkem Hagenem. „Nedělal bych závěry kvůli jedné fotce, nejjednodušší je přijít na Blanický manifest do Brna, Dana si vyslechnout a buďto manifest podepsat, nebo nepodepsat,“ zhodnotil krátce.
+
Kdo bude držet hubu, nebude mít svobodu. To je pravda ještě více odvěká, než to, že šaty dělají člověka. Za všechny svobody se v historii muselo bojovat, leckdy byli jejich hlasatelé ostouzeni a ztrapňováni a dokonce tekly potoky krve. Ve středověku platilo, že existuje takzvaný trojí lid, šlechta, duchovenstvo a podaní. První dva se přetahovali o moc a lid jako takový měl držet hubu, poslouchat a makat. Heslo ´rovnost, volnost, bratrství´ do tohoto uspořádání hodilo vidle, a to zatraceně krvavě, Velkou francouzskou revolucí. Když vzbouřené vody opadly, pomalu, zato jistě začala Evropa francouzskou rovnost (čili demokracii, zjednodušeně řečeno, kde mají všichni zaručená práva) zavádět. Totéž ženské hnutí (ženy do počátku minulého století měly práv pramálo, chybělo hlavně to volební), začátky byly drsné. Ženy zesměšňovali a když se odmítaly stáhnout do kuchyní, kostelů a postelí, nastoupilo brutální násilí. Totéž platí o LGBTI a rasové rovnoprávnosti, hnutí, která se hlasitě ozvala v šedesátých letech… Souhlasím všemi deseti i s tím, že jsou nám naše práva nenápadně okrajována, jak okoralý sýr po stranách. Ostatně, krásně to vyjádřila slavná BB, Brigitte Bardot: „Všechno je dnes sešněrované, špinavé, smutné, vulgární a nebezpečné. Už nemáme ani právo se svobodně vyjadřovat, máme pouze právo se podrobit. A to všechno mě štve! Zažila jsem svobodu šedesátých let, eleganci, šílenství. Měli jsme právo žít, jak jsme chtěli, milovat se beze strachu z AIDS, kouřit, kde nás napadlo, jezdili jsme rychle, neměli v autech pásy a na motorkách helmy.“
-
Jediné, čeho se obávám, je, zda je doba zralá. Havlův otevřený dopis Husákovi ve své době v Československu zaznamenalo jen pár lidí. Na druhou stranu, zafungoval jako maják. Vznikla Charta 77 a když to hodně zjednoduším, díky ní u nás došlo k ´sametu´, prostě bylo komu předat moc. I sebepravdivější petice zapadnou, když nesouzní s tepem doby. Mohou se ale stát těmi majáky. Kéž by. Je mi 58 let a celý život sním o tom, že zažiju tu úžasnou svobodu a opojnou atmosféru šedesátek (a skvělou muziku). Láska, sex a rock´n´roll!
|
Vložil: Anička Vančová