Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Co zaujalo Jiřího Macků

Co zaujalo Jiřího Macků

Každou středu i neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, ať už si myslíte, že byla a bude, anebo naopak

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Opozici potřebujeme jako sůl. To by ale musela vědět, co chce, a hlavně se domluvit. 5x pátek Pavla Přeučila

07.08.2020
Opozici potřebujeme jako sůl. To by ale musela vědět, co chce, a hlavně se domluvit. 5x pátek Pavla Přeučila

Autor: Hans Štembera

Popisek: Aktuálně jsou největšími otloukánky opozice Babišův ‘superministr‘ Karel Havlíček a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Zkrátka po bitvě je kdekdo generál.

Do dnešních komentářů jsem si vybral témata, která mne během týdne zaujala a která asi nejvíc zajímají i širokou veřejnost. Není žádným tajemstvím, že ne všechno v našem státě klape tak, jak by mělo, a máslo na hlavě mají podle mne všichni, jak vládní koalice, tak i opozice.

Během stále probíhající koronavirové krize se ukázala spousta vládních opatření jako účinná a potřebná, jiná tak trochu zaváněla amatérismem. To je ale podle mne omluvitelné, protože do této situace se náš stát dostal poprvé za celou dobu své existence a nikdo neměl potřebné znalosti a zkušenosti, jak takové krizové situace řešit. Pokud dnes tvrdí opozice, že by všechno dělala lépe, je to lež jako věž. Nikdo z jejich lídrů podobnou situaci nezažil a plácali by se v tom úplně stejně, jako naše vláda.

Co vlastně chce opozice a ví to vůbec?

O ženách se někdy říká, že nevědí co chtějí, ale nedají pokoj, dokud to nedostanou. Připadá mi, že úplně stejně se někdy chovají opoziční strany. Ne že bychom opozici nepotřebovali, právě naopak, potřebujeme ji jako sůl, aby nám vládní koalice nevyváděla nějaké psí kusy. Nicméně potřebujeme opozici konstruktivní, která se nezabývá jen kritikou, ale přichází se smysluplnými nápady a realizovatelnými návrhy. Během koronakrize se ale opoziční strany otáčely doslova jako korouhvička. Na jedné straně vítaly vládní opatření, aby je vzápětí označily za chaotická, neúčinná, protiústavní atd. Hygienická opatření byla jednou příliš tvrdá, aby byla v dalších dnech označena za příliš měkká. Nošení roušek bylo považováno jednou za nutnost a podruhé za omezování osobní svobody, kritizováno bylo zavření hospod, divadel, kin, zákaz hromadných kulturních akcí a kdesi cosi, jindy se opozice ozvala, že to či ono opatření mělo přijít dříve.

Po celou dobu od vypuknutí epidemie můžeme sledovat, jak je vládě vytýkáno, že málo podporuje tu firmy, tu živnostníky, jindy OSVČ, ubytovací zařízení, kulturu či provozovatele restaurací a dalších služeb, zkrátka, milá vládo, přidejte miliardu tam či onde. Okamžitě po zavedení podpor se ale opoziční strany jako jeden muž ozvou, že vláda příliš rozhazuje, zadlužuje nás astronomickými částkami, a jejich lídři bouřlivě protestují, že schodek státního rozpočtu je nejhorší v historii, což nám tragickým tónem oznamují i mnohá média.

 

kulečník

Jeden pošťouchne veřejnosti kouli, protivník ji potopí a po čase ji s velkou slávou hodí zpátky na stůl jako výbušnou novinku. A pak se všichni začnou handrkovat, kdože ji vlastně šoupnul do hry jako první. Současná pravidla politického kulečníku začínají být poněkud jednotvárná; ilustrační foto pixabay.com

 

Nechci zde rozebírat až poněkud směšnou situaci, kdy byl téměř každý opoziční činitel špičkovým odborníkem na hygienu a zdravotnictví a skuteční hygienici či odborníci epidemiologové byli pro ně terčem mnohdy nevybíravých útoků. Nicméně mne asi nejvíc baví pohled na stránky opozičních politických stran, kde se pyšní, co všechno se jen díky nim podařilo prosadit. Ať už se podívám na proklamované úspěchy Pirátů, ODS, TOP 09 a dalších, všude vidím hrdá oznámení, že „jen díky nám se podařilo prosadit“ to či ono, jinými slovy vycucnout ze státní pokladny tolik a tolik miliard navíc. Zábavné je na tom hlavně to, že když si dotyčné úspěchy porovnáte, zjistíte, že se tyto strany pyšní úplně stejnými úspěchy. Alespoň na tomhle by se mohly domluvit.

Abych byl ale spravedlivý, úplně stejně se chová i vládní koalice, která si s klidem přivlastňuje a se zbytečným zpožděním realizuje mnohá, skutečně přínosná opatření, která navrhovaly opoziční strany už dávno. Za této situace by bylo určitě přínosné, kdyby se opoziční strany shodly s vládní koalicí alespoň na tom, kdo a kdy s jakým návrhem přišel, zda se ukázal jako smysluplný, měl reálné výsledky a zda miliardy, které na něj padly, nebyly jen tak vyhozeny do luftu. Ale to bude podle mne nejspíš možné až po odeznění současné pandemie, kdy se budou dělat závěrečné účty. Vůbec nepochybuji, že doba koronavirová byla příležitostí i pro různé kšeftaře, kteří se na ní slušně napakovali. Tady by měla právě opozice sehrát hlavní roli, důsledně prověřit všechny vládní zakázky a nákupy, protože jak vychází pomalu najevo, všechno nebylo tak košer, jak se zdálo.

Miroslav Kalousek znovu dokázal, že ekonomika je pro něj španělskou vesnicí!

Tenhle věčný remcal už neví, jak se zviditelnit, a tak vystupuje s prohlášeními, nad kterými lze, slušně řečeno, jen kroutit hlavou. Prakticky už od počátku vlády koalice v čele s ANO od něj neustále slyšíme, jak vláda utrácí, plnými hrstmi rozhazuje peníze nebohých občanů a prožírá naši budoucnost. Není to tak dlouho, co hovořil o zadlužování Česka, které budou splácet ještě naši vnukové. A ejhle, najednou otočil jako na obrtlíku a rozplývá se nadšením nad obří dluhovou sekyrou, kterou zasekla Evropská unie. Ta si na finančních trzích vypůjčí na obnovu po koronavirové krizi astronomickou částku 750 miliard eur. Podle premiéra Babiše, který se nezapomněl pochválit, jak byl při bruselském vyjednávání úspěšný, bude Česko z fondu obnovy a rozpočtu EU v příštích sedmi letech čerpat 35,7 miliardy , tedy téměř bilion korun. Zda a kolik budeme čerpat z fondů úvěrů, je zatím podle Babiše ve hvězdách a záleží to prý na výhodnosti úroků.

 

Kalousek_leták

Když nás zadlužuje vláda, je to trestuhodné, když dělá dluhy EU, je to důvod k oslavě. Aneb, jak praví staré přísloví, co je dovoleno Bohovi, není dovoleno volovi. Miroslav Kalousek si zřejmě pro svůj ohlášený odchod na post šedé eminence připravuje co nejširší záběr, aby mohl v jakékoli situaci říkat já to říkal; foto Facebook

 

Nicméně je jasné, že bezprecedentní společné zadlužení států EU není žádným ternem. Za ten neskutečný balík ručí všechny státy, a tak může dojít i k situaci, že jeden stát nebude schopen splácet a my budeme pěkně cálovat za něj. To ale Miroslav Kalousek nevidí, stejně jako nevidí, že tímhle krokem zadlužila vláda nejen naši generaci, ale i generace našich dětí a vnuků. Evropské hodnoty mají pro Kalouska asi větší význam, než to, že dalších 30 let budeme splácet, splácet a splácet. A když to naše ekonomika nebude zvládat, můžeme dopadnout jako Řecko, kterému za dluhové krize v roce 2008 zrekvírovala EU v čele s Německem v důsledku jeho insolvence velkou část jeho průmyslu, přístavů či letišť. Své nadšení nad oním zadlužením projevil Kalousek slovy, že: „Společné dluhy do společné budoucnosti znamenají víc semknutou rodinu, která si ten společný dluh bere.“ (LOL). Náhle je tedy naše obří zadlužení v zájmu vyššího principu, tedy větší integrace Evropské unie, naprosto v pořádku.

Němci si došlápli na Škodovku a dokonale nám předvedli, kde je naše místo

Není žádným tajemstvím, že už delší dobu se hlavouni koncernu Volkswagen koukali na úspěchy Škodovky na světových trzích s nelibostí, a jakmile začala značka Škoda dotírat na prémiová auta Audi nebo Volkswagen, rozhodli se tomuto trendu nemilosrdně zatrhnout tipec. Ředitel koncernu Volkswagen Herbert Diess dal novému šéfovi mladoboleslavské Škodovky jasný pokyn vrátit Škodu tam kam patří, tedy mezi levná auta. V praxi by to znamenalo žádné další inovace, žádné nové vychytávky a technologie či elektromobily s otazníkem, ale průměrné mašiny pro průměrné spotřebitele, tedy něco mezi korejskými a francouzskými výrobci automobilů. Nový manažer Škody Thomas Schäfer přišel odkudsi z Jižní Afriky a nikdo neví, co se od něj dá čekat.

Dostatečně to osvětlil Herbert Diess v rozhovoru pro německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung, kde prohlásil. „Není nám k ničemu, když se Škoda vyvíjí ke třetí prémiové značce v rámci koncernu." Konkurenceschopnost značky Škoda se najednou ukázala jako značně nepohodlná a koncern ji odkázal do patřičných mezí, přičemž nám názorně předvedl, že jsme pro Němce opravdu jen obyčejnou montovnou, která musí dělat jen to, co vrchnost přikáže. Slavnou Škodovku tak má potkat podobný osud jako rumunskou Dacii, patřící Renaultu, a masově vyrábět levné vozy pro masy. Nový předseda představenstva společnosti Škoda Auto Thomas Schäfer má podle všeho otočit kormidlo společnosti směrem na východ a místo Volkswagenu konkurovat například Dacii, což se samozřejmě vůbec nelíbí škodováckým odborům.

 

Škoda Slavia

Malý český šikula měl vždycky na víc, dokazuje to mimo jiné i tahle kráska Škoda Slavia, která je dílem studentů Středního odborného učiliště strojírenského k 125. výročí značky Škoda. Úroveň sice letí i v tovární škole nahoru, na své sny budou ale muset všichni hodně rychle zapomenout. Konkurenci německý Volkswagen rozhodně nepotřebuje; foto skoda-storyboard.com

 

Ty podobný trend zaznamenaly už loni na podzim, kdy se proti zamýšlené změně škodovácké strategie ozvaly ústy svého odborového předáka Jaroslava Povšíka. Ten už tehdy prohlásil: „Nejsme ovce, které tady jen sledují, jak nás chce někdo poškodit.“ Nedávno okomentoval i nového šéfa škodovky slovy: „Je to pro mě takzvaně králík, vytažený z klobouku, o kterém jsem prakticky nikdy neslyšel. Pochází z Jižní Afriky, v rámci značky se tomu říká větší dílna, je to něco menšího než Kvasiny.“

K tomu všemu se dramaticky projevuje v důsledku koronakrize i pokles prodeje nových automobilů, který se propadl o 30 procent. Jaký bude tedy další osud Škodovky, je zatím ve hvězdách, nicméně premiér Babiš už oznámil, že se chce s novým šéfem Škody hned po svém návratu z dovolené sejít a spolu s ministrem Havlíčkem situaci řešit. Tak uvidíme, jak bude naše vláda při tomto vyjednávání silná v kramflecích. Já si ale myslím, že je to již předem jasné. Všichni dnes víme, co znamená v praxi závislost na zahraničním kapitálu a kde je naše místo. Politici se můžou chlubit i nadále úspěchy našeho průmyslu, zejména automobilového, na zahraničních trzích, ale národ vidí, že král je nahý. Už se docela otevřeně šušká, že se výroba prémiové řady automobilů Superb může přesunout na Slovensko, nebo ještě někam dále na východ, třeba do Tramtárie, a co proti tomu  zmůžeme? Zhola nic!

Satoranský kritizuje Jágra a sám má máslo na hlavě

Je zajímavé, co lidí si chce kopnout do Jaromíra Jágra. Vytýkaly se mu fotky s Andrejem Babišem, jeho účinkování v reklamách na kuřata, bulvár kritizoval jeho výběr partnerek a kdesi cosi. Teď se do zástupu kopajících přidal i basketbalista Tomáš Satoranský. Ten slavnému hokejistovi nedávno nevybíravě vpálil, že se zahazuje nějakými reklamami na elektrokola. „Jak jsme si ho všichni idealizovali, že byl pro nás největší dříč, tak člověk, který dělá reklamu na elektrokola... Stačí to říct takhle. Prostě pro mě skončil," prohlásil opovržlivě Satoranský v rozhovoru pro pořad Ranní klub rozhlasové stanice Expres FM.

 

Jágr_reklama

Jarda Jágr coby tvář elektrokol a koloběžek se stal terčem tvrdé kritiky...; foto crussis.cz

 

Nemám rád lidi, kteří káží vodu a pijí víno. Nepamatuji se, že by Jarda Jágr účinkoval na vrcholu své hokejové kariéry v nějaké reklamě. Neměl to zapotřebí a při svém zatraceně narvaném tréninkovém programu by na to ani neměl čas. Na rozdíl od Jágra se náš nejúspěšnější basketbalista, působící v americké NBA, dnes producíruje v pánských oblecích firmy Blažek, které propaguje v reklamních spotech, oblecích šitých prý speciálně tak, aby neomezovaly v pohybu. V loňském roce propůjčil Satoranský svou tvář reklamní kampani nového modelu Q7, vyráběného automobilkou Audi. Každý tedy vidí, že máslo na hlavě má sám Satoranský. Ve svém rozhlasovém rozhovoru uzavřel Satoranský své extempore slovy: „Doufám, Jardo, že to neposloucháš. Musím říct, že to nemáš zapotřebí.“ Mně se spíš zdá, že tenhle nevybíravý útok neměl zapotřebí Satoranský, a co jej k němu vedlo vedlo, je mi velkou záhadou. Že by závist?

 

Satoranský_reklama

...nevybíravě na něj zaútočila basketbalová hvězda Tomáš Satoranský, elegán v oblecích firmy Blažek; foto blazek.cz

Na každém šprochu pravdy trochu a Elon Musk chce začít masově čipovat lidi

A na závěr jedna zpráva ze zahraničí, která mne zaujala, i když se v budoucnosti bude nejspíš týkat i nás. Ne, ten titulek není vtip ani jedna ze stovek konspiračních teorií, které zamořují i české prostředí sociálních sítí. Velkého ohlasu se u nás dostalo například masově sdílené fámě, že se výtěrová tyčinka zavádí při testech na koronavirus bolestivě tak hluboko do nosu, protože nám zároveň implantuje do mozku jakýsi čip, sloužící k ovládání každého testovaného jedince. Na Facebooku kolují i zprávy, že gigant Google chce nenápadně očipovat celé lidstvo. Je to směšné, já vím, ale teď se objevila zpráva, že Elon Musk, známý vizionář a miliardář, který se v poslední době zviditelnil zejména úspěšnou misí své kosmické lodě Dragon k Mezinárodní vesmírné stanici ISS, chce už zanedlouho spustit další ze svých projektů. Jeho společnost Neuralink začne testovat své mozkové implantáty na lidech. Dobrovolníkům bude do mozku implantován čip, jehož prostřednictvím budou moci ovládat elektroniku.

O tom, že je to možné, jsem se už před nějakými patnácti lety přesvědčil na vlastní kůži v pražské laboratoři průkopníka metody tzv. EEG Biofeedbacku PhDr. Jiřího Tyla, kde probíhaly první nesmělé pokusy s ovládáním elektroniky jen pomocí mysli. Na hlavu jsem tehdy dostal jakousi měkkou helmu s množstvím čidel a po chvíli tréninku jsem s úžasem zjistil, že dokážu jen pomocí myšlenek ovládat pohyb autíčka na počítačovém monitoru. Helmy se však ukázaly nejen jako nepohodlné, ale ani výsledky nebyly při ovládání složitějších úkonů zrovna spolehlivé.

 

Elon Musk

Elon Musk, šéf automobilky Tesla a zakladatel kosmické společnosti SpaceX, často mluví o potenciálním nebezpeční umělé inteligence, kterou označuje za „největší hrozbu pro přežití lidské rasy“. Zdá se ale, že se mu představa ovládnutí lidstva možná už zalíbila; foto Instagram

 

To všechno by měl vyřešit právě čip, implantovaný rovnou do mozku, který bude přímo zpracovávat příslušné nervové impulzy. Stačí si jen pomyslet a zapne se vám televize, na počítači nebo v mobilním telefonu se vám načte stránka, na kterou pomyslíte, nebo spustí příslušná aplikace. Žádná dementní Cortana nebo Siri, ale pouhá myšlenka. Na své si přijdou i skalní hráči počítačových her, kteří se obejdou bez ťukání do klávesnice nebo zběsilého klepání myší. Čip miniaturních rozměrů by se měl vkládat do mozku bezbolestně pomocí laseru a jako první by měli přijít na řadu lidé s fyzickými handicapy, tedy především nepohybliví, ochrnutí pacienti, kterým by se nesmírně ulehčil život.

Na druhé straně dobře víme, že na světě neexistuje technologie, která by nebyla zneužita. Tak i v tomto případě panují obavy, aby nebyl součástí čipu náhodou nějaký algoritmus, který by byl schopen nás ovládat na dálku. Navíc, co si budeme povídat, počítačový hackeři jsou dnes pořádní šikulové a nabořit se do nějakého čipu pro ně není žádný nepřekonatelný problém. Dnes se vám na dálku vlámou do vaší soukromé sítě, ovládnou domácí elektroniku, na dálku si poradí i s tím sebedokonalejším zabezpečením vašeho auta, vybaveného elektronikou s bezkontaktním ovládáním, a podobných kousků mají v zásobě nepočítaně. Pochybuji, že by pro ně byl problém, se v krátké době nabourat i do Muskových čipů. A v tom se skrývá dost velké nebezpečí.

 

Pavel Přeučil

Vložil: Pavel Přeučil

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace