Babišova věštba, Hřibův graf... na tohle Češi neskáčou. Pozitivní zprávy aby špendlíčkem hrabal. 5x pondělí Pavla Přeučila

Foto: Facebook

Popisek: Z křišťálové koule od firmy Moser premiér Babiš na Facebooku věštil, že musí kvůli své nesnesitelnosti urychleně odjet na dovolenou. Hezky si naběhl! Napříště bude jistě kdejaký jeho výrok připisován věštbám 'Bude líp' z nevinného kusu křišťálu.

Všechna média s chutí přežvykují hrůzostrašnou zprávu, že česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí v důsledku restrikcí proti šíření koronaviru klesla meziročně o 10,7 procenta, což je prý nejhorší výsledek v historii země. Zveřejnil to v pátek Český statistický úřad. I když je to méně, než předpokládali ekonomové, někteří předpovídali meziroční pokles dokonce až 18 %, zpráva se stala chutným soustem nejen pro média, ale i pro opozici.

Nikdy mne nepřestane překvapovat, s jakým jásotem prezentují naše média každou, alespoň trochu špatnou zprávu, kdežto ty dobré zůstávají jaksi stranou jejich zájmu. Navíc mi chybí i tak potřebná objektivita. Česká televize si po zveřejnění této informace zvala jednoho experta za druhým a společně pitvali důvody, proč k tak děsivé události došlo, jako bychom to všichni nevěděli. Od března se život v zemi doslova zastavil. Spousta firem zavřela své provozy, jiným chyběli kvůli uzavřeným hranicím zaměstnanci, omezila se doprava, cestování, zavřely se restaurace, kulturní podniky, hotely a tok daní do státní kasy se drasticky zpomalil. Pro naši zemi bohužel klíčový automobilový průmysl se začal propadat a v důsledku šíření pandemie do celého světa se téměř zastavil i vývoz. Naopak začaly růst výdaje, zaměřené především na podporu skomírajícího hospodářství. To je snad každému jasné a soudný člověk uzná, že to všechno se nedělo vinou vlády.

Obvyklý scénář musí být co nejčernější

I když mnozí analytici se shodují, že se česká ekonomika už odráží od dna, vyžívají se média i opozice především v černých scénářích a děsí nás prognózami, že se snad řítíme do záhuby. V drtivé většině pomíjejí fakt, že ve srovnání s ostatními zeměmi EU vycházíme z krize ještě poměrně dobře, možná i lépe, než se čekalo. V celé Evropské unii se ekonomika propadla v meziročním srovnání o 15 procent. Nejhůř dopadlo Španělsko, kde se HDP meziročně snížil o 22 procenta, ve Francii to bylo o 19 procent, v Itálii o 17,3 procenta a o více než 10 procent, tedy téměř stejně jako u nás, se propadla i ekonomika našeho největšího obchodního partnera, Německa. Téměř nikde už se neprezentuje ani fakt, že asi nejhůř na koronavirovou krizi doplatili v USA, kde po převedení výkonu ekonomiky v tomto čtvrtletí do celého letošního roku, což je tradiční americký způsob analýzy, se ekonomika propadá o dramatických 32,9 procenta. Americká média tak informují, že jde o největší pokles HDP v historii měření.

Se svou troškou do mlýna přišla i Česká národní banka. No řekněte, také vám její graf růstu mezd ke konci roku přímo vlévá optimismus do žil?; ČNB

Optimismus ano, ale ne fantazírování

Na druhé straně bych mírnil nadšení premiéra Babiše, že jsme ze všeho už venku, tak říkajíc, za vodou. Ten tvrdí, že z hlediska rozpočtu je optimista, věří firmám i lidem, že budou flexibilní a situaci způsobené opatřeními proti covidu-19 se přizpůsobí. Za přijatelný výsledek, v porovnání s ostatními zeměmi, považuje pokles HDP i vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Podle Havlíčka prý máme šanci, že z krize může Česko vyjít nakonec dobře. Oba dva kladou důraz především na investice, rozjezd průmyslu, udržení zaměstnanosti a v neposlední řadě zavedení stálého kurzarbeitu, který by měl nahradit programy Antivirus.

Babiš jásá nad přídělem peněz, které se mu prý podařilo vypáčit od EU, ale jedním dechem nám sděluje fantastickou novinu, že velká část z nich poputuje zase na podporu zelené energie, což podle řady ekonomů ale povede spíš k hospodářskému útlumu a doplatí na to každý z nás. EU nám nic nedává zadarmo a jako vždycky bude za to něco chtít. Společné zadlužení evropských států na nějakých 30 let moc důvodů k nějakému optimismu nedává a splácet to budou ještě naši vnuci. Uvažovat v této situaci, kdy nám z EU hrozí i zvýšení daní a zavedení zbrusu nových, o nějakém tom rychlém hospodářském růstu je fakt více než optimistické.

Největším nepřítelem je strach

A proč to všechno píši? Protože se domnívám, spolu s řadou docela chytrých ekonomů, že největším nepřítelem dalšího růstu naší ekonomiky je strach. Pesimistické zprávy, které na nás média chrlí, jej jen zvyšují. Ze všech stran nám hrnou do hlavy, jak jsme na tom zle, že se z onoho příšerného propadu budeme vzpamatovávat celou řadu let a kdesi cosi. Každému je jasné, a vláda se na to také nejvíc spoléhá, že základem je růst spotřebitelské aktivity, růst výroby spolu s investicemi a potřebnými inovacemi. Nicméně ono strašení k tomu vůbec nepřispívá.

Lidé i firmy se díky onomu negativismu spíše připravují na horší časy, než aby začali utrácet, a úplně stejně se chovají podniky, které začínají spíše šetřit, a to i v očekávání příchodu druhé vlny epidemie. S nějakým zvyšováním mezd, jak to bylo dosud, se nedá počítat, zmizí i řada zaměstnaneckých benefitů a úspory se zkrátka budou hledat všude. A v ovzduší neustálého strachu, podporovaného médii, se ekonomika rozhodně nerozjede. Nechci po médiích, aby papouškovala Babišovo oblíbené „Bude líp“, ale rozumný by byl úplně opačný přístup. Vyzdvihovat naše úspěchy, třeba i to, že v porovnání s dalšími státy EU jsme dopadli nejspíš nad očekávání dobře. Jen tak se obnoví důvěra lidí i firem v lepší budoucnost a urychlí se restart naší ekonomiky.

Stát se může pustit do dostavby Pražského okruhu

Protože jsem se u prvního tématu nějak moc rozepsal, k těm dalším už jen stručněji a začnu hned dobrou zprávou. Stát má konečně územní rozhodnutí pro úsek Pražského okruhu mezi D1 a D11, Po nějakých třiceti letech neustálých tahanic se snad začne už příští rok s dostavbou dálničního okruhu kolem Prahy, a to na východním okraji města, kde se má napojit okruh z D1 v Běchovicích. Co si budeme povídat, Praha na to čeká jako na smilování, protože naše nejvytíženější dálnice D1 ústí téměř do centra metropole, a doprava tak dusí celé pražské čtvrti. Podle plánů by měla být dostavba této části okruhu dokončena v roce 2025.

Harmonogram výstavby vysněného Pražského okruhu z facebookového profilu pražského primátora Zdeňka Hřiba. Sice takhle oznamoval dobrou zprávu, vydání územního rozhodnutí k úseku Běchovice-D1, jeho grafika je ale spíš názornou ilustrací úřednické neschopnosti; foto Facebook

Potěšující je, že se zároveň otevírá cesta k dostavbě vnitřního okruhu, na kterou podle Babišova slibu přispěje stát částkou nějakých 60 miliard korun. Má to ale podmínku, že tyhle peníze dostane město výměnou za pozemky, například v Letňanech, kde by měla vzniknout nová vládní čtvrť. Po třenicích, které vládly mezi Babišem a pražským primátorem Hřibem, se zdá, že se situace vyjasnila a i tyto podmínky budou splněny. Takže těšme se, že se za oněch pět let už projedeme po zbrusu nové části okruhu, i když stále bude chybět jeho severní část od Černého Mostu přes Březiněves, Suchdol a Ruzyni. Jeho osud je stále ve hvězdách.

Vodíkové město budoucnosti v Ostravě?

Abych se držel své linie dobrých zpráv, zaujala mne jedna z Ostravy, kde plánuje podnikatel Jan Světlík vybudovat na uhelné haldě vodíkové město. Vskutku sympatický záměr. Dnes cpeme miliardy horem dolem a budeme cpát ještě více do jakýchsi zelených energií, především do solárů, elektromobilů, ale i do větrných elektráren, bioplynových stanic atd. Patřím k těm, kteří mnohem více věří v budoucnost vodíku. Zásoby vody jsou na světě téměř nevyčerpatelné a vývoj technologií její přeměny na vodík postupují závratným tempem. Navíc, pod celým Ostravskem se nacházejí obrovské podzemní zásoby metanu, který je ze 75 procent tvořen právě vodíkem. Podle náměstka hejtmana Jakuba Unucky chtějí na Ostravsku co nejdříve rozjet výzkum metod, jak vodík z metanu dostat a prakticky využít.

Metan, pocházející z ukončené těžby, vystupuje na povrch v celé moravskoslezské pánvi a pro Ostravu by se měl stát ideálním zdrojem energie; foto ČT

„H2 City District má být vodíkovým městem. Pro jeho vznik bychom rádi získali i zahraniční investory. Vodík by tam měl sloužit k vytápění bytových domů, k pohonu aut i městské dopravy, ale mohl by tamním obyvatelům dát i práci, například ve vývojových, startupových či coworkingových laboratořích. V úvaze je i hi-tech výrobní park a vzdělávání, orientované na vodíkovou budoucnost,“ představuje své plány Jan Světlík.

Vodík vidí jako perspektivu i vedení kraje a města. V plánu je například vývoj a následné nasazení autobusů na vodíkový pohon. Dopravní podnik Ostrava už má slíbených 50 milionů korun z EU na veřejnou plničku vodíku, kterou začne stavět nejspíš už příští rok, a 73 milionů má slíbeno na autobusy. Podle mluvčí města Andrey Vojkovské předpokládají zahájení provozu plnicí stanice a prvních autobusů na vodík už na podzim 2022. Kdy by měla začít výstavba onoho vodíkového města, zatím není jasné, ale investiční záměr je prý už schválený, a tak by mohlo vše jít velmi rychle.

Filmoví fanoušci budou asi jásat

Další dobrá zpráva je trochu z jiného soudku, tentokrát z kultury. Tedy, dobrá, jak pro koho. Dobrá je pro diváky a milovníky filmů, špatná pro kinaře a provozovatele multikin. Jde o dohodu, která zásadně změní svět filmu, a to i u nás. Největší řetězec kin v USA, AMC Theatres, uzavřel s jedním z největších hollywoodských studií Universal Pictures po letitých tahanicích smlouvu, že filmy Universalu budou k dispozici on-line už 17 dní po premiéře!

Podle zpráv, které pronikly na veřejnost, se k podobnému kroku chystají i další významná studia a producenti a v jednání už je podobné opatření pro Evropu a ostatní země světa. Zatím museli on-line distributoři a streamovací platformy jako Netflix, Amazon či iTunes, čekat nejméně 60 dní, aby se mohly premiérové snímky objevit na televizních obrazovkách. Tahle zažitá praxe náhle bere zasvé, a tak si i ty největší filmové trháky budeme moci užívat doslova za pár dní po premiéře v kinech i z pohodlí domova.

Kinosály budou nejspíš brzy zet prázdnotou a jejich provozovatelé přijdou na buben. Rychlejší uvolnění filmových novinek do on-line distribuce ale přináší ještě další hrozbu. Kulturní společnost by se mohla rychle proměnit v spolek uzavřených individuí, dřepících s miskou chipsů a pivem u svých obrazovek a se sociální inteligencí na nule; ilustrační foto pixabay.com

Je jasné, že provozovatelé kin nad touhle smlouvou zrovna nejásají, ale trendu on-line uváděných filmů se nemohou bránit donekonečna. Není žádným tajemstvím, že filmoví nadšenci, kteří se už nemohou dočkat svých oblíbených filmů, si je stahují, mnohdy ve značně podřadné kvalitě, z nelegálních serverů, kde se často objevují pár dní po premiéře. Zkušenosti z poslední doby, poznamenané nejrůznějšími omezeními a karanténou, ale ukazují, že diváci jsou ochotni si za on-line film v dokonalé kvalitě i pořádně připlatit. Za shlédnutí filmů, jako Trollové: Světové turné nebo The King of Staten Island, které šly rovnou do on-line distribuce, neváhali diváci zaplatit 20 dolarů, tedy v přepočtu nějakých 450 korun, tedy více, než by zaplatili za vstupenku do kina, a snímky díky tomu vydělaly stamilióny dolarů.

Babiš může za všechno, i za křivou dlažbu!

A na závěr jednu perličku. Starosta Chebu Antonín Jalovec, který získal křeslo za hnutí Volba pro město Cheb s podporou hnutí STAN, je navýsost rozhořčen, že si premiér Babiš dovolil přijet do 'jeho' města bez řádného ohlášení a sám starosta se o ní dozvěděl až z jakési šuškandy, jak se svěřil na sociální síti. Zajímavé je i to, že starosta údajně nevěděl nic, zatímco na nádraží už vítala premiéra jako obvykle skupinka, tentokrát šesti řvoucích a pískajících aktivistů. Ti měli lepší informace než starosta?

Premiér si prý jen prohlédl rekonstruované nádraží a zase odfrčel. Osobně nechápu, proč by měla být takováto návštěva jakémukoliv starostovi hlášena předem. Aby mohl vzácné hosty uvítat chlebem a solí, jak je dobrým zvykem? Nebo snad všechno v dosahu premiérova ostřížího zraku natřít narůžovo po vzoru Potěmkinových vesnic? Tohle není žádná obhajoba Babiše, ale prostý údiv nad tím, čeho jsou schopni někteří starostové, pokládající se za jakési výjimečné samovládce, kterým se musí každý hlásit.

Za povšimnutí stojí i facebooková stránka starosty Chebu, která všemu nasazuje korunu. Je plná stížností na to, že premiér si při návštěvě nádraží vůbec nevšiml nekvalitního provedení rekonstrukce, protože je tam prý křivá dlažba, do budovy zatéká střechou, stavba se protahuje a kdesi cosi. Za tohle taky může Babiš? Namísto stěžovatelů bych v první řadě chytil za flígr dotyčného starostu, šel mu onen šlendrián ukázat a zeptal se jej, jak je možné, že si už dávno dodavatelskou firmu nepodal a nedostatky nenechal odstranit.

Vložil: Pavel Přeučil