Dvě miliardy do reklamy cestovního ruchu? Proboha, paní Dostálová, komu to prospěje? 5x pondělí Pavla Přeučila

Foto: MMR

Popisek: Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová

V dnešní době koronavirové, kdy by měla vláda obracet každou korunu, než ji vydá, se nám paní ministryně Klára Dostálová pochlubila, že se jí podařilo vydyndat ze státní kasy dvě miliardy na reklamu, směřující na podporu domácího cestovního ruchu. Když jsem tuhle neuvěřitelnou zprávu slyšel, myslel jsem si, že jde jen o špatný vtip, ale on je to fakt.

Paní ministryně sice v dalších prohlášeních mlžila, že ještě všechno není definitivní, ale ona astronomická částka stále visí ve vzduchu. A co je na celé věci asi nejpodivnější, je to, že reklamní kampaň, na kterou má ona částka padnout, má být zaměřena jen a pouze na Čechy.

Z televize, rádia, novin, časopisů a billboardů na nás budou ze všech stran útočit reklamní spoty, slogany a úžasné obrázky, lákající nás, Čechy, na krásy naší domoviny, a možná přebijí i skřehotajícího Alzáka. Ano, je docela možné, že malou část veřejnosti to osloví, ale pokoje hotelů, například v Praze, zející prázdnotou a marně očekávající nový příliv movitých zahraničních hostů to rozhodně nezaplní. Dovedete si představit, že se do matičky Prahy vypraví nějaká čtyřčlenná rodinka odkudsi z Horní Dolní a ubytuje se v hotelu, kde dá za ubytování a jídlo za jeden den tolik, jako za týden ve svém oblíbeném chorvatském kempu? Právě statisíce skalních chorvatomilců a dalších milovníků mořských vln to doma zcela určitě neudrží, ani kdyby trakaře padaly.

Druhé Vánoce pro média a reklamní agentury

Stačí vidět mnohahodinové fronty například u lanovky na Sněžku, na jejímž vrcholu se denně mačká až 5000 návštěvníků, nebo šumavské cyklostezky, na kterých už dnes není k hnutí. Už dnes mají mnohde co dělat, aby vůbec uspokojili zájem domácích návštěvníků. Právě na krkonošských hřebenech či na Šumavě je dnes hustší provoz než na pražském Václaváku a místní ubytovací kapacity mnohde praskají ve švech. Samozřejmě, Češi tam neutratí tolik, jako Němci nebo Holanďané, ale problém je v tom, že tyhle atraktivní destinace nejsou nafukovací a další masivní reklamu určitě nepotřebují. A pokud si paní Dostálová myslí, že onou gigantickou reklamní kampaní nasměruje české dovolenkáře na nějaká ta bohem zapomenutá, opomíjená místa, je na velkém omylu.

K poznávání vlasti nás má přimět reklama za dvě miliardy. Tak nevím, zbláznil se tu někdo, nebo je to pro někoho 'malá domů'? ; ilustrační foto pixabay.com

A co je na celé věci nejhorší, je fakt, že místo přímých dotací subjektům cestovního ruchu se nalijí ony dvě miliardy do kapes především médiím, která rozhodně netřou bídu s nouzí. Navíc se kamsi vypařily ony poukazy na domácí dovolenou, které nám všem slibovala vláda už v prvních měsících současné krize. Stačí se jen podívat, jak se zaprášilo po voucherech na lázeňské pobyty. Bez jakýchkoliv milionů, nebo dokonce miliard, nalitých do reklamy, stačilo pouhé oznámení ve zpravodajství médií a poukazy šly doslova na dračku. A to na ně vláda vyčlenila pouze jednu miliardu. Pokud by ony dvě miliardy šly na přímé dotace lidem na domácí dovolenou, rozhodně by to mělo větší efekt, než jimi nakrmit pokladny médií a reklamních agentur. Pokud tedy opravdu tenhle královský dáreček projde, tak to bude výsměch všem občanům tohoto státu.

Už máte pod štrozokem svoji cihlu zlata?

Pokud jste si nevšimli, tak cena zlata letí v poslední době vzhůru doslova raketovým tempem a rychle se blíží k hranicí 2000 dolarů za unci, což ostatně někteří moudří ekonomové předpovídali už někdy začátkem roku. Ohromnou poptávku po zlatě způsobila nejen současná pandemie, ale velká nejistota na finančních trzích, nejistá bezpečnostní situace a hrozící válečné konflikty i to, že se čím dál častěji hovoří o katastrofálním pádu dolaru. Ti chytří nakupovali zlato už dávno, když byla jeho cena na minimu, a ti blbí, mezi které si dovolím počítat i naši Českou národní banku, jej v té době prodávali, aby začali tenhle drahý kov nakupovat dnes, kdy je jeho cena nejvyšší za posledních deset let. V 90. letech minulého století jsme měli v sejfech ČNB zlaté rezervy nějakých 70 tun, které se v nich shromažďovaly už od pádu Rakousko-Uherska. Naši chytří bankéři je tehdy prodali téměř do mrtě za nějakých 16 miliard a zbylo nám nějakých devět tun. Dnes by za ně dostali na 70 miliard. Takhle se u nás hospodaří.

Také nakupujete zlaté cihličky a mínce? V současné době je to podle odborníků nejlepší způsob, jak uchovat majetek. Jen Česká národní banka přemýšlí nějak divně; ilustrační foto zlataky.cz

Nedávno nám ČNB s velkou slávou oznámila, že doplnila naše zlaté zásoby o 1,2 tuny zlata, samozřejmě za ty nejvyšší ceny na dnešním trhu. Banky na celém světě už několik let nakupují zlato jako o život, a není to jen Čína nebo Rusko, ale i naši sousedé. Například Polsko v posledních letech nakoupilo více než sto tun zlata, Maďarsko přes třicet. Někteří ekonomové předpovídají, že není daleko doba, kdy bude muset být každá měna znovu podložena zlatem. Jako o život nakupují i drobní střadatelé a někteří obchodníci s drahými kovy hlásí: vyprodáno! Kupují se zlaté slitky i zlaté investiční mince, a lidé si prý už dokonce zakopávají své zlaté poklady někde na zahrádkách. Finanční experti tvrdí, že na mýtické hranici 2000 dolarů za unci se cena zlata nezastaví, její raketový růst prý bude pokračovat, a dokonce se ještě zrychlí. Jo, a abych nezapomněl, stejně raketově roste i cena stříbra. Tak co, lidi, máte už také ulitou nějakou tu cihličku?

Jak se těšíte na masíčko z 3D tiskárny?

Tak se nám tu rozmáhá takový nešvar. Stále více především mladých Čechů přestává jíst maso a velké fastfoodové řetězce čím dál více zařazují do své nabídky jeho nemasové náhražky. Ve většině případů sice nejde o to pravé veganství nebo vegetariánství, ale o styl stravování, zvaný dnes flexitariánství, tedy pouze příležitostnou konzumaci masa. Přišla s tím jistá Gréta, mladičká bojovnice za lepší klima, která nám nastínila naši černou budoucnost v případě, že se nevzdáme především hovězího masa a nevybijeme všechny krávy, které jsou prý doslova morem pro zemské ovzduší. Ona je to milá holka, ale bere za to miliony, jak by řekl nedávno zesnulý klasik minulého režimu. Její myšlenky se uchytily zejména u mládeže, která dramaticky mění své stravovací návyky. Laboratoře horečně experimentují s vývojem nejrůznějších náhražek masa, z nichž mnohé už jsou v nabídce.

V posledních dnech mne upoutala zpráva, že jeden z největších řetězců, KFC, se chystá tisknout, prý z ekologických a etických důvodů, své nugetky na 3D tiskárně. Prý se na tom bude podílet i jakási ruská laboratoř. Pokud jste viděli mazlavou hmotu, jaká leze z trysek 3D tiskáren, tak přesně taková bude základem oněch 'kuřecích' nugetek. Jejich základem má být jakási rostlinná pasta a kmenové buňky kuřat. Pokud to bude mít konzistenci podobnou nugetkám, vyrobeným jistým českým drůbežářským podnikem, které jsem si omylem nedávno koupil, tak potěš Pánbůh. Zmražené jsem je hodil na gril a po pár minutách se rozplizly v jakousi matlaninu, připomínající spíše hodně přetažený tavený sýr, která vůbec nešla nabrat a putovala rovnou do koše. A tak pochybuji, že se do oněch pastovitých nugetek budoucnosti z KFC půjde zakousnout jako do kusu šťavnatého a klasického kuřecího masa. Se svou troškou do mlýna přispěchal i švédský nábytkářský gigant IKEA, který začne i u nás nabízet bezmasou variantu svých pověstných kuliček z mletého masa.

Kráva je ušlechtilé, nádherné a užitečné zvíře s podmanivýma očima. Budou ji snad naši potomci znát už jenom z obrázků? Potrhlá Gréta je přesvědčená, že tohle je ta pravá cesta k zelené budoucnosti lidstva; ilustrační foto pixabay.com

Především severské státy včetně našich německých sousedů tlačí i na to, aby se dramaticky zvýšily ceny především hovězího masa, a postupně se tak omezovala jeho spotřeba. Pokud bychom podle přání Gréty vybili všechen hovězí dobytek, bude to mít podle zemědělských odborníků katastrofální důsledky. Nejen v tom, že by padlo celé jedno zemědělské odvětví a my bychom přišli o své oblíbené bifteky nebo svíčkovou, ale doplatí na to i samotná zemědělská půda, pro jejíž konzistenci je důležitý kravský hnůj. Jak už se v minulosti snižovaly stavy hovězího dobytka, ubývalo i hnojení a na kvalitě půdy je to sakramentsky znát. Ona sice umělá hnojiva také zaručují dobré výnosy, ale kdysi krásně pórovitá, nadýchaná půda na takovýchto polích dnes připomíná spíše udusaný mlat. Déšť se do ní nevsákne a bez užitku stéká po jejím povrchu. Také proto ubývá spodních vod, prohlubuje se sucho a stále častěji dochází k záplavám. Zkrátka a dobře, dalším vybíjením krav bychom situaci ještě zhoršili a to přece nechceme.

Karlínská kasárna už mají majitele, ale co s nimi bude?

Společenské a kulturní centrum, které zde fungovalo od roku 2017, nejspíš skončí. Jeho provozovatel, spolek Pražské centrum, do něj investoval za ony tři roky na tři miliony korun, které padly na oltář vlasti. Spolek zde provozoval například galerii, taneční školu, kulturní klub s barem a v předsálí bývalého armádního bazénu denní kavárnu. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nyní vybral nového nájemce kasáren. Rozlehlý areál v pražském Karlíně nedávno zaujal i premiéra Babiše, který jej svým orlím zrakem zpozoroval během své projížďky po zrekonstruovaném Negrelliho viaduktu a prohlásil, že celý objekt, vlastněný státem, převede na hlavní město, které by tam mohlo vybudovat byty nebo vysokoškolské koleje.

Karlínská kasárna Jana Žižky z Trocnova postavil v letech 1846–1849 podnikatel Vojtěch Lanna a ve své době se jednalo o největší objekt tohoto druhu v celé Praze. Po zrušení základní vojenské služby zde sídlila Územní vojenská správa, klub důstojníků v záloze, vojenská policie a cizinecká policie. Po neúspěšném pokusu o prodej byl na podzim 2016 komplex převeden do správy Ministerstva spravedlnosti; foto mocr.cz

Sliby se slibují a blázni se radují. Jak je vidět, z plánu velmi rychle sešlo, stejně jako z velkolepých plánů ministerstva spravedlnosti, které tam kdysi chtělo zřídit justiční palác. Aukce, které se uskutečnila nedávno, se účastnili dva zájemci a vítěz vyhrál s nabídkou 145 000 korun nájemného měsíčně. Podle DenikuN je vítězem aukce jistý Ondřej Kučera, který dříve pracoval jako provozní v Nákladovém nádraží Žižkov a provozoval loď Altenburg 1964 v pražských Holešovicích. Původní provozovatel, Pražské centrum, se aukce nezúčastnil.

Nový majitel se sice dušuje, že v obřím areálu bývalých kasáren bude provozovat obdobnou činnost, jaká v něm probíhala doposud, ale jakou, konkrétně zatím neprozradil. Je jasné, že si jak na nájemné, tak i na to, aby mu z toho alespoň něco káplo, bude muset nějak vydělat, a zda to bude i nadále kultura, která zrovna výnosná moc není, je ve hvězdách. Historický objekt kasáren, pocházející z 19. století, je památkově chráněn, a to už od roku 1958, což vylučuje nějaké větší zásahy do jeho podoby. Tak uvidíme, s čím se nový nájemce vytasí.

Kdo z vás zná naše nová jezera?

A na závěr jedna dobrá zpráva. V posledních letech neustále rezonuje naší společností neutěšený stav našich povrchových i spodních vod a i přes letošní deštivé léto, které doplnilo jejich zásoby na drtivé většině našeho území, je jasné, že se s tím bude muset NĚCO, dělat. Vládní experti nás přesvědčují, že je nutné budovat nové vodní nádrže, betonové přehrady a kdesi cosi, zatímco v tichosti a za minimálního zájmu médií se na severozápadě Čech rodí obří jezera. Ta vznikají rekultivací bývalých povrchových dolů a dnes už jsou tam tři. Největším z nich je jezero Medard o rozloze nějakých 493 ha, které je dnes také největším umělým jezerem v celém Česku. Následuje jezero Most o rozloze 311 ha, které se pyšní i rekordní hloubkou 75 metrů, a jezero Milada s rozlohou 252 ha. Bohužel, jen v pár médiích se objevily zprávy, že jak na jezeře Most, tak na Miladě dnes finišují práce na jejich zpřístupnění pro rekreační účely. Na jezeře Most jsou již hotové pláže, dětská hřiště i parkoviště a buduje se zázemí pro návštěvníky, aby vše mohlo být otevřeno v září. Instalují se i mola, která umožní snadný přístup do vody. Ta prý patří k nejčistším u nás a umožňuje viditelnost až do hloubky devíti metrů. Na březích jezera se budují i přístaviště a potřebná zázemí pro rozmanité vodní sporty.

Jezero Milada vzniklo napuštěním zbytkové jámy Lomu Chabařovice, v němž se dříve těžilo nízkosírnaté kvalitní hnědé uhlí; foto jezeromilada.cz

Podobně se finišuje i na jezeře Milada, které je sice v provozu již od roku 2015, ale nyní zde byla instalována před pár dny nová plovoucí mola. Při jejich budování myslel Palivový kombinát Ústí, který vodní plochu spravuje, nejen na potřeby rekreantů, ale i na vodní ptáky, kteří by zde měli najít nová hnízdiště. Podle mluvčí společnosti Hany Volfové už je podél jižního břehu rozmístěno šestnáct mol. Z toho čtyři jednodušší pro odpočinek ptáků a osm s plůtky a boudičkami, schovanými za rákosem pro klidné hnízdění rybáků. Bezesporu chvályhodné. Tohle jezero se otevřelo veřejnosti už před pěti lety a dnes je velmi vyhledávanou rekreační zónou a oceňováno i přírodovědci. Postupně se buduje pro návštěvníky další zázemí a v současnosti běží i mezinárodní krajinářsko-urbanisticko-architektonická soutěž, z níž má vzejít budoucí podoba okolí jezera. Takže když se chce, tak to jde i bez velkého halasu a statisíců tun betonu.

Vložil: Pavel Přeučil