Má naše tak těžce vybojované, svobodné šíření nákazy koronavirem zase na kahánku? 5x pátek Pavla Přeučila
24.07.2020
Foto: Facebook
Popisek: Andrej Babiš při častušce s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem, hezky v rouškách a na vzdálenost lokte
FOTO Jak to tak vypadá, vláda nám co nejdříve zase utáhne šrouby a my už nebudeme moci svobodně prskat v obchodech, tramvajích, v nočních barech či na úřadech na své spoluobčany. Ministr zdravotnictví už nepokrytě koketuje s návratem povinných náhubků a ministr vnitra dokonce zvažuje návrat výjimečného stavu.
A do toho všeho se vláda chystá lůzrům, kteří dopustili své nakažení koronavirem, zamezit účast při podzimních volbách. Zkrátka je v té naší kotlině stále veselo a někdy už fakt nezbývá, než si z některých věcí dělat srandu.
Covide, covide, kdo po tobě ide?
Nevím proč, ale v souvislosti s posledním vývojem koronaviové epidemie v ČR mi v hlavě stále zní parafráze na známou lidovou písničku Beskyde, Beskyde. Po Covidu jdou ruku v ruce Babiš, Prymula, všichni hlavní hygienici, přední politici, samozřejmě i tisíce amatérských hygieniků či chřipečkářů, zatvrzele tvrdících, že je to všechno jen vylhaná bublina. Navzdory všem možným i nemožným opatřením se ten mrška virus stále množí a množí. Mám v dobré paměti, jaká bouře nevole se sesypala na počátku rozvolňovacích opatření na Romana Prymulu, když kritizoval jejich rychlost a prý jen strašil národ. Teď se ale zdá, že na jeho slova dochází a máme tady nejvíce nakažených od počátku epidemie. Přitom vidět v obchodech, v hromadné dopravě (vyjma pražského metra) nebo dokonce na ulicích človíčka s rouškou je jako vidět bílou vránu. Všichni si zhluboka oddychli, obavy hodili za hlavu, roušky uložili do šuplíků a vyrazili na fesťáky, do kin, divadel, nočních podniků, na zahraniční dovolené či na bujaré hromadné párty. Není divu, že pak stačí jedna nakažená slečna jako na nedávném pražském večírku a hned je tu stovka dalších, kteří TO od ní chytli.
Ministr zdravotnictví jde příkladem a roušku už nenosí. No, no, no, to jsou ale věci, foto Facebook
Máme přírůstek na 250 nakažených denně a tak není divu, že jak ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, tak ministr Jan Hamáček či premiér Babiš už bijí na poplach a zvažují přitvrzení stávajících hygienických opatření. Babiš sice vylučuje kompletní zašpérování celé země, jak tomu bylo v počátcích epidemie, ale ani on, ani Vojtěch nevylučují znovuzavedení výjimečného stavu či povinné zavedení roušek a omezení některých hromadných akcí. Vláda bude znovu čelit kritice, co si to vůbec dovoluje, takhle omezovat život v zemi, ale za to, co se děje, si můžeme v první řadě sami. Virus Covidu-19 je tu s námi a ještě hodně dlouho bude, s tím nic nenaděláme. Přitom se mnozí z nás chovají, jakoby odešel kamsi dopryč a žádné nebezpečí nehrozilo. A když už prohlédl i tak chronický odmítač roušek jakým je americký prezident Donald Trump a svůj náhubek si nasadil, proč by si jej nemohli nasadit i všichni Češi. To je to nejmenší, co mohou proti dalšímu šíření nákazy udělat.
Jaký smysl má další rozšiřování Ruzyně?
Výstavba nové ranveje na ruzyňském letišti a jeho další rozšiřování má stále více odpůrců a po stopce tomuto megaprojektu už volají i mnozí pražští radní a zastupitelé. Na magistrátu sílí hlasy, že by enormně vzrostl počet turistů ve městě. Ten byl například podle hnutí Praha sobě před koronavirovou krizí naprosto neudržitelný. „Jen těžko si umíme představit, že by Praha po rozšíření kapacity letiště zvládla ještě větší nápor návštěvníků,“ uvedlo nedávno hnutí ve svém prohlášení.
V době současné pandemie koronaviru se letecký provoz v Ruzyni snížil na nějakou třetinu a kapacita letiště není ani zdaleka vytížena. Podle odborníků se může návrat k předcházející frekvenci letů a počtům cestujících, procházejících letištěm, táhnout i několik let. Nebylo by náhodou moudřejší věnovat finanční prostředky spíše na dovybavení a rozšíření například letiště v Pardubicích, které by se díky své nevelké vzdálenosti od Prahy mohlo klidně stát jakýmsi předsunutým letištěm hlavního města? Tahle myšlenka si získává čím dál tím víc příznivců nejen v řadách odborníků, ale i cestujících, kteří nejsou zrovna moc spokojeni s dopravou na pražské letiště. Mnozí z nás už někdy přistávali například na „londýnském“ letišti Stansted, vzdáleném od britské metropole přes šedesát kilometrů a Pardubice jsou od Prahy pouze o něco dál. Město má přitom docela rychlé spojení do Prahy po dálnici i po železnici.
Rozšiřovat letiště na Ruzyni? A proč místo toho neinvestovat do toho pardubického? Foto Facebook
Rozšíření pražského letiště se plánuje už řadu let a nové letová dráha by přiblížila provoz hlavnímu městu o nějakých 1,5 kilometru, což znamená nejen vyšší hlukovou zátěž pro místní obyvatele, ale také zvýšení emisí. Nedávno dal stopku plánu na rozšíření Ruzyně i krajský soud, který chce přezkoumat právě onu zvýšenou ekologickou zátěž. Navíc v celé Evropě se začíná preferovat železniční doprava před leteckou, rychlovlaky už mnohde tvrdě konkurují letadlům nejen pohodlím, ale i rychlostí a cenou. U nás se stále železniční doprava příliš neliší od stavu, v jakém byla za Rakouska-Uherska a dosavadní investice to příliš nezachraňují. Řada odborníků tedy doporučuje zaměřit se spíše například na dobudování rychlodráhy do Pardubic, která by cestu až do centra Prahy zkrátila na pár desítek minut. A proč by pak nemohlo tamější letiště Ruzyni odlehčit a nést klidně název Praha-Pardubice.
Nádherné. Krásná budoucnost se sliby politiků a pod nimi zrezivělý a ohavný plot jako ilustrace, jak jejich sliby většinou dopadají. Jednoznačný předvolební vizuální smog, foto ČT
Zmizí konečně z pražských ulic pověstný vizuální smog?
Každý, kdo přijíždí do hlavního města, je uvítán už na jeho okraji stovkami nejrůznějších reklamních cedulí, světelných reklam a pestrobarevných nápisů, upozorňujících na všechno možné i nemožné. V centru města se každá firma i ten nejmenší obchůdek snaží na sebe upozornit a přitáhnout zákazníky za každou cenu. Město proto připravilo Manuál pro kultivovanou Prahu a po vzoru některých metropolí chce s oním vizuálním smogem zatočit. Zkušenosti přitom přebírá například od Berlína či Drážďan, kde už podobná opatření fungují a města pořádně prokoukla. Nejedná se přitom jen o ony reklamní poutače, ale i o městský mobiliář, který by měl být sjednocen. Je například opravdu nutné, aby se v Praze vyskytovalo na třiapadesát typů odpadkových košů a desítky rozličných druhů laviček?
Když se jdu projít kupříkladu po Starém Městě, na mnoha místech téměř nevidím zajímavé fasády a architektonickou výzdobu historických domů, protože je zakrývají obří reklamy, upozorňující například na takové nesmysly, že právě tady dostanete „pravé české“ matrjošky. nebo že jen tu a nikde jinde je k mání ta nejlepší vietnamská, středomořská, či francouzská kuchyně. Skutečná tvář Prahy tak mizí pod pestrobarevnými cedulemi, blikajícími bannery a neony. Tohle všechno by mělo začít mizet a s povděkem to kvitují i psychologové, kteří už dlouho upozorňují na to, že ona nadměrná venkovní reklama neblaze působí na psychiku lidí a navíc rozptyluje pozornost a unavuje oči. Pražský reklamní nevkus je klasickým příkladem toho, jak nemá vypadat ona pověstná volná ruka trhu. A jsem přesvědčen, že ona připravovaná omezení nejsou žádným zásahem do podnikání, jak argumentují někteří kritici, ale rozumnou reakcí na džungli, která nám tu vznikla.
Tak budou volby nebo ANO, foto Hans Štembera
Budou či nebudou podzimní volby?
Osobně musím říci, že je mi to úplně fuk, stejně jako řadě dalších našich spoluobčanů. V našem politickém prostředí, v kterém jsou karty už dávno rozdány, se toho příliš nezmění. Preference politických stran hovoří jasně a Babišovo ANO i přes veškerou snahu opozice má nakročeno k dalšímu vítězství. Právníci se přou o výklad Ústavy, umožňující v jistých případech účast u volebních uren omezit a dumají nad tím, zda je to oprávněné i v případech, kdy budou voliči nakaženi koronavirem. Podzimní volby do krajských zastupitelstev a třetiny senátu mohou být zhoršující se epidemiologickou situací ohroženy a to už připouští i Jan Hamáček, pod něhož příprava voleb spadá. Opozice je nadmíru rozčilená a argumentuje popřením základních práv občanů, vždyť i ten nakažený je stále oprávněným voličem a při už takhle nízké klasické účasti voličů při senátních volbách, by mohl rozhodovat každý hlas.
Návrhy na korespondenční hlasování byly smeteny ze stolu, protože byly proti srsti zejména hnutí ANO, které má pocit, že by jej využili zejména mladí lidé, kteří by Babišovcům rozhodně svůj hlas nedali. Karanténu a tedy nemožnost voleb se zúčastnit, nám definuje zákon. To je jedna strana mince. Tou druhou je běžná praxe, že členové volebních komisí mohli až dosud přinést urnu do nemocnic, domovů seniorů či domů nepohyblivým občanům. Ať mi nikdo nevykládá, že za dodržení všech přísných hygienických opatření, jako použití respirátorů, gumových rukavic a desinfekce, by nemohli členové volebních komisí přijít ke dveřím nakažených občanů a strčit jim pod nos urnu, aby do ní mohli vhodit svůj hlas. Ono by to šlo, ale to by se muselo chtít. A navíc, máme nějak garantováno, že v době odloženého termínu voleb už tu žádný koronavirus nebude?
Už je to tady! Černí jsou asi něčím výjimeční a proto se budou psát s velkým Č
Tahle zpráva mi připadá jako z jiného světa a nejprve jsem ji považoval za nějaký vtípek. Ale ono je to fakt myšleno vážně. Podle zprávy, která proběhla snad všemi světovými médii, rozhodla Agentura Associated Press (AP), že termín „černý“ (black) bude v souvislosti s rasou či kulturou psát s velkým počátečním písmenem, zatímco „bílý“ (white) zůstane s malým. Hnutí Black Lives Matter tak slaví další vítězství, kdy podivný aktivismus vítězí nad lidským rozumem. A jak to agentura AP odůvodňuje? Poněkud nesrozumitelnými slovy, že „Běloši mají mnohem méně sdílenou historii a kulturu a nemají zkušenosti s diskriminací kvůli barvě pleti“. Viceprezident AP John Daniszewski to ještě doplnil slovy: „Souhlasíme s tím, že bílá barva pleti hraje roli v systémové nerovnosti a nespravedlnosti, a chceme, aby naše žurnalistika tyto problémy důkladně zkoumala.“
Oponentům, kteří požadovali, aby se tedy i u bílých používalo velké počáteční písmeno vzkázal, že že psaním slova white s velkým písmenem by agentura riskovala zdání, že dává legitimitu vyznavačům bílé nadřazenosti. Takže takto vyjádřená nadřazenost černé rasy je v pořádku, ale běda, kdyby se jí měla stavět naroveň i ta bílá. A navíc, jak k tomu přijdou žlutí Asiaté? Na ty se tak nějak pozapomnělo. Naštěstí už se ozvala řada předních světových agentur a médií s tím, že když už, tak budou uvádět obě rasy velkým písmenem a kupodivu to oznámila i americká CNN nebo FOX News. Teď mne bude zajímat ještě to, jak se k tomuto extrému postaví česká média. Co myslíte?
Vložil: Štěpán Cháb