Mezník a symbol naší historie. ČT si ho nevšimla. Řešila Hitlera, Marii Antoinettu a Karla IV. Husitský triumf na Vítkově komplet zazdila

Foto: Národní muzeum

Popisek: Národní památník na Vítkově připomíná slavnou bitvu našich dějin

14. července bylo šestisté výročí bitvy na Vítkově, která se stala symbolem boje českého národa proti ‘cizákům‘. Jan Žižka 14. června 1420 s několika desítkami svých souputníků u Prahy zahnal mnohotisícovou přesilu křižáckého vojska, které vedl Zikmund Lucemburský, ‘liška ryšavá‘ a které mělo za cíl podrobit si ‘pohanské Čechy‘. Česká televize se zapomněla ve svém programu vůbec zmínit. Odbyla významné výročí stručným textem na svém webu. Přitom kdyby nedošlo k bitvě na Vítkově, nebo pokud by ji Husité nevyhráli, je možné, že bychom jako národ neexistovali.

Česká televize odvysílala dva dokumenty o Hitlerovi a jeho druhé světové válce, jeden dokument o Marii Antoinettě a jeden o Karlu IV. Nic proti výše zmíněným, ale veřejnoprávní televize dotovaná z povinných koncesionářských poplatků by měla lidem připomenout, že je právě šestisté výročí významné bitvy, která určila chod jejich země a její ozvěna se významně ozývala ještě 500 let po jejím dobojování, kdy Žižkov získal své jméno právě na počest vítězné bitvy na Vítkově.

Po bitvě na Vítkově: Tě Boha chválíme z cyklu Slovanská epopej Alfonse Muchy, foto Wikimedia Commons

Jak to tehdy bylo

Roku 1410 byla koruna římského krále odňata Václavu IV. pro celkovou nespokojenost s tím, jak prvorozený syn ´otce vlasti´ svou roli nezvládal. O rok později byl korunován jeho bratr, Zikmund Lucemburský. V roce 1414 Zikmund Lucemburský svolal Kostnický koncil, který, mimo jiného, vedl k upálení Jana Husa 6. července roku 1415. To vyvolalo v Českých zemích velký odpor. Lidé se začali přiklánět k husitské revoltě, která vedla až k první pražské defenestraci 30. června 1419. Tím se vlastně započalo období husitských válek. Už v březnu 1420 tehdejší papež Martin V. vyhlásil křížovou výpravu proti kacířským českým zemím. Velení křížové výpravy se ujal Zikmund Lucemburský. A právě jedním z prvních střetů byla bitva na Vítkově 14. června 1420.

Pražané se na střet připravovali už od jara. Cesty se zásobováním byly přeplněné. Katolické a protihusitské síly držely Pražský hrad a Vyšehrad. Ovšem byla tu ještě jedna přístupová cesta do Prahy. A ta vedla přes Vítkov. Tam Jan Žižka nechal postavit improvizované opevnění ze srubů a příkopů. Křižáci vyrazili do útoku navečer 14. června. Tři koordinované útoky z Pražského hradu, z Vyšehradu a z tehdejšího Špitálského pole vyrazily proti Husitům a měly jediný účel – odvést pozornost od dalšího útoku. Ten probíhal přímo na Vítkově. Situace právě na Vítkově nevypadala dobře. Do střetu se dostal i Jan Žižka, který se ocitl v obklíčení. Jenže v tu chvíli si Pražané všimli, že na Vítkově se ‘píší dějiny‘ a vrhli se Žižkovi na pomoc. Pouhých sto mužů s cepy a střelnými zbraněmi pod patronací duchovního nesoucího oltářní svátost napadlo křižáky z jihu. To v jejich středu vyvolalo paniku. Začali se obracet k ústupu, mnoho jich popadalo ze skal, mnohé Husité pobili.

Česká televize mohla alespoň odvysílat slavnou Vávrovu trilogii Jan Hus, Jan Žižka a Proti všem, kde Husa i Žižku hrál Zdeněk Štěpánek. Tomu bylo v době natáčení v první polovině padesátých let bezmála šedesát, stejně jako Janu Žižkovi v době Bitvy na Vítkově, byl tehdy, ve středověku, považován již za starého muže. Foto ČT / repro

„A když se již celé město strachovalo, že bude ztraceno, a vylévajíc s maličkými slzy, očekávalo jen pomoc z nebe, přišel zatím kněz se svátostí těla Kristova a za ním asi padesát střelců a ostatní sedláci bez zbroje s cepy. A nepřátelé uviděvše svátost a uslyševše zvonění zvonku a silný křik lidu, zachváceni náramným strachem se dali na útěk a velmi rychle prchali, chtějíce jeden druhého v běhu předstihnouti. A za toho útoku nemohouce se udržeti, mnozí se zřítili z vysoké skály a zlámali si vaz, přemnozí byli od pronásledovatelů pobiti, takže v době jediné hodiny bylo jich zabito skoro tři sta a jiní byli smrtelně zraněni a odvedeni," popsal tento okamžik Vavřinec z Březové.

Klíčové vítězství?

Na Vítkově byl v přímém ohrožení života Jan Žižka. Kdyby na Vítkově padl, mohly být husitské války jen bezvýznamnou epizodou naší historie, které by vítězný Zikmund Lucemburský potlačil. Takhle byl Zikmund nucen ustoupit. Vítězství na Vítkově vedlo k tomu, že Husité ovládli Prahu a její přístupové cesty, zajistili své zásobovací trasy a uťali zásobování katolíků. Následovalo 16 let husitských válek, které stále ční v naší historii jako monument. Bitva na Vítkově se stala symbolem našeho národa převážně v období národního obrození, kdy obrozenci vyzdvihovali její význam jako vzdoru proti cizím mocnostem, které usilovaly o vládnutí nad českými zeměmi.

Praha 3 letošní výročí oslavila celkem smysluplně. Ke jménům ulic, vážících se k husitské historii, přidala vysvětlující cedulky; vždyť kdo z nás ví, kdo byl třeba Martin Lupáč?

Jak jsme výročí oslavili letos?

Na Praze 3 instalovali několik málo informačních cedulí, které připomínají významná místa husitského hnutí. K tomu radnice připravila i ‘bojovou hru‘ pro rodiny s dětmi. Národní muzeum zahájilo jednodenní výstavu věnující se husitskému hnutí a Česká televize Krajským listům.cz neodpověděla ani na dotaz, proč tak významné výročí zcela ignorovala. Sypou si v ČT teď popel na hlavu? Nebo jim to je zase úplně jedno? Pravdou je, že tradiční rekonstrukce bitvy nemohla proběhnout kvůli ohrožení koronavirem. Ale proč Česká televize mlčela jako zařezaná?

Vložil: Kamil Fára