Na mase se pakuje kdekdo, jen ne chovatelé. Někdo nás asi chce přeškolit na vegetariány. 5x pondělí Pavla Přeučila

Foto: Hans Štembera

Popisek: „Já to říkal,“ reaguje prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý na nárůst neschopenek po zrušení karenční doby. Potvrzuje tím přesvědčení většiny obyvatel, že politici žijí na jiné planetě. Koneckonců jak by ne – když onemocní, žádné snížení příjmů se na ně nevztahuje.

Co se týká růstu mezd, nešetří Babišova vláda slovy sebechvály. Předkládá nám úžasné grafy, jak a komu mzdy rostou v posledních letech nejrychleji, jak rostou za jejího vedení státu důchody a všechno to vypadá nesmírně růžově. Opozice v tomhle ani moc nefrflá a raději jako flašinet omílá už značně obehranou písničku o Babišově střetu zájmů.

Přestože se ve sněmovně propíralo kdejaké špinavé prádlo, nějak všichni opomíjeli, že i přes onen zázračný růst mezd lidé spíše zchudli, a to díky doslova skandálně rostoucím cenám potravin. Jestliže se vám zvýšila mzda za poslední rok o nějakých 10 procent a ceny některého potravinářského zboží poskočily o 200 i více procent vzhůru, asi to s vaší peněženkou zase tak růžově vypadat nebude.

Onen růst cen se sice netýká celého potravinářského sortimentu, ale především masa a masných výrobků, ovoce a zeleniny, a stále častěji se v této souvislosti skloňuje nutnost soběstačnosti v potravinách. Za všechno prý mohlo zdražení dovozu, neúroda kdesi ve Španělsku, omezení kamionové dopravy v době vrcholící koronavirorové pandemie, nedostatek zahraničních pracovníků, 500 let trvající sucho a kdesi cosi. Kamiony už zase křižují Evropu sem a tam, zahraniční pracovníci se nám vrátili, sucho zažehnaly deště, které zachránily úrodu. Alespoň u ovoce a zeleniny sice ceny v posledních dnech poněkud klesly, ale maso zdražuje dál, a to v rozporu s tím, že chovatelům dobytka platí výkup čím dál tím méně.

Ceny masa v obchodech neustále rostou, přestože chovatelé dostávají čím dál méně; ilustrační foto Hans Štembera

Onehdá jsem si šel koupit pár maličkostí do blízkého supermarketu a u masného pultu nevěřícně zíral na ceny. Sám mám rád třeba hovězí maso a léta jsem byl zvyklý kupovat si onu část zvanou falešná svíčková, za kterou jsem platil kolem 180 korun za kilo. Poslední cena, kterou jsem zaznamenal v supermarketech, se ale dnes pohybuje kolem 260 korun za kilo. Za oněch 180 korun dnes seženete sotva tak kilo předního, což bylo vždy takové podřadnější maso, hlavně na polévku. A ještě víc podražilo maso vepřové. Existuje však skupina lidí, kteří nad tímto vývojem jásají. Jsou to Zelení, kteří už dlouho prosazují omezení spotřeby masa, v sousedním Německu dokonce navrhují jeho plošné zdražení nejméně o 300 procent, aby bylo pro většinu lidí nedostupné.

Proč už není obyčejný guláš jídlo pro nejchudší

Kde asi udělali soudruzi chybu? Podle ministra zemědělství Miroslava Tomana jsme například v zásobování oním hovězím plně soběstační na rozdíl od vepřového, kde stačí naši výrobci pokrýt jen nějakých 50 procent. Když si vezmeme, že výkupní cena hovězího v současné době klesla na nějakých 40 korun a je jedna z nejnižších v novodobé historii, kde se berou ony někdy astronomické částky, které platíme v obchodech? Kdo vydělává ty stovky procent, o které se cena zvyšuje? Rozhodně to nejsou chovatelé, kterým se už pomalu chov jatečních zvířat přestává vyplácet. Jsou to zcela evidentně zpracovatelé, a zejména obchodní řetězce s jejich nekřesťanskými maržemi, mastící si kapsy více než 300procentními maržemi.

České krásky na agrosalonu Země živitelka. Letos se sice tradiční velkolepá přehlídka našeho zemědělství kvůli koronaviru neuskuteční, rolníci a chovatelé ale stejně mají plné hlavy jiných starostí. Makají jako šrouby a kapsy si na jejich úkor mastí jiní; foto David Hora

Chovatelé proti tomu nemají obrany, protože trh nejen u nás, ale v celé Evropě zahlcují levné dovozy masa ze zemí mimo EU, kterým nemohou konkurovat. Přestože Brusel nám maže med kolem huby, jak podporuje, a zejména v pokoronavirové době bude ještě více podporovat evropské zemědělce, opak je pravdou. Místo toho, aby tamní panstvo omezilo dovozy z mimoevropských zemí, a dalo tak prostor domácím chovatelům, otvírá jim ještě více dveře dokořán. Ona tak oslavovaná volná hospodářská soutěž si nepochybně vybírá svou daň. V naší slavné sněmovně s propíralo kdeco včetně oné potravinové soběstačnosti, ale na skutečné příčiny dnešní situace na potravinářském trhu se jaksi pozapomínalo. Klausovo pověstné, že trh vyřeší všechno, se ukazuje v praxi jako nebetyčná blbost, protože pokud se nestanoví pevné hranice, budou si obchodníci dál vesele přirážet stovky procent. A tohle ona tak žádaná soběstačnost rozhodně nevyřeší.

Velký humbuk s eRouškou tak nějak krachuje

Premiér i ministr zdravotnictví nás ujišťují, jak skvěle funguje chytrá karanténa a jak úžasně jsme připraveni na případnou druhou vlnu pandemie koronaviru. Jedním z pilířů oné chytré karantény se měla stát s velkou slávou spuštěná aplikace eRouška. Ale ouha. Dodnes si ji nainstalovalo nějakých 200 000 lidí a to je sakramentsky málo. Aby tahle aplikace byla skutečně k něčemu, muselo by ji používat podle ministra Vojtěcha nejméně šest milionů lidí. Za současného stavu se tak podaří ze stovky nakažených identifikovat tak maximálně dva!

V posledních dnech pozorujeme návrat počtu denně nakažených k dubnovým číslům, kdy u nás epidemie vrcholila. Tehdy byl celý stát ochromen přísnými karanténními opatřeními a dnes se na ně zvysoka kašle. Můžeme všechno, lidé odložili roušky, jedou kina, divadla, v tramvaji a v obchodech na vás spoluobčané vesele prskají, volně se jezdí na zahraniční dovolené a množí se případy, kdy si dovolenkáři přivážejí z ciziny 'suvenýr' v podobě Covidu-19.

Problém koronaviru má pomoci řešit aplikace e-rouška, lidé jí ale nevěří. Není divu, už samotné tvrzení, že funguje i bez připojení k internetu, zní přinejmenším poněkud zvláštně; foto erouska.cz

Dalšímu šíření nákazy měla zabránit právě eRouška. Aplikace je to bezesporu chytrá, ale co je to platné, když si ji nainstalovalo pár lidí. Většina má obavy ze zneužití osobních informací, i když je aplikace propracována tak, že žádná data o vás vlastně neshromažďuje. Nesbírá informace o vaší poloze, ale jen anonymně zjišťuje pomocí bluetooth, se kterými dalšími uživateli aplikace jste přišli do bližšího kontaktu. Nepotřebuje ani připojení k internetu, takže funguje například i v metru a nikdo se z ní nedozví ani to, zda jste nakaženi koronavirem.

Mám pocit, že i přes veškeré proklamace o chytré karanténě tady někdo pořádně zaspal. Všichni o ní mluví, ale nikdo ji neviděl a hlavně, nikdo není schopen lidem řádně vysvětlit, co to vlastně ta chytrá karanténa a zejména eRouška je. Nemluvě o tom, že téměř bezvýznamná je pro tu nejohroženější skupinu obyvatel, tedy seniory. Ty vidím většinou ještě s tlačítkovými telefony, u kterých si nějaká eRouška ani neškrtne.

Budeme za vjezd do Prahy platit?

O placení mýtného za vjezd do české metropole se mluví už pěkně dlouho, ale teď to vypadá, že je tohle opatření, které má snížit dopravní zatíženost ve městě, znovu na stole. Současné vedení pražského magistrátu za dobu svého vládnutí nehnulo ani prstem pro dostavění Pražského okruhu a chystá se raději řešit situaci restrikcemi. Starší vozy, diesely a velká SUV mají platit nejvíc, mýtu by se naopak vyhnuly nízkoemisní automobily. Pravdou je, že Praha má jedno z nejhorších ovzduší v zemi a dopravní vytíženost ve městě už překročila únosnou hranici. Řešit to ale zavedením mýta místo dostavby životně důležitého městského okruhu mi připadá poněkud scestné.

Pražský okruh – hlásají hrdě cedule na těch několika úsecích, které jsou z plánované stavby v provozu. Unavené řidiče, ploužící se šnečím tempem Prahou, ale dokážou leda tak naštvat; foto praha.eu

Podle náměstka primátora Petra Hlubočka má Praha dostavbu okruhu v plánu. To ale tvrdila desítky let i všechna předchozí vedení magistrátu a dodnes se nekoplo do země. A pouhé plány dopravu v Praze nevyřeší. Podivný i je i výběr typů vozů, které by měly být mýtem nejvíc zatíženy. Přestože všechny odborné studie z poslední doby uvádějí, že emise nových naftových motorů jsou dnes mnohdy nižší než u benzinových, mají nejvíc platit právě diesely. Sporná je i údajná vyšší zátěž SUV, která pohánějí vesměs úplně stejné motory, jako běžné osobní automobily, a liší se pouze tvarem karoserie. Jediným štěstím je zatím to, že naši zákonodárci pracují hlemýždím tempem a pro zavedení mýta by se musely měnit zákony o pozemních komunikacích a o daních a poplatcích. To je všechno na dlouhé lokte a snad se v Praze zatím probudí a rozjedou stavbu tak potřebného okruhu.

Už zase jsou Češi označováni za flákače

V médiích se zase začínají čím dál častěji objevovat zprávy o vyčůraných Češích, kteří zneužívají zrušení karenční doby a 'házejí se marod'. Jakmile se znovu začaly lidem proplácet první tři dny nemoci, neschopenek prý přibylo o celou čtvrtinu. Proti zrušení karenční doby nejvíc brojili zaměstnavatelé a prezident hospodářské komory Vladimír Dlouhý už teď tvrdí, že došlo na jeho slova a říká: „První trendy naznačují, že varování, která jsme vydávali, se postupně začínají naplňovat. Zaznamenali jsme to ještě před nastartováním epidemie koronaviru.“ Zaměstnanci si podle toho berou neschopenky, aniž by to jejich zdraví vyžadovalo.

Zvykli jsme si zdravotní problémy přecházet, jak to jenom jde, především z finančních důvodů, leckdo z nemocenské neuhradí ani nájem. Politici se ale tváří, jako by o tom nikdy neslyšeli. Taky vás jejich přístup vytáčí?; ilustrační foto pixabay.com

Upřímně řečeno, za celá léta, strávená v pracovním procesu, jsem se nesetkal s člověkem, který by si bral neschopenku jen tak, z plezíru, nebo proto, aby mohl vysedávat v hospodě, případně okopávat zahrádku. Ona se ta nemocenská totiž dost citelně podepíše na rodinném rozpočtu a ty neplacené tři dny během karenční doby většina lidí raději překonala tím, že si vzala dovolenou, nebo dokonce i přes zdravotní problémy chodila dále do práce. Řešil jsem to úplně stejně i já, chodil jsem do práce s nohou v gypsu, s pořezanou rukou, se zavázaným okem po operaci, stejně jako kolegyně a kolegové, z kterých někdy sálala horečka na sto honů. Samozřejmě, určitě se najde pár jedinců, kteří budou chtít  nemocenskou zneužít, ale podezření, že za zvýšením počtu neschopenek stojí právě oni, je nesmyslné. Lidé prostě začali o své zdraví více dbát a rozhodně není nic špatného v tom, když využijí placené nemocenské a přijdou si pro neschopenku hned v počátcích své nemoci.

Máme se obávat špiclování armády na sítích?

Všichni víme, že kybernetické útoky jsou dnes jednou z velkých hrozeb. Nejde jen o podvodníky, snažící se vylákat těžce naspořené peníze z vašich účtů, ale i o profesionální hackery ve službách států, kteří mají kybernetickou špionáž jako běžné zaměstnání. Ostatně zcela čerstvou zprávou je, že americký prezident Donald Trump zcela nepokrytě přiznal, že jeho vláda podnikla v roce 2018 kybernetický útok proti Rusku. Profesionální hackery zaměstnávají všechny vlády, ať už jsou na Východě nebo na Západě, a jejich cílem je nejčastěji hospodářská špionáž, politické a vojenské důvody, ale i snaha o oslabení ekonomiky.

Kybernetickou bezpečnost 'velínů' jaderných elektráren a strategických dopravních či průmyslových firem by mělo v budoucnu zajistit vojenské zpravodajství, opozičním poslancům ale tenhle nápad nevoní a představa permanentního sledování nejde k pleti ani spoustě občanů. Koneckonců obzvlášť ti starší by o šmírování a jeho důsledcích mohli vyprávět; ilustrační foto Jan Rychetský

Proto mne ani neudivily nedávné snahy české vlády o zvýšení bezpečnosti na internetu. Vláda totiž schválila během nouzového stavu zcela novou podobu zákona o kybernetické ochraně a dala pro plošné sledování internetu a útoky proti hackerům zelenou Vojenskému zpravodajství. Ve sněmovně však zákon narazil, protože bez podpory komunistů, kterým nevoní, nemá dostatečnou podporu. Proti jsou všechny opoziční strany, které návrh tvrdě kritizují. Argumentují tím, že vojenští špioni získají obrovskou moc sledovat kohokoli na internetu, narušovat soukromí a útočit na hackery bez přiměřené kontroly. Armádní kyberšpioni by mohli sledovat celý internetový provoz  a například v případě ohrožení elektráren nebo nemocnic by mohli aktivně proti hackerům zasáhnout.

Právě to, že by mohli na síti aktivně útočit a internetoví operátoři by jim museli své sítě zpřístupnit, je opozičním poslancům proti srsti a požadují, aby byl zákon dopracován a tyto aktivity podrobeny přísné kontrole. Během letní parlamentní pauzy prý bude jednat Vojenské zpravodajství se zástupci operátorů a také s opozičními poslanci a společně se budou snažit najít kompromis. Ve sněmovně by se tak dostal na pořad zákon až někdy v září. Tak uvidíme, zda se řady špiclů na sítích ještě rozšíří o armádní zpravodajce.

Vložil: Pavel Přeučil